|
|
Rozhlasové vysílání pro německou menšinu v českých zemích do roku 1945 s důrazem na činnost mělnického vysílače
Matunová, Alena ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem Rozhlasové vysílání pro německou menšinu v českých zemích do roku 1945 s důrazem na činnost mělnického vysílače se věnuje rozhlasovému vysílání pro německé obyvatelstvo žijící v Čechách a na Moravě v období od jeho vzniku do roku 1945. Soustředí se na rozhlasový vysílač v Mělníku, jehož stavba byla dokončena v roce 1938. Postaven byl s cílem věnovat zvláštní rozhlasové vysílání německé menšině žijící v českých zemích. Vlastní analytická část práce je rozčleněna do tří částí, a to na rozhlasové vysílání v období tzv. první a druhé republiky a za Protektorátu Čechy a Morava. Jedna kapitola je věnována vysílání ze zahraničí (zvláště vysílači Sudetendeutscher Freiheitssender), které rovněž cílilo na sudetské Němce. Práce popisuje protikladný přístup k rozhlasovému vysílání pro tuto skupinu ze strany československé politické reprezentace a ze strany Německa. V Československu bylo toto vysílání přenecháno soukromoprávní instituci Urania. Její vysílání nebylo ze své povahy pro sudetské obyvatelstvo poutavé, a to svou pozornost obrátilo k říšskoněmeckému programu, který postupem času začal vytvářet jejich názory. Popisuje, jaký vliv měla nacistická propaganda na pozdější jednání sudetských Němců a jak na ni reagovala československá rozhlasová společnost. Věnuje se následným debatám...
|
|
|
Radio Stalin jako příklad českého pirátského rozhlasového vysílání
Prágrová, Šárka ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce "Rádio Stalin jako příklad českého pirátského rozhlasového vysílání" si klade za cíl komplexně představit rozhlasovou stanici Rádio Stalin, která vysílala v říjnu 1990 v Praze. Práce zasazuje vysílání Rádia Stalin do kontextu dobových událostí a s nimi souvisejících změn v oblasti politiky, ekonomiky, společnosti a médií, ale také do kontextu pirátského rozhlasového vysílání. Důraz je kladen především na mediální transformaci a změny legislativního rámce v oblasti rozhlasového vysílání po roce 1989. Vysílání Rádia Stalin je popsáno zejména prostřednictvím metody orální historie, kdy byly vedeny osobní rozhovory s několika jeho spoluzakladateli. Volba této metody je dána především absencí či nedostupností jiných zdrojů. Částečně je však využit dobový tisk. V této práci se podařilo vytvořit celkový obraz Rádia Stalin, kdy je možné blíže si představit situaci a podmínky, v nichž rádio vznikalo, období před začátkem vysílání, průběh vysílání, ukončení vysílání a jeho následné pokračování. Přínosem této práce je připomenutí tohoto často opomíjeného rádia, které má své místo v historii českého rozhlasového vysílání. Rádio Stalin je zároveň první soukromou rozhlasovou stanicí u nás, jejíž příběh je souhrou mnoha šťastných náhod. Vysílání tohoto rádia, jehož cílem bylo vyplnit chybějící...
|
|
|
Komparace Evropy 2 a Frekvence 1 s ohledem na cílovou skupinu
Nováková, Lucie ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Maršík, Josef (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává dvě české soukromé stanice - Evropu 2 a Frekvenci 1. V praktické části práce jsem využila dotazníkové šetření, které pomohlo lépe definovat cílovou skupinu "mladí", jejíž charakteristika je součástí textu. Hlavní vlastností této skupiny je věk do třiceti let. Na "mladé" je zaměřena právě Evropa 2. Zároveň cílení na rozdílné skupiny je největším rozdílem mezi Evropou 2 a Frekvencí 1. To je zapříčiněno jejich rozhlasovými formáty. Zatímco Frekvence 1 je všeobecné rádio se zprávami, hudbou i zábavou, Evropa 2 je hudební stanice.
