|
|
Analysis of English and French true friends (vrais amis) in a corpus of authentic text samples
Pípalová, Mariana ; Jančík, Jiří (vedoucí práce) ; Listíková, Renáta (oponent)
Diplomová práce se zabývá parolovým výzkumem pravých protějšků (vrais amis) v současné francouzštině a angličtině. K tomuto účelu byl sestaven speciální korpus anglicko-francouzských překladů složený ze třech dílčích subkorpusů stejného rozsahu (biblický diskurz, politický diskurz a diskurz umělecké prózy), v rozsahu cca 60 000 slov. Pomocí nástroje AntConc byly z korpusu vygenerovány užité pravé protějšky, které se v práci pojímají vždy jakožto jev konkrétního registru. Na základě frekvenčních kritérií byl vymezen centrální okruh 64 protějšků, (takřka) shodných frekvencí a identických kontextů a registrů, který byl následně podroben mnohaaspektové analýze. Zkoumala se jejich výslovnost i psaná podoba, jejich slovnědruhové zařazení, zastoupení slovotvorného postupu derivace; dále se sledovala absolutní četnost jak typů, tak i tokenů v korpusu, a nepřímo (na základě pásem frekventovanosti) se zjišťovala i integrovanost těchto výpůjček do slovní zásoby angličtiny jakožto jazyka přijímajícího. Dle většiny zkoumaných aspektů lze pravé protějšky přiřadit do tří pásem od identity přes blízkost až po relativní nepodobnost. Podle teorie centra a periferie (Daneš 1966) lze tak pravé protějšky uspořádat na pomyslné škále od identity až po vzdálenou podobnost ve většině aspektů analýzy. K práci je připojen...
|
|
| |
|
|
Comparative analysis of professional English texts
Cibulková, Magda ; Smutný, Milan (oponent) ; Zmrzlá, Petra (vedoucí práce)
The purpose of this bachelor thesis is to compare three professional English texts which describe humanoid robots, each from a different perspective. The first text is taken from a scientific magazine called ‘Science Robotics‘ and represents the popular-scientific style. The second text is taken from the book ‘Humanoid Robots, Human-like machines‘ and it is an example of the scientific prose style. The third material used for the analysis is a video that was released on a YouTube channel of company CNET. It was necessary to convert the video to written form, before starting to analyse it. Certainly, there are considerable distinctions between these texts because they are intended for different types of readers or listeners. The bachelor thesis describes the contents of these three texts and explains their styles. Moreover, the thesis focuses on the comparison of spoken and written discourse, the language functions of the texts according to the linguist Roman Jacobson, and the register levels of the analysis.
|
|
| |
|
|
Zapojení dárců krevní plazmy do registru dárců kostní dřeně
Míková, Iveta ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Chvojková, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na možnost využít potenciálu pravidelných dárců krevní plazmy k zařazení do registrů dárců kostní dřeně. Vychází se z předpokladů, že se jedná o téměř identickou populaci a kritéria pro darování krevní plazmy jsou podobná kritériím pro darování kostní dřeně, dárci krevní plazmy jsou pravidelně testováni na krví přenosná infekční onemocnění, mají zkušenosti s intravenózními odběry a z velké části splňují i věkový limit pro vstup do registru dárců kostní dřeně. Teoretická část popisuje anatomii a fyziologii krevní plazmy a kostní dřeně a současné poznatky k problematice dárcovství krevní plazmy a kostní dřeně. Dále popisuje typy a indikace transplantací kostní dřeně, registry dárců krevní plazmy a kostní dřeně, motivaci k dárcovství, úlevy a kompenzace pro dárce. Podklady pro zhotovení práce jsem čerpala zejména na základě zpracování rešerše z BČM (Bibliographia medica čechoslovaca) v Národní lékařské knihovně, z osobního zdroje odborné literatury, odborných konzultací, vlastních zkušeností a jiných bakalářských prací. Metodika: Práce byla vypracována na základě kvantitativního výzkumného šetření prostřednictvím anonymního nestandardizovaného dotazníku. Cílovou skupinou byli dárci krevní plazmy ve věku 18 - 35 let. Cíl práce: Hlavním cílem bylo jednak zjištění zájmu dárců...
