|
|
Riziko vzniku tromboembolické nemoci u žen
Luksová, Veronika ; Sojková, Monika (vedoucí práce) ; Kocík, Miroslav (oponent)
V teoretické části diplomové práce nejprve definuji onemocnění tromboembolická nemoc. Teoretický základ využívám pro vymezení rizik vzniku onemocnění, zejména pak věnuji pozornost riziku vzniku tromboembolické nemoci v důsledku užívání hormonální antikoncepce a substituce. Pozornost věnuji také diagnostice, léčbě a především prevenci tromboembolické nemoci. V navazujících kapitolách čtenáře seznamuji s postupy ošetřovatelské péče o pacientky s tromboembolickou nemocí, primárně z pohledu všeobecné sestry. Teoretickou část diplomové práce uzavírám příkladem kazuistiky pacientky s tromboembolickým onemocněním, jež je v době psaní práce v mém osobním ošetřování. Empirickou část diplomové práce orientuji na kvalitativní a na něj navazující kvantitativní výzkumné šetření, které realizuji prostřednictvím metody dotazníku. Sestavený dotazník pro výzkumné kvantitativní šetření vychází ze závěru analýzy dat (kazuistik), získaných na Kardiologické klinice, FN Motol. Sestavený dotazník je pak určen a distribuován mezi širokou veřejnost z řad žen, z nelékářského prostředí. Výsledky realizovaného výzkumného šetření pak přinášejí odpovědi na stanové cíle a hypotézy diplomové práce. Hlavním cílem je určit míru informovanosti žen o riziku vzniku tromboembolické nemoci v souvislosti s užíváním hormonální...
|
|
|
Automatické externí defibrilátory v teorii a praxi
Burianová, Lucie ; Sojková, Monika (vedoucí práce) ; Heczková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou a významem umisťování automatických externích defibrilátorů u složek integrovaného záchranného systému. V teoretické části popisuji základní anatomii a fyziologii srdce a také patofyziologii vybraných srdečních arytmií. Největší část je věnována samotným automatickým externím defibrilátorům. V několika kapitolách objasňuji filozofii defibrilátorů, popis přístroje, indikace a kontraindikace použití, správné užití defibrilátorů a výhody a nevýhody jejich použití v laické neodkladné resuscitaci. V práci uvádím historii defibrilace a automatických externích defibrilátorů a také zmiňuji studie, které byly na toto téma provedeny. V praktické části byla použita kvantitativní metoda výzkumného šetření formou anonymních dotazníků. Šetření bylo provedeno u složek integrovaného záchranného systému.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacientů po resekci jazyka na stomatochirurgickém oddělení
Havlínová, Petra ; Sojková, Monika (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá specifiky ošetřovatelské péče u pacientů po resekci jazyka na stomatochirurgickém oddělení. Mezi cíle této práce patřilo zaměřit se na základy péče o pacienty po resekci jazyka a nejčastější ošetřovatelské problémy, se kterými se mohou sestry setkat při péči o tyto pacienty. Práce se skládá ze dvou částí, teoretické a empirické. Teoretická část popisuje obor stomatologii a stomatochirurgii, anatomii a fyziologii dutiny ústní. Dále se zabývá orofaciální chirurgií a samotným výkonem resekce jazyka se zaměřením na ošetřovatelskou péči o pacienty po tomto výkonu. V dalších kapitolách teoretické části se můžeme dočíst o nejčastějších ošetřovatelských problémech u pacientů po resekci jazyka a je zde také popsán ošetřovatelský model Marjory Gordonové, který popisuje dvanáct vzorců zdraví a ze kterého bude vycházeno v části empirické. Empirická část je věnována vlastnímu výzkumnému šetření. Popisuje se zde metodika a organizace výzkumného šetření. Jednalo se o kvalitativní výzkum, kdy metodou sběru dat bylo vytvoření tří kazuistik neboli případových studií s následnou diskuzí. Klíčová slova Karcinom jazyka, Resekce jazyka, Stomatochirurgie, Péče o dutinu ústní, Ošetřovatelská péče
|
|
|
Intraaortální balonková kontrapulzace z pohledu sestry v kardiochirurgické intenzivní péči
