|
|
Proměny tzv. kamaril v ruských dějinách 18. století
Šínová, Lenka ; Stellner, František (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá proměnami kamaril tří ruských panovníků. Úvod pojednává o pramenech a literatuře k tomuto tématu. V další kapitole jsou definovány pojmy kamarila, favorit, favoritismus a absolutismus. Následující tři kapitoly se věnují jednotlivým panovníkům, jejich nástupu na trůn, klíčovým vládním institucím a hlavně nejdůležitějším členům kamaril. Poslední kapitola se zabývá srovnáním těchto tří režimů. Nejprve se věnuje předpokladům panovnic k vládě. Dále srovnává jejich favority a poté se zaměřuje na nejúspěšnější osobnosti, které se u moci dokázaly udržet během několika režimů, přičemž poskytuje odpověď na otázky, zda měli tito lidé nějaké společné rysy, co bylo důvodem jejich úspěchu, zda se jejich postavení nějakým způsobem proměňovalo, nebo zda bylo konstantní. Klíčová slova: kamarila, carevna, regent, favorit, cizinci, 18. století, palácové převraty, samoděržaví, Kabinet ministrů, Senát, gardové pluky
|
|
|
Nominace soudců Nejvyššího soudu USA jako prvek systému brzd a rovnovah
Bielawski, Adam ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Dopieralla, Jakub (oponent)
Tématem této práce jsou nominace soudců Nejvyššího soudu, vrcholné instituce soudní moci ve Spojených státech. Ústavou je pravomoc dosazovat nové federální soudce dána do rukou prezidenta, a to s "radou a souhlasem" Senátu. Toto nastavení vychází z aplikace systému brzd a rovnovah, jednoho ze základních principů fungování ústavního systému Spojených států. V úvodní části práce je popsán obecný průběh nominačního procesu od uvolnění pozice soudce až po samotné konečné hlasování. Jsou definovány základní role obou hlavních aktérů - nominujícího prezidenta a potvrzujícího Senátu. Pozornost je věnována také proměnám nominačního procesu v historii a nárokům na samotné soudce, kteří po složení přísahy mají vliv na ústavně-právní vývoj jedné z nejdéle fungujících světových demokracií. Struktura této části práce je poté základem pro zkoumání případu nominace soudce Bretta M. Kavanaugha, jehož v roce 2018 dosadil k Nejvyššímu soudu prezident Donald Trump. Průběh této nominace byl velmi silně ovlivněn obviněním Trumpova kandidáta ze sexuálního násilí a vyhroceným stranickým bojem, jehož výsledkem bylo doposud nejtěsnější hlasování o potvrzení soudce v historii. Závěrečná část práce využívá kvantitativních metod výzkumu k hledání vlivu rozdílné stranické příslušnosti prezidenta a senátní většiny na délku...
|
|
|
Legislativní proces jako nástroj prosazování zájmů
Krudenc, Václav ; Shavit, Anna (vedoucí práce) ; Konrádová, Marcela (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá legislativní proces v České republice pro potřeby lobbingu. Teoretická část má za cíl především seznámit čtenáře se samotným pojmem lobbingu a s jeho historií a následně lobbing systematicky zařadit z hlediska public affairs. V druhé části práce dochází k důkladné analýze současného jednacího řádu obou komor Parlamentu České republiky a popisu fází, ve kterých je možnost do návrhů zákonů vstupovat a upravovat je. Tato část popisuje tvorbu zákonů od zákonodárné iniciativy přes jednotlivá připomínková řízení až po jednání v obou komorách parlamentu a možnost uplatnění prezidentského veta. Závěrečná část práce se zabývá historickou genezí jednacích řádů obou komor Parlamentu České republiky. Hlavním cílem práce je představit možné způsoby, kterými je možno prosadit soukromé zájmy v procesu tvorby zákonů v České republice.
|
|
|
Diskuse o změnách volebního systému do Senátu ČR
Fučík, Michal ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Diskuse o změnách volebního systému do Senátu ČR Diplomová práce se věnuje diskusi o změnách volebního systému do Senátu. V práci jsou reflektovány návrhy zákonů na změnu volebního systému do Senátu z minulosti, rozhovory se zástupci politických stran zastoupených v obou komorách Parlamentu ČR. Dále rozhovory odborníky z oblasti ústavního práva a politologie. Jednotlivé návrhy byly analyzovány a vysvětlen jejich princip a účinky. V poslední části jsou formulovány souhrnné výstupy politických stran a hnutí, odborníků a názor autora práce. Klíčová slova: Senát, volební systémy, politický systém, ústavní systém, změna volebního systému, většinové volební systémy, Česká republika, parlament.
|
|
|
Respektuje Parlament Ústavní soud?
