Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 16 záznamů.  předchozí11 - 16  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Proměny pojetí dítěte v dětství
Petráková, Dana ; Opravilová, Eva (vedoucí práce) ; Loudová Stralczynská, Barbora (oponent)
Obsahem diplomové práce je zamyšlení se nad otázkou, zda změny v edukačním systému vedou ke změnám v pohledu na dítě a dětství a nakonec i ke změnám samotného dítěte. Teoretická část je zaměřená na studium odborných, historických i současných dokumentů, týkajících se institucionální výchovy dětí. Praktická část zkoumá subjektivní názory rodičovské veřejnosti. Dále pak pomocí řízených rozhovorů učitelky s dětmi zjišťuje zájmy a pocity dnešních dětí v mateřské škole. V závěru, na základě získaných poznatků v teoretické části, určit prvky a události, které pravděpodobně ovlivnily změny v názoru na dítě a přístup k němu. Analýzou získaných informací z praktické části, porovnáním subjektivních názorů rodičů i dětí a vyvozením závěrů z těchto poznatků odpovědět na otázku, zda se dnešní generace dětí liší od generace svých rodičů a prarodičů.
Skauting jako možnost využití volného času pro osoby s postižením
Haringová, Věra ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Prouzová-Květoňová, Regina (oponent)
Principy skautingu jsou založeny na pomoci těm, kteří pomoc potřebují, a při práci se svými členy by měl Junák vycházet z těchto základů. To předpokládá, že začleňování dětí s postižením by mělo být v této organizaci podporováno. Vedoucí ale často narážejí na překážky, které musí překonávat, pokud se rozhodnou přijmout dítě s postižením. Problémem je především nedostatek informací o zásadách práce s dětmi s postižením. Vedoucí potom nemohou dostatečně vysvětlit svým členům individuální potřeby dítěte s postižením v jejich oddíle. Ostatní děti také z tohoto důvodu nemusí přijmout dítě s postižením mezi sebe. Vedoucí se může setkat například s dítětem s mentálním postižením. Toto postižení zahrnuje nutnost specifického přístupu k dítěti, a proto je nutné znát zásady práce s tímto dítětem, aby se jeho začlenění do oddílu podařilo.
Handicap jako stigma, aneb přístup sestry ke znevýhodněnému jedinci
NEUGEBAUER, Jan
Cílem výzkumu bylo zjistit přítomnost předsudků o pacientech se znevýhodněním, zmapovat povědomí ošetřovatelského personálu o problematice stigmatizace, identifikace specifických potřeb znevýhodněných pacientů / klientů a jejich následné promítnutí do ošetřovatelské péče. V teoretické části je věnována pozornost vymezení pojmů znevýhodnění, stigma, stigmatizace, vývoji ošetřovatelské péče o znevýhodněného pacienta, specifikaci ošetřovatelské péče o znevýhodněného pacienta a významu rodinných příslušníků v péčí o znevýhodněného pacienta. V empirické části bylo provedeno šetření kvalitativní formou za použití metody polostrukturovaného rozhovoru. Před zahájením vlastního výzkumného šetření byl proveden předvýzkum, ve kterém bylo zjišťováno, zda otázky pro připravovaný rozhovor jsou srozumitelné a odpovědi komunikačních partnerů dostatečně relevantní. Předvýzkumu se účastnilo 10 všeobecných sester. Na základě jejich připomínek byl seznam otázek k šetření aktualizován a přepracován do přesnější podoby Samotného výzkumu se účastnilo 13 komunikačních partnerů z řad všeobecných sester působících převážně v nemocničním zařízení. Výběr komunikačních partnerů byl záměrný a jediným kritériem pro zařazení do výzkumu bylo poskytování péče znevýhodněným pacientům. Rozhovory nahrávané na diktafon byly doslovně přepsány v programu Microsoft Word. Jednotlivé odpovědi byly opakovaně pročítány a následně v textu vyznačovány úryvky vztahující se k jednotlivým cílům. Veškeré výpovědi byly seřazeny do skupin dle komunikačních partnerů. Po realizaci vlastních rozhovorů byla provedena transkripce, redukce dat a analýza do jednotlivých kategorií a podkategorií. V některých případech byla zjištěna podobnost u podkategorií, a tak došlo jejich spojení a následnému označení nadřazenějším pojmem. Povědomí komunikačních partnerů o stigmatizaci je nepřesné a přítomnost předsudků u ošetřovatelského personálu je především ze stran mentálního a sociálního znevýhodnění. Nežádoucími faktory, které na sestru působí, jsou především špatná komunikace, špatná monitorace specifických potřeb, omezené či negativní předešlé zkušenosti nebo strach z možnosti nákazy infekční chorobou vyskytující se u daných pacientů/klientů se znevýhodněním. Komunikační partneři uvádí zvýšenou míru stresu při poskytování ošetřovatelské péče zmíněným pacientům. Domníváme se, že pochopení dané problematiky může vést ke zlepšení monitorace specifických potřeb, vyhnutí se komplikacím či zlepšení a zefektivnění ošetřovatelské péče o pacienty / klienty se znevýhodněním.
