|
|
Postavení spotřebitele v oblasti distribuce pojištění v době digitální
Ryza, Tomáš ; Večeř, Miroslava (oponent)
Postavení spotřebitele v oblasti distribuce pojištění v době digitální: Platná regulace ČR ve světle základních pravidel kapitálových trhů Abstrakt Tato práce se zabývá postavením spotřebitele v oblasti distribuce pojištění v digitální době. Hlavní výzkumnou otázkou této práce je postavení spotřebitele při distribuci pojištění. Konkrétně práce popisuje, co vše spotřebitelovo postavení ovlivňuje a jestli je toto postavení adekvátní distribuci pojištění v digitálním světě. Pandemie transformaci do digitálního prostředí nenastartovala, ale pouze urychlila. Jednotlivé pojišťovny se snažily přes digitální prostředí prodávat již před ní. A to se ne vždy povedlo úplně "čistě". V minulosti tato pochybení samozřejmě byla spojena i s běžným "face to face" prodejním procesem. Jelikož v minulosti byla největší pochybení spojena s investičním životním pojištěním, snaží se tato práce jako vedlejší otázku zodpovědět, jak si vede spotřebitel ve srovnání s regulací podnikání na kapitálových trzích. Struktura práce je členěna do čtyř hlavních kapitol, které jsou řazeny logicky od obecného pojetí spotřebitele po nejvíce exponovanou oblast životního prostředí. První kapitola úvodem popisuje pojem spotřebitele a koncepce upravující jeho postavení na finančním trhu. Druhá kapitola se zaměřuje na obecné vymezení pojmu...
|
|
|
Postavení spotřebitele v oblasti distribuce pojištění v digitální době
Ryza, Tomáš ; Vybíral, Roman (vedoucí práce) ; Martiník, Pavel (oponent)
Postavení spotřebitele v oblasti distribuce pojištění v době digitální: Platná regulace ČR ve světle základních pravidel kapitálových trhů Abstrakt Tato práce se zabývá postavením spotřebitele v oblasti distribuce pojištění v digitální době. Hlavní výzkumnou otázkou této práce je postavení spotřebitele při distribuci pojištění. Konkrétně práce popisuje, co vše spotřebitelovo postavení ovlivňuje a jestli je toto postavení adekvátní distribuci pojištění v digitálním světě. Pandemie transformaci do digitálního prostředí nenastartovala, ale pouze urychlila. Jednotlivé pojišťovny se snažily přes digitální prostředí prodávat již před ní. A to se ne vždy povedlo úplně "čistě". V minulosti tato pochybení samozřejmě byla spojena i s běžným "face to face" prodejním procesem. Jelikož v minulosti byla největší pochybení spojena s investičním životním pojištěním, snaží se tato práce jako vedlejší otázku zodpovědět, jak si vede spotřebitel ve srovnání s regulací podnikání na kapitálových trzích. Struktura práce je členěna do čtyř hlavních kapitol, které jsou řazeny logicky od obecného pojetí spotřebitele po nejvíce exponovanou oblast životního prostředí. První kapitola úvodem popisuje pojem spotřebitele a koncepce upravující jeho postavení na finančním trhu. Druhá kapitola se zaměřuje na obecné vymezení pojmu...
