|
|
Mariánská úcta v zrcadle olomoucké nástěnné malby pozdního středověku
Pavlíková, Vladěna ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Disertační práce se věnuje mariánské zbožnosti se zvláštním důrazem na růžencový kult. S ohledem na tuto skutečnost bylo pro studium vybráno město Olomouc, jež ani v době husitských bojů nezměnilo své katolický charakter. Výsledkem toho jsou ojedinělé památky, v tomto případě především nástěnné malby. Předkládaná práce se skládá z pěti částí, v nichž jsou zohledněny jak politické a sociální dějiny města, tak všeobecný vývoj mariánské zbožnosti a růžencového kultu v Evropě, až po jeho recepci v Olomouci, jež se projevila vznikem bratrstva či ikonograficky ojedinělých nástěnných výjevů. Hlavními cíli práce je zpřesnit informace o bratrstvech ve městě, jejich činnosti a provozu a v souvislosti s tím provést komplexní ikonografickou analýzu zkoumaných nástěnných maleb, vedoucí i k určení jejich objednavatelů. V neposlední řadě upozornit na nápisy na stěně v kapli sv. Jana Křtitele u kostela sv. Václava, které nebyly doposud reflektovány, přestože jejich výpovědní hodnota je významná.
|
|
|
Kostel sv. Jiří v Blansku u Kaplice: historie objektu a jeho vybavení
HALÁČKOVÁ, Eva
Autorka se ve své práci bude zabývat stavební historií a architektonickým popisem farního kostela sv. Jiří v Blansku u Kaplice. Zpracuje historii objektu od jeho založení v polovině 14. století, přes přestavbu v první polovině 16. století až po barokizaci ve 30. letech 18. století. V neposlední řadě se autorka zaměří i na uměleckohistorický rozbor mobiliáře kostela, který pochází především z 18. a z části i z 19. století. Ke zpracování bakalářské práce autorka použije dosavadní poznatky historické a uměleckohistorické literatury a dostupných písemných pramenů. Cílem práce je zpracování dějin a výzdoby objektu v kontextu podobných staveb v jižních Čechách.
|
|
| |
|
|
Stromová síň na zámku v Bechyni
FIALOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá prostorem a výzdobou tzv. Stromové síně na zámku v Bechyni. Zájem Terezy Fialové je upřen k osobě stavebníka Ladislava ze Šternberka, který nechal síň ztvárnit jako aluzi na přírodní prostředí. Nejasná funkce unikátně pojatého prostoru je vyložena na základě komparace s jinými prostory sídel významných šlechtických rodů na území jižních Čech. Další část práce tvoří materiálové ohledání prostoru, v jehož důsledku je proveden výzkum dochované výzdoby, analýza použitého materiálu a dokumentace kamenických značek. Značná pozornost je věnována možnému staviteli síně, Wendelu Roskopfovi, jehož autorství je ověřeno na základě analýzy jeho životního díla a uměleckého vyjádření v souvislosti s dekorativním pojetím kamenické výzdoby. Práci uzavírá vymezení teoretických východisek naturalistické nápodoby přírodních motivů v pozdně gotické sakrální i profánní architektuře.
|
|
|
Astwerk jako pozdně gotický přírodní dekor v Českých zemích v mezinárodních souvislostech.
Škrancová, Markéta ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Astwerk jako pozdně gotický přírodní dekor v Českých zemích v mezinárodních souvislostech Abstrakt Práce představuje uvedení do problematiky přírodního dekoru a užití motivu osekaných větví / astwerku v Čechách. Středem zájmu je užití v oblasti kamenosochařství. Bude objasněna výchozí oblast užití dekoru astwerku, cesta do Českých zemí a na Moravu, následně vývoj a ústup v souvislosti s renesancí. Práce bude po kritickém zhodnocení literatury uvedena kapitolou věnovanou kulturně-historickým souvislostem. Zde bude představena situace v Českých zemích po husitských válkách, kdy je za nejistých náboženských okolností zvolen českým králem Vladislav Jagellonský v Kutné Hoře a začíná tak nové období znovu rozkvětu země. Zmíněn bude i jeho reprezentační program v návaznosti na Karla IV. Zanedlouho se Vladislav Jagellonský stává i králem uherským a novým sídlem se stává Budín. Nutno podotknout charakter vlivu této změny. Především je myšleno nenarušení umělecké produkce a pozdější inspirace ranou renesanční formou. Podkapitolu tak tvoří dvorské umění především za Vladislava Jagellonského. Zde budou představeny nejpřednější díla a jejich autoři včetně B. Rieda. V těchto souvislostech bude jistě na místě zmínit i dobovou situaci ve smyslu snahy vyrovnat se královskému dvoru. Představeny budou i umělecká centra jako...
