|
| |
|
|
Podpora rozvoje dítěte se specificky narušeným vývojem řeči
Sekalová, Dagmar ; Durdilová, Lucie (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na téma specificky narušeného vývoje řeči neboli vývojové dysfázie. Diplomová práce se skládá z teoretické a empirické části. Teoretická část práce je tvořena třemi hlavními kapitolami. První kapitola se zabývá pojmy komunikace, narušený vývoj řeči a ontogenezí řeči. Druhá kapitola představuje terminologické vymezení specificky narušeného vývoje řeči neboli vývojové dysfázie, její etiologii, symptomatologii, diagnostiku a terapii. Třetí kapitola přibližuje problematiku předškolního věku. Empirická část práce je zpracována ve čtvrté kapitole. Obsahuje kazuistiku chlapce se specificky narušeným vývojem řeči, zaměřuje se na popis rodinné situace, dále popisuje chlapcovu osobní anamnézu, jeho psychomotorický a řečový vývoj. Dále se práce zaměřuje na poskytovanou podporu k jeho rozvoji a hodnotí progresi po roce intenzivní péče. Součástí diplomové práce jsou také pracovní listy, zaměřené na rozvoj dítěte s tímto druhem narušené komunikační schopnosti. Pracovní listy se skládají z pěti oblastí, které by měly být rozvíjeny. Mezi tyto oblasti patří: zrakové vnímání, sluchové vnímání, rozumové, grafomotorické a komunikační schopnosti. V České republice je nedostatečné množství komplexních informací, materiálů, které by mohly rodičům vytvořit ucelenou představu, jak...
|
|
|
Diagnostické markery specificky narušeného vývoje řeči z pohledu logopeda
Veselá, Šárka ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kopečný, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou specificky narušeného vývoje řeči. Teoretická část představuje související terminologii, klasifikaci, etiologii, symptomatologii a problematiku diagnostiky. Výzkumná část analyzuje jednotlivé jazykové roviny u vybraného vzorku dětí a věnuje se společným specifickým odchylkám ve verbální produkci, které by mohly být navrženy jako diagnostické markery. V rámci kvalitativního výzkumu byla provedena analýza verbální produkce 9 dětí ve věkovém rozmezí 5,4 - 5,7 let se specificky narušeným vývojem řeči. Ve všech výpovědích se projevily deficity při používání sykavek, vynechávání hlásek v první pozici, narušení rozumění v různém rozsahu, nepřesná pojmenování a obtíže s výbavností slov a narušení plynulosti řeči a dalších prozodických faktorů. Oblast morfologie a syntaxe se vždy profilovala nejvýznamnějším narušením, které však bylo velmi heterogenní. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Dítě s vývojovou dysfázií v inkluzivní škole
Horynová, Jana ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Durdilová, Lucie (oponent)
Tématem této bakalářské práce je inkluzivní vzdělávání dítěte s vývojovou dysfázií. Práce je členěna na čtyři kapitoly, z nichž první tři jsou teoretické, čtvrtá kapitola praktická. První kapitola pojednává o vývoji intaktního dítěte předškolního a mladšího školního věku, s akcentem na vývoj řeči dítěte. Druhá kapitola je věnována problematice vývojové dysfázie, její etiologii, symptomatologii, diagnostice a terapii. Třetí kapitola vymezuje pojem inkluze a uvádí základní faktory a podmínky úspěšného inkluzivního vzdělávání v České republice, včetně jeho legislativního zabezpečení. Čtvrtá, výzkumná část, je zpracována jako kazuistika dítěte s vývojovou dysfázií. Popisuje proces vzdělávání dítěte v inkluzivní škole, upozorňuje na obtíže, které vývojová dysfázie způsobuje v jednotlivých vzdělávacích oblastech. Dále se práce zaměřuje na identifikaci výhod a nevýhod inkluzivního vzdělávání pro jednotlivé aktéry vzdělávacího procesu. V závěru uvádí hlavní předpoklady úspěšné inkluze dítěte s vývojovou dysfázií. Realizovaný výzkum je kvalitativní. KLÍČOVÁ SLOVA: Vývojová dysfázie, specificky narušený vývoj řeči, inkluze, inkluzivní vzdělávání
|
|
|
Slovní zásoba u dětí mladšího školního věku se specificky narušeným vývojem řeči
Pilská, Helena ; Šumníková, Pavlína (oponent) ; Květoňová, Lea (oponent)
