|
|
Zobrazení Československa v letech 1989 - 1990 očima diváků v televizním seriálu Vyprávěj
Vitoušová, Natálie ; Kárníková, Lydie (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Bakalářská práce pod názvem "Zobrazení Československa v letech 1989 - 1990 očima diváků v televizním seriálu Vyprávěj" se zabývá otázkou, jakým způsobem se liší vnímání zobrazení konkrétní etapy soudobých dějin (listopadová revoluce 1989 a společenské dění raných 90. let) ve jmenovaném seriálu u dvou odlišných diváckých skupin, pamětníků a nepamětníků. Práce sestává z pilotního výzkumu, který byl proveden se dvěma respondentkami zastupující tyto dvě divácké skupiny. Jejich zkušenost se sledováním a vnímáním seriálu je prozkoumána metodou polostrukturovaného rozhovoru s předem stanovenými tematickými okruhy. Na teoretické úrovni se práce zabývá formátem seriálu jako paměťovým médiem, aplikuje pojmy nostalgie a kulturní a komunikativní paměti a zohledňuje i specifika post-televizního publika. Dále popisuje vztah paměti a dějin a přibližuje i specifické postavení období let 1989 - 1990 v moderních československých a českých dějinách. Práce přispívá k poznání o způsobu formování kulturní paměti v seriálu Vyprávěj, jejím dalším cílem je vypracování scénáře rozhovorů pro rozsáhlejší výzkum s více respondenty ze zmíněných diváckých skupin.
|
|
|
"Guilty pleasures": The tension between the pleasure from popular culture and good taste
Ružičková, Judita ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Jansa, Petra (oponent)
populárnej kultúry. Tento pojem sa v bežnej reči udomácnil vo svojej anglickej podobe, no je možné ho voľne preložiť ako previnilé potešenia či tajné neresti. Teoretický zák pozostáva z troch tematických pilierov. Sú to: koncepty vzťahujúce sa ku konzumácii populárnej kultúry od autorov ako Fiske a Ang; dištinkcia na základe vkusu a spôsobu konzumácie kultúry, predovšetkým v podaní Bourdieuho, Petersona a Holta; a sú kritických pohľadov na samotný koncept guilty pleasure. Toto komplexné spojenie (nielen) pôžitku a viny si však väčšiu akademickú pozornosť ešte len získava. Aj preto je cieľom práce prispieť k pochopeniu tohto fenoménu, prostredníct individuálnych rozhovorov s konzumentami vyznačujúcimi sa jednak vysokým kultúrnym kapitálom a zároveň širokým záberom preferencií, tzv. kultúrnym všežravstvom. Práve u nich totiž dochádza k predpokladanému stretu nízkeho a vysokého vkusu, k akceptácii legitimizovaných pravidiel estetiky a zároveň ich porušovaniu. Výskumná otázka "Ako kultúrni všežravci s vysokým kultúrnym kapitálom vnímajú konzumáciu produktov - zvlášť tých, ktoré považujú za svoje guilty pleasures?" je zodpovedaná
|
|
|
Vliv japonské populární kultury na západní svět
Pavlenko, Věra ; Křivánková, Anna (vedoucí práce) ; Rychlík, Martin (oponent)
V bakalářské práci je představená japonská populární kultura a její historie a vývoj. Bakalářská práce se vztahuje k problematice ovlivňování japonského národa západní kulturou a zároveň tím, jak japonská kultura, tradiční i populární, ovlivňuje západní společnost. Japonská populární kultura zahrnuje anime, mangu, subkultury a populární hudbu. V práci jsou představeny nejdůležitější události, které ve vývoji japonské populární kultury sehrály podstatnou roli. Dále čtenáři přiblížím projevy globalizace japonské populární kultury ve světě a popíši situaci v České republice. Klíčová slova: Populární kultura, Japonsko, manga, anime, subkultury, globalizace 1
|
|
|
Soukromé proměny malíře Martina Šárovce
Patlejchová, Petra ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Vaňous, Petr (oponent)
Práce se zabývá dílem současného českého malíře Martina Šárovce (*1977). Jeho výtvarný projev osciluje mezi expresionismem a realismem. Hlavním umělcovým ikonografickým motivem je lidská tvář, kterou pod dojmem postmoderní mediální kultury transformuje do různých, místy až děsivých podobizen člověka současnosti. Vznikají tak groteskní, psychedelické i labilní momentky s vyprázdněnými ikonami současné populární kultury. Práce zkoumá rovněž umělcova umělecká a osobní východiska jeho malby. Zároveň se snaží zařadit jeho dílo do kontextu soudobého českého umění.
|
|
|
Peneřina, těžká dřina Poetika hlavního proudu českého hiphopového textu.
Segi, Stefan ; Janáček, Pavel (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
4 Abstrakt Tato práce se zaměřuje na poetiku českého hiphopového textu. Zabývá se specifickými významy, které text může zaujímat v rámci úzce vymezené subkultury, i jeho závislostí na širším kulturním a společenském kontextu. Práce těží též z komparativní metody, která se vzhledem k transkulturálnímu přenosu žánru ukázala být velice přínosnou. Předmětem zkoumání je také vztah hudební a textové složky v rámci jedinečné realizace v podobě hudební nahrávky či koncertu. Seznam klíčových slov hiphop, rap, písňový text, populární kultura, subkultura
|
|
|
V hlíně snů a skutečnosti. Autobiografické postupy v próze Pavla Růžka a Jerzyho Pilcha
Zaor, Olga ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Králíková, Andrea (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na tvorbu dvou současných autorů: Pavla Růžka a Jerzyho Pilcha. Hlavním postupem je analýza a interpretace jejich autorské práce s vlastní biografií a přístupu k spisovatelské identitě. Spisovatelé jsou z jednoho pokolení, liší se ale poetikami a literárními tradicemi, na které navazují. Autory spojuje řada společných motivů, které mají zdroj v jejich životech: spisovatelská reflexe, alkoholová nemoc, mýtus dětské krajiny, osudová místa, ženy či konkrétní typy hrdinů (včetně zvířat). Práce také charakterizuje pozici obou spisovatelů ve vědomí českých a polských čtenářů a na knižních trzích.
|
|
|
Dovoz a šíření gramofonových desek v Československu v období normalizace
Andrs, Jiří ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá dovozem a rozšiřováním zahraničních hudebních nahrávek, konkrétně gramofonových desek do Československa. Gramofonová deska totiž na rozdíl od jiných nosičů (např. magnetofonový pásek či později kazeta) byla zároveň artefaktem, který zosobňoval atraktivní exotiku západního světa, a díky svému formátu a grafickému řešení představoval v popkultuře ceněný předmět. Práce vychází z předpokladu, že na distribuci gramofonových desek do značné míry závisel rozvoj československých hudebních subkultur. Autor proto zaměří svou pozornost na neoficiální dovážení LP desek prostřednictvím soukromých osob a jen částečně zohlední velice omezený, státem kontrolovaný import tohoto sortimentu. Důležitou otázkou práce bude také dovoz gramofonových desek západní provenience ze socialistických států. V řadě těchto zemí totiž vycházely v licenci západní hudební tituly v mnohem větší míře než v ČSSR. Pro československé občany byly vzhledem k snazší možnosti vycestování do těchto zemí i díky cenám snáze dostupné než západní originály. Student se ve své práci také pokouší korigovat představu rozšířenou v laickém i odborném prostředí o ilegálních hudebních burzách jako o