|
|
Environmentální tematika v nation brandingu: příklad Slovinska
Havlíčková, Marta ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zaměřuje na přístup Slovinska k propagaci státu v zahraničí. Jde o malou zemi s dvěma miliony obyvatel, která trpěla nízkou viditelností a kterou část světové veřejnosti zaměňovala se Slovenskem. To se Slovinsko rozhodlo změnit pomocí národní značky. Pozitivní vnímání země přispívá k ekonomickému rozvoji státu. Je také ideálním prostředkem, kterým mohou malé státy prosadit svůj vliv na mezinárodním poli Práce popisuje postupný vývoj vytváření národní značky a její implementaci. Práce popisuje i institucionální zakotvení, práce koordinuje Vládní úřad pro komunikaci. Slovinsku se podařilo vytvořit značku zelené země, s kvalitou života pro všechny. Aby byla národní značka úspěšná, musí být založena na reálných prioritách státu. V případě Slovinska je ekologie přítomna i v jeho prioritách domácí a zahraniční politiky. Sledované indikátory ukazují, že výkon Slovinska v ochraně životního prostředí se v různých oblastech liší. V některých oblastech je Slovinsko lídrem v rámci EU, v jiných, například v dopravě, je jeho výkon podprůměrný. Práce dochází k závěru, že značka je založena na reálných základech, neboť určitá část environmentální politiky je efektivní.
|
|
|
Guantánamo: Mezi bezpečností a lidskými právy Věznice na Guantánamu v americkém veřejném diskurzu během prezidentství George W. Bushe
Květová, Lenka ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
(abstrakt) Práce se zabývá diskuzí o americké věznici pro podezřelé z terorismu na základně Guantánamo Bay na Kubě během vlády G. W. Bushe. Celou tuto debatu provázely mnohé kontroverze spojené s věznicí, jako bylo podezření na mučení vězňů nebo otázka jejich právního statutu. Autorka dochází k názoru, že počáteční postoj administrativy k zadrženým, byl postupně odmítnut sérií rozhodnutí Nejvyššího soudu. Tato rozhodnutí nutila Bushovu administrativu hledat různá dílčí řešení a právní kličky, které ve svém důsledku vedly k požadavku uzavření Guantánama ze strany předních osobností i organizací. V závěru práce autorka argumentuje, že hlavním důvodem, proč věznice na Guantánamu zůstává i nadále otevřena, je neschopnost vyřešit otázku dalšího osudu vězňů.
|
|
|
Zahraničně-politické nástroje malých států - ekonomická a veřejná diplomacie Taiwanu
Průchová, Kristýna ; Fürst, Rudolf (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Taiwan se stále nachází v částečné diplomatické izolaci. Jako malý stát s omezeným podílem na světovém dění je limitován nejen svými specifickými požadavky, ale také nástroji, jež je oprávněn využít k jejich naplnění. Jediná cesta pro únik z této situace znamená rozšiřování zástupu diplomatických spojenců a úsilí po zapojení do nadnárodních struktur. Pro zahraniční politiku malého státu jsou doporučeny nástroje využívající k naplnění svých cílů především měkkou sílu. Na základě klasifikace Taiwanu jako malého státu jsou využity nástroje veřejné a ekonomické diplomacie. A to ve formě vytváření pozitivního obrazu o dané zemi v zahraničí a různých forem poskytování zahraniční pomoci. Taiwan potřebuje posbírat co největší podporu od široké veřejnosti v různých zemích. Silnou motivací je mu úsilí o vybudování vlastního prostoru a pevné pozice pro přežití a národní růst ve stínu Číny. Vymezením jednotlivých ústředních pojmů, začleněním Taiwanu do jeho aktuálních reálií a aplikování zvolených nástrojů na podmínky taiwanské zahraniční politiky dochází k propojení problematiky malých států a oblastí ekonomické a veřejné diplomacie jako soft power nástrojů taiwanské zahraniční politiky.
