|
|
Adaptace románu Pes baskervillský: Triumf seriálového sociopata
Kalčák, Filip ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Práce se zaměřuje na filmové, televizní a seriálové adaptace díla Pes baskervillský od Arthura Conana Doyla, a to s akcentací na epizodu Psisko baskervillské seriálu Sherlock z produkce BBC. Touto kompilací práce mapuje téma, které v české odborné literatuře dosud nebylo komplexně zpracováno. Práce se opírá o řadu knižních, internetových a kinematografických zdrojů i o vlastní výzkum. Práce je rozdělena na dvě části. V první autor popisuje teorii adaptace, shrnuje život a dílo Arthura Conana Doyla, rekapituluje děj jeho nejslavnějšího románu a rovněž se zaměřuje na hlavní tvůrce seriálu Sherlock. V praktické části se podrobně analyzuje epizoda Psisko baskervillské. Autor vysvětluje řadu adaptačních procesů, pomocí kterých tvůrci seriálu dokázali stvořit moderní a populární adaptaci, a rovněž poukazuje na to, proč hraje tato epizoda v rámci seriálu klíčovou roli a proč je tak populární. Závěrečná kapitola na základě příkladu adaptace od BBC shrnuje obecně platné principy, jakých mohou tvůrci využít k tvorbě moderních adaptací. Klíčová slova Adaptace, seriál, Arthur Conan Doyle, BBC, Sherlock, Pes baskervillský
|
|
|
Hra o ženy. Transformace hlavních ženských postav a jejích sociálních rolí v populárním seriálu Hra o trůny. Kvalitativní analýza 1.-7. série
Hloucalova Maslova, Ksenia ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Fousek Krobová, Tereza (oponent)
Abstarkt Diplomová práce pojednává o reprezentaci ženských postav a jejích vývoji v populárním televizním seriálu Hra a trůny. Prostřednictvím kvalitativního výzkumu se zkoumá, jak se ženy zobrazují v tomto seriálu a jak se mění jejích vizuální obraz, osobní charakteristiky a jednání vzhledem k okolním podmínkám. Jedná se o pozorování postav ve předem definovaných datech, jimiž jsou všechny díly Hry o trůny od první do sedmé řady. K analýze a porozumění získaných dat se aplikuje metoda zakotvené teorie, na jejíž základě vznikly kategorie a sub-kategorie pro společné jevy. V další části této práce pak následuje interpretace a vysvětlení kategorií, jež jsou ilustrovány příklady ze seriálu. Nedílnou části je kapitola o transformacích postav, v níž jsou vysvětleny tendence transformací postav v rámcích vytvořených kategorií.
|
|
|
Zobrazení českého pohraničí v novodobé kinematografii a televizi
Šolcová, Tereza ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou zobrazení českého pohraničí v české kinematografii po roce 1990. České pohraničí je pro svůj historický vývoj dodnes zajímavou oblastí, přitahující pozornost mnohých historiků i umělců. Práce hledá odpověď na otázku, jak pracuje česká kinematografie s historicky a geograficky danými reáliemi. První část práce uvádí do problematiky historického vývoje českého pohraničí a seznamuje čtenáře s jednotlivými klíčovými událostmi, které pohraničí v minulosti formovaly. Následně vysvětluje, jak tyto historické události vyústily do dnešní podoby českého pohraničí. Druhá část práce se zaměřuje na zkoumání pěti různých filmových děl natočených po roce 1990. Vybranými českými filmy jsou Až do města Aš, Mistři a Habermannův mlýn, k analyzovaným seriálům pak patří Pustina a Přísahám a slibuji. Filmy jsou analyzovány skrze zvolené výrazové prostředky, kterými jsou lokace a prostředí, herecký projev a postavy, kamera, záběr a střih, osvětlení a zvuková složka. Cílem práce je potvrdit, nebo vyvrátit hypotézu, že české pohraničí bude v moderní české kinematografii zobrazováno převážně v negativním světle.
|
|
|
Fenomén antihrdinů v současných televizních seriálech Kvalitativní výzkum recepce seriálu Breaking Bad
Turnová, Zuzana ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce pojednává o fenoménu antihrdinů v současných televizních seriálech. Tento fenomén pak daný text objasňuje prostřednictvím kvalitativního výzkumu divácké recepce seriálu Breaking Bad. Cílem výzkumu je porozumět motivacím diváků pro výběr a sledování seriálů s hlavním protagonistou, jehož je možné charakterizovat jako antihrdinu. Jedná se tedy o výzkum publika, který v první řadě identifikuje aspekty těchto seriálů, které jsou pro jejich diváky nejvíce atraktivní. Dále pak výzkum objasňuje postoje diváků k postavám typu antihrdiny, neboť velmi časté zobrazování podobných hrdinů současnými seriálovými narativy svědčí o jejich značné popularitě ze strany seriálového publika. Výstupem této práce je tedy vyhodnocení diváckých motivací pro sledování podobně laděných seriálů a identifikace jejich pro diváky nejatraktivnějších aspektů.