Předkládaná práce se zabývá slovní zásobou, tedy lexikálně - sémantickou jazykovou rovinou, a to u dětí mladšího školního věku se specificky narušeným vývojem řeči. Zaměřuje se na aktivní i pasivní slovní zásobu. V první části rigorózní práce je nastíněn teoretický základ. Kapitoly zaměřující se na samotné šetření popisují testování pomocí výkonového nestandardizovaného testu inspirovaného diagnostickým testem The Comprehensive Receptive and Expressive Vocabulary Test - Second Edition (CREVT - 2). Tento test určený k hodnocení slovní zásoby je standardizovaný pro populaci Spojených států amerických. Testování bylo prováděno u respondentů se specificky narušeným vývojem řeči a pro porovnání u stejně velké kontrolní skupiny dětí stejného věku bez diagnostikovaného vývojového opoždění řeči. Klíčová slova: mladší školní věk, specificky narušený vývoj řeči, aktivní slovní zásoba, pasivní slovní zásoba
|
|
| |
|
|
Rodičovská zkušenost s dětmi s narušeným vývojem řeči
Podpěrová, Helena ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Předložená bakalářská práce zpracovává data, která byla sesbírána pomocí dotazníku Children's Communication Checklist - 2 (CCC-2), jehož autorkou je D.V.M. Bishopová (2003) a jehož adaptovaná verze byla administrovaná rodiči dětí se specificky narušeným vývojem řeči (SLI) a dětí intaktních (I) v rámci projektu ELDEL, který se na evropské úrovni zabýval vývojem jazykových a gramotnostních dovedností. Cílem této výzkumné studie bylo zhodnotit schopnost tohoto dotazníku odlišit od sebe děti se specificky narušeným vývojem řeči a děti intaktní. Hlavním úkolem bylo porovnat tyto dvě skupiny a zjistit, zda v jednotlivých subtestech dotazníku a v celkových skórech mezi nimi existuje statisticky významný rozdíl. Vzorek dvou skupin, který byl sledován, se skládal ze 77 dětí v předškolním věku (5-6 let). Byla provedena kvantitativní analýza získaných dat, na jejímž základě bylo zjištěno, že mezi sledovanými skupinami existují statisticky významné rozdíly. Pro podrobnější rozbor jednotlivých subtestů v dotazníku a zmapování rozdílů mezi nimi byla použita položková analýza. Závěry analýz jsou diskutovány v kontextu s teoretickými východisky, aktuálními vědeckými poznatky, možnými limity a případnými možnostmi pro další bádání. Klíčová slova: specificky narušený vývoj řeči, řeč, jazyk, pragmatika, Dotazník...
|
|
|
Hodnocení slovní zásoby u dětí předškolního věku se specificky narušeným vývojem řečí
Pilská, Helena ; Durdilová, Lucie (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce Hodnocení slovní zásoby u dětí předškolního věku se specificky narušeným vývojem řeči se zabývá hlavně diagnostikou oblasti slovní zásoby u vývojové dysfázie. Teoretická část je analýzou dostupné odborné literatury. Zabývá se charakteristikou předškolního věku, vývoje řeči a diagnózy specificky narušeného vývoje řeči. Výzkumná část porovnává aktivní a pasivní slovní zásobu u dětí intaktních a dětí se specificky narušeným vývojem řeči. Klíčová slova: Dítě předškolního věku, specificky narušený vývoj řeči, vývojová dysfázie, diagnostika, slovní zásoba
|
|
|
Porozumění českým větám u dětí s rizikem dyslexie a SLI
Bláhová, Veronika ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Cílem předložené diplomové práce bylo zhodnotit úroveň porozumění českým větám různé gramatické obtížnosti u dětí s rizikem dyslexie a se specificky narušeným vývojem řeči. Hlavním úkolem zde bylo odhalit, zda lze mezi výkony dětí ze sledovaných dvou skupin experimentálních (se specificky narušeným vývojem řeči - SLI a s rodinným rizikem pro vznik dyslexie) a ze skupiny kontrolní (děti s běžným vývojem řeči) v testu porozumění detekovat statisticky významné rozdíly. Vzorku tří skupin jedinců ve věku zhruba sedmi let byl administrován pro daný účel speciálně adaptovaný test mapující aktuální výkon v porozumění mluveným větám. Na základě analýzy získaných dat byly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi skupinou SLI a skupinou kontrolní i mezi skupinou SLI a Rodinné riziko. Předpokládaná sestupná tendence výkonu v jednotlivých blocích testu nebyla u dětí z experimentálních skupin doložena.
|
host ::
RSS.