|
|
Interakce velkých hub a stopových prvků v půdách
Cejpková, Jaroslava
Tato disertační práce navazuje na mou diplomovou práci, ve které jsem se zaměřila především na problematiku obsahu a stanovení uranu v plodnicích velkých hub (výsledky byly publikovány, Příloha 1). Závěr práce, tedy že plodnice hub neakumulují uran, mě vedl k úvaze, že prvky jako uran mohou být akumulovány v ektomykorhizách, protože některé publikované práce naznačovaly významnou roli hub v environmentální geochemii uranu. Proto jsem se rozhodla na mou diplomovou práci navázat a zabývat se obsahem stopových prvků v ektomykorhizách obecně. Vzhledem k tomu, že jsem měla možnosti využít řadu analytických metod, podílela jsem se i na jiných studiích z oboru geomykologie. V reakci na poplašné zprávy šířící se v českých médiích jsem se zaměřila na obsah a distribuci radiocesia v plodnicích hřibu hnědého. Jak je patrné z Přílohy 2, plodnice hřibu hnědého v České republice nepředstavují pro konzumenty zdravotní riziko. Pomocí molekulárních metod (PCR se specifickými primery) jsme zkoumali distribuci mycelia saprotrofní houby pečárky Bernardovy v půdním profilu na lokalitě v Praze (Příloha 3). Naše výsledky ukázaly, že mycelium tohoto druhu zasahuje i do hloubky 30 cm a že izotopické složení olova v plodnicích tohoto druhu naznačuje transport tohoto kovu z hloubky minimálně okolo 13-17 cm. Hlavní část mé...
|
|
|
Látková bilance a zonální stavba hlavních a stopových prvků v atolovém granátu z metabazitu eklogitové facie.
Kulhánek, Jan ; Faryad, Shah Wali (vedoucí práce) ; Svojtka, Martin (oponent)
Český abstrakt Tato studie se zaměřuje na vysokotlaké metabazity s atolovými granáty z centrální části Krušných hor v saxothuringiku Českého masívu. Tělesa eklogitů jsou zde interpretována jako součást alochtonních jednotek, které se při subdukci saxothuringického oceánu pod tepelsko-barrandienskou jednotku nacházely ve vysokotlakých podmínkách subdukční zóny a následně byly exhumovány do vyšších pater subdukčně-kolizního systému. Mezi hlavní minerály eklogitů patří omfacit, granát, křemen a amfibol, který nahrazuje zrna omfacitu. Vedlejší minerály sestávají z rutilu, ilmenitu, mastku a chloritu. V porfyroblastech granátu se nachází krom zmíněných minerálů také inkluze zirkonu, apatitu, paragonitu, pyritu, plagioklasu, albitu a monazitu. Zrna granátu tvoří často atolové struktury, kde je centrální část zrna nahrazena novými minerály matrix a okrajová část zůstává zachována. Na základě profilů a kompozičního mapování hlavních a stopových prvků byly v granátu rozeznány dvě jeho vývojové fáze. Starší granát (I) tvoří zejména zachovalá jádra granátu, oproti tomu mladší granát (II) je přítomen na okrajích zrn, nebo i nahrazuje granát I v jádru zrna. Granát I má vyšší obsahy Ca a Mn a nižší zastoupení Mg a Fe než granát II. Zachovalá jádra granátu I vykazují směrem od středu zrna k hranici granátu I/II prográdní...