|
|
|
Personální politika Československého rozhlasu v letech 1945-1948
Pavlovič, Radek ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Cílem předkládané práce je popsat, jak Komunistická strana Československa dokázala v letech 1945 až 1948 ovlivňovat personální politiku Československého rozhlasu a tím zasahovat do podoby rozhlasového vysílání. Práce se v úvodních kapitolách zaměřuje na politicko-ekonomický vývoj Československa po roce 1945, přičemž významná část textu popisuje parlamentní volby v květnu 1946. V dalších kapitolách je popisován vývoj tuzemských médií, která získala po válce zcela novou společensky odpovědnou roli. V poválečném Československu zároveň převládl názor, že média nesmějí být do budoucna předmětem nekontrolovatelného podnikání, ale naopak by měla podléhat dohledu státu. Stěžejní část práce popisuje poválečný vývoj rozhlasu. Tehdy jediné masové médium získalo po roce 1945 rovněž novou roli - jestliže v minulosti plnilo vysílání především funkci zábavní, během třetí republiky se stalo důležitým organizátorem veřejného života. Z uvedených okolností také vyplynul zájem různých mocenských skupin o získání vlivu v rozhlase. Úspěšně se v rozhlasu prosadili především komunisté. Situaci jim usnadňoval fakt, že ve vedení rozhlasu obsadili hned několik zásadních funkcí. Současně s tím zasahovali do rozhlasového vysílání systematickou aktivitou silného aparátu - od ministerstva informací, přes revoluční rozhlasovou...
|
|
|
Rozhlasové vysílání jako komunitní nástroj městských subkultur
Míkovcová, Eliška ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
(abstrakt) Tato diplomová práce si klade za cíl popsat a vyložit fenomén komunitního rozhlasového vysílání. V České republice tento sektor není legislativně ukotven, aby doplnil duální systém komerčních a veřejnoprávních stanic, přesto zde stanice tohoto typu existují. Jako předmět případové studie jsem si zvolila internetové rádio zaměřené na vysílání městských subkultur - StreetCulture, které považuji za jedinečný úkaz na českém mediálním trhu. Stanice svou specifičnost dokazuje širokým obsahovým záběrem, protože působí jako platforma pro velké množství různých komunit a je propojena s veřejným prostorem, že kterého vysílá. V analytické části práce zjišťuji, jakým způsobem naplňuje rádio StreetCulture čtyři základní aspekty komunitních médií podle definice mediálního teoretika Nica Carpentiera: komunitní rozměr, alternativní rozměr, občanský rozměr a rhizomatický rozměr. U každého z těchto aspektů jsem se pokusila nastínit, jakým způsobem se vztahuje ke stanici StreetCulture z hlediska fungování organizace, jak se promítá v obsahové složce vysílání a jakým způsobem jsou jednotlivé aspekty reflektovány také v mimovysílacích aktivitách této občansky prospěšné společnosti. Cílem této práce není vyvodit všeobecně platné závěry, které by bylo možné aplikovat na ostatní komunitní stanice u nás, ale...
|
|
|
Proměny profese pracovníka zpravodajské směny v Československém/Českém rozhlase
Suchan, Jan ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce "Proměny profese pracovníka zpravodajské směny v Československém/Českém rozhlase" popisuje vznik a vývoj zpravodajské směny v Československém a Českém rozhlase i pracovní náplně jejích zaměstnanců v závislosti na technologickém vývoji, hlediscích ideologických i organizačních, objemu a struktuře zpravodajského obsahu. Práce zachycuje už období od roku 1923, kdy zpravodajství Radiojournalu připravovala Česká tisková kancelář, především se pak zaměřuje na dobu od vzniku samostatného zpravodajství v roce 1945. Velký prostor věnuje napojení rozhlasu na Komunistickou stranu Československa, roli rozhlasového zpravodajství v přelomových letech 1948, 1968 a 1989 nebo cenzuře. Autor si všímá též pracovního prostředí a atmosféry ve zpravodajské směně.
