|
|
Evropská komise v roli strážkyně Smluv
Langhammerová, Šárka ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na chování Evropské Komise v rámci řízení o porušení povinnosti dle článku 258 a následujících SFEU. Práce se snaží nahlédnout za pouhé legální ukotvení pravomocí a postupů Komise v tomto řízení a zabývat se především politickými vlivy, které na ni mohou působit, a také teoriemi, které se snaží vysvětlit a predikovat její jednání při porušení Smluv členským státem či jiným aktérem. Struktura práce je následující. Nejdříve se věnuje postavení Komise v systému EU, základním informacím o Komisi, poté nadnáší otázku, zda-li je Komise nezávislá a nestranná, či podléhá nějakým vnějším nebo vnitřním politickým tlakům a snaží se na tuto otázku odpovědět. Dále práce sleduje průběh řízení pro porušení povinnosti a možnosti, postupy a nástroje Komise k obraně práva v rámci tohoto řízení i mimo něj a také to, jak Komise těchto možností využívá. Samozřejmě se práce bude zaobírat i limity zmíněného řízení. Mezi hlavní omezení Komise při jejím jednání patří nedostatek zdrojů, tento jí pomáhá řešit její diskreční pravomoc. Načež práce naváže s prezentací teorií, které nastiňují důvody volby Komise, zda v jednotlivých případech porušení práva zasáhne nebo ne. Jsou to hlavně teorie selektivního prosazování práva, obecná teorie fungování Komise v modelu prosazování práv na úrovni EU,...
|
|
|
Určování rozhodného práva při absenci volby ve vybraných závazkových vztazích v České republice a USA
Chvosta, Ondřej ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
rigorózní práce v českém jazyce: Práce srovnává určování rozhodného práva v závazkových vztazích v České republice a ve Spojených státech amerických. Toto srovnání je činěno na pozadí dvou právních principů: právní jistoty (typické pro Českou republiku) a Equity (typické pro Spojené státy). První kapitola pojednává o odlišném pojetí mezinárodního práva soukromého v obou srovnávaných zemích a o rozdílu a vztahu mezi právní jistotou a Equity. Kapitola první se rovněž podrobně zabývá aplikovatelnými prameny práva v ČR a ve Spojených státech. Kapitola druhá srovnává odlišné přístupy k určování rozhodného práva ve smluvních závazkových vztazích. Podrobně jsou analyzovány kolizní normy obsažené v ZMPS, NZMPS, Římské úmluvě a nařízení Řím I. Rovněž jsou představeny americké přístupy k určení rozhodného práva: princip teritoriality Prvního Restatementu, Currieho Interest Analysis, přístup Druhého Restatementu, Better Law Approach a Significant Contacts Approach. Kapitola třetí s použitím metodiky kapitoly druhé se soustřeďuje na mimosmluvní závazkové vztahy. V evropském kontextu je tak kladen důraz na nařízení Řím II, v americkém kontextu především na erozi principu teritoriality a odlišnosti v aplikaci Interest Analysis a Druhého Restatementu oproti jejich aplikaci na smluvní závazkové vztahy. Závěr práce...
|
|
|
Liberální intergovernmentalismus: Role malých států v procesu evropské integrace
Bambasová, Hana ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Magisterská diplomová práce Liberální intergovernmentalismus: Role malých států v procesu evropské integrace má za cíl otestovat aplikovatelnost teorie liberálního intergovernmentalismu na malých členských státech evropské integrace a objasnit roli těchto států v historickém vývoji evropské integrační spolupráce. Pro dosažení výzkumného cíle práce využívá případových studií Belgie a Nizozemska a zkoumá jejich motivy a jednání během vyjednávání primárních smluv evropského práva. Práce je členěna do kapitol podle časové souslednosti, každá kapitola je věnována období před přijetím jedné ze smluv primárního práva od založení Evropského hospodářského společenství do Amsterodamské smlouvy. Kapitoly pojednávají o motivaci malých členských států k novému vyjednávání a požadavcích těchto států v konkrétních oblastech negociací, které jsou následně porovnány s výsledky jednání v kontextu významnosti sjednané agendy. Závěrečná část práce komparuje vyjednávací sílu malých a velkých členských států, Německa, Francie a Velké Británie, se zvláštním přihlédnutím na tyto nejdůležitější body agendy. Práce deklaruje, že teorie liberálního intergovernmentalismu je aplikovatelná na malé členské státy. Hypotézu o srovnatelné roli těchto států se státy velkými v procesu vzniku a prohlubování evropské integrace však vyvrací.
