|
|
Návrhové parametry filtračních materiálů pro domovní kořenové čistírny odpadních vod
Fialová, Tereza ; Rozkošný,, Miloš (oponent) ; Kriška-Dunajský, Michal (vedoucí práce)
Kořenové čistírny odpadních vod a zemní filtry jsou zařízení, používající pro čištění odpadních vod filtrační materiál, který je ve většině případů tvořen přirozeným říčním štěrkem, hrubým pískem, popřípadě drceným kamenivem. Bakalářská práce se zabývá výzkumem netradičních filtračních materiálů, resp. testováním, které prokáže jejich možnost použití, jako alternativního média, které zajistí lepší čistící účinek. Pro výzkumné práce byly použity materiály z metalurgického průmyslu: struska, odpad z cipres filtru, odpad z formovací směsi, velkých tryskačů, malých tryskačů, písčitý filtrační materiál ČEZ, hrubá drcená struska 8-16mm a jako poslední alternativa mletá kávová zrna. Všechny materiály byly testovány jak po hydraulické, tak po chemické stránce (kromě posledního jmenovaného). Z hydraulických parametrů se jedná zejména o pórovitost, hydraulickou vodivost, objemovou hmotnost, měrnou hmotnost, chemické složení a koncentrace chemických výluhů. Vyhodnocením výsledků z měření se určí, které materiály jsou pro aplikaci v rámci kořenových čistíren a zemních filtrů vhodné a které ne. Testování bude pokračovat i v budoucnu v provozních podmínkách na vybrané kořenové čistírně, jednotlivé filtrační kolony (vybrané dle výsledků dosavadního měření) budou zatíženy reálnou odpadní vodou.
|
|
|
Čistící účinnosti netradičních filtračních materiálů
Fialová, Tereza ; Hynánková,, Eva (oponent) ; Kriška-Dunajský, Michal (vedoucí práce)
Kořenové čistírny odpadních vod a zemní filtry jsou zařízení, používající pro čištění odpadních vod filtrační materiál, který je ve většině případů tvořen přirozeným říčním štěrkem, hrubým pískem, popřípadě drceným kamenivem. Diplomová práce se zabývá výzkumem čistící účinnosti netradičních filtračních materiálů, resp. testováním zatížením reálnou odpadní vodou ve filtrační koloně, které prokáže jejich možnost použití, jako alternativního média, které zajistí lepší čistící účinek. Pro výzkumné práce byly použity materiály z metalurgického průmyslu: jemná struska a hrubá struska 8-16 mm, dále materiály přírodního charakteru: zeolit, keramzit a materiál z plastu: PUR-pěna. Také byly testované tradiční materiály jemný štěrk a hrubý štěrk, pro srovnání čistících účinností. Materiály byly testovány jak po hydraulické stránce, tak z hlediska čistící účinnosti. Z hydraulických parametrů se jedná o pórovitost a hydraulickou vodivost, dále se stanovovaly nerozpuštěné látky, turbidita a oxidačně-redukční potenciál, jak na přítoku, tak odtoku z filtračních kolon. Akreditovaná laboratoř stanovila dále u přítoku a odtoku z filtračních kolon BSK5, CHSKCr, celkový fosfor, celkový dusík, dusitany, dusičnany, amoniak a rozpuštěný kyslík. Vyhodnocením výsledků z měření se určí, které materiály jsou vhodné pro aplikaci v kořenových čistírnách a zemních filtrech a které ne. Dále byla tato filtrační kolona modelována v programu HYDRUS a výsledek byl srovnán s reálnými výsledky.
|
|
|
Biotechnologická produkce PHB pomocí netradičních uhlíkových zdrojů
Fialová, Tereza ; Pernicová, Iva (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
Bakalářská práce byla zaměřena na studium možností využití odpadních produktů růže šípkové získaných po výrobě likérů jako sekundárních uhlíkových zdrojů pro produkci poly(3- hydroxybutyrátu) (PHB). Pro biosyntézu PHB byla použita bakterie Cupriavidus necator. Veškeré kultivace byly vedeny jako submerzní batch kultivace v minerálním médiu s obsahem mikroelementů v erlenmeyerových baňkách po dobu 72 hodin. Jako sekundární zdroj uhlíku se použil šípkový olej získaný extrakcí hexanem ze zrníček plodu šípku a enzymatický hydrolyzát připravený z odpadní dužiny plodu šípku. Výtěžky po 72-hodinové fermentaci ukázaly, že šípkový olej je porovnatelným uhlíkovým zdrojem s fruktózou pro kultivaci bakterie C. necator, na rozdíl od enzymatického hydrolyzátu. Fermentací za použití 20 g/l šípkového oleje bylo vyprodukováno 10,82 g/l biomasy a 6,20 g/l PHB, což bylo o 21,6 % víc biomasy a o 13,1 % víc PHB v porovnání s fermentací za použití 20 g/l fruktózy. Fermentací C. necator za použití enzymatického hydrolyzátu o koncentraci redukujících cukrů 20 g/l se získalo jenom 2,92 g/l biomasy a 0,12 g/l PHB. Ani kombinace enzymatického hydrolyzátu s fruktózou se neukázala vhodná pro produkci PHB. V rámci této bakalářské práce byl dále v likéru, šípkovém oleji a enzymatickém hydrolyzátu stanoven obsah celkových redukujících cukrů, fenolických látek, a celková antioxidační aktivita. V šípkovém oleji byl také stanoven profil mastných kyselin a obsah barviv. Výsledky ukázali, že všechny stanovované vzorky vykazovali významný obsah celkových polyfenolů (2,04 – 12,4 g GAE/l vzorku) a antioxidační aktivitu (1,3 – 2,0 mmol TE /l vzorku).