|
|
|
Proměny profese pracovníka zpravodajské směny v Československém / Českém rozhlase
Suchan, Jan ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Rigorózní práce "Proměny profese pracovníka zpravodajské směny v Československém/Českém rozhlase" popisuje vznik a vývoj zpravodajské směny v Československém a Českém rozhlase i pracovní náplně jejích zaměstnanců v závislosti na technologickém vývoji, hlediscích ideologických i organizačních, objemu a struktuře zpravodajského obsahu. Práce zachycuje už období od roku 1923, kdy zpravodajství Radiojournalu připravovala Česká tisková kancelář, především se pak zaměřuje na dobu od vzniku samostatného zpravodajství v roce 1945. Velký prostor věnuje napojení rozhlasu na Komunistickou stranu Československa, roli rozhlasového zpravodajství v přelomových letech 1948, 1968 a 1989 nebo cenzuře. Autor si všímá též pracovního prostředí a atmosféry ve zpravodajské směně.
|
|
|
Československý (český) rozhlas a kulturní inovace
Trubačová, Lenka ; Hubáček, Ondřej (oponent) ; Šisler, Vít (oponent)
Tato práce nazvaná Československý (český) rozhlas a kulturní inovace je pojatá jako kulturologická studie vývoje rozhlasu v letech 1923 - 1999. Rozvoj rozhlasu je interpretovaný jako proces kulturní změny. Cílem práce je postihnout šíření inovace rozhlasového vysílání a fáze této kulturní změny. Rigorózní práce je rozvržena do dvou částí, teoretické a empirické. Teoretická část vychází z vymezení problematiky, zabývá se teorií kultury, médií a charakteristikami rozhlasové komunikace. Zvláštní pozornost je věnována popisu podmínek ovlivňujících vznik a rozvoj rozhlasu. Těžištěm práce je deskripce vývoje rozhlasu v Československu a v České republice. Druhá část práce spočívá v analyzování dat a pramenů, převážně sekundární a historické analýze údajů o rozhlase. Soustředí se na kulturologickou interpretaci výsledků, shrnutí významu kulturní inovace pro vývoj československého a českého rozhlasu. Zabývá se také změnami jeho funkcí.
|
|
|
Digitalizace televizního a rozhlasového vysílání v České republice
Endris, Petr ; Slámová, Hana (vedoucí práce) ; Mašek, Karel (oponent)
Cílem bakalářské práce je podat ucelený přehled procesu digitalizace televizního a rozhlasového vysílání v České republice. V úvodu jsou vysvětleny základní pojmy. V druhé kapitole je pojednáno o televizi jako novém médiu a o funkci médií ve společnosti. Třetí kapitola je věnována standardům a specifikacím digitálních zařízení. Jsou zde popsány televizní normy, rozdíl mezi HDTV a SDTV. Jsou také popsány možnosti příjmu vysílání v HD kvalitě a interaktivní služby. Čtvrtá kapitola je věnována institucionálnímu zabezpečení digitalizace - konkrétně Českému telekomunikačnímu úřadu, Radě pro rozhlasové a televizní vysílání a Národní koordinační skupině. V páté kapitole je vysvětlen samotný průběh digitalizace televizního a rozhlasového vysílání [Autorský abstrakt]. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Potenciál private equity fondů na českém mediálním trhu
Dolejš, Martin ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Šmíd, Milan (oponent)
Ekonomické souvislosti tvorby mediálního obsahu v poslední době nabývají na významu, a jejich důležitost akcentovala zejména probíhající ekonomická recese, která způsobila pokles reklamních výdajů firem. Tím se snížily příjmy mediálních společností, které jsou nuceny upravit vlastní obchodní model. Mediální společnosti ke své činnosti potřebují stejně jako ostatní firmy zdroje financování umožňující už samotné založení firmy, růst nebo restrukturalizaci. Kromě tradičního financování formou bankovních úvěrů lze získat kapitál také od private equity fondů, které se na rozdíl od bank aktivně podílejí na činnosti firmy a kromě peněz do ní přinášejí i potřebné know-how. Cílem této práce je popsat fungování private equity fondů a na základě analýzy mediálního trhu diskutovat nejvhodnější příležitosti mediálních firem pro využití financování skrze private equity fondy. Dílčím cílem práce je také analyzovat dopad působení private equity fondu na mediální firmu a mediální trh.
|
host ::
RSS.