|
|
Privatizace bezpečnosti v kontextu "války proti terorismu": analýza fenoménu soukromých vojenských společností
Vurbs, Jan ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
V Praze, dne 25. července 2013 ………………………………… Abstrakt Hlavním předmětem zájmu této diplomové práce je fenomén tzv. soukromých vojenských společností a jejich nasazení v rámci ozbrojených konfliktů vedených pod hlavičkou tzv. "Války proti terorismu". Cílem práce je podat čtenáři úvodní vhled do této problematiky, popsat působení konkrétních soukromých vojenských společností během operací v Afghánistánu a Iráku a odpovědět na výzkumné otázky týkající se jejich pozitivního či negativního přínosu k celkovým výsledkům těchto konfliktů a možného ovlivnění civilně- vojenských vztahů. Hlavní tezí práce je, že působení těchto společností nelze kategoricky hodnotit, protože je odlišné případ od případu. V rámci "Války proti terorismu" lze ovšem vysledovat určité obecnější trendy, které se týkají zejména nedostatečné kontroly soukromých vojenských společností ze strany státu. Práce je rozdělena do několika hlavních částí. První se věnuje historickému vývoji vedení válečných operací za pomoci finančně motivovaných nestátních subjektů. Tato část má vytvořit rámec pro lepší pochopení zkoumané problematiky. Druhá část se věnuje otázce teoretické klasifikace soukromých vojenských společností a jejich rozdělení na dílčí subkategorie. Třetí část je věnována případovým studiím tří konkrétních soukromých vojenských společností...
|
|
|
"Zvláštní vztah" mezi Spojenými státy americkými a Velkou Británií a jeho význam v kontextu boje proti terorismu
Šohájková, Barbora ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
"Zvláštní vztah" mezi Spojenými státy americkými a Velkou Británií existuje již od počátku 40. let minulého století, kdy se během druhé světové války zrodilo silné spojenectví, založené jednak na obraně proti společnému nepříteli, ale i na principu vyznávání stejných hodnot. Zvláštní vztah prošel během studené války svým vývojem - od ochabnutí vzájemných vztahů v 60. a 70. letech až po opětovné sblížení v 80. letech, hlavně díky značné názorové blízkosti amerického prezidenta Ronalda Reagana a britské premiérky Margaret Thatcherové. Po geopolitických změnách po roce 1989 se rozvinula debata ohledně budoucnosti zvláštního vztahu. Bylo totiž otázkou, zdali - a případně v jaké formě - bude transatlantická vazba nadále existovat. Odpověď na tuto otázku přinesly paradoxně ničivé teroristické útoky na Spojené státy v září 2001, jež vnesly do vzájemných britsko-amerických vztahů nový impuls. Velká Británie hned po útocích deklarovala plnou podporu USA v boji proti terorismu a následovala Ameriku nejdříve do Afghánistánu a později do Iráku. Nicméně jak prezident George W. Bush, tak premiér Tony Blair se neubránili kritice, že jejich angažovanost v obou válkách, zejména v té irácké, byla protizákonná a zakládala se na falešných důkazech o nutnosti vojenské intervence.
