Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 47 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Mineralogie oxidů a hydroxidů manganu vzniklých zvětráváním karbonátové žiloviny v rudním revíru Kutná Hora
Veselý, Adam ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Tuhý, Marek (oponent)
Práce se věnuje geochemicko-mineralogické problematice oxidů a hydroxidů manganu. Rešeršní část popisuje chemické, fyzikální a mineralogické vlastnosti oxidických minerálů manganu. Hlavní cíl experimentální části práce je pokusit se identifikovat oxidické minerály manganu, které vznikají na karbonátové žilovině v rudním revíru Kutná. Metody, které jsou v praktické části použity, jsou RTG difrakce a Ramanovská spektrometrie. Pro většinu studovaných minerálů jsou charakteristické široké difrakční reflexe, což ukazuje na nízkou krystalinitu studovaných fází. Nejčastěji tyto fáze odpovídají minerálu todorokitu a méně ranciéitu, manganitu a kryptomelanu. Závěrem bych konstatoval, že se zřejmě podařilo identifikovat několik nových minerálních druhů pro kutnohorský rudní revír, nicméně samotná interpretace těchto fází byla dosti problematická a výsledky obsahují značnou míru nejistoty.
Speciace arzenu v důlních odpadech - příklady systému bohatých sulfoarzeničnany trojmocného železa
Jelenová, Helena ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Filippi, Michal (oponent) ; Jurkovič, Ľubomír (oponent)
Tato práce se věnuje studiu chování a vazby arzenu v důlních odpadech bohatých FeIII a SVI . Iniciální metodické studie se zabývají (i) problematikou identifikace sekundárních minerálních fází arzenu pomocí Ramanovy spektrometrie, (ii) kvantifikací chemické vazby arzenu v důlních odpadech pomocí optimalizované sekvenční extrakce a (iii) termodynamickými vlastnostmi zýkaitu. Chování a vazba arzenu byly detailně studovány v haldovém materiálu tří lokalit (Kaňk u Kutné Hory, Jedová jáma u Vejprt a u Dlouhé Vsi) a v krápnících dolů Plavno a Mikulov u Teplic. Studium probíhalo pomocí běžných geochemických a mineralogických metodik, které zahrnovaly zejména chemickou analýzu (pomocí XRF, ICP OES a ICP MS) v pevných vzorcích, pórových vodách a výluzích a další charakteristiku pevných materiálů pomocí RTG difrakce, Ramanovy spektrometrie a elektronové mikroskopie s mikroanalýzou. Z výsledků vyplývá, že vazba arzenu ve studovaných důlních odpadech se od sebe vzájemně liší a souvisí s řadou faktorů, které zejména představuje koncentrace a vzájemné zastoupení FeIII , AsV a SVI . Významným faktorem je také pH, které například ovlivňovalo vznik metastabilních fází stalaktitů. Navzdory variabilitě vazby arzenu ve studovaných materiálech se prokázalo, že mobilita tohoto prvku je ve všech studovaných haldách...
Vazba arzenu v redukčních podmínkách půd bohatých organickou hmotou
Peřestá, Magdaléna ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Hiller, Edgar (oponent) ; Doušová, Barbora (oponent)
Tato doktorská práce se zabývá vazbou arzenu v redukčním podmínkách půd se zvýšeným množstvím organické hmoty. Předmětem zkoumání této práce byly glejové půdy dvou geochemických anomáliích As v Českém masivu v okolí obcí Mokrsko a Smolotely. Vazba a chování As bylo detailně studováno ve čtyřech dílčích experimentech pomocí řady mineralogických (XRD, SEM/EDS, EMPA, Ramanova mikrospektroskopie) a geochemických (XRF, chemické extrakce, analýza pórových vod) metod. Mezi další metody, které byly v práci použity, patří analýza izotopů S a analýza mikrobiálních společenstev. Z výsledků vyplývá, že vznik nízkoteplotních sulfidů As (realgar a bonazziit) je poměrně běžným mechanismem sekvestrace As v redukčních podmínkách glejových půd. Novotvořené sulfidy vznikají ve velmi redukčních mikroprostředích asociovaných s pohřbenou organickou hmotou, ve kterých dochází k rychlé mikrobiální redukci ve srovnání s pomalým transportem rozpuštěných látek. V těchto mikroprostředích nejprve dochází k dočasnému vyčerpání rozpuštěného Fe2+ (sražení ve formě FeS fází) a následnému srážení sulfidu arzenu. Tento jev byl dobře patrný u dlouhodobého inkubačního experimentu, který navíc prokázal, že novotvořené sulfidy As mohou vznikat v prostředích i s poměrně odlišnými koncentracemi As a Fe v podzemních vodách. Tyto výsledky...
Thermal behaviour of selected arsenic minerals/phases and its environmental implications
Stonová, Kateřina ; Tuhý, Marek (vedoucí práce) ; Drahota, Petr (oponent)
iv ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá teplotním chováním vybraných minerálů arsenu: enargitu (Cu3AsS4), realgaru (As4S4), auripigmentu (As2S3), mimetitu [Pb5(AsO4)3Cl] a konichalcitu [CaCu(AsO4)(OH)]. Dále bylo studováno chování syntetického analogu realgaru a zástupce organických sloučenin arsenu (kyseliny kakodylové). Experimenty probíhaly v argonové atmosféře v teplotním rozpětí 20-800 řC, při lineárním nárůstu teploty. Emise arsenu a dalších prvků (S a Pb) ze vzorků byly detekovány pomocí ICP-OES. Teplotní chování bylo dále charakterizováno pomocí simultánního DSC a TGA a mineralogické složení výpražků bylo analyzováno rentgenovou difrakční analýzou. Nejméně stabilními minerály byly realgar a auripigment, které se roztavily mezi 300 řC a 320 řC a následně z nich vytěkal arsen i síra (nejvíce při teplotách 400-450 řC). Enargit ve studovaném teplotním rozmezí prošel dekompozicí a ztratil přibližně 40 % hmotnosti, přičemž nejvíce arsenu a síry uvolnil při teplotách okolo 600 řC. Došlo též k dekompozici konichalcitu za emise arsenu zejména okolo 700 řC a úbytku hmotnosti (cca 3 hm. %). Nejstabilnějším minerálem byl mimetit, který neztratil téměř žádnou hmotnost a začal uvolňovat arsen, společně s olovem, až při horní hranici teploty experimentu. Výsledky se shodují s poznatky z dosavadní literatury....
Anomální výskyty arsenu v půdách České republiky
Svoboda, Ondřej ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Hojdová, Marie (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na zhodnocení anomálních koncentrací arsenu v půdách (>30 mg/kg) České republiky. Anomální koncentrace arsenu v půdách v České republice jsou způsobeny zejména spalováním fosilních paliv, důlní činností a zvětráváním hornin bohatých arsenem. Spalováním fosilních paliv, především hnědého uhlí s vysokým obsahem arsenu, je postižena nejrozsáhlejší oblast s anomálními koncentracemi arsenu v ČR, například oblast Krušných hor. Koncentrace arsenu v nejvíce kontaminovaných půdách dosahují až tisíců mg/kg. Příkladem je okolí Kutné Hory s koncentrací arsenu v půdě až 6 890 mg/kg. Tato anomální koncentrace je způsobena důlní činností. Zvětrávání hornin bohatých arsenem má za následek anomální koncentrace arsenu v půdách na ložisku Mokrsko s hodnotou dosahující až 2 890 mg/kg.
Dekontaminace důlních vod bohatých arzenem
Řáhová, Jaroslava ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Kindlová, Helena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dekontaminací důlních vod bohatých arsenem. První část je koncipována jako přehled dekotaminačních metod využívaných pro odstraňování arsenu z vody; důraz je přitom kladen na adsorpci arsenu na oxidy a hydroxidy železa, které mohou vznikat v důlních vodách a představení nejužívanější technologie pro dekontaminaci důlních vod, ODAS. Ve druhé, experimentální, části práce jsme pomocí analytických metod studovali chování arsenu během dekontaminačního procesu v ČDV Kaňk. Kyselé vody v jámě bývalého dolu Turkaňk obsahují extrémně vysoké koncentrace arsenu (77,72 mg/L). Výsledky naší práce nasvědčují tomu, že arsen a jiné prvky rozpuštěné v důlní vodě během dekontaminace přechází do sekundárně vznikajících oxyhydroxidů železa.
Vazba a mobilita arzenu v historických důlních odpadech
Knappová, Magdaléna ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Jurkovič, Ľubomír (oponent)
Na celém světě se nachází nespočetné množství historických důlních hald s vysokými koncentracemi zdraví škodlivých prvků. Mineralogické složení důlních odpadů zásadní měrou ovlivňuje uvolňování a migraci těchto prvků do okolí, kde mohou způsobovat environmentální problémy. Cílem této diplomové práce je poznat vazbu a mobilitu arzenu ve stejně starých důlních haldových materiálech na ložiskách Jedová jáma u Vejprt a Dlouhá Ves u Havlíčkova Brodu. Pro účely tohoto výzkumu byly na obou lokalitách odebrány vzorky důlního haldového materiálu a jejich pórových vod. Pevné vzorky byly charakterizovány celou řadou mineralogických (XRF, RTG, SEM-WDS a Ramanovská mikrospektrometrie) a geochemických (sekvenční extrakce) metod. Kapalné vzorky byly analyzovány na hlavní kationty a stopové prvky (IPC-MS), anionty (HPLC) a specie železa (spektrofotometrie Fe3+ /Fetot). Z výsledků vyplývá, že primárním zdrojem As v haldovém materiálu na obou lokalitách byl arzenopyrit. Arzen se na lokalitě Jedová jáma váže zejména do amorfních Fe arzeničnanů (HFA). Dalšími významnými As nositeli zde jsou krystalický skorodit a Fe (hydr)oxidy (max. 3,2 hm. % As2O5 v hematitu). V Dlouhé Vsi dochází díky zvětrávání velkého množství sulfidů (sfalerit, chalkopyrit, galenit, pyrit a pyrhotin) k vytvoření velmi kyselých podmínek (pH ~...
Biodostupnost arzenu v důlních haldách na Kaňku u Kutné Hory
Raus, Karel ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Vítková, Martina (oponent)
Předešlé studie ukazují, že relativní biodostupnost arzenu (RBA) v důlních odpadech je téměř vždy nižší než 100%. V odebraných vzorcích prachů ze silnic, půd a hald na Kaňku u Kutné Hory se obsahy arzenu pohybovaly mezi 87 a 15500 mg.kg-1 , přičemž biodosažitelné množství As získané metodou SBRC-G bylo výrazně nižší (6-795 mg.kg-1 ). Zásadním faktorem ovlivňujícím biodosažitelnost As je pH vzorku a rozpustnost minerálních fází, které jsou v daném prostředí stabilní. Ačkoliv byly nejvyšší koncentrace arzenu nalezeny u vzorků hald s kyselým pH (9250-15500 mg.kg-1 ), procentuální biodosažitelnost As byla nejnižší (5,1 ± 1,3%) vlivem přítomnosti málo rozpustných As sulfidů a Fe- arzeničnanů. V neutrálním prostředí dochází k alteraci těchto fází a následně ke zvýšení procentuální biodosažitelnosti arzenu u vzorků půd (8,2 ± 2,6%) a prachů (7,5 ± 2,6%). Z mineralogické a chemické analýzy vzorků vyplývá, že hlavním zdrojem znečištění arzenem na Kaňku jsou historické haldy. Zohledněním biodostupnosti při posuzování míry znečištění dané lokality lze získat přesnější představu o závažnosti rizik, avšak přepočet biodosažitelnosti arzenu na RBA je stále problematický.
Problematika kontaminace vod arzénem v zahraničí
Grecká, Marie ; Bendl, Jiří (vedoucí práce) ; Drahota, Petr (oponent)
Formou rešerše jsou shrnuty příčiny výskytu vysokých koncentrací arzenu v podzemních vodách v zahraničí a možnosti úpravy takto postižených vod. Jedná se hlavně o asijské země, kde byly prokázány četné případy závažných onemocnění obyvatelstva v souvislosti s otravou arzenem v důsledku dlouhodobého využívání zvodní mělkých sedimentů delt velkých řek jako zdrojů pitné vody. Do těchto podzemních vod se arzen dostává přirozenými procesy, kdy se vlivem uložené organické hmoty vytváří redukční prostředí, které mobilizuje As z hydroxo-oxidů železitých, kde byl původně zachycen. V aridních oblastech např. Asie i J. Ameriky je další příčinou vysokých koncentrací As ve vodách oxidace pyritu doprovázená vyšší salinitou. Rovněž při těžbě (např. zlata a cínu), v jejímž důsledku probíhá oxidace pyritu, dochází k uvolnění arzenu do vody. Dalšími zdroji As jsou geotermální systémy. Spolusrážení pětimocného As s železem je vhodnou metou odstraňování arsenu z pitných vod.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 47 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.