Ebertová, Barbora ; Sojková, Monika (vedoucí práce) ; Kukol, Václav (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na intraaortální balonkovou kontrapulzaci (IABK) z pohledu sestry v kardiochirurgické intenzivní péči. Skládá se ze dvou částí. Části teoretické a empirické. V teoretické části práce se pojednává o intraaortální balonkové kontrapulzaci, včetně základní anatomie srdce a cév, principu IABK, její indikaci, kontraindikaci, technických parametrech IABK a specifik ošetřovatelské péče u pacienta se zavedenou IABK. Empirická část je zpracována, jako kvantitativní výzkumné šetření, pro které je využita metoda sběru dat anonymní dotazník. Cílem diplomové práce, je zjistit znalosti sester o IABK v kardiochirurgické intenzivní péči a následné zpracování návrhu metodického pokynu pro pooperační kardiochirurgické oddělení KARIM VFN v Praze. Do této části jsou dále zařazeny významné otázky a odpovědi z pohledu zadané proměnné získané z dotazníkového šetření a následná vyplývající opatření pro praxi. Klíčová slova Kontrapulzace, Srdeční cyklus, Aorta, Srdce, Ošetřovatelská péče
|
|
|
Informovanost sester o metodách léčby bércového vředu
Dvouletá, Zuzana ; Sojková, Monika (vedoucí práce) ; Pekara, Jaroslav (oponent)
Tématem této bakalářské práce je "Informovanost sester o metodách léčby bércového vředu". Cílem práce bylo zmapovat současné metody používané v léčbě bércového vředu a zjistit, jaké jsou znalosti dotazovaných sester v této problematice. Práce je členěna na dvě části - teoretickou a empirickou. Teoretická část se věnuje bércovému vředu jako pojmu a jeho příčinám, dále se zabývá hojením ran a faktory, které je ovlivňují, a popisuje v současnosti používané metody jeho léčby a hojení chronických ran obecně. Empirická část spočívá v kvantitativním výzkumném šetření pomocí dotazníku, uskutečněném na interních a chirurgických klinikách tří z pražských fakultních nemocnic. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaké jsou znalosti sester o chronických ranách, bércovém vředu, rizicích jeho vzniku, prevenci, v oblasti hojení ran a kompresní terapie a jakým způsobem jsou sestrám informace z oblasti hojení ran a bércového vředu přístupné. Tyto cíle byly splněny. V závěru práce jsou shrnuty poznatky vycházející z výzkumného šetření. Klíčová slova: vlhké hojení ran; bércový vřed; rána; chronická rána; debridement; kompresní terapie; ošetřovatelská péče
|
|
| |
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s akutním infarktem myokardu
Němec, Pavel ; Sojková, Monika (vedoucí práce) ; Burišková, Klára (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou onemocnění akutního infarktu myokardu v kontextu přednemocniční a následné nemocniční péče. V teoretické části práce jsou popisovány specifické klinické příznaky akutního infarktu myokardu, diagnostické postupy a v neposlední řadě i léčba. Důraz je kladen na význam prevence rozvoje kardiovaskulárních onemocnění. V souvislosti s přednemocniční a nemocniční péčí je poukazováno na specifika a úskalí. V každé této oblasti jsou popisovány rozdíly nejenom v ošetřovatelské a léčebné péči, ale i při úkonech s péčí související a práce všeobecných sester o pacienta v akutním stádiu. Praktická část sumarizuje data přednemocniční urgentní péče v Plzeňském kraji a zaměřuje se na zjištění četnosti diagnózy pacientů s akutním infarktem myokardu. Dále jsou popisovány dvě podrobné ošetřovatelské kazuistiky, kde je kladen důraz na srovnání rozdílů mezi péčí přednemocniční a nemocniční. Kazuistiky rovněž popisují adekvátní ošetřovatelské postupy u pacientů s akutním infarktem myokardu. Klíčová slova: akutní infarkt myokardu, intervenční léčba, ošetřovatelské diagnózy, ošetřovatelská péče, pacient
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacientů po resekci jazyka na stomatochirurgickém oddělení
