|
|
Vztah mezi úrovní představivosti a výkonem ve vodním slalomu.
Heger, Tomáš ; Bílý, Milan (vedoucí práce) ; Busta, Jan (oponent)
Název: Vztah mezi úrovní představivosti a výkonem ve vodním slalomu. Cíle práce: Cílem práce je posoudit vztah mezi dobou trvání představy o výkonu a následným skutečným výkonem. Dále se pokusit zjistit, jaký ze dvou způsobů imaginací trati je ve vodním slalomu přesnější. První způsob je představa bez pohybu. Proband si trať představuje v klidu bez pohybu u břehu. Druhý způsob je představa spojená s pohybem. Zde proband spojí představu s jízdou na rovné vodě. Metody: Metoda prediktivního korelačního výzkumu. Výsledky jsme porovnali pomocí korelační analýzy. Výsledky: Výsledky z modelového tréninku v pražské Troji byly zpracovány použitím základní popisné statistiky a pro zjištění vztahu mezi představivostí a výkonem závodníka korelační analýzou pomocí Spearmanova korelačního koeficientu. U námi sledovaného souboru závodníků v kategorii kanoistů (N = 9) nebyla prokázána statistická významná závislost (rs= -0,280, resp. -0,183) mezi časy představy a časy reálných jízd. Průměrný časový rozdíl mezi imaginární jízdou bez pohybu a reálnou jízdou byl 9,45 s. Průměrný časový rozdíl mezi imaginární jízdou s pohybem a reálnou jízdou byl 4,49 s. Závěr: U sledovaného souboru mužů (N=9) nevyšla existence statistické závislosti přesnosti představy na reálném výkonu vypočítané pomocí Spearmanova koeficientu....
|
|
|
Případ Rousseau: utváření jedné existence
Kojanová, Anna ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent)
V této diplomní práci jsem vycházela z pozdního díla Michela Foucaulta (Courage of truth, Fearless speech) a zkoumala jsem, jaký vliv může mít pravda a pravdomluvnost jako aktivita na sebeutváření jedince (Užívání slastí, Péče o sebe), konkrétně na sebeutváření Jeana-Jacquese Rousseaua, jenž je zachycené v jeho autobiografických dílech (Vyznání, Dialogy: Rousseau, Soudce Jean-Jacquese, Sny samotářského chodce). Ve své práci jsem se snažila určit, za jakou pravdomluvnou osobu by mohl být pokládán (prorok, mudrc, učitel, parrhesiastés či kynik). Abych toho mohla dosáhnout, čerpala jsem i z jeho dalších filosofických děl a ze sekundární literatury (Rozpravy, Esej o původu jazyků, Společenská smlouva, Emil aneb o výchově, Dopis d'Alembertovi, Jean-Jacques Rousseau, Transparency and Obstruction) a hledala jsem důkazy o jeho skutečné povaze a myšlení, které jsem následně s pomocí Vyznání dávala do souvislostí. Klíčová slova: Pravda, parrhesie, odvaha k pravdě, parrhesiastés, kynik, sebeláska, falešné mínění o sobě, srdce, vášně, představivost, lidská přirozenost, společenské nerovnosti.
|
|
|
Za devatero horami - představy o neznámém
Samková, Barbora ; Kafková, Helena (vedoucí práce) ; Sedlák, Michal (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu neznámé krajiny. Teoretická část je věnována pojmu krajina, na který je v práci nahlíženo z různých pohledů; od definování krajiny jako obecného pojmu přes subjektivní vnímání až po možnost jejího využití jako imaginativního prostoru. Ve výzkumné časti je popsán terénní výzkum, jenž se zabývá problematikou možností odlišných interpretací vnímání krajiny u dětí mladšího školního věku. V rámci didaktické části jsou prezentovány úkoly, do nichž se v různých formách promítá téma neznámé krajiny, a jsou navrhnuty pro hodiny výtvarné výchovy na základních školách. V praktické části volně vycházím z tématu neznámé krajiny a snažím se o osobité výtvarné vyjádření. KLÍČOVÁ SLOVA Představivost, obrazotvornost, prostorové koncepty, prostor, neznámá krajina, případová studie, mladší školní věk, výtvarná činnost
|
|
|
How children tell stories - the process of storytelling
ŠIMKOVÁ, Marie
Tato bakalářská práce si klade za cíl analyzovat strukturu a vývoj vypravování. Nedílnou součástí vypravování je také kreativita a představivost, protože hrají důležitou při rozvoji každého příběhu. Kreativita se projevuje tvorbou nových slov, které se v českém jazyce nevyskytují, zatímco představivost dovoluje Natálce zahrnout do děje takzvané tmavé motivy jako je například rozdrcení krys. Ve své práci jsem použila metodu konverzační analýzy, kterou jsem následně aplikovala na transkripční přepisy audio nahrávek, jež byly pořízeny při interakci mezi mnou a Natálkou.