|
|
|
Analysis of English and French True Friends (Vrais Amis) in a Corpus of Authentic Text Samples
Pípalová, Mariana ; Lancová, Klára (vedoucí práce) ; Červinková Poesová, Kristýna (oponent)
Rigorózní práce se zabývá parolovým výzkumem pravých protějšků (vrais amis) v současné francouzštině a angličtině. K tomuto účelu byl sestaven speciální korpus anglicko- francouzských překladů složený ze třech dílčích subkorpusů stejného rozsahu (biblický diskurz, politický diskurz a diskurz umělecké prózy), v rozsahu cca 60 000 slov. Pomocí nástroje AntConc byly z korpusu vygenerovány užité pravé protějšky, které se v práci pojímají vždy jakožto jev konkrétního registru. Na základě frekvenčních kritérií byl vymezen centrální okruh 64 protějšků, (takřka) shodných frekvencí a identických kontextů a registrů, který byl následně podroben mnohaaspektové analýze. Zkoumala se jejich výslovnost i psaná podoba, jejich slovnědruhové zařazení, zastoupení slovotvorného postupu derivace; dále se sledovala absolutní četnost jak typů, tak i tokenů v korpusu, a nepřímo (na základě pásem frekventovanosti) se zjišťovala i integrovanost těchto výpůjček do slovní zásoby angličtiny jakožto jazyka přijímajícího. Dle většiny zkoumaných aspektů lze pravé protějšky přiřadit do tří pásem od identity přes blízkost až po relativní nepodobnost. Podle teorie centra a periferie (Daneš 1966) lze tak pravé protějšky uspořádat na pomyslné škále od identity až po vzdálenou podobnost ve většině aspektů analýzy. K práci je připojen...
|
|
|
Analysis of English and French true friends (vrais amis) in a corpus of authentic text samples
Pípalová, Mariana ; Jančík, Jiří (vedoucí práce) ; Listíková, Renáta (oponent)
Diplomová práce se zabývá parolovým výzkumem pravých protějšků (vrais amis) v současné francouzštině a angličtině. K tomuto účelu byl sestaven speciální korpus anglicko-francouzských překladů složený ze třech dílčích subkorpusů stejného rozsahu (biblický diskurz, politický diskurz a diskurz umělecké prózy), v rozsahu cca 60 000 slov. Pomocí nástroje AntConc byly z korpusu vygenerovány užité pravé protějšky, které se v práci pojímají vždy jakožto jev konkrétního registru. Na základě frekvenčních kritérií byl vymezen centrální okruh 64 protějšků, (takřka) shodných frekvencí a identických kontextů a registrů, který byl následně podroben mnohaaspektové analýze. Zkoumala se jejich výslovnost i psaná podoba, jejich slovnědruhové zařazení, zastoupení slovotvorného postupu derivace; dále se sledovala absolutní četnost jak typů, tak i tokenů v korpusu, a nepřímo (na základě pásem frekventovanosti) se zjišťovala i integrovanost těchto výpůjček do slovní zásoby angličtiny jakožto jazyka přijímajícího. Dle většiny zkoumaných aspektů lze pravé protějšky přiřadit do tří pásem od identity přes blízkost až po relativní nepodobnost. Podle teorie centra a periferie (Daneš 1966) lze tak pravé protějšky uspořádat na pomyslné škále od identity až po vzdálenou podobnost ve většině aspektů analýzy. K práci je připojen...
