|
|
Konstrukce identity prostřednictvím autoportrétu v éře sociálních sítí
Čermáková, Alžběta ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá fotografickým a společenským fenoménem současné společnosti - tzv. selfie, tedy variací fotografického autoportrétu pořízeného mobilním fotoaparátem. Fenoménem proto, že se rozšířil do všech možných sfér společnosti a postupně začal ovlivňovat lidskou existenci a naše vnímání sebe sama. Práce se snaží probrat tento neprozkoumaný fenomén ze všech možných aspektů. Nahlíží na selfie z hlediska sociologického, psychologického i filozofického. Pokouší se ho popsat, zařadit a charakterizovat na základě dalších pojmů, které jsou s ním neoddělitelně spojené. Práce selfie zasazuje do kontextu sociálních sítí a zkoumá jeho vliv na lidské chování. Snaží se na základě vlastního kvalitativního i kvantitativního výzkumu poskytnout plastický profil uživatele selfie a na základě toho probrat možné motivace a zároveň důsledky, které selfie na člověka má. Práce nabízí spektrum teorií jakými je možné selfie vnímat a na základě kterých se v něm i lépe orientovat. Prostřednictvím všech těchto metod práce přináší vysvětlení fenoménu, příčin, které ho vyvolaly a dopadů, jaké na život lidí má. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Selfie jako nástroj utváření genderové identity
Gejdošová, Iva ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Pavlík, Petr (oponent)
Pořizování selfie je technikou dohledu nad sebou samou a nástrojem poměřování. Během pořizování digitálních autoportétů dochází k dohledu nad tím, jak individuální performování genderu vyhovuje existujícím genderovým normám. Dnes hegemonní postfeministické ženství představuje ženu jako sebevědomou a sexy, přičemž zásadní pro její bytí je její tělo. To je současně i jádrem její hodnoty. Pomocí obsahové analýzy vizuálních a textových obsahů příspěvků na sociální síti Instagram tato diplomová práce mapuje, jak je obraz takového ženství konstruován. Zkoumá, zda uživatelky Instagramu, které označují své snímky hashtagem #zanormalniholky, jsou vůči hegemonnímu postfeministickému ženství responsivní, či naopak selfie využívají ke vzdoru vůči postfeministickém diskurzu. Jelikož je identita, včetně genderové identity, utvářená právě akty, které mají být jejím důsledkem, tak selfie - jak ukazují výsledky této práce - mají normativní potenciál. Klíčová slova postfeminismus, selfie, Instagram, sociální sítě, gender, autoportrét, sebeprezentace, feminismus, #zanormalniholky, ženskost, makeover paradigm
|
|
|
Síť
Pec, Jiří ; Moješčík, David (oponent) ; Gabriel, Michal (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá výtvarným zpracováním topologie 3D sítě. Objekt vychází z autoportrétního 3D scanu a jeho topologie polygonové sítě. Realizace je provedena v ocelové polygonové síti rozvinutého povrchu těla , takovým způsobem že jednotlivé polygony jsou volně spojeny tak že síť je poddajná stejně jako stažená lidská kůže.
|
|
|
The Esthetics of the Scream in Albert Camus Opus
Černá, Kristýna ; Ébert-Zeminová, Catherine (vedoucí práce) ; Fučíková, Milena (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje komparaci expresionistické malby a existenciální literatury v souvislosti s motivem výkřiku. I přes jejich relativní časovou a geografickou vzdálenost (námi studovaná expresionistická malba je zastoupena především v Německu a Rakousku, zatímco ústřední dílo této práce, existenciální román Pád pochází z pera francouzského spisovatele, Alberta Camuse) se snažíme dokázat jejich formální a ideologickou propojenost na základě analýzy vybraných témat, motivů, technik a struktur. Za ústřední předmět komparace jsme zvolili motiv výkřiku, který svou výrazovostí tvoří významnou osu západního umění, stejně tak jako klíčový styčný bod mezi expresionismem a existencialismem. Přestože tento bohatý motiv nabízí mnohé interpretace, pro naši analýzu jsme zvolili pouze vybrané koncepty. Po formální stránce je práce rozdělena na tři kapitoly, přičemž první dvě se věnují problematice vzniku a stručné charakteristice hlavních bodů estetik zkoumaných směrů. V prvních dvou kapitolách také popisujeme jejich přidružené protějšky ve vizuálním umění či literatuře (tedy expresionistickou literaturu a existenciální malbu a sochu), protože oba mají v kunsthistorii svou nezanedbatelnou pozici. Třetí kapitola má za cíl představit jejich vybrané společné koncepty a tendence. Dále práce reflektuje...