Specifické potřeby dětí v pěstounské rodině jako následek raného traumatu
Knápková, Gabriela ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Tato práce pojednává o specifických potřebách raně traumatizovaných dětí žijících v pěstounské rodině. Teoretická část je rozdělena do pěti kapitol. V úvodní kapitole seznamuje čtenáře s pěstounskou péčí v kontextu českého systému péče o ohrožené děti. V druhé kapitole se zabývá psychickým vývojem v raném dětství. Třetí kapitola je věnována ranému traumatu a jeho příčinám. Následky raného traumatu a z toho vyplývající specifické potřeby těchto dětí jsou předmětem čtvrté kapitoly. Pátá kapitola se věnuje možnostem práce s raně traumatizovanými dětmi v pěstounské rodině. Praktická část diplomové práce se skládá ze tří částí. První z nich obsahuje výzkum realizovaný mezi pěstouny. Výzkum je zaměřen na specifické potřeby dětí v pěstounských rodinách a potřebu podpory pro pěstounské rodiny. Druhá část přináší výzkumné šetření mezi neziskovými organizacemi, které se zabývají přímou podporou náhradních rodin. Šetření zkoumá zkušenosti organizací s problematikou raného traumatu u dětí v pěstounské péči. Třetí část představuje příklad programu konkrétní české organizace, který se zaměřuje na podporu náhradní rodiny při přechodu dítěte z ústavu do rodinného prostředí.
Dítě mladší 3 let v mateřské škole
Ryšavá, Jitka ; Opravilová, Eva (vedoucí práce) ; Kropáčková, Jana (oponent)
RYŠAVÁ, J. Dítě mladší 3 let v mateřské škole. Praha 2012. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Pedagogická fakulta. Katedra primární pedagogiky. Vedoucí práce E. Opravilová. Práce sledovala specifiku výchovně vzdělávací práce mezi 2-3 rokem věku dítěte v prostředí běžné mateřské školy. Teoretická část se opírá o vývojově psychologickou charakteristiku tohoto období. Sledovala vliv rané interakce matka - dítě, vliv rodinného prostředí a vliv dalších faktorů na separaci dítěte od matky a následnou adaptaci a socializaci v prostředí mateřské školy. Výzkumné šetření zahrnuje případové studie 6 vybraných dvouletých dětí (pozice dítěte), 24 rodičů vybrané MŠ (pozice rodičů) a 51 mateřských škol (pozice učitelky). Výzkum sledoval vliv specifických klíčových faktorů, ovlivňujících průběh adaptace a socializace dítěte mladšího 3 let v prostředí mateřské školy, včetně předpokládaného klíčového vlivu chronologického věku dítěte. Dále sledoval a vymezil podmínky mateřských škol v oblasti legislativní, personální a organizační, při jejichž splnění je možné považovat edukaci dítěte mladšího 3 let v prostředí mateřské školy za vhodnou. Závěr práce obsahuje doporučení týkající se stimulace vývoje dítěte mladšího 3 let jak v prostředí rodinném, tak v prostředí mateřské školy, včetně vlastního návrhu...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 16 záznamů.   předchozí11 - 16  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.