Havlínová, Petra ; Sojková, Monika (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá specifiky ošetřovatelské péče u pacientů po resekci jazyka na stomatochirurgickém oddělení. Mezi cíle této práce patřilo zaměřit se na základy péče o pacienty po resekci jazyka a nejčastější ošetřovatelské problémy, se kterými se mohou sestry setkat při péči o tyto pacienty. Práce se skládá ze dvou částí, teoretické a empirické. Teoretická část popisuje obor stomatologii a stomatochirurgii, anatomii a fyziologii dutiny ústní. Dále se zabývá orofaciální chirurgií a samotným výkonem resekce jazyka se zaměřením na ošetřovatelskou péči o pacienty po tomto výkonu. V dalších kapitolách teoretické části se můžeme dočíst o nejčastějších ošetřovatelských problémech u pacientů po resekci jazyka a je zde také popsán ošetřovatelský model Marjory Gordonové, který popisuje dvanáct vzorců zdraví a ze kterého bude vycházeno v části empirické. Empirická část je věnována vlastnímu výzkumnému šetření. Popisuje se zde metodika a organizace výzkumného šetření. Jednalo se o kvalitativní výzkum, kdy metodou sběru dat bylo vytvoření tří kazuistik neboli případových studií s následnou diskuzí. Klíčová slova Karcinom jazyka, Resekce jazyka, Stomatochirurgie, Péče o dutinu ústní, Ošetřovatelská péče
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacienta na neinvazivní plicní ventilaci
Veselá, Barbora ; Sojková, Monika (vedoucí práce) ; Mrákava, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce se zabývá metodou neinvazivní plicní ventilace a jejím používání v klinické praxi. Záměrem práce bylo zjistit, jaký mají sestry teoretický základ v uvedené problematice, charakterizovat nejčastější indikace, kontraindikace a zejména pak komplikace vyskytující se u pacientů na neinvazivní ventilační podpoře. V teoretické části jsou zahrnuty kapitoly o anatomii a fyziologii dýchacích cest a principu umělé plicní ventilace. Podrobnou kapitolu představuje neinvazivní plicní ventilace. Hlavní část je zaměřena na ošetřovatelskou péči a monitorování pacienta na neinvazivní plicní ventilaci (NIVS). Věnuji se především toaletě dýchacích cest, rehabilitaci a dechové fyzioterapii, polohování a pohybovému režimu. Opomenout nelze ani péči o psychický stav ventilovaného nemocného a problematiku ztížené komunikace v průběhu aplikace neinvazivní ventilační podpory. Empirická část obsahuje zejména anonymní dotazníkové šetření vedoucí k posouzení stanovených cílů a hypotéz práce. Osloveno bylo dohromady 200 respondentů ve čtyřech pražských nemocnicích, dotazníkové šetření dokončilo 164 z nich. Výzkumné šetření přineslo velmi uspokojivé výsledky. Respondenti prokázali dobré teoretické znalosti v oblasti zkoumané problematiky. Rovněž byl potvrzen zájem o realizaci standardu pro ošetřovatelskou péči o...
|
|
|
Informovanost veřejnosti o problematice darování kostní dřeně
Buriánková, Hana ; Sojková, Monika (vedoucí práce) ; Klamová, Hana (oponent)
Primárním cílem této práce bylo poukázat na problematiku týkající se darování kostní dřeně. Práce je zaměřená na míru informovanosti občanů a na jejich významné obavy související s darováním kostní dřeně. Tyto obavy jsou totiž zřejmě i hlavní příčinou, která lidem brání do registru dárců kostní dřeně vstoupit. Teoretická část přináší ucelený přehled poznatků o dané problematice. Významná část je věnována jednotlivým druhům odběru krvetvorných buněk a péči o dárce. Empirická část diplomové práce je zpracována jako kvantitativní výzkum, technikou elektronického dotazníku byly osloveny stovky respondentů. Do výzkumného šetření se jich přesně během 10 dnů přihlásilo 576, použitelných dotazníků bylo 496. Z výsledků provedeného výzkumu vyplývá nevyhnutelná potřeba kvalitně informovat veřejnost o možnostech odběru krvetvorných buněk, zejména o způsobu jejich odběru. 79,51 % respondentů nevědělo, že je možné darovat krvetvorné buňky ze žilní krve, přičemž 50,26 % dotazovaných má obavy ze samotného odběru kostní dřeně. Respondenti, kteří se účastnili průzkumu, prokazují o danou problematiku zájem. 85,48 % dotazovaných by uvítalo osvětu v dané problematice a dohromady 82, 66 % respondentů se domnívá, že by informovanost formou krátkých přednášek na středních školách, učilištích mohla navýšit počet dárců...
|
host ::
RSS.