|
|
|
Americká bezpečnostní politika vůči Pákistánu během války proti terorismu v letech 2001 - 2008
Krauzová, Tereza ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Ulík, Karel (oponent)
Prezident Bush v reakci na teroristické útoky 11. září 2001 vyhlásil globální válku proti terorismu. USA si byly vědomy, že klíčem pro úspěch operace v Afghánistánu bylo získání podpory Pákistánu. Pákistán, jediná nukleární mocnost muslimského světa, sdílející s Afghánistánem dlouhou a strategicky významnou hranici, byl ovládán vojenským diktátorem Parvízem Mušarafem. USA zrušily sankce uvalené na zemi v devadesátých letech a předložily Islámábádu seznam požadavků, které Mušaraf přijal. Obnovené spojenectví Washingtonu a Islámábádu však nebylo zdaleka bezproblémové. Práce vysvětluje vývoj a analyzuje kauzální souvislosti jednotlivých aspektů americko-pákistánské bezpečnostní spolupráce v letech 2001-2008. Klade si rovněž otázku, co vedlo Pákistán k porušování spojeneckých závazků a proč USA, vědomy si ambivalentnosti pákistánského nasazení, sledovaly nadále vytyčenou linii politiky vůči Islámábádu. Klíčová slova: USA, Pákistán, Afghánistán, Bush, válka proti terorismu, Tálibán, Mušaraf
|
|
|
Obraz válečných zajatců v amerických médiích po nástupu Baracka Obamy
Jelínek, Jiří ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Americký vztah k válečným zajatcům, přesněji řečeno jeho mediální zobrazení, je hlavním motivem této bakalářské práce. Tato práce si klade za cíl zjistit, zda tento vztah v amerických filmech a seriálech odpovídá reálnému přístupu americké administrativy k zajatcům. Ten se totiž od roku 2001 velmi proměňoval v závislosti na situaci v Afgánistánu a Iráku, ale také ve vztahu k rozhodnutím nejvyššího soudu a podpoře americké veřejnosti. Tato práce čerpá zj. z oficiálních dokumentů americké administrativy, a také z několika vybraných snímků (24 hodin, Ve jménu vlasti, 30 minut po půlnoci a Přízraky z Abu Ghraib). Výchozí teze, že se reálný přístup odrazil i ve snímcích, byla v práci v zásadě potvrzena, avšak rozdíly mezi snímky byly značné, a proto nelze výrok jednostranně paušalizovat.
|
|
|
Zahraniční politika Baracka Obamy
Pata, Martin ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent)
Tato práce je zaměřena na zahraniční politiku Baracka Obamy, 44.prezidenta Spojených států amerických. Obamova prezidentská volební kampaň se velmi silně zabývala tématem změny, a to zejména změny oproti politice předchozího prezidenta George W. Bushe. V práci se proto zabýváme změnami, které zvolení Baracka Obamy prezidentem přineslo. Nejprve se blíže podíváme na zahraniční politiku bývalého prezidenta Bushe, poté se budeme zabývat zahraničně-politickými tématy Obamovy prezidentské kandidatury, a nakonec se zaměříme na vlastní zahraniční politiku nově zvolené administrativy, obzvláště pak na problematiku válek v Iráku a Afghánistánu, bezpilotních letadel, mimosoudního zabíjení, Guantanamské základny a špionážních aktivit amerických tajných služeb.
|
|
|
Mezinárodní terorismus: ekonomické a politické souvislosti
Korda, Filip ; Vošta, Milan (vedoucí práce) ; Kašpar, Václav (oponent)
Diplomová práce analyzuje dopady mezinárodního terorismu na ekonomickou a politickou sféru a demonstruje je na různých případových studiích. První kapitola se zabývá teoretickým rámcem a vymezením mezinárodního terorismu. Druhá kapitola je zaměřená na dopady mezinárodního terorismu na ekonomiku, s důrazem na mezinárodní obchod a cestovní ruch. Ve třetí kapitole jsou rozebrány politické odpovědi na mezinárodní terorismus a jejich důsledky. Čtvrtá kapitola slouží jako případová studie popisující dopady útoků z 11. září 2001.
|
|
|
Vztahy USA-ČLR po 11. září 2001 a válka proti terorismu
Sitter, Tomáš ; Krátký, Karel (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
V první kapitole se autor zabývá samotným 11. zářím 2001 a jeho dopady (především) na americkou zahraniční politiku. Druhá kapitola analyzuje faktory, které ovlivnily rozhodování čínského vedení ve věci spolupráce se Spojenými státy. Třetí kapitola pak na příkladech ukazuje, jakou pomoc Čína Spojeným státům poskytla a v některých případech se zabývá americkým postojem k tomuto jednání.
|
|
|
Guantánamo jako politický problém Obamovy administrativy
Šturmová, Tereza ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Školkayová, Marta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá porušováním lidských práv u zajatců na americké námořní základně Guantánamo na Kubě. Hlavním cílem prácem je nalézt příčiny, které vedly k současné situaci a dále pak možnosti pro její vyřešení. Práce nejprve vytyčuje mezinárodně právní rámec problému. Představuje jak dokumenty, které nejvíce ovlivnily zacházení s válečnými zajatci na mezinárodní úrovni, tak i mezinárodní smlouvy týkající se lidských práv. Práce pak analyzuje vývoj Guantánama za vlády prezidenta G. W. Bushe, změny, které nastaly po nástupu prezidenta Obamy a snaží se nastínit možná řešení situace.
|
host ::
RSS.