|
|
|
Studium vlivu mikrobiální degradace ligninu na jeho výslednou molekulovou hmotnost
Fialová, Tereza ; Hudečková, Helena (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá mikrobiální degradací ligninu pomocí dřevokazných hub Fomitopsis pinicola a Lenzites betulina. V první fázi experimentální části byl proveden screening médií, jehož cílem bylo vybrat nejlepší média pro růst hub a produkci lignolytických enzymů. Na základě stanovení aktivity proběhla v dalším kroku ve vybraných médií optimalizace podmínek pro jejich produkci. V rámci těchto experimentů byla pro následné kultivace vybrána optimální koncentrace ligninu a glukózy. Jako substrát byl použit komerčně dostupný lignin. Na základě výsledků změřených enzymových aktivit byla vybrána Lenzites betulina jako lepší producent. Nejvíce produkovaným enzymem této houby byla lakáza, následně mangan-dependentní peroxidáza a nejméně ligninperoxidáza. Další experimenty byly prováděny pouze s L. betulina. V další části experimentu proběhla charakterizace ligninu a porovnání jeho vlastností před a po mikrobiální degradaci. Byla stanovena jeho molekulová hmotnost pomocí SEC-MALS a změna struktury pomocí FTIR. Molekulová hmotnost ligninu se po kultivaci snížila a byla zaznamenána i změna jeho struktury. Z výsledků vyplývá, že mikrobiální degradace ligninu proběhla úspěšně.
|
|
|
Symbolika stromu v profánní architektuře kolem roku 1500
FIALOVÁ, Tereza
Diplomová práce s názvem Symbolika stromu v profánní architektuře kolem roku 1500 vychází z bakalářské práce Terezy Fialové, v níž se zabývala prostorem tzv. stromové síně na zámku v Bechyni, se zaměřením na unikátně pojatou naturalistickou výzdobu. Diplomová práce v tomto ohledu na předešlý výzkum navazuje, přičemž se podrobněji zaměřuje na fenomén astwerku a snaží se osvětlit určitou zálibu v jinakosti, kterou vyvolává. Důkladně se věnuje otázce symboliky stromu a výskytu vegetabilních forem v profánní architektuře. S tím souvisí i samotný prostor a funkce bechyňské síně, který v úplném závěru autorka osvětluje. Značná část práce se soustředí na zkoumání souvislostí mezi rostlinnými formami a klasickými architektonickými traktáty. Práci uzavírá podrobný výčet památek středoevropské architektury kolem roku 1500, ve kterých byl uplatněn naturalisticky ztvárněný strom s osekanými větvemi v různých podobách.
|
|
|
Průřezová studie vybraných právních předpisů v oblasti alkoholu se specifickým zaměřením na metanolovou kauzu
Fialová Mikešová, Tereza ; Šejvl, Jaroslav (vedoucí práce) ; Rolová, Gabriela (oponent)
Východiska: V roce 2012 došlo k masivním otravám závadným alkoholem s příměsí metanolu na území celé České republiky. V důsledku intoxikací došlo nejen k úmrtí, ale i poškození zdraví různého stupně. Událost, při které bylo přímo ohroženo veřejné zdraví, přinesla novou zkušenost a mimo jiné také potvrzení v odborných kruzích přijímané teze, že žádný způsob konzumace alkoholu nemusí být bezpečný nebo dokonce zdraví prospěšný, s čímž souvisí potřeba změnit přístup k problematice alkoholu. Cíl: Cílem bakalářské práce bylo stručnou formou popsat vývoj vybraných legislativních předpisů zaměřených na redukci spotřeby alkoholu na našem území od vzniku samostatné republiky do současnosti a dále popsat postup a aplikovaná opatření orgánů státní správy během metanolových otrav a vliv tohoto fenoménu na další vývoj právních předpisů v kontextu dané události. Metody: Byla použita obsahová kvalitativní analýza písemných materiálů. V první řadě byly zvoleny vhodné dokumenty vydané orgány státní správy, právní předpisy publikované ve Sbírce zákonů a mediální sdělení. Získaná data byla následně podrobena kvalitativní obsahové analýze, na základě které byla vytvořena průřezová studie vybraných právních předpisů upravujících problematiku alkoholu se zaměřením na metanolovou otravu. Výsledky a závěry: Výsledky...
|
|
|
Populační biologie a ekologie Phyteuma orbiculare L.