|
|
| |
|
|
Veřejná diplomacie Velké Británie, Německa a Francie v České republice s přihlédnutím k otázce Evropské unie
Blažková, Adéla ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá veřejnou diplomacií Francie, Velké Británie a Německa v České republice. Na základě teoretické části jsou formulovány dva modely veřejné diplomacie. Hlavním kritériem pro dělení modelů jsou cíle, kterých se praxe veřejné diplomacie snaží dosáhnout. První je model zlepšení obrazu v zahraničí, v rámci kterého se praxe veřejné diplomacie snaží představit svůj stát zahraniční veřejnosti. Během užívání druhého modelu prosazení zájmů se státy pomocí veřejné diplomacie snaží aktivně prosazovat své hodnoty a postoje u zahraniční veřejnosti. Po přestavení organizací veřejné diplomacie vybraných států a historického vývoje jejich činnosti v České republice byla provedena analýza na základě dat sesbíraných ze sociálních sítí, webových stránek a rozhovorů s představiteli organizací veřejné diplomacie. Praxe britské, francouzské a německé veřejné diplomacie byly na základě rozboru cílů uvedených v rámcových dokumentech, cílů jednotlivých organizací veřejné diplomacie, škály spolupracujících partnerů, témat, kterými se zabývají a nástrojů, které k jejich prosazování využívají, přiřazeny do jednotlivých modelů. Na základě analýzy nebylo možné ani jednu z praxí veřejné diplomacie vybraných států působících v České republice jednoznačně přiřadit do modelu prosazování zájmů.
|
|
|
Kulturní reprezentace rozdělené společnosti; Případová studie - Izrael v ČR
Pánek Jurková, Jitka ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Budil, Ivo (oponent) ; Klimeš, Ondřej (oponent)
MSc. Jitka Pánek Jurková Kulturní reprezentace rozdělené společnosti na příkladu Izraele v České republice Abstrakt: Dizertační práce zkoumá kulturní reprezentaci Izraele v České republice z antropologické perspektivy. Jedním ze základních teoretických východisek práce je rozlišení mezi dvěma pojmy: 1) kulturní diplomacií, která je definována jako vládou zprostředkovaná komunikace se zahraničním publikem skrze kulturu, a 2) kulturní reprezentací státu. Tu práce definuje jako výslednici různých narativů, jejichž prostřednictvím se aktéři vztahují k danému tématu a veřejně tak projevují své sebeporozumění. Dizertační práce je na aktéry zaměřenou analýzou. Zabývá se izraelskými vládními institucemi, umělci zapojenými v oficiálních reprezentačních aktivitách, diasporou, publikem, českými nevládními aktéry včetně pro-izraelských skupin, hnutím BDS a dalšími. Metoda práce kromě analýzy veřejně dostupných zdrojů vychází zejména z etnografického pozorování kulturních aktivit aktérů. V rámci zkoumání historie česko-izraelských bilaterálních vztahů a jejich dopadem na současnou izraelskou kulturní reprezentaci dochází práce k tomu, že zdánlivou blízkost obou států oslabuje měnící se kontext. Jeho důsledkem je "falešná familiarita," která je překážkou účinné kulturní diplomacie. Výzkum se soustředí na faktor hlubokého...