|
|
|
Mytologie v seriálu Doctor Who
Kužel, Martin ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Baslarová, Iva (oponent)
Tato diplomová práce se soustředí na identifikaci výskytu mytologických prvků a témat, obsažených v syžetech jednotlivých epizod seriálu televizní stanice BBC Doktor Who, vycházeje z hypotézy, že určité mytologické vzorce se stále vyskytují i v narativních strukturách produktů zábavního průmyslu současnosti, což je pro publikum činí přirozeně atraktivními. Postupně jsou zhodnoceny vybrané epizody ze starého, původního arku z let šedesátých a následně ze současného rebootu, který zahájil vysílání v roce 2005. Dále je zkoumána přítomnost původního edukativního záměru seriálu, který v průběhu let jeho vysílání postupně vymizel. Během sémiotické analýzy textu seriálu vycházíme jak z pozice kritického čtenáře, o kterém hovořil Umberto Eco ve své práci Meze interpretace, tak z definice moderního mýtu, jak jej zavedl Roland Barthes, archaického mýtu, který vnímal například Claude Lévi-Strauss a další, a archetypů coby základních praobrazů, jejichž konkretizací mýty samotné vznikly, jak o nich hovořil Carl Gustav Jung především ve své práci O archetypech kolektivního nevědomí. Kromě mytologických vzorů v individuálních syžetech je analýze podrobena rovněž samotná archetypální postava Doktora.
|
|
|
Obraz televizního novináře v amerických televizních seriálech (od Mary Tyler Moore Show po Newsroom)
Pavelková, Eva ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Diplomová práce Obraz televizního novináře v amerických televizních seriálech si klade za cíl prostřednictvím kombinace metod interpretativního čtení a sémiotické (vizuální) analýzy odhalit vlastnosti, které nesou jednotlivé hlavní postavy v pěti vybraných amerických seriálech v průběhu pěti dekád (od začátku 70. let po současnost), a tím interpretovat reprezentace novinářů. Následně jsou užity typologie novinářských postav Briana McNaira a Joea Saltzmana k zařazení 27 ústředních charakterů do typů nebo sterotypů. Ve většině případů v sobě postavy kombinovaly více různých typů, dá se však říci, že všechny analyzované reprezentace byly pozitivní - zřejmě kvůli větší oblibě u diváků. Zároveň je ale nutné zdůraznit, že postavy napříč seriály zařazené do stejných kategorií se charakterově plně neshodují - mezi charaktery lze nalézt dostatek podobností pro určení typu, avšak nad podobnosti stále převyšují odlišnosti jednotlivých postav.
|
|
|
Recenze na československé televizní seriály v týdeníku Tvorba v období normalizačních 70. a 80. let
Hliňáková, Kristýna ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Dominik, Šimon (oponent)
Tato diplomová práce se primárně zabývá recenzemi na československé televizní seriály v týdeníku Tvorba, ústředním tiskovém orgánu KSČ, v časově vymezeném období 70. a 80. let. Sekundárně se věnuje jiným relevantním dobovým materiálům vztaženým k seriálové problematice obecně. Doplňkově práce přihlíží také k formálním aspektům zkoumaných recenzí (jazyková specifika, podoba, rozsah a vývoj rubriky pro televizní recenze apod.). Práce je rozdělena na dvě základní části: teoretickou a analytickou. Teoretická část přináší výklad o kulturně-politickém týdeníku Tvorba, nastiňuje společensko-historický kontext tzv. normalizace a v neposlední řadě podává výklad o fenoménu televizního seriálu u nás. Část analytická pracuje přímo s dohledanými recenzemi a jinými relevantními materiály z Tvorby. Cílem této diplomové práce je na základě zcela konkrétních recenzí a dobových článků přiblížit představy kulturních redaktorů a recenzentů Tvorby o žádoucí podobě, uměleckém zpracování a poslání televizních seriálů jakožto specifického žánru televizní tvorby a zároveň přinést přehled o tom, jaké aspekty byly na recenzovaných seriálech hodnoceny kladně, jaké záporně, co bylo opakovaně oceňováno, co naopak kritizováno atd.