Staněk, Michal ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Práce se zabývá tím, zda Parlament respektuje Ústavní soud. K zodpovězení této otázky je nejprve v teoretické části práce řešena otázka, zda je vůbec Parlament povinen Ústavní soud a jeho rozhodnutí. Na teorii je následně navázáno empirickou částí, v níž je na řešenou problematiku nahlíženo ze dvou úhlů pohledu. Nejprve prostřednictvím parlamentních debat a toho, jakou roli v nich Ústavní soud a jeho rozhodnutí hrají. Druhý pohled spočívá v analýze reakcí Parlamentu na nálezy, jimiž Ústavní soud v průběhu VII. volebního období Poslanecké sněmovny zrušil zákon či ustanovení.
|
|
|
Důvěra vrcholným ústavním činitelům – říjen 2019
Červenka, Jan
CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., v říjnovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména třiceti čelných ústavních činitelů. Do výzkumu byli zařazeni prezident, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, členové vlády, předsedové poslaneckých klubů parlamentních politických stran, ombudsmanka, guvernér ČNB a předseda Ústavního soudu.
|
|
|
Důvěra vrcholným politikům – leden 2019
Červenka, Jan
CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., v lednovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména třiceti čelných ústavních činitelů. Do výzkumu byli zařazeni prezident, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, členové vlády, předsedové poslaneckých klubů parlamentních politických stran, ombudsmanka, guvernér ČNB a předseda Ústavního soudu.
|
|
|
Postavení Senátu PČR po 20 letech
Rameš, Jan ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice postavení horní komory českého Parlamentu. V této práci autor pracuje jak s primární literaturou při analýze historických momentů českého parlamentarismu, tak i přímým pozorováním účastníků, členů Senátu PČR v 11. funkčním období. Autor se specializoval na přímé pozorování fungování orgánů této instituce, zejména senátních výborů a jednání Senátu v plénu. Autor byl několik měsíců stážista Kanceláře Senátu, což mu pomohlo proniknout do každodenního fungování této parlamentní komory. V závěru stáže byl autorem iniciován výzkum mezi členy Senátu. Za pomocí Organizačního oddělení KS a senátora Jaromíra Jermáře, bylo rozdistribuováno všem členům Senátu dotazníkové šetření. Výsledky z tohoto šetření slouží jako základ pro interpretaci výzkumných otázek a zodpovězení smyslu existence horní komory českého Parlamentu. První kapitola je úvod, který představuje nejdůležitější zdroje použité v této práci, metodologii a výzkumné otázky s představením tohoto tématu. Druhá kapitola pojednává o teoretickém zarámování bikameralismů. Třetí kapitola hlouběji analyzuje historickou zkušenost s dvoukomorovým parlamentem na území Českých zemí. Čtvrtá kapitola, konečně, podrobuje výzkumu třiu hlavní oblasti, zatímco pátá kapitola shrnuje dosavadní poznání a formuluje doporučující...
|
|
|
Senát Parlamentu České republiky optikou voličů: Analýza instituce z perspektivy historie, volební účasti a volebního systému
Navrátil, Marek ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Diplomová práce se zabývá Senátem Parlamentu České republiky s ohledem na historii, volební účast a volební systém. Cílem je prostřednictvím analýzy těchto dílčích prvků politického systému představit instituci Senátu v širších souvislostech. Jedná se o případovou studii, která zahrnuje analýzu přípravných prací na Ústavě, analýzu volební účasti s cílem zachytit podstatné trendy a simulaci různých alternativ volebních systémů kvalifikované relativní většiny testovanou na reálně existujících výsledcích voleb do Senátu. Součástí teoretického vymezení je představení teorie bikameralismu. Na základě analýz práce dospěla k obsáhlým závěrům. Z hlediska historie rozděluje okolnosti vedoucí k ustanovení Senátu na historické, ideologické a hodnotové na jedné straně a politicky motivované na straně druhé. Zásadním závěrem v otázce volební účasti je od roku 2008 kontinuálně probíhající pokles volební účasti ve druhém kole senátních voleb. Analýza byla proto zaměřena i na možnosti navýšení volební účasti v senátních volbách, které opět dělí do dvou kategorií: technické úpravy v rámci zachování stávajícího absolutně většinového dvoukolového systému, nebo změna volebního systému na jednokolovou variantu. Na základě simulace volebních systémů kvalifikované relativní většiny lze rovněž některé jejich varianty...
|
|
|
Jaký Senát? Postavení Senátu v ústavním systému České republiky
Holásek, Jan ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
1 Autor: Mgr. Jan Holásek, LL.M. Shrnutí/Abstrakt Téma práce: Jaký Senát? Postavení Senátu v ústavním systému České republiky Rigorózní práce na téma "Jaký Senát? Postavení Senátu v ústavním systému České republiky" (dále rovněž jen "práce") diskutuje postavení a fungování Senátu České republiky. Záměrem této práce je vyzdvihnout základní principy dvoukomorových parlamentů, zmínit historii dvoukomorových struktur v moderní historii Československa a České republiky, popsat hlavní principy fungování druhých/horních komor v ústavních systémech, které mohou být pro český Senát inspirací, popsat principy zakotvení, fungování a pravomocí současného Senátu České republiky, včetně dosavadních návrhů na úpravu postavení Senátu v ústavním systému. Záměrem práce je rovněž zvážit způsoby, kterými by bylo možno posílit postavení Senátu v ústavním a politickém systému České republiky, navrhnout konkrétní úpravy pravomocí Senátu s cílem posílení jeho postavení tak, aby byl Senát respektován nejen politickými reprezentacemi, ale rovněž odbornou a veřejností a občany České republiky. Po úvodních ustanoveních se část první zabývá základními principy ústavně právního zakotvení Senátu a jeho historickým vývojem od založení prvního českého Senátu v roce 1920 do ustavení současného Senátu českého parlamentu v roce 1996. Část...
|
host ::
RSS.