|
|
Sociální kuratela a její fungování v praxi
BUKOVSKÁ, Terezie
Bakalářská práce se věnuje novelizaci zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí a zavedení pojmu ,,sociální kuratela pro děti a mládež." Novelizací se upřesňuje činnost kurátora pro děti a mládež. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se věnuje historii sociálně-právní ochrany dětí na našem území a pojmu sociální kuratela. Dále jsou v kapitole popsány činnosti sociálního kurátora pro děti a mládež, které specifikuje již zmiňovaná novela zákona. V další části této kapitoly jsou popsány instituce, které spolupracují s kurátorem pro děti a mládež. V poslední části první kapitoly jsou popsány a shrnuty změny, které nastaly po zavedení novelizace zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Druhá kapitola je věnována problémovým dětem a dětem v ústavní výchově. Ve třetí kapitole je následně vysvětlen celý proces zavedení standardů kvality, včetně popisu jednotlivých standardů. Výzkumné šetření, které bylo v rámci bakalářské práce prováděno, mělo stanoveno jeden hlavní cíl a dva dílčí cíle. Hlavním cílem šetření bylo zmapovat dopady změn v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí na činnost kurátorů pro děti a mládež. Prvním dílčím cílem bylo zjistit názory kurátorů pro děti a mládež na proces implementace standardů kvality sociálně-právní ochrany. Druhým dílčím cílem bylo zmapovat, jak kurátoři pro děti a mládež nahlíží na změny v posuzování a řešení jednotlivých případů. V rámci výzkumu byly stanoveny tři výzkumné otázky: 1. Jaké změny jsou v souvislosti se zavedením standardů sociálně-právní ochrany hodnoceny pozitivně? Jak se to v praxi projevilo? 2. Jaké změny jsou v souvislosti se zavedením standardů sociálně-právní ochrany hodnoceny negativně? Jak se to v praxi projevilo? 3. Jsou změny v posuzování jednotlivých případů prospěšné? Pokud ano, v čem nejvíce? V empirické části bakalářské práce byla použita metoda kvalitativního šetření. Při sběru informací byla použita metoda dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo pět sociálních kurátorů pro děti a mládež z města Brna. Při zpracování byla použita technika otevřeného kódování. Z výsledků kvalitativního šetření je zřejmé, že díky zavedení standardů kvality do oblasti sociálně-právní ochrany dětí se sjednotil postup všech pracovníků. Zároveň se všichni oslovení kurátoři shodli na tom, že deklarované zjednodušení agendy se nenaplnilo. Dokonce mají pocit, že se agenda zavedením standardů spíše zvětšila. Nejvíce si dotazovaní kurátoři chválili rozšíření vzdělávání. Myslí si, že to bylo velmi potřebné a hlavně je to pro ně přínosné.
|
|
|
Požadavky kladené na kvalitu v sociální práci a ve zdravotní péči
BURZALOVÁ, Alice
Cílem mé práce je porovnat požadavky na kvalitu v sociální práci a ve zdravotní péči kladené legislativou a odbornými zdroji. Tato práce se zabývá standardy kvality v těchto profesích, které jsou v současné době nezbytnou součástí pro výkon těchto oborů. Dále se zaobírá rozborem etických kodexů, legislativou a odborných zdrojů. Obě disciplíny se snaží různými způsoby zvýšit kvalitu života klienta/pacienta. Zdravotní péče akcentuje navíc hygienickou složku.
|
|
| |
|
|
Problematika etiky v profesionálním chování inspektora sociálních služeb v rezidenčních zařízeních
Sládek, Miloš ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Janečková, Hana (oponent) ; Truhlářová, Zuzana (oponent)
Předložená disertační práce se zabývá etickými aspekty profesionálního chování inspektorů kvality sociálních služeb v rezidenčních zařízeních. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První část obsahuje teoretická východiska vztahující se k dané problematice s rozborem relevantní odborné literatury. A druhá část je věnována vlastnímu výzkumu, jehož cílem bylo zjištění etických souvislostí při výkonu inspekce, vzdělání inspektorů v oblasti etiky, etického kodexu inspektorů, profese inspektora a preferencí hodnot inspektorů. Hlavním cílem je analýza etických souvislostí při výkonu inspekcí ve vybraných rezidenčních zařízeních sociálních služeb. Ve výzkumu byly použity kvantitativní i kvalitativní metody, dotazníkové šetření a polostrukturované rozhovory. Na základě syntézy získaných poznatků práce předkládá pohled na aplikaci etiky v profesním působení inspektorů. Klíčová slova: sociální služby, standardy kvality, inspekce kvality, hodnoty, etika, etický kodex, profese inspektor, pobytové sociální služby.