|
|
|
Srovnání vývoje zpravodajských služeb v ČR a SR po roce 1989
Ryza, Tomáš ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut politologických studií Projekt k bakalářské práci Vedoucí práce: JUDr. PhDr. Tomáš Karásek, Ph.D. Tomáš Ryza 21. 5. 2011 Název práce: Srovnání vývoje zpravodajských služeb v ČR a SR po roce 1989 Anotace: Zpravodajské služby jsou jednou z nejproblematičtějších složek každého státu. Pokud stát využívá zpravodajských služeb příliš a dá jim velké pravomoci, dostává se automaticky pod neustálý tlak kritiky svých občanů. Pokud naopak poskytne zpravodajským službám pravomocí málo, dosadí "slabého" ředitele nebo zavede příliš mnoho kontrolních mechanismů, jako tomu bylo v ČSFR krátce po revoluci v roce 1989, může dojít k zablokování funkčnosti těchto služeb a zvýšení zranitelnosti státu. Specifickým problémem s tím spojeným je počet služeb, kterými stát disponuje. Větší množství je sice náročnější na státní rozpočet, na druhou stranu zpravodajská činnost zasahuje do řady oblastí, které se nemusí navzájem slučovat, pokud budou přiřazeny pouze jedné službě. S velkým množstvím služeb je však na druhou stranu spojeno riziko neefektivity celého systému, nepřirozeného toku informací a jejich zamlčování či dokonce zneužívání v konkurenčním boji jednotlivých služeb. Ve své bakalářské práci se proto pokusím zodpovědět otázku, jakými zpravodajskými systémy disponují...
|
|
|
Policy Paradox nastavení systému zpravodajských služeb: Případ České republiky v letech 1993 - 2013
Ryza, Tomáš ; Ludvík, Jan (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Zpravodajské služby patří k nejdůležitějším prvkům bezpečnostního systému každého státu. Nutnost získat včas důležité informace je základní podmínkou přežití státu. Žádný stát, ať už demokratického či totalitárního zřízení, se bez zpravodajských služeb neobejde. V demokratických státech je však přirozené mít všechny složky státu pod demokratickou kontrolou a každý obyvatel má právo získat informace o jejich činnosti. Tato práce si proto klade za cíl zkoumat situaci v České republice, kde se opakovaně objevují požadavky na reformu zpravodajského systému. Ta se zvláště ve světle zneužití služeb pro osobní účely ze strany milenky premiéra v roce 2013 jeví jako zvláště akutní. Práce se dále snaží nalézt limity současně nastavených kontrolních mechanismů, zejména pak ve střetu se specifickým charakterem činnosti zpravodajských služeb v režimu utajení. Pro vlastní zkoumání práce využívá v ČR zatím příliš neaplikovanou teorii Policy Paradox profesorky Dartmouthské univerzity Deborah Stoneové. Tato teorie byla zvolena, jelikož přináší zcela nový pohled na dosavadní problematiku nastavení parametrů zpravodajských systémů a jejich kontroly. Analytický model Policy Paradox chápe tvorbu veřejných politik, jako neustálý střet osobních a veřejných zájmů a dále se vymezuje od možného chápání politiky jako trhu....
|
|
|
Srovnání vývoje zpravodajských služeb v ČR a SR po roce 1989
Ryza, Tomáš ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut politologických studií Projekt k bakalářské práci Vedoucí práce: JUDr. PhDr. Tomáš Karásek, Ph.D. Tomáš Ryza 21. 5. 2011 Název práce: Srovnání vývoje zpravodajských služeb v ČR a SR po roce 1989 Anotace: Zpravodajské služby jsou jednou z nejproblematičtějších složek každého státu. Pokud stát využívá zpravodajských služeb příliš a dá jim velké pravomoci, dostává se automaticky pod neustálý tlak kritiky svých občanů. Pokud naopak poskytne zpravodajským službám pravomocí málo, dosadí "slabého" ředitele nebo zavede příliš mnoho kontrolních mechanismů, jako tomu bylo v ČSFR krátce po revoluci v roce 1989, může dojít k zablokování funkčnosti těchto služeb a zvýšení zranitelnosti státu. Specifickým problémem s tím spojeným je počet služeb, kterými stát disponuje. Větší množství je sice náročnější na státní rozpočet, na druhou stranu zpravodajská činnost zasahuje do řady oblastí, které se nemusí navzájem slučovat, pokud budou přiřazeny pouze jedné službě. S velkým množstvím služeb je však na druhou stranu spojeno riziko neefektivity celého systému, nepřirozeného toku informací a jejich zamlčování či dokonce zneužívání v konkurenčním boji jednotlivých služeb. Ve své bakalářské práci se proto pokusím zodpovědět otázku, jakými zpravodajskými systémy disponují...
|
host ::
RSS.