|
|
|
Racionalizace a automatizace administrativy firmy
Kobe, Pavel ; Toufar, Petr (oponent) ; Koch, Miloš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá racionalizací a automatizací některých procesů administrativy firmy. Využívá k tomu jednoduchých aplikací Excel a programového kódu Visual Basic for Applications. V praktické části této práce je popsán příklad programu, který zjednodušil práci administrativy ve firmě.
|
|
|
Projednávání národních lisabonských programů reforem v národních parlamentech vybraných členských zemí Evropské unie: Studie č. 1.176
Částek, Michal
Nově koncipovaný lisabonský proces schválený Evropskou radou v březnu 2005 je programem dlouhodobějšího hospodářsko-sociální směřování EU, které má pomoci Evropě reagovat na vnitřní (stárnoucí populace) i vnější (konkurence z USA, Asie, Jižní Ameriky) ekonomicko-sociální výzvy. Nové pojetí LS usiluje o zúžení počtu prioritních oblastí a o zlepšení samotného řízení, koordinace a hodnocení plnění cílů lisabonské agendy jak na úrovni EU tak na úrovni členských států. Členské státy na podzim roku 2005 předložily tříleté národní lisabonské programy reforem, které mají zajistit jejich politickou odpovědnost při plnění cílů LS a mají usnadnit hodnocení plnění reformních kroků realizovaných v jednotlivých členských státech Unie. Předložená studie se věnuje zapojení zákonodárných sborů (projednávání na plénu, zapojení výborů, předkládání pozměňovacích návrhů) do schvalování národních lisabonských programů reforem (NLPR) na roky 2005-2008 v jednotlivých členských státech Unie. Práce ukazuje, že ve většině sledovaných zemí nebyl NLPR na programu plenárního zasedání, výjimkou byly rakouská Národní rada, slovenská Národní rada a Senát Parlamentu ČR. Studie dále dokládá, že v některých zemích byl do projednávání národních lisabonských programů reforem zapojen pouze jeden výbor (např. Belgie, Francie, Polsko) a v jiných zemích byl tento strategický dokument projednáván ve více věcně příslušných výborech (např. Finsko, Slovinsko, Estonsko).
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
|
Lisabonská smlouva a vnitrostátní parlamenty: Studie č. 1.204
Čakrt, František
Role vnitrostátních parlamentů na unijní úrovni je v posledních letech stále posilována. Již před přijetím Lisabonské smlouvy vnitrostátní parlamenty aktivně monitorovaly a připomínkovaly návrhy unijní legislativy a s přijetím Lisabonské smlouvy se tato úloha ještě posiluje. Práce přináší přehled aktuálních změn, které vnitrostátním parlamentům Lisabonská smlouva přináší, a věnuje se také meziparlamentní spolupráci, která je základním předpokladem realizace některých nově zavedených kontrolních mechanismů.
Plný text: PDF
|
|
| |
|
|
Změna zakládacích smluv EU - zavedení evropského mechanismu stability: Studie č. 3.097
Cupalová, Marcela ; Dupláková, Daniela
Smlouva o Evropské unii ve znění Lisabonské smlouvy (dále jako SEU), jež vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009, v čl. 48 odst. 6 nově upravuje možnost zjednodušeného přijímání změn části třetí Smlouvy o fungování Evropské unie ve znění Lisabonské smlouvy (dále jako SFEU). V současné době je na evropské úrovni projednáván první návrh změny SFEU, jenž má být uskutečněn prostřednictvím zjednodušeného postupu. Impulsem k této změně byla snaha o zajištění finanční stability členských států Evropské unie, které jsou zároveň součástí eurozóny (Evropský mechanismus stability). Studie v první části přináší výklad vnitrostátní procedury schvalování zjednodušené změny Smlouvy a ve druhé části popisuje samotný mechanismus stability, který má být touto procedurou zaveden.
Plný text: PDF
|
|
|
THEATRE CONTRACTS
Hůlková, Kateřina ; SRSTKA, Jiří (vedoucí práce) ; VYSKOČIL, František (oponent)
The aim of this thesis is to create a collection of the most commonly used types of theatre contracts and of their practical applications in theatre practice.
The opening passage informs the reader about legal forms applicable for theatre activities. The main part of the work analyses legal conditions related to those contract types that are most commonly applied in theatre. The final part treats the application of contract types in theatre practice. So this part refers to concrete theatre professions and the contracts types concludable with them by the theatre.
The following bachelor's thesis could become a helpful students' aid at the Department of Arts management at the Theatre Faculty of the Academy of Performing Arts in Prague ? both for study purposes and realization of new theatre projects.
|
host ::
RSS.