|
|
|
Rovnováha vnitřního a vnějšího při tvorbě postavy
Kučera, Jáchym ; KORČÁK, Jakub (vedoucí práce) ; SCHEJBAL, Milan (oponent)
Cílem mé práce je najít a pokusit se popsat balanc mezi vnějším projevem a jeho vnitřním opodstatněním při herecké práci. Může působit vnějškový herecký projev bez vnitřního prožitku? Je právě ona vnitřní energie to, co nás na hercích baví? Nakolik je to zdařilé předstírání, nebo herec jakožto člověk v situaci „sám za sebe“. Ale proč nás baví herce sledovat, zatímco je skutečně jen sledujeme a posloucháme, tedy nahlížíme na ně pouze z vnější perspektivy? To vše se snažím rozebrat přes můj vlastní přístup k hereckým úkolům a také skrze zkušenosti nabyté během zkoušení a reprízování absolventských inscenací v divadle DISK, tedy poslední možnosti zkoušet divadlo v „mírném bezpečí“ školních zdí.
|
|
|
Herecké prožívání a představování
Kotrbatá, Jana ; SALZMANNOVÁ, Eva (vedoucí práce) ; TÖPFER, Tomáš (oponent)
Ve své diplomové práci se věnuji tématu prožívání a představování. V jedné kapitole se snažím zachytit hlavní teze Stanislavského a Diderota, ale především se snažím reflektovat své vlastní zkušenosti. Porovnávám všechny absolventské inscenace v divadle Disk a v jednotlivých kapitolách popisuji, jakým způsobem jsem pracovala na konkrétních postavách, jak jsem k práci přistupovala, jaké jsem volila výrazové prostředky apod.
|
|
| |
|
|
Portfolio jako nástroj hodnocení ve speciální výtvarné výchově
Formánková, Iveta ; Novotná, Magdalena (vedoucí práce) ; Čech, Viktor (oponent)
Diplomová práce se zabývá sběrem, tříděním a reflektováním výtvarných projevů konkrétního dítěte během školního období. Teoretická část obsahuje informace získané studiem odborné literatury, které se týkají pojmů výtvarná výchova, vnímání, citlivost, představivost, tvorba, komunikace, portfolio, hodnocení, dětská kresba, ontogeneze, psychiatrická diagnóza, vývojové poruchy. Empirická část byla zaměřena na rozvoj duševních a sociálních schopností v souvislosti s rozvojem kresby, chlapce s psychiatrickou diagnózou. Práce je zpracována metodami kvalitativního výzkumu. Jedná se o případovou studii s následnou analýzou výsledků činnosti, tedy jeho výtvarných projevů.
|
|
|
Autorská obrazová kniha pro děti
Bímová, Šárka ; Raudenský, Martin (vedoucí práce) ; Špirk, Ivan (oponent)
Bímová, Š.: Autorská obrazová kniha pro děti. [Diplomová práce] Praha 2015 - Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta, 91 s. Jak byla vnímána kniha v historii a v dnešní době? Výběrem několika autorů se snažím přiblížit minulé i současné tendence v dětské knize a autorské knize pro děti. Didaktická část je zaměřena především na postavení knihy v rámci výtvarné výchovy, a to nejen v motivační části hodin, ale zároveň v oblasti námětu. Oba principy jsou využity v didaktickém projektu, který byl postaven na teoretickém obsahu práce. Vše uzavírá praktická část, která byla aplikována jako výsledek předchozích dvou částí. KLÍČOVÁ SLOVA autorská kniha, dětská kniha, knižní ilustrace, fantazie, materiál, představivost
|
|
|
Mircea Eliade - Narrator - Initiator. The Initiation Dimension of His Fantastic Prose
Mikulová, Tamara ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Šrámek, Jiří (oponent) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Naša práca sa venuje tzv. fantastickým prózam rumunského spisovateľa a vedca Mirceu Eliadeho. Ich špecifickosť nachádzame v rozprávaní organizovanom podľa iniciačnej štruktúry a odrážajúcom mytologické vedomie, ktoré autor považuje za východisko z historického relativizmu. Ako analytickú metódu uplatňujeme hermeneutiku, ktorú považujeme za adekvátnu pre skúmanie Eliadeho próz. Z hľadiska hermeneutického výkladu sa ukazuje, že autor-rozprávač preberá na seba funkciu zasvätiteľa, ktorý je držiteľom vízie sveta a je jej poslom. Iniciovaný autor je schopný vidieť iný, možný svet, ktorý presahuje materiálny, a dokáže túto víziu, nezachytiteľnú slovami, čitateľovi priblížiť. Čítanie a analýza takéhoto textu potom dostáva modalitu postupného zasväcovania sa do tajov bytia cez jeho ezoterickú dimenziu. Ambíciou Eliadeho fantastických próz je ukázať, že aj v desakralizovanom svete je posvätné ukryté v čomkoľvek a pre človeka je stále možné kedykoľvek ho odhaliť. Kľúčové slová: Eliade, iniciácia, rozprávač, symbol, zmysel, hermeneutika, predstavivosť, vnútorná a vonkajšia tvár literatúry, posvätné, profánne, realita, iniciačná smrť, divadelné predstavenie, spása, iniciačná schéma, "stred", mýtus
|
host ::
RSS.