|
|
Jeskyně Krkonošského národního parku: jeskynní výplně a speleogeneze
Bosák, Pavel ; Tásler, R. ; Šťastný, Martin ; Hercman, H. ; Mikysek, Petr ; Pruner, Petr ; Kdýr, Šimon ; Matoušková, Šárka ; Rohovec, Jan
Vertikální až subvertikální tlakové kanály převládají v původní freatické morfologii jeskyně. Jsou doplněny stropními koryty, facetami a stropními kupolemi. Infiltrační jeskynní sediment tvoří pelitická složka doplněná o hrubější autogenní příměsi. Sedimenty byly místy v jeskyních přemístěny drobnými vodotečemi z intenzivního skapu z otevřených puklin. Podle složení jílových a těžkých minerálů, zdrojem sedimentů byly zvětraliny okolního krystalinika, zralé, nezralé a polycyklické ve směsích. Nebyly zjištěny žádné alogenní uloženiny. Datování speleotém (i >400 ka) ukazuje, že jeskyně byly vyplněny a vyklízeny několikrát, zčásti nebo zcela. Normální polarizace klastických sedimentů ukazuje jejich uložení před 773 ka (chron Bruhnes). Speleotémy a velmi vzácné paleontologické nálezy to potvrzují. Speleotémy krystalizovaly většinou v interglaciálech či teplejších obdobích glaciálů, ale i v chladných až extrémně chladných obdobích glaciálů (MIS 2, MIS 6c to 6a, MIS 8b, MIS 10c to 11a). Připovrchové rozvolnění puklin tektonickými pohyby anebo krasovou korozí způsobilo remodelaci jeskyně a skalní řícení stěn. Kryogenní procesy pozměňovaly morfologii jeskynních stěn a stropů, ale rovněž poničily některé speleotémy. Jeskyně vznikly hluboko pod tehdejším povrchem vystupujícími tlakovými vodami. Jeskyně nemají žádnou vazbu na současný povrch. Jejich dnešní připovrchová pozice odpovídá postupnému výzdvihu území v průběhu mladších tektonických fází a zařezávání říčních údolí.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Geochemické a izotopové datování povodňových sedimentů
Nováková, Tereza ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Borůvka, Luboš (oponent) ; Rohovec, Jan (oponent)
V řadě evropských zemí říční systémy představují nejrozšířenější a nejdostupnější sedimentární prostředí ke studiu historického vývoje dané oblasti a hodnocení vlivu antropogenních aktivit a míry znečištění na lokální či regionální úrovni. Studium říčních sedimentů je však komplikováno jejich náchylností ke změnám morfologie koryta, dynamiky toku a k recyklaci starých sedimentárních záznamů, ať již způsobených přirozeně - povodňovými událostmi nebo vlivem člověka (změny využití krajiny, vodohospodářské stavby). Individuální přístup ke každé řece, znalost způsobu ukládání jejích sedimentů, výplně říční nivy a následná identifikace zastoupených sedimentárních těles - tzv. facií jsou ke studiu sedimentárních záznamů nezbytné. Charakter a litologické složení uložených sedimentárních facií totiž ovlivňují koncentrace zájmových rizikových prvků a jedině vhodně zvolené místo odběru vzorků, správný faciální popis a provedení stratigrafická korelace profilů jsou zárukou správné interpretace získaných dat. V řadě zemí však dosud neexistují legislativní nástroje respektující přirozenou variabilitu sedimentárních záznamů ani jednotná metodika hodnocení míry znečištění sedimentů. Regionální kontaminace a identifikace zdrojů lokálního znečištění rizikovými prvky (Pb, Zn, Cu, …) a magnetickými částicemi v průběhu...
|
|
| |
host ::
RSS.