|
| |
|
| |
|
|
Architektura extrému
Válek, Ondřej ; Albert, Novák (oponent) ; Kaftan, Martin (vedoucí práce)
„Nezbytnost opatřit si potraviny, vybudovat si tábor vzdorující bouřím a přívalům hnala nás všecky k dílu. Vůdce pracoval svorně s námi, ale podmínek tuhých nám neulehčoval. Naopak rozkaz použít při stavbách na místě prken stromků, jež nám bylo v houštinách kácet a zpracovat, znamenal nový kus práce. Někdy unaven vzpomínal jsem s lítostí na domov, zvláště když stále dešť a zachmuřená obloha sklíčily nás nováčky tomu nezvyklé. Co však mne drželo a hnalo kupředu, byl zájem o tuto robinsonádu a má hrdost. Nedal jsem na sobě znát pocitů, jež mnou tehdy prochvívaly. Snesou-li to ostatní, vytrvám rovněž. Povaha má nesnese, abych stál na místě posledním. A hrdost tato pomáhala mi přemoci zženštilost. Tak jsem vzpomínal své začátky skautování a cítil přitom hřejivou radost z klidného vědomí své dnešní zdatnosti.” _Jiří Wolker: Těm, kterým patřím //Cíl projektu Hlavní cíl této práce se shoduje s posláním a účelem spolku Junák – český skaut, z. s.: „Podporovat rozvoj osobnosti mladých lidí v souladu s principy a metodami skautingu.“ //Prostředek Prostředkem pro naplnění hlavního cíle je stavba skautského tábora, do které jsou zapojeny děti. Konkrétně 25 kluků ve věku 7–15 let, kteří jsou členy Líšeňského oddílu 14ka Regulus. Dohromady s dalšími 10 vedoucími jezdí každý rok na tábořiště „Hodíškov“, kde tráví prvních 14 dní letních prázdnin. Stavbě tábora předchází návrh, který je předmětem této práce.
|
|
|
Rozdíly v řízení kolektivu - rozdíly ve vedení skupin mezi muži a ženami
PLOCOVÁ, Veronika
Práce se zabývá otázkou rozdílu vedení kolektivu mezi muži a ženami. Teoretická část přibližuje základní genderové rozdíly, vysvětluje problematiku komunikace a seznamuje se základními pojmy v oblasti skautské činnosti. Praktická část je situována do skautského prostředí a jsou zde zkoumány rozdíly v názoru na postavení žen a mužů na vedoucí pozici, názory na kompetence správného vedoucího a na rozdílné styly řízení kolektivu mužů a žen. Výzkum je uskutečněn pomocí dotazníků a následné společné diskuze. Ze závěru výzkumu vyplývá, že muž je společností brán jako vhodnější na pozici vedoucího, ačkoliv sami respondenti tuto skutečnost v diskusi popírají.
|
|
|
Připravenost občanů efektivně řešit emergentní situace při ztrátě civilizačního zázemí
Škvorová, Adéla ; Dvorský, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vondrášek, David (oponent)
Název: Připravenost občanů efektivně řešit emergentní situace při ztrátě civilizačního zázemí Cíle: Cílem bakalářské práce je porovnat připravenost občanů na situace, které vyžadují okolnostmi vynucený pobyt ve volné přírodě, a to v porovnání mezi skauty a ostatními občany. Zkušenosti jsou posuzovány podle otázek zaměřených na dovednosti spojené s přežitím v náročných podmínkách ve volné přírodě. Metody: K získání dat byla využita metoda dotazníku. Cílovou skupinu tvořily osoby starší patnácti let. Dotazník byl distribuován pouze pomocí internetu. Výsledky: Výzkumu se zúčastnilo celkem 676 respondentů, z nichž bylo 200 vyhodnoceno. Získaná data jsou zaznamenána do tabulek a grafů. Vyhodnocení práce ukazuje na lepší připravenost členů skautské organizace na přežití v přírodních podmínkách na rozdíl od ostatních občanů České republiky. Klíčová slova: přežití, skaut, civilizační změny, příroda
|
|
|
Skauting v Nové Včelnici a Kamenici nad Lipou v první polovině 20. století
BEDNÁŘ, Sandrik
Předkládaná práce se zabývá tématem skautingu v Nové Včelnici a Kamenici nad Lipou první poloviny dvacátého století. První část práce charakterizuje vztah obou obcí tvořících v tomto období společný region, což se dále odráží i ve skautské struktuře místních jednotek. Následující kapitola pojednává o problematice zakládání skautských oddílů v obou obcích a vlivu dalších regionálních center. Nedílnou součástí práce je analýza každodenní činnosti jednotlivých skautů a skautek, zvláště jejich činnosti v souvislosti s veřejným děním. Poslední kapitola pak reflektuje to, jakým způsobem skauting ideově ovlivnil vybrané skauty, Emanuela Truhláře a Františka Sadílka, kteří zahynuli v boji s nacisty, a zabývá se blíže významem jejich oběti.
|
|
|
Emoční inteligence a možnosti jejího poznávání a uplatnění
Maršálek, Jan ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Diplomová práce se ve své teoretické části zaměřuje na popsání základ- ních charakteristik konceptu emoční inteligence. Jsou zde shrnuty dva základní teoretické přístupy k emoční inteligenci, přístup Mayera & Sa- loveye (1997) a přístup Golemanův (2000, 2011). Jsou přiblíženy některé používané metody měření emoční inteligence a zmíněny principální vý- hrady vůči měření EI jako takovému. Je stručně pojednáno o praktickém uplatnění emoční inteligence a teoretických možnostech jejího rozvíjení. Empirická část shrnuje poznatky z kombinovaného kvantitativně-kva- litativního výzkumu, realizovaného na vzorku skautských vedoucích. Za pomoci metody MSCEIT (Mayer et al., 2012) bylo zjištěno, že skautští ve- doucí dosahují ve srovnání se standardizačním vzorkem signifikantně niž- šího skóru EQ v celkové EI, v dílčí větvi Strategická EI a v subškálách Vyu- žití emocí a Porozumění emocím. Naopak v subškále Řízení emocí dosáhli skautští vedoucí signifikantně vyššího skóru EQ ve srovnání s obecnou populací. Výstupy kvalitativního šetření jsou v přímém rozporu s kvantitativ- ními výstupy; respondenti se jednomyslně shodli, že skautská výchova přispěla k jejich emoční vyzrálosti, a udávají mnoho konkrétních příkladů a vazeb mezi skautingem a rozvojem emoční inteligence. Možná...
|
|
|
Druhá světová válka v Novém Městě nad Metují
Koudelková, Lucie ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Diplomová práce s názvem Druhá světová válka v Novém Městě nad Metují se zaměřuje na období od roku 1935 do roku 1945. Největší prostor je věnován období protektorátu a druhé světové války. Text je rozdělen do čtrnácti kapitol a každá zpracovává samostatné téma. Práce si klade za cíl zmapovat každodenní život za války na malém městě. Jsou zde informace o předválečných poměrech, situaci za válce, o hospodářství nebo kultuře. Velká část práce se věnuje odboji v Novém Městě nad Metují a obětem války. Zaměřuje se také na společné soužití Čechů, židů a Němců.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.