|
|
| |
|
| |
|
|
Autoportrét v českém sochařství
Havelková, Tereza ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Sochařských autoportrétních vyobrazení se vyskytuje pouze omezené množství. Jen málokterý sochař zachytil svou podobu a pouze výjimečně dvakrát za život. Prvním sochařským autoportrétem je busta Petra Parléře v triforiu chrámu sv. Víta. Je to dobově ojedinělý případ a v českém prostředí zůstal na dlouhou dobu osamocen. V baroku začala souvislá řada autoportrétních vyobrazení v rámci větších ikonografických celků, tzv. kryptoportréty. Se stejnou četností se vyskytují trojrozměrná zpodobnění jako reliéfy. Zásadní zlom pro tvorbu sochařských autoportrétů učinil J. V. Myslbek svou podobiznou z roku 1902. Předepsal ve své celistvosti typ vážené osobnosti, typ reprezentativní busty. Od této doby se sochařské autoportréty vyskytují v hojnější míře, v díle jeho žáků můžeme sledovat souvislou chronologickou řadu a její vývoj. Sochaři se zpravidla zobrazují realisticky jako vážné osobnosti, zachycují veškeré své dosavadní zkušenosti v reprezentativních podobiznách. Ty jsou i po výrazové stránce věrným odrazem skutečnosti s přesným vystižením lidské fyziognomie a osobního charakteru. Důsledně pracují s prostorem ale minimálně s mimoportrétními ikonografickými znaky. Nejsou závislé na objednávce, a proto jsou nejlepším odrazem umělcovi tvůrčí osobnosti.
|
|
|
Konstrukce identity prostřednictvím autoportrétu v éře sociálních sítí
Čermáková, Alžběta ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá fotografickým a společenským fenoménem současné společnosti - tzv. selfie, tedy variací fotografického autoportrétu pořízeného mobilním fotoaparátem. Fenoménem proto, že se rozšířil do všech možných sfér společnosti a postupně začal ovlivňovat lidskou existenci a naše vnímání sebe sama. Práce se snaží probrat tento neprozkoumaný fenomén ze všech možných aspektů. Nahlíží na selfie z hlediska sociologického, psychologického i filozofického. Pokouší se ho popsat, zařadit a charakterizovat na základě dalších pojmů, které jsou s ním neoddělitelně spojené. Práce selfie zasazuje do kontextu sociálních sítí a zkoumá jeho vliv na lidské chování. Snaží se na základě vlastního kvalitativního i kvantitativního výzkumu poskytnout plastický profil uživatele selfie a na základě toho probrat možné motivace a zároveň důsledky, které selfie na člověka má. Práce nabízí spektrum teorií jakými je možné selfie vnímat a na základě kterých se v něm i lépe orientovat. Prostřednictvím všech těchto metod práce přináší vysvětlení fenoménu, příčin, které ho vyvolaly a dopadů, jaké na život lidí má. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Autoportrét - vivisekce představ sám o sobě
Härtelová, Magdalena Jadwiga ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Práce se zabývá autoportrétem jako žánrem se zaměřením na duševní procesy týkající se pojetí vlastní individuality, odehrávající se během tvorby a manifestující se na výsledném díle. Obsahuje čtyři případové studie rozebírající autoportrétní tvorbu čtyř umělců napříč dějinami umění. V úvodní kapitole je položena základní hypotéza popisující dvě možné roviny - vrstvu reprezentační a druhou, obsahující odchylky od původně stanoveného, ve které se projevují osobnostně transgresivní procesy tvorby. Další kapitola je věnována shrnutí typů autoportrétu a historicko-uměleckému přehledu vývoje žánru. Ten se namísto konkrétních děl či umělců soustředí na faktory ovlivňující sebepojetí, postavení umělce a samotný žánr. Následující, třetí kapitola nastiňuje myšlenková východiska práce. Pojednává o možnostech a limitech objektivity, rozsahu individuality a také časovosti. Po ní následuje vlastní tělo práce, které je děleno podle tří aktérů autoportrétu, tedy na autora, objekt a diváka. Každá z kapitol je uzavřena podkapitolou týkající se času a díla: Minulosti jako nastavení, Představám budoucnosti a Přítomnosti díla. Podkapitoly pojednání o autorovi řeší elementy nastavení před tvorbou, jako jsou okolnosti vzniku, prostředky či motivace k tvorbě autoportrétu. Tyto aspekty definují reprezentační rovinu....
|
|
| |
host ::
RSS.