|
|
|
Listová hnojiva s obsahem kolagenního hydrolyzátu pro výživu révy vinné: uplatněná certifikovaná metodika
Horák, Jaroslav ; Raimanová, Ivana ; Kurešová, Gabriela ; Trčková, Marie
Jedná se o ucelenou metodiku pro použití přípravků vyrobených na bázi kolagenního hydrolyzátu v listové výživě hlavních polních plodin a vinné révy v podmínkách ekologického zemědělství i při konvenčním způsobu pěstování. Vypracování metodiky předcházel aplikovaný výzkum zaměřený na vývoj ekologicky akceptovatelné složky – kolagenního hydrolyzátu, ve kterém je nežádoucí sodík nahrazen biogenním, často nedostatkovým draslíkem. Dalším cílem byla optimalizace obsahu a vzájemného poměru stopových prvků z hlediska požadavků jednotlivých plodin nebo jejich skupin. V metodice jsou uvedeny všechny potřebné informace pro kvalifikované rozhodování o listové aplikaci nově vyvinutých přípravků v ekologickém a konvenčním režimu hospodaření na půdě. Příklady praktického použití obou typů hnojiv jsou výsledkem jejich aplikace v polních pokusech a na jihomoravských vinicích se standardním a ekologickým systémem pěstování.
Plný text:  PDF
|
|
|
Chemostratigrafie holešických vrstev mostecké pánve (miocén)
Müllerová, Eliška ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Martínek, Karel (oponent)
Nejnovější geochemické a sedimentologické studie libkovických vrstev mostecké pánve prokázaly existenci záznamu sedimentární cyklicity řízené změnou orbitálních parametrů Země a tvarem její oběžné dráhy. Hlavním cílem této práce bylo ověřit hypotézu, zda existuje podobný cyklický záznam i v podloží libkovických vrstev, tj. ve stropu holešických vrstev, kde se vyskytují jezerní sedimenty menšího plošného rozsahu, tzv. břešťanské jíly. Základem diplomové práce proto byla geochemická analýza koncentrace vybraných prvků pomocí mobilního XRF přístroje aplikované na vrtná jádra z mostecké pánve ve stratigrafickém úseku definovaném stropem uhelné sloje a bází libkovických vrstev. Rovněž byl proveden litologický popis vrtů a sedimentárních mikrotextur vybraných vzorků jílů. Dále byla provedena mineralogická analýza pomocí metody rentgenové difrakce. Při analýze se osvědčil mobilní XRF přístroj, a to především pro analýzu těžších prvků Fe a Sr, méně již pro lehčí prvky K a Ti. Přesto se podařilo analyzované sedimenty zařadit do již publikovaného chemostratigrafického schématu sedimentů mostecké pánve a potvrdit tak jeho platnost. Ve všech čtyřech studovaných vrtech se podařilo identifikovat vrstvu břešťanských jílů na základě odlišného složení jílových minerálů. Detailním geochemickým měřením s krokem po...
|
|
|
Interakce velkých hub a stopových prvků v půdách
Cejpková, Jaroslava ; Borovička, Jan (vedoucí práce) ; Gabriel, Jiří (oponent) ; Drahota, Petr (oponent)
Tato disertační práce navazuje na mou diplomovou práci, ve které jsem se zaměřila především na problematiku obsahu a stanovení uranu v plodnicích velkých hub (výsledky byly publikovány, Příloha 1). Závěr práce, tedy že plodnice hub neakumulují uran, mě vedl k úvaze, že prvky jako uran mohou být akumulovány v ektomykorhizách, protože některé publikované práce naznačovaly významnou roli hub v environmentální geochemii uranu. Proto jsem se rozhodla na mou diplomovou práci navázat a zabývat se obsahem stopových prvků v ektomykorhizách obecně. Vzhledem k tomu, že jsem měla možnosti využít řadu analytických metod, podílela jsem se i na jiných studiích z oboru geomykologie. V reakci na poplašné zprávy šířící se v českých médiích jsem se zaměřila na obsah a distribuci radiocesia v plodnicích hřibu hnědého. Jak je patrné z Přílohy 2, plodnice hřibu hnědého v České republice nepředstavují pro konzumenty zdravotní riziko. Pomocí molekulárních metod (PCR se specifickými primery) jsme zkoumali distribuci mycelia saprotrofní houby pečárky Bernardovy v půdním profilu na lokalitě v Praze (Příloha 3). Naše výsledky ukázaly, že mycelium tohoto druhu zasahuje i do hloubky 30 cm a že izotopické složení olova v plodnicích tohoto druhu naznačuje transport tohoto kovu z hloubky minimálně okolo 13-17 cm. Hlavní část mé...
