|
|
Vztahy USA-ČLR po 11. září 2001 a válka proti terorismu
Sitter, Tomáš ; Krátký, Karel (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
V první kapitole se autor zabývá samotným 11. zářím 2001 a jeho dopady (především) na americkou zahraniční politiku. Druhá kapitola analyzuje faktory, které ovlivnily rozhodování čínského vedení ve věci spolupráce se Spojenými státy. Třetí kapitola pak na příkladech ukazuje, jakou pomoc Čína Spojeným státům poskytla a v některých případech se zabývá americkým postojem k tomuto jednání.
|
|
|
Zahraniční politika USA a volby 2008
Grundmanová, Jitka ; Krátký, Karel (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Před více než rokem Barack Hussein Obama po svém triumfu ve volbách nastoupil na post prezidenta USA a s trochou nadsázky tak získal "nejhorší zaměstnání v zemi" Čekal na něj úkol vyvést americkou ekonomiku z hluboké globální krize, vyřešit dvě nepopulární války, znovu vybudovat renomé americké diplomacii, zvrátit jaderné ambice Íránu a neposlušnost KLDR, usměrnit izraelsko-palestinský konflikt, a to je jen začátek nekonečného seznamu. Nemálo práce mu přitom přidělal jeho předchůdce George W. Bush, jehož první volební období plné militarismu, unilateralismu a černobílého rozdělování mapy světa na "ty dobré a ty zlé", pošpinilo dobré jméno Spojených států, poškodilo spojenecké svazky a uvrhlo zemi do rekordního dluhu. Přestože sám Bush mladší se ze svých chyb po obhájení mandátu poučil, vyměnil některé neokonzervativní členy svého týmu za mladší a ke světu otevřenější spolupracovníky a vydal se smířlivější cestou, nepodařilo se mu jeho omyly napravit. Barack Obama si byl Bushova obratu dobře vědom a je důkazem jeho moudrosti a rozvahy, že se neuchýlil k bezhlavému propouštění zaměstnanců bývalé administrativy, ale byl schopen z ní vytáhnout nejsilnější články. Obama mistrně zkombinoval osobnosti bývalé administrativy, své věrné druhy i dřívější rivaly, a dal tak vzniknout různorodému, ale pevnému týmu bez vyhraněné politické orientace. V podstatě si v okruhu svých kolegů vytvořil vlastní systém brzd a protivah.
|
|
| |
|
|
Vztahy USA - Čína 1992 - 2008 (komparace administrativy Clinton-Bush, ČLR-Tchajwan)
Sasková, Lucie ; Krátký, Karel (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Skutečnost, že padesát let po vyhlášení Čínské lidové republiky (ČLR) v říjnu 1949 a třicet let po úplném navázání americko-čínských diplomatických vztahů v lednu 1979 zůstává Tchaj-wan jedním z ústředních a někdy až výbušných témat v americko-čínských vztazích, dokazuje, že osud Tchaj-wanu má jak pro ČLR, tak i USA zásadní význam. Tato práce komparuje americkou zahraniční politiku vůči Čínské lidové republice v otázce Tchaj-wanu za vlády W. J. Clintona (1993-2001) a G. W. Bushe (2001-2009). Na základě analýzy historického vývoje amerických vztahů k Číně je prezentováno východisko americké politiky vůči Čínské lidové republice a Čínské republice na Tchaj-wanu. Toto východisko charakterizované strategickou dvojznačností je pak základem pro komparaci politiky obou prezidentů.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Zahraniční politika Itálie na přelomu tisíciletí s důrazem na bezpečnostní problematiku
Turečková, Iva ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Krátký, Karel (oponent)
Diplomová práce se zabývá italskou zahraniční politikou vlády koalice Domu svobod v letech 2001-2006 se zaměřením na bezpečnostní problematiku. Charakterizuje tradiční priority italské zahraniční politiky, na jejichž základě sleduje vývoj zahraničněpolitického kurzu Itálie pod vedením Silvia Berlusconiho. Analýza transatlantických vztahů je doplněna pojednáním o postoji Itálie k evropskému integračnímu procesu a k vybraným strategickým sférám italského národního zájmu. Cílem práce je zhodnotit pravdivost hypotézy o změně tradiční zahraničněpolitické orientace Itálie, která je s touto vládou často dávána do spojitosti. Poslední kapitola je z tohoto důvodu věnována postavení Itálie v boji proti terorismu, které představuje jeden ze základních bodů sporu.
|
|
|
Rozšiřování NATO: Interakce s bezpečnostním prostředím Evropy 90. let
Beneš, Libor ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Krátký, Karel (oponent) ; Krč, Miroslav (oponent) ; Janošec, Josef (oponent)
Disertace popisuje interakci rozšiřování NATO s bezpečnostním prostředím Evropy 90. let. Propojuje teorii mezinárodních vztahů s teoretickými a praktickými zkušenostmi a argumenty, zejména kritikou, k rozšiřování. Potvrzuje tezi, že rozšiřování je přínosný, ba nenahraditelný proces pro Evropu i Západ. Rozšiřování zase uspělo, protože odpovědělo na problémy a potřeby Evropy. Mladší evropské demokracie rozšířením NATO získaly i NATO posílily. V zájmu jejich, Evropy i celého Západu je ocenit, studovat a rozvíjet přínos rozšiřování a jeho interakce s Evropou, podporovat silné NATO, vztahy Evropy s USA i posilování vztahů evropských zemí s USA přímějšími formami, aktuálně hlavně vybudováním americké základny v ČR.
|
|
| |
host ::
RSS.