|
|
|
Environmentální tematika v nation brandingu: příklad Slovinska
Havlíčková, Marta ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zaměřuje na přístup Slovinska k propagaci státu v zahraničí. Jde o malou zemi s dvěma miliony obyvatel, která trpěla nízkou viditelností a kterou část světové veřejnosti zaměňovala se Slovenskem. To se Slovinsko rozhodlo změnit pomocí národní značky. Pozitivní vnímání země přispívá k ekonomickému rozvoji státu. Je také ideálním prostředkem, kterým mohou malé státy prosadit svůj vliv na mezinárodním poli Práce popisuje postupný vývoj vytváření národní značky a její implementaci. Práce popisuje i institucionální zakotvení, práce koordinuje Vládní úřad pro komunikaci. Slovinsku se podařilo vytvořit značku zelené země, s kvalitou života pro všechny. Aby byla národní značka úspěšná, musí být založena na reálných prioritách státu. V případě Slovinska je ekologie přítomna i v jeho prioritách domácí a zahraniční politiky. Sledované indikátory ukazují, že výkon Slovinska v ochraně životního prostředí se v různých oblastech liší. V některých oblastech je Slovinsko lídrem v rámci EU, v jiných, například v dopravě, je jeho výkon podprůměrný. Práce dochází k závěru, že značka je založena na reálných základech, neboť určitá část environmentální politiky je efektivní.
|
|
|
Nation branding jako instrument veřejné diplomacie
Plesníková, Martina ; Hejlová, Denisa (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem veřejné diplomacie a nation brandingu. Jejím cílem bylo představit aktuální rešerši na dané téma v historických, teoretických a empirických souvislostech se zaměřením na vzájemný vztah a provázanost obou konceptů. Téma je zkoumáno na základě literární rešerše a její komparativní analýzy. Práce přináší souhrnné pojednání o tématu reflektující současné stěžejní poznatky v oblasti.
|
|
|
Americká veřejná diplomacie v Iráku po 11. září
Komrsová, Anna ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Tato diplomová práce je případovou studií, která na příkladu Iráku zkoumá vývoj a význam americké veřejné diplomacie v oblasti Blízkého východu. Práce se zabývá revitalizací projektů a navyšováním rozpočtu veřejné diplomacie, ke kterému došlo v důsledku teroristických útoků 11. září 2001. Snahy o obnovení projektů veřejné diplomacie se začaly objevovat už během vlády prezidenta George Bushe, avšak výrazným zastáncem "soft power" v zahraniční politice USA se stal jeho následovník Barack Obama, který zdůrazňoval nutnost obnovení důvěryhodnosti ve světě a spolupráce s arabským světem. Práce se dále věnuje vývoji americké veřejné diplomacie v Iráku v souvislosti s válkou v Iráku, následnou americkou okupací i nárůstem sektářského násilí a násilného extremismu. Přestože je Irák již několik let největším příjemcem finanční podpory pro veřejnou diplomacii, je její největším limitem především neadekvátní bezpečnostní situace v zemi. Na základě analýzy výměnných programů se práce snaží prokázat, že projekty veřejné diplomacie jsou důležitým nástrojem pro vytváření dialogu se zahraniční veřejností.
|
|
|
Polská veřejná diplomacie a její proměny
Straka, Daniel ; Knutelská, Viera (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tato diplomová práce je případovou studií zabývající se polskou veřejnou diplomacií jako nástrojem zahraniční politiky a jejími proměnami mezi roky 2005 a 2019. Uplatňování veřejné diplomacie je v polském případě ovlivněno dvěma zásadními faktory - velikostí státu, respektive jeho vlivu, a geografickým umístěním, které je spojeno s určitými společenskými, politickými a ekonomickými charakteristikami souvisejícími s historií země. Cílem práce je zjistit, na čem je polská diplomacie založena, jakým způsoben se v průběhu let proměnila a co to vypovídá o veřejné diplomacii jako nástroji zahraniční politiky státu a jejím možném ovlivnění domácími politickými aktéry. Mezi dvěma hlavními politickými stranami, které se od roku 2005 střídají u vlády, existuje výrazná štěpná linie a jejich preference v domácí i zahraniční politice se značně liší. Na základě výstupů polské veřejné diplomacie ve čtyřech oblastech - nation branding, kulturní diplomacii, historické diplomacii a užívaných komunikačních kanálech - a organizačním rámci je analyzováno propojení veřejné diplomacie a zahraniční politiky Polska a také strategie veřejné diplomacie s přihlédnutím ke střídání vládních stran.
|
host ::
RSS.