|
|
|
Informovanost veřejnosti o problematice darování kostní dřeně
Buriánková, Hana ; Sojková, Monika (vedoucí práce) ; Klamová, Hana (oponent)
Primárním cílem této práce bylo poukázat na problematiku týkající se darování kostní dřeně. Práce je zaměřená na míru informovanosti občanů a na jejich významné obavy související s darováním kostní dřeně. Tyto obavy jsou totiž zřejmě i hlavní příčinou, která lidem brání do registru dárců kostní dřeně vstoupit. Teoretická část přináší ucelený přehled poznatků o dané problematice. Významná část je věnována jednotlivým druhům odběru krvetvorných buněk a péči o dárce. Empirická část diplomové práce je zpracována jako kvantitativní výzkum, technikou elektronického dotazníku byly osloveny stovky respondentů. Do výzkumného šetření se jich přesně během 10 dnů přihlásilo 576, použitelných dotazníků bylo 496. Z výsledků provedeného výzkumu vyplývá nevyhnutelná potřeba kvalitně informovat veřejnost o možnostech odběru krvetvorných buněk, zejména o způsobu jejich odběru. 79,51 % respondentů nevědělo, že je možné darovat krvetvorné buňky ze žilní krve, přičemž 50,26 % dotazovaných má obavy ze samotného odběru kostní dřeně. Respondenti, kteří se účastnili průzkumu, prokazují o danou problematiku zájem. 85,48 % dotazovaných by uvítalo osvětu v dané problematice a dohromady 82, 66 % respondentů se domnívá, že by informovanost formou krátkých přednášek na středních školách, učilištích mohla navýšit počet dárců...
|
|
|
Regulace lobbingu v ČR - doporučení na základě zahraniční zkušenosti
Kraus, Lukáš ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejek, Pavel (oponent)
Resumé Lobbing je přirozenou součástí dnešního globalizovaného světa, kde dochází k intenzivnímu setkávání politických a ekonomických či jiných sokromých zájmů. Za účelem posilování principů, jako jsou zejména transparentnost a odpovědnost, přistupují některé země k regulaci lobbingu. USA, Kanada, Polsko, Maďarsko, Litva a instituce Evropské unie přistupují k lobbingu v jistých ohledech stejně, v mnoha však velmi odlišně. Odlišná historická a společensko-ekonomická zkušenost těchto subjektů má často podstatný vliv na rozdíly v jejich pojetí regulace. Česká republika sdílí s mnohými uvedenými zeměmi historickou zkušenost postkomunistického státu, který nemá příliš zažitou demokratickou politickou kulturu a jenž má velké problémy s korupcí v oblasti veřejného rozhodování. Lobbingová regulace v českých podmínkách je proto zejména potřebná pro zvýšení transparentnosti a odpovědnosti politiků. Při přípravě budoucí regulace je třeba respektovat doporučení mezinárodních organizací a důkladně analyzovat zkušenosti ostatních zemí. Nutnou součástí budoucího zákona by měly především být jasné definice lobbingu a lobbisty, předmětu lobbingu a lobbovaných, výčet povinností lobbistů (zejména v souvislosti se zavedením registru a výkazů) i lobbovaných (zejména doba vychladnutí, ke zvážení pak veřejné seznamy schůzek) a...
|
|
|
Etické aspekty dárcovství krvetvorných buněk
Březinová, Ludmila ; Štegmannová, Ingrid (vedoucí práce) ; Slavčev, Antonij (oponent)
Darování krvetvorných buněk může pomoci zachránit život pacientům s celou řadou hematologických onemocnění. Přes svou aktuálnost nepatří toto téma mezi příliš známé a velká část obyvatelstva se touto problematikou zabývá teprve tehdy, pokud se jich začne osobně dotýkat. Svou prací bych proto ráda přispěla k širší debatě o tomto tématu, se zaměřením na etickou problematiku. V teoretické části uvádím historii dárcovství a transplantací krvetvorných buněk, které k sobě neoddělitelně patří. Představuji pracoviště Českého registru dárců krvetvorných buněk a legislativní vymezení jeho fungování. Pro ucelený pohled na tuto problematiku popisuji způsoby provedení odběrů krvetvorných buněk a také transplantací samotných, především z důvodu vykreslení praktických problémů a otázek, kterým jsou dárci a pacienti vystaveni. Stěžejní část práce potom věnuji eticky dilematickým oblastem, se kterými se jako pracovníci registru můžeme setkat a jejichž řešení jsme vystaveni. Výzkumná část práce je zaměřena na otázku vnímání potřeby zasvěcenosti dárců do osudu a identity příjemců krvetvorných buněk v kontextu celého procesu darování. Cílem je přispět k hledání správného přístupu k dárcům, kteří nezištně podstupují celý proces darování. Zajímá mě, co vše chtějí dárci o svém příjemci vědět, proč to chtějí vědět a co...
|
host ::
RSS.