|
|
|
Stopové a minoritní prvky v uhlí a metody výzkumu
Páchová, Helena ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Sýkorová, Ivana (oponent)
Cílem bakalářské práce je podat přehled hlavních stopových a minoritních prvků v uhelné hmotě, charakterizovat jejich nejčastější původ, způsob distribuce v uhlí a vliv na vlastnosti uhlí z hlediska jeho využití a dopadů na životní prostředí. Práce popisuje hlavní metody výzkumu uhelné hmoty. Součástí práce je i přehled výskytu těchto prvků v hlavních uhelných pánvích České republiky.
|
|
|
Chemimus hydrotermálního křemene z Au ložiska Mokrsko-západ stanovený metodou LA-ICP-MS
Štrba, Martin ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Trubač, Jakub (oponent)
Ložisko Mokrsko-západ, ležící asi 20 km jižně od Prahy, je jedním z nejvýznamnějších ložisek zlata v Českém masívu. Hydrotermální křemenné žíly se zde nacházejí ve dvou typech hostitelských hornin: tonalitech středočeského plutonu (SČP) a amfibolitech jílovského pásma (JP). Na ložisku bylo popsáno několik generací křemenných žil, které se vzájemně liší svou mineralizací. Práce má několik cílů. V první řadě stanovit a porovnat chemismus křemene z různých generací hydrotermálních žil, dále popsat distribuci nejdůležitějších stopových prvků a nakonec určit případné rozdíly v chemismu vzorků odebraných z JP a SČP. Pomocí metody LA-ICP-MS bylo analyzováno 16 vzorků žilného křemene odebraných na ložisku Mokrsko-západ. Bylo provedeno 101 analýz. Z analyzovaných stopových prvků byla největší pozornost věnována Li, Mg, Al, Ca, Fe, Cu, Zn, As, Sb a Pb. Bylo zjištěno, že Al významně ovlivňuje koncentrace většiny prvků. Byla potvrzena pozitivní korelace Al s většinou kovů. U vzorků s vysokou koncentrací Al byly zjištěny i zvýšené koncentrace dalších kovů (Fe, Cu, Zn, Pb) a As, které na ložisku tvoří sulfidickou mineralizaci. U vzorků s nižší koncentrací Al byly obsahy uvedených prvků nízké. Tyto vzorky pravděpodobně náleží starší generaci křemene (Q1). Vzorky s vyššími koncentracemi hliníku a kovů a arsenu...
|
|
|
Využití stopových prvků a izotopů Pb pro bioarcheologický výzkum vybraných pohřebišť
Bartoš, Jan ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Strnad, Ladislav (oponent)
Cílem této práce je, prostřednictvím analýzy stopových prvků a Pb izotopů archeologických nálezů kosterního materiálu z doby římské a následného období stěhování národů, poskytnout informace o základních bioarcheologických parametrech jedinců z lokalit Abrahám, Rusovce a Sládkovičovo (území Slovenska) a Sopianae (území dnešního města Pécs v Maďarsku). Analýze bylo podrobeno dohromady 103 vzorků. Z toho 81 vzorků kostí a 21 vzorků zubní skloviny. Pro účely této práce byly důležité zejména koncentrace těchto prvků: Ca, P, Sr, Zn, Ba, Fe, Al, Mn a Pb (a jeho izotopů). Výsledky byly následně použity k výpočtům poměrů Ca/P pro stanovování míry postižení diagenetickými alteracemi v kombinaci s koncentracemi Fe, Al. Poměry mezi Sr/Ca a Sr/Zn byly srovnávány za účelem posouzení přibližného složení stravy. Dále byly srovnávány poměry Ba/Ca a Sr/Ca, za účelem posouzení možné migrace jedince na lokalitu pohřbení. Pomocí koncentrací Pb a jeho izotopových poměrů byla posuzována kontaminace tímto kovem. Při interpretacích jednotlivých závěrů byla vždy brána v potaz použitelnost vzorků, vycházející z posouzení míry postižení diagenetickými alteracemi. K malým změnám chemického složení vzorků v důsledku diageneze došlo v případě lokality Sopianae, v případě ostatních lokalit byly vzorky velice dobře zachovalé....