Fialová, Tereza ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Rybka, Vlastimil (oponent)
Populační biologie a ekologie druhu Phyteuma orbiculare L. Tereza Fialová Abstrakt Diplomová práce se zabývá druhem Phyteuma orbiculare L. (zvonečník hlavatý) z čeledi Campanulaceae. Studovaný druh je podle vyhlášky MŽP ČR 395/1992 Sb. řazen mezi silně ohrožené druhy naší květeny, přičemž dvě z jeho rozlišovaných subspecií (montanum, flexuosum) jsou řazeny, podle Červeného seznamu, (Procházka 2001) mezi kriticky ohrožené druhy. Výstupem diplomové práce jsou síťové mapy rozšíření všech zjištěných lokalit druhu v období do roku 1949, 1950 - 1989, 1990 - 1999 a 2000 - 2010. Podklady pro síťové mapy byly čerpány z herbářových sbírek, literatury, botanických databází, ze správ CHKO a informací získaných od botanických znalců i z vlastní terénní zkušenosti. Jedním z hlavních cílů diplomové práce je porovnat lokality, na kterých druh roste dnes s lokalitami, na kterých se vyskytoval v minulosti. Na 21 současných a 19 minulých lokalitách druhu v České republice bylo studováno chemické složení půd, druhové složení a velikost populace. Současné lokality jsou druhově bohatší a zároveň živinami chudší. Počet kvetoucích jedinců v populacích P. orbiculare má tendenci fluktuovat v jednotlivých letech. Mnoho lokalit druhu z krajiny nenávratně zmizelo díky nesprávnému a nešetrnému způsobu obhospodařování, konkurenci...
|
|
|
Biotechnologická produkce PHB pomocí netradičních uhlíkových zdrojů
Fialová, Tereza ; Pernicová, Iva (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
Bakalářská práce byla zaměřena na studium možností využití odpadních produktů růže šípkové získaných po výrobě likérů jako sekundárních uhlíkových zdrojů pro produkci poly(3- hydroxybutyrátu) (PHB). Pro biosyntézu PHB byla použita bakterie Cupriavidus necator. Veškeré kultivace byly vedeny jako submerzní batch kultivace v minerálním médiu s obsahem mikroelementů v erlenmeyerových baňkách po dobu 72 hodin. Jako sekundární zdroj uhlíku se použil šípkový olej získaný extrakcí hexanem ze zrníček plodu šípku a enzymatický hydrolyzát připravený z odpadní dužiny plodu šípku. Výtěžky po 72-hodinové fermentaci ukázaly, že šípkový olej je porovnatelným uhlíkovým zdrojem s fruktózou pro kultivaci bakterie C. necator, na rozdíl od enzymatického hydrolyzátu. Fermentací za použití 20 g/l šípkového oleje bylo vyprodukováno 10,82 g/l biomasy a 6,20 g/l PHB, což bylo o 21,6 % víc biomasy a o 13,1 % víc PHB v porovnání s fermentací za použití 20 g/l fruktózy. Fermentací C. necator za použití enzymatického hydrolyzátu o koncentraci redukujících cukrů 20 g/l se získalo jenom 2,92 g/l biomasy a 0,12 g/l PHB. Ani kombinace enzymatického hydrolyzátu s fruktózou se neukázala vhodná pro produkci PHB. V rámci této bakalářské práce byl dále v likéru, šípkovém oleji a enzymatickém hydrolyzátu stanoven obsah celkových redukujících cukrů, fenolických látek, a celková antioxidační aktivita. V šípkovém oleji byl také stanoven profil mastných kyselin a obsah barviv. Výsledky ukázali, že všechny stanovované vzorky vykazovali významný obsah celkových polyfenolů (2,04 – 12,4 g GAE/l vzorku) a antioxidační aktivitu (1,3 – 2,0 mmol TE /l vzorku).
|
|
| |
|
|
Stromová síň na zámku v Bechyni
FIALOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá prostorem a výzdobou tzv. Stromové síně na zámku v Bechyni. Zájem Terezy Fialové je upřen k osobě stavebníka Ladislava ze Šternberka, který nechal síň ztvárnit jako aluzi na přírodní prostředí. Nejasná funkce unikátně pojatého prostoru je vyložena na základě komparace s jinými prostory sídel významných šlechtických rodů na území jižních Čech. Další část práce tvoří materiálové ohledání prostoru, v jehož důsledku je proveden výzkum dochované výzdoby, analýza použitého materiálu a dokumentace kamenických značek. Značná pozornost je věnována možnému staviteli síně, Wendelu Roskopfovi, jehož autorství je ověřeno na základě analýzy jeho životního díla a uměleckého vyjádření v souvislosti s dekorativním pojetím kamenické výzdoby. Práci uzavírá vymezení teoretických východisek naturalistické nápodoby přírodních motivů v pozdně gotické sakrální i profánní architektuře.
|
host ::
RSS.