Název: Postoje pracovníků v přímé péči, kteří zajišťují pobytové služby, ke změnám, jež přinesl zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
Překlad názvu: The attitudes of direct care workers providing residential social services to changes in the Act No. 108/2006 Coll. on Social Welfare Services.
Autoři: TOURKOVÁ, Olga
Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok: 2014
Jazyk: cze
Abstrakt: [cze] [eng]
Název bakalářské práce zní Postoje pracovníků v přímé péči, kteří zajišťují pobytové služby, ke změnám, jež přinesl zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Bakalářská práce je zaměřena na pracovníky v pobytových sociálních službách pro osoby se zdravotním postižením, kteří pracují v zařízení minimálně pět let. Důvodem stanovení počtu odpracovaných let je porovnání chodu zařízení před zavedením standardů se současným stavem. V předvýzkumu jsem zjistila, že déle jak 5 let je zaměstnáno 43% pracovníků. V teoretické části bakalářské práce se zabývám definicí a významem domovů pro osoby se zdravotním postižením, jejich zakotvením v legislativě a zastoupením v Kraji Vysočina. V další části popisuji standardy kvality v sociálních službách, organizaci a její kulturu s ohledem na etické principy, vzdělávání a motivaci pracovníků. Kraj Vysočina zřizuje devět zařízení pro osoby se zdravotním postižením, v nichž probíhaly v roce 2012 audity kvality sociálních služeb. Jejich účelem bylo zjistit, jak je naplňována míra standardů kvality, ale současně posloužily i jako podpora dalšího rozvoje organizací. Cílem této práce je formulovat objektivní důvody negativních postojů pracovníků ve vztahu k zavádění standardů kvality v sociálních službách. Dále práce zjišťuje, jaké výhody, či nevýhody přinesly standardy kvality uživatelům z pohledu pracovníků v přímé péči, a v neposlední řadě pátrá po tom, jak přispěly standardy kvality ke ztrátě autority těchto pracovníků. Pro práci byly stanoveny čtyři hypotézy. První předpokládala: Pracovníci v přímé péči nejsou se standardy kvality ztotožněni. Druhá hypotéza soudila: Ochrana práv uživatelů, vyjádřená standardem č. 2, je nejčastěji porušovaným standardem. Třetí hypotéza zněla: Po zavedení standardů kvality v sociálních službách se nároky na pracovníky v přímé péči podstatně zvýšily. A konečně poslední hypotéza byla zformulována takto: Pracovníci dávají přednost vzdělávání určenému vedoucím pracovníkem před vlastní volbou. Zatímco předpoklady prvních dvou hypotéz výzkum vyvrátil, platnost třetí a čtvrté hypotézy byla na základě výzkumu potvrzena. V praktické části vyhodnocuji výsledky výzkumu. Ke sběru empirických dat byl použit kvantitativní výzkum, coby metoda posloužilo dotazování. Aplikovanou technikou se stal dotazník, který jsem do inkriminovaných zařízení zasílala v elektronické podobě na začátku roku 2014. Výzkumný soubor byl tvořen pracovníky v sociálních službách, kteří pracují alespoň pět let ve vybraných pobytových zařízeních pro osoby se zdravotním postižením. Skládal se celkem ze 125 respondentů, ovšem počet odevzdaných dotazníků se zastavil na čísle 81. Návratnost výběrového souboru tak činí 64,8%. Samotnému dotazování předcházela návštěva zařízení, rozhovory s vedoucími pracovníky a metodiky na standardy kvality. Pro přehlednost jsem při zpracování získaných dat použila grafy a tabulky. Výsledky výzkumu ukázaly, že pracovníci nezaujímají negativní postoj ke standardům jako takovým, ale spíše k tomu, co má bezprostřední dopad na výkon jejich práce, tedy hlavně nárůst administrativy či nedostatek času na uživatele. Na druhou stranu přineslo zavedení standardů pracovníkům jasná pravidla pro jejich práci a přispělo ke zlepšení pracovních podmínek. Tato bakalářská práce může být využita jako souhrnný zdroj informací pro zřizovatele vybraných zařízení, který mapuje změny pohledu na standardy kvality v zařízeních v průběhu určitého časového úseku. Práce také může posloužit jednotlivým zařízením při plánování vzdělávacích potřeb a využitelná je pochopitelně také pro pracovníky v sociálních službách jako připomenutí toho, že lidská práva jsou stejná pro všechny osoby. The title of the thesis is: the attitudes of direct care workers providing residential social services to changes in the Act No. 108/2006 Coll. on Social Welfare Services. The thesis is focused on workers who have been working in residential social services for people with disabilities for five years. The reason for the determination of the number of years worked is to compare the existing state with the state before the introduction of standards. I found out in my preliminary research that 43% of employees were employed more than 5 years. In the theoretical part of the thesis, I deal with the definition and the importance of homes for the people with disabilities, their anchoring in the legislation and their representation in the Region of Vysočina. The next section describes quality standards in social welfare services, the organization and its culture with respect to ethical principles, staff training and staff motivation. The Region of Vysočina establishes nine facilities for the people with disabilities. The audits of social welfare services quality were carried out there in 2012. Their purpose was to determine how the rate of quality standards is implemented, but they can serve as a support for the further development of these organizations. The aim of this thesis is to formulate objective reasons for the negative attitudes of workers in relation to the implementation of quality standards in social welfare services. The thesis wants to find advantages or disadvantages of quality standards for users in terms of direct care workers and how quality standards contributed to the loss of authority of these workers. Four hypotheses were set for the thesis. The first hypothesis anticipates: direct care workers are not identified themselves with quality standards. The second hypothesis estimates: the protection of legal user interests expressed in Standard No. 2 is the most infringing. The third hypothesis was: demands for direct care workers increased substantially after the introduction of quality standards in social services. Finally, the last hypothesis was formulated as follows: employees prefer the education determined by the manager to their own choice. The research invalidated the assumptions of the first two hypotheses and the validity of the third and fourth hypothesis was confirmed. In the practical part, I analyze research results. I used the quantitative research to collect empirical data, it was used the interviewing as a method. The questionnaire was my applied technique. I sent it to the incriminated facilities in electronic form at the beginning of 2014. My research group was formed by social welfare service workers who have been working in selected residential facilities for the people with disabilities for five years. It consisted of 125 respondents, however, the number of returned questionnaires stopped at number 81 and the return is 64.8 %. The visits in these facilities and interviews with executives and methodologists preceded my interviewing. I used graphs and tables for clarity. The results of the research showed that workers did not assume a negative attitude to the standards as such, but rather to the facts that has an immediate impact on the performance of their work, mainly an increase in administration or lack of time for the user. But the introduction of standards gave clear rules for the work and contributed to the improvement of working conditions. This thesis can be used as a general information source for the founder of selected facilities that describes changed views of quality standards in facilities in the course of time. The thesis also can be served in the planning of educational needs in different facilities and it will be useful for social welfare service workers, it reminds them that human rights are the same for all people.
Klíčová slova: osoby se zdravotním postižením; pomáhající profese; pracovník v sociálních službách; standardy kvality; helping profession; people with disabilities; quality standards; worker in social services
Citace: TOURKOVÁ, Olga. Postoje pracovníků v přímé péči, kteří zajišťují pobytové služby, ke změnám, jež přinesl zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.. České Budějovice, 2014. bakalářská práce (Bc.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta

Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU.
Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/33962

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-252473


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Vysokoškolské kvalifikační práce > Bakalářské práce