|
|
|
Geochemické a izotopové datování povodňových sedimentů
Nováková, Tereza ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Borůvka, Luboš (oponent) ; Rohovec, Jan (oponent)
V řadě evropských zemí říční systémy představují nejrozšířenější a nejdostupnější sedimentární prostředí ke studiu historického vývoje dané oblasti a hodnocení vlivu antropogenních aktivit a míry znečištění na lokální či regionální úrovni. Studium říčních sedimentů je však komplikováno jejich náchylností ke změnám morfologie koryta, dynamiky toku a k recyklaci starých sedimentárních záznamů, ať již způsobených přirozeně - povodňovými událostmi nebo vlivem člověka (změny využití krajiny, vodohospodářské stavby). Individuální přístup ke každé řece, znalost způsobu ukládání jejích sedimentů, výplně říční nivy a následná identifikace zastoupených sedimentárních těles - tzv. facií jsou ke studiu sedimentárních záznamů nezbytné. Charakter a litologické složení uložených sedimentárních facií totiž ovlivňují koncentrace zájmových rizikových prvků a jedině vhodně zvolené místo odběru vzorků, správný faciální popis a provedení stratigrafická korelace profilů jsou zárukou správné interpretace získaných dat. V řadě zemí však dosud neexistují legislativní nástroje respektující přirozenou variabilitu sedimentárních záznamů ani jednotná metodika hodnocení míry znečištění sedimentů. Regionální kontaminace a identifikace zdrojů lokálního znečištění rizikovými prvky (Pb, Zn, Cu, …) a magnetickými částicemi v průběhu...
|
|
|
Vazba kontaminantů na koloidy ve vodách z důlní a hutní oblasti
Walter, Dominik ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Faimon, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá studiem koloidních částic a jejich schopností vázat stopové prvky v povrchových a podzemních vodách v důlní a hutní oblasti Příbramska. Pro studium koloidů byla zvolena kombinace metod kaskádové filtrace a ultrafiltrace s tangenciálním tokem, pomocí které byly ze zkoumaných vzorků vod postupně oddělovány jednotlivé koloidní frakce. K tomuto účelu byly použity filtry o nominální velikosti pórů 0,8 μm, 0,45 μm, 0,1 μm, 100 kDa, a 5 kDa. Vzorky vod byly po každém stupni filtrace analyzovány pomocí ICP-OES, ICP-MS a HPLC, měřeny byly také fyzikálně chemické vlastnosti vzorků vod (pH, Eh, elektrická vodivost). U vybraných vzorků byla provedena analýza rozpuštěného organického uhlíku (DOC) a analýza pevné fáze zachycené na použitých filtrech. Získaná data byla použita k termodynamickému modelování v programu PHREEQC-2. Výsledky ukazují, že hlavní a stopové prvky lze podle jejich zastoupení v jednotlivých velikostních frakcích přibližně rozdělit do několika skupin. Většina prvků se ve zkoumaných vodách vyskytuje dominantně jako zcela rozpuštěné látky (< 5 kDa), koloidy tvoří většinou nejvýše 5-20 % a to téměř výhradně ve frakci 5 kDa - 100 kDa. U prvků jako As, Co, Cr, Si, Sb a U byl pozorován postupný pokles koncentrace ve všech frakcích pouze při nízké hodnotě iontové síly 1,2...
|
host ::
RSS.