|
|
|
Komentovaný překlad: Přírodní formy, in: Ethan Matt Kavaler: Renesanční gotika. Architektura a umění severní Evropy: 1470 - 1540. New Haven, London: Yale University Press, 2012, str. 199-229. (ISBN 978-0-300-16792-4)
Ramešová, Michaela ; Brotánková, Šárka (vedoucí práce) ; Kalivodová, Eva (oponent)
(česky) Předkládaná bakalářská práce si klade za cíl přeložit část kapitoly Natural Forms z knihy kanadského profesora dějin umění Ethana Matta Kavalera s názvem Renaissance Gothic. Architecture and the Arts in Northern Europe 1470 - 1540. Po části s překladem je přiložen komentář k překladu, v němž se autorka zamýšlí nad specifickými faktory, které měly vliv na genezi textu. Rovněž v něm analyzuje text z lexikálního a stylistického hlediska, určuje ho jako text esejistický a velmi kvalitní. Na základě analýzy charakterizuje překladatelské problémy, uvádí strategie jejich řešení a snaží se postihnout posuny, ke kterým v překladu došlo spolu s jejich příčinami. Konstatuje zejména vyšší míru explicitnosti, variability výrazových prostředků a částečně intenzifikaci ve shodě se stanoveným cílem přizpůsobit překlad nové komunikační situaci a zachovat jeho kvality.
|
|
|
Pozdně gotické architektonické sochařství na Hrádku v Kutné Hoře
Matějka, Milan ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Práce se zabývá pozdně gotickým kamenosochařským fondem na Hrádku v Kutné Hoře, sídla významného kutnohorského podnikatele. Po zhodnocení dosavadního bádání následuje kapitola o Janu Smíškovi z Vrchovišť a snaží se o vyhodnocení jeho osobnosti jako objednavatele. Čtvrtá kapitola se věnuje stavební historii Hrádku, kterou pro tento účel pouze shrnuje. V části Pozdně gotické architektonické sochařství na Hrádku se práce zabývá detailními popisy jednotlivých skulptur a pokouší se o formání analýzu. U složitějšíchí celků se pokoušío kulturně-historický výklad. V závěru práce dělí jednotlivá díla do skupin na základě kvalitativních a formálních kritérii. KLÍČOVÁ SLOVA Hrádek, Jan Smíšek z Vrchovišť, Kutná Hora, pozdní gotika, architektonické sochařství, Briccius Gauske ze Zhořelce
|
|
|
Hrad Cornštejn
Karlík, Jan ; Záruba, František (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá pozdně gotickým hradem Cornštejn. Ten se nachází na jihozápadě Moravy. Cílem práce je popsat stavební vývoj hradu a typologicky jej vymezit v rámci hradní architektury v tomto prostředí. Toto vymezení se vztahuje jednak na půdorys hradu, dále však také na jednotlivé opevňovací a obytné složky.
|
|
|
Budyně nad Ohří
Frantová, Šárka ; Záruba, František (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Tématem bakalářské práce je malé městečko v severních Čechách jménem Budyně nad Ohří. Těžištěm bakalářské práce bude dominanta tohoto městečka, a to stejnojmenný středověký hrad. V úvodních kapitolách bude představena historie tohoto místa, následně bude práce zaměřena na samotný hrad, jeho kulturně - historický vývoj až do současné podoby. Závěr práce bude poukazovat na současný stav hradu a jeho využití.
|
|
|
Litoměřický graduál z roku 1517
Kabourková, Jana ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Litoměřický graduál z roku 1517 Předmětem bakalářské práce je detailní monografická analýza utrakvistického graduálu z Litoměřic, datovaného do roku 1517 (Lovosice, SOA, IV C 1). Studie zahrnuje zhodnocení doposud vydané literatury k tématu a důslednou formální a ikonografickou analýzu výzdoby. V úvodu je rukopis dílčím způsobem studován z hlediska kulturně- historického kontextu jeho vzniku a datace. Objednavatelé, Jakub Ronovský a Václav Řepnický, jsou představeni v rámci dochovaných pramenů a v souvislosti s významným utrakvistickým bratrstvem při kostele Všech svatých v Litoměřicích. Kapitola 2. 2. obsáhle rozpracovává problematiku datace rukopisu. Osobnost anonyma, jenž rukopis výtvarně zpracovala, zhodnotila kapitola 2.3. Neznámý původ malířů vynahradila v práci obsáhlá studie výtvarného projevu iluminátorů a jejich možných inspirací. Do popředí jsou vyzdvižena zejména srovnání s druhou generací podunajské školy a grafickými vzory z konce 15. století. Druhá část studie podrobně rozpracovává formální podobu graduálu, přičemž jednotlivá iluminovaná folia orientačně zasazuje do souvislostí dobového vývoje umění na základě konkretizovaných analogií. Vedle již publikovaných srovnání s chorálními rukopisy Janíčka Zmilelého z Písku jsou miniatury nově blíže konfrontovány s dřevořezy Bible pauperum...
|
host ::
RSS.