|
|
Postoje pracovníků v přímé péči, kteří zajišťují pobytové služby, ke změnám, jež přinesl zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
TOURKOVÁ, Olga
Název bakalářské práce zní Postoje pracovníků v přímé péči, kteří zajišťují pobytové služby, ke změnám, jež přinesl zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Bakalářská práce je zaměřena na pracovníky v pobytových sociálních službách pro osoby se zdravotním postižením, kteří pracují v zařízení minimálně pět let. Důvodem stanovení počtu odpracovaných let je porovnání chodu zařízení před zavedením standardů se současným stavem. V předvýzkumu jsem zjistila, že déle jak 5 let je zaměstnáno 43% pracovníků. V teoretické části bakalářské práce se zabývám definicí a významem domovů pro osoby se zdravotním postižením, jejich zakotvením v legislativě a zastoupením v Kraji Vysočina. V další části popisuji standardy kvality v sociálních službách, organizaci a její kulturu s ohledem na etické principy, vzdělávání a motivaci pracovníků. Kraj Vysočina zřizuje devět zařízení pro osoby se zdravotním postižením, v nichž probíhaly v roce 2012 audity kvality sociálních služeb. Jejich účelem bylo zjistit, jak je naplňována míra standardů kvality, ale současně posloužily i jako podpora dalšího rozvoje organizací. Cílem této práce je formulovat objektivní důvody negativních postojů pracovníků ve vztahu k zavádění standardů kvality v sociálních službách. Dále práce zjišťuje, jaké výhody, či nevýhody přinesly standardy kvality uživatelům z pohledu pracovníků v přímé péči, a v neposlední řadě pátrá po tom, jak přispěly standardy kvality ke ztrátě autority těchto pracovníků. Pro práci byly stanoveny čtyři hypotézy. První předpokládala: Pracovníci v přímé péči nejsou se standardy kvality ztotožněni. Druhá hypotéza soudila: Ochrana práv uživatelů, vyjádřená standardem č. 2, je nejčastěji porušovaným standardem. Třetí hypotéza zněla: Po zavedení standardů kvality v sociálních službách se nároky na pracovníky v přímé péči podstatně zvýšily. A konečně poslední hypotéza byla zformulována takto: Pracovníci dávají přednost vzdělávání určenému vedoucím pracovníkem před vlastní volbou. Zatímco předpoklady prvních dvou hypotéz výzkum vyvrátil, platnost třetí a čtvrté hypotézy byla na základě výzkumu potvrzena. V praktické části vyhodnocuji výsledky výzkumu. Ke sběru empirických dat byl použit kvantitativní výzkum, coby metoda posloužilo dotazování. Aplikovanou technikou se stal dotazník, který jsem do inkriminovaných zařízení zasílala v elektronické podobě na začátku roku 2014. Výzkumný soubor byl tvořen pracovníky v sociálních službách, kteří pracují alespoň pět let ve vybraných pobytových zařízeních pro osoby se zdravotním postižením. Skládal se celkem ze 125 respondentů, ovšem počet odevzdaných dotazníků se zastavil na čísle 81. Návratnost výběrového souboru tak činí 64,8%. Samotnému dotazování předcházela návštěva zařízení, rozhovory s vedoucími pracovníky a metodiky na standardy kvality. Pro přehlednost jsem při zpracování získaných dat použila grafy a tabulky. Výsledky výzkumu ukázaly, že pracovníci nezaujímají negativní postoj ke standardům jako takovým, ale spíše k tomu, co má bezprostřední dopad na výkon jejich práce, tedy hlavně nárůst administrativy či nedostatek času na uživatele. Na druhou stranu přineslo zavedení standardů pracovníkům jasná pravidla pro jejich práci a přispělo ke zlepšení pracovních podmínek. Tato bakalářská práce může být využita jako souhrnný zdroj informací pro zřizovatele vybraných zařízení, který mapuje změny pohledu na standardy kvality v zařízeních v průběhu určitého časového úseku. Práce také může posloužit jednotlivým zařízením při plánování vzdělávacích potřeb a využitelná je pochopitelně také pro pracovníky v sociálních službách jako připomenutí toho, že lidská práva jsou stejná pro všechny osoby.
|
|
|
Dlouhodobá strategie rozvoje sociálních služeb na území vybrané obce s rozšířenou působností do r. 2030 (akcent na determinující faktory strategie)
TOURKOVÁ, Olga
V diplomové práci se zabývám problematikou dlouhodobé strategie rozvoje sociálních služeb na území obce s rozšířenou působnosti Světlá nad Sázavou do r. 2030. Cílem práce bylo popsat aktuální situaci vybrané obce z hlediska vybavenosti sociálních a navazujících služeb, zpracovat prognózu vývoje obyvatel na daném území do roku 2030 a ratifikovat získané poznatky z hlediska potřeby sociálních služeb v rozhovorech s klíčovými aktéry z oblasti sociálních a navazujících služeb. Teoretická část je orientována zejména na pojetí a charakteristiku sociálních služeb a s nimi související problematiku s ohledem na demografický vývoj obyvatelstva. Praktická část byla rozdělena do tří částí. V rámci případové studie jsem nejprve popsala současný stav sociálně zdravotních služeb na území obce s rozšířenou působností Světlá nad Sázavou. V druhé části diplomové práce jsem zpracovala prognózu vývoje obyvatel na vybraném území do roku 2030. V závěrečné části práce jsem za účelem dosažení cíle provedla rozhovory s klíčovými aktéry sociálních služeb na zkoumaném území. Z provedeného výzkumu vyplynulo několik doporučení pro město Světlá nad Sázavou. Do budoucna by bylo vhodné podporovat terénní a ambulantní služby a ve větší míře rozvíjet spolupráci s již existujícími neziskovými organizace, které na vybraném území působí. Dále je nutné dořešit vhodným způsobem problematiku osob, kterým hrozí sociální vyloučení. Do roku 2030 vzroste počet obyvatel starších 65 let na zkoumaném území téměř dvojnásobně. S tím bude jistě souviset potřeba rozšíření stávajících kapacit sociálních služeb. Pro město z toho vyplývá v následujících 15 letech přijetí příslušných opatření v návaznosti na sociální politiku státu. Rovněž stávající systém financování sociálních služeb a příspěvku na péči je hodnocen jako neefektivní, a vyžaduje vhodnou legislativní úpravu tak, aby byla síť sociálních služeb v České republice v budoucnu připravena na očekávané demografické trendy.
|
host ::
RSS.