|
|
|
Kvalita v sociálních službách
Beňová, Šárka ; Sedláková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Stejskalová, Irena (oponent)
Diplomová práce se zabývá hodnocením kvality poskytovaných sociálních služeb, konkrétně služby chráněného bydlení. Pro toto hodnocení kvality byly vybrány čtyři neziskové organizace se zaměřením na službu bydlení v Jihočeském kraji. V této práci jsou stanoveny komparační oblasti dle kritérií standardů kvality sociálních služeb, na základě kterých jsou organizace mezi sebou porovnávány a hodnoceny. Pro porovnání organizací se zaměřením na sociální služby je využito metody benchmarking. Cílem diplomové práce je, na základě zjištěných poznatků komparace organizací, identifikace možných zlepšení poskytované sociální služby a zpracování konkrétních návrhů a doporučení. Tato doporučení mohou organizace využít do praxe pro zlepšení a zvýšení kvality poskytované sociální služby.
|
|
|
Postoje pracovníků v přímé péči, kteří zajišťují pobytové služby, ke změnám, jež přinesl zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
TOURKOVÁ, Olga
Název bakalářské práce zní Postoje pracovníků v přímé péči, kteří zajišťují pobytové služby, ke změnám, jež přinesl zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Bakalářská práce je zaměřena na pracovníky v pobytových sociálních službách pro osoby se zdravotním postižením, kteří pracují v zařízení minimálně pět let. Důvodem stanovení počtu odpracovaných let je porovnání chodu zařízení před zavedením standardů se současným stavem. V předvýzkumu jsem zjistila, že déle jak 5 let je zaměstnáno 43% pracovníků. V teoretické části bakalářské práce se zabývám definicí a významem domovů pro osoby se zdravotním postižením, jejich zakotvením v legislativě a zastoupením v Kraji Vysočina. V další části popisuji standardy kvality v sociálních službách, organizaci a její kulturu s ohledem na etické principy, vzdělávání a motivaci pracovníků. Kraj Vysočina zřizuje devět zařízení pro osoby se zdravotním postižením, v nichž probíhaly v roce 2012 audity kvality sociálních služeb. Jejich účelem bylo zjistit, jak je naplňována míra standardů kvality, ale současně posloužily i jako podpora dalšího rozvoje organizací. Cílem této práce je formulovat objektivní důvody negativních postojů pracovníků ve vztahu k zavádění standardů kvality v sociálních službách. Dále práce zjišťuje, jaké výhody, či nevýhody přinesly standardy kvality uživatelům z pohledu pracovníků v přímé péči, a v neposlední řadě pátrá po tom, jak přispěly standardy kvality ke ztrátě autority těchto pracovníků. Pro práci byly stanoveny čtyři hypotézy. První předpokládala: Pracovníci v přímé péči nejsou se standardy kvality ztotožněni. Druhá hypotéza soudila: Ochrana práv uživatelů, vyjádřená standardem č. 2, je nejčastěji porušovaným standardem. Třetí hypotéza zněla: Po zavedení standardů kvality v sociálních službách se nároky na pracovníky v přímé péči podstatně zvýšily. A konečně poslední hypotéza byla zformulována takto: Pracovníci dávají přednost vzdělávání určenému vedoucím pracovníkem před vlastní volbou. Zatímco předpoklady prvních dvou hypotéz výzkum vyvrátil, platnost třetí a čtvrté hypotézy byla na základě výzkumu potvrzena. V praktické části vyhodnocuji výsledky výzkumu. Ke sběru empirických dat byl použit kvantitativní výzkum, coby metoda posloužilo dotazování. Aplikovanou technikou se stal dotazník, který jsem do inkriminovaných zařízení zasílala v elektronické podobě na začátku roku 2014. Výzkumný soubor byl tvořen pracovníky v sociálních službách, kteří pracují alespoň pět let ve vybraných pobytových zařízeních pro osoby se zdravotním postižením. Skládal se celkem ze 125 respondentů, ovšem počet odevzdaných dotazníků se zastavil na čísle 81. Návratnost výběrového souboru tak činí 64,8%. Samotnému dotazování předcházela návštěva zařízení, rozhovory s vedoucími pracovníky a metodiky na standardy kvality. Pro přehlednost jsem při zpracování získaných dat použila grafy a tabulky. Výsledky výzkumu ukázaly, že pracovníci nezaujímají negativní postoj ke standardům jako takovým, ale spíše k tomu, co má bezprostřední dopad na výkon jejich práce, tedy hlavně nárůst administrativy či nedostatek času na uživatele. Na druhou stranu přineslo zavedení standardů pracovníkům jasná pravidla pro jejich práci a přispělo ke zlepšení pracovních podmínek. Tato bakalářská práce může být využita jako souhrnný zdroj informací pro zřizovatele vybraných zařízení, který mapuje změny pohledu na standardy kvality v zařízeních v průběhu určitého časového úseku. Práce také může posloužit jednotlivým zařízením při plánování vzdělávacích potřeb a využitelná je pochopitelně také pro pracovníky v sociálních službách jako připomenutí toho, že lidská práva jsou stejná pro všechny osoby.
|
|
|
Význam standardů kvality sociálních služeb ve společnosti Ledax o.p.s.
LENCOVÁ, Drahomíra
Práce zkoumá význam standardů kvality sociálních služeb z pohledu zaměstnance sociální služby. Text této práce je rozdělen do dvou hlavních částí. První je část teoretická, zabývá se vymezením pojmů, definice sociální služby, kvalita v sociálních službách, význam a tvorba standardů kvality sociálních služeb a jejich kontrola, osobnostní předpoklady zaměstnanců sociálních služeb. V praktické části práce bylo realizováno výzkumné šetření mezi zaměstnanci společnosti Ledax o.p.s., provedena analýza, vyhodnocena data a porovnány výsledky z dotazníkového šetření.
|
|
|
Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje
Jurkovič, Martin ; Zelený, Lubomír (vedoucí práce) ; Žert, Adam (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozborem Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. V teoretické části popisuje pojem integrovaný dopravní systém a jeho výhody. V praktické části popisuje vznik a vývoj IDS JMK a rozebírá jeho dílčí subsystémy: organizačně-ekonomický, tarifní, dopravní. V závěru práce jsou stručně představeny integrované dopravní systémy existující v jiných krajích České republiky. Poslední kapitola poukazuje na nedostatky stávajícího systému. Cílem práce je analýza současného systému, srovnání teoretických poznatků s praktickou realizací, zasazení IDS do celkového rámce dopravní obslužnosti a komparace s ostatními systémy.
|
|
|
Přístup pracovníků v sociálních službách k supervizi
ŘÍHOVÁ, Štěpánka
Bakalářská práce je zaměřena na přístup pracovníků v sociálních službách k supervizi. Cílem práce je zjistit přístup pracovníků v sociálních službách k supervizi. Dílčím cílem je zjistit přínos supervize pro pracovníky v sociálních službách. Zaměřila jsem se na jejich prožívání a zhodnocení postojů, ve vztahu k supervizi, ale i na to, jak reagují na stresové situace a jakým způsobem se snaží předejít syndromu vyhoření. Tyto rozhovory se staly součástí výzkumu. V teoretické části práce jsem se zaměřila na tři základní kapitoly a to: sociální služby a standardy kvality, supervize a syndrom vyhoření. V praktické části jsem si v kvalitativním výzkumu zvolila deset pracovnic v přímé obslužné péči z Domova pro seniory Mistra Jana Křišťana v Prachaticích. Stanovila jsem jednu hlavní výzkumnou otázku: ?Jaký je přístup pracovníků v sociálních službách k supervizi?? a čtyři dílčí výzkumné otázky. Použila jsem metodu kvalitativního výzkumu s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky jsou vyhodnoceny v přehledných tabulkách. Z výzkumu vyplynulo, že přístup pracovníků v sociálních službách je v devíti případech z deseti kladný. Přínos supervize vidí v možnosti společně se sejít v příjemném, bezpečném prostředí a v možnosti nerušeně si promluvit o tíživých bolestivých situacích, které s výkonem této profese průběžně přicházejí. Supervize pro ně má významný přínos také v dodávání naděje a projevu zájmu, empatie a úcty ze strany supervizora za nelehkou odvedenou práci. Výsledky bakalářské práce mohou být zdrojem informací o supervizi, jejím přínosu, rozvoji a poskytování v sociálních službách na Prachaticku. Práci mohou využít pracovníci v oblasti sociálních služeb, ale i školských a zdravotnických zařízení. Všude tam, kde pracují tzv. pomáhající profese.
|
|
|
Proces standardizace veřejných služeb v ČR
Tesařová, Šárka ; Nový, Jan (vedoucí práce) ; Musil, Martin (oponent)
Česká republika se začala problematikou implementace standardů kvality do veřejných služeb zabývat ve větší míře především v době reformy veřejné správy, kdy došlo k přenesení kompetencí na územně samosprávné celky a na základě snahy přiblížit tyto služby občanům. Diplomová práce popisuje přístup České republiky k veřejným službám a blíže analyzuje implementaci standardů kvality do těchto služeb. Cílem práce je především prozkoumat, zdali jsou veřejné služby definovány v zákoně a v jakém stádiu se nachází zavádění standardů u vybraných služeb do těchto zákonů a prováděcích předpisů. Součástí této diplomové práce je zhodnocení jednotlivých odvětví, které ukazuje v jakém stádiu se nachází proces standardizace v těchto odvětvích.
|
host ::
RSS.