|
|
|
Obraz války v Afghanistánu a v Iráku v amerických televizních seriálech
Riethofová, Alžběta ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Magisterská diplomová práce pojednává o obrazu války v Afghánistánu a v Iráku v amerických televizních seriálech. Zabývá se tím, jak a jestli americké televizní seriály reflektují války, na kterých se Spojené státy americké podílí. Rozebírá, jakou roli hrají televizní seriály v životě jedince, a zkoumá jejich potencionální vliv na společnost. Věnuje pozornost televizním seriálům jako možným prostředkům propagandy a shrnuje dosavadní vývoj válečné zábavní produkce. Dokumentuje různé žánry, ve kterých se válka v Afghánistánu či v Iráku odráží. Právě na základě pozorování seriálů různých žánrů, od válečných přes kriminální až po komediální, magisterská práce hodnotí, jakým způsobem je na danou válku v seriálu nahlíženo. Všímá si také, které válce se seriáloví tvůrci více věnují a ke které jsou kritičtější. Diplomová práce v jednotlivých epizodách pozoruje způsob prezentace války, lokaci dějové linie a hlavní protagonisty, zajímá se také o dodržování vojenské terminologie a zobrazování vojenské techniky. V neposlední řadě komparuje fiktivní příběhy, popřípadě jednotlivé motivy, se skutečnými událostmi, které se v průběhu těchto válek staly. V závěru práce shrnuje nejčastější motivy a válečné prvky, dává je do kontextu a komparuje s realitou.
|
|
|
Popularita televizního seriálu Dr. House
Petrů, Vít ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Smetáčková, Irena (oponent)
V bakalářské práci je zkoumáno, proč je seriál Dr. House tak populární. Seriál je zde pojímán jako široce sdílený pop-kulturní artefakt, jenž je z hlediska kulturní psychologie významným dokumentem o tom, jak je lidská mysl utvářena a vyjadřována prostřednictvím kultury. Z pohledu několika psychologických koncepcí, je zkoumána otázka po mechanismech, nabídkách či obsahu, který je příčinou popularity tohoto seriálu. Popularita seriálu byla zkoumána jednak rozborem artefaktu samého a doplňkově z pohledu diváků. Průzkum seriálu vedl k závěru, že popularita seriálu Dr. House spočívá ve čtyřech různých aspektech. První aspekt je spatřován v inovacích, které tento seriál divákovi přináší vzhledem k tradiční, zavedené podobě lékařského dramatu. Druhý aspekt je založen na identifikaci a popisu vzorců, představujících určité nabídky pro různé složky diváka ("produkty pro mysl"). Třetí aspekt spočívá v interpretaci seriálu jako "sociodramatu", imaginárně řešícího určité protiklady. Čtvrtý aspekt volně vychází z Bambergovy teorie narativního "umísťování" a na třech úrovních ukazuje, jak je postava doktora House pro diváka přitažlivá, co mu poskytuje a jak seriál reflektuje proměnu modelu partnerského soužití.
|
|
|
Kritická diskurzivní analýza televizního seriálu Okres na severu
Szabó, Daniel ; Dominik, Šimon (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tato práce se věnuje zkoumání televizního seriálu Okres na severu scenáristy Jaroslava Dietla a režiséra Evžena Sokolovského. Seriál byl natočen v roce 1980 v Československé televizi a spadá do normalizačního období (1968-1989) v Československu. Cílem této práce bylo provést kritickou diskurzivní analýzu (CDA) seriálu Jaroslava Dietla Okres na severu, se zvláštním zřetelem k tématu politické moci komunismu (marxisticko-leninské ideologie) a jejího zneužití prostřednictvím propagandy masového média (televize). Text analyzoval diskurz pojmu propagandistický seriál a pokusil se zodpovědět otázku, do jaké míry a zda vůbec je seriál Okres na severu propagandistickým dílem. Hlavním pojmem tohoto textu byl diskurz, který si můžeme definovat jako množinu kódů a jejich pravidel, užívaných při produkování významů vztahujících se k nějakému námětu. Faircloughovo pojetí kritické diskurzivní jsme zvolili pro jeho jasné rozčlenění na tzv. trojdimenziální diskurz (samotný text, diskurzivní praxe, sociální praxe), který se zaměřuje na vzájemné propojení všech tří vztahů (komunikativní události) a na pravidla diskurzu, které zkoumají vztah ke společnosti a sociálním podmínkám. Věnovali jsme se také zkoumání pojmu normalizace, který se používá pro druhou polovinu (1968-1989) existence komunistického režimu v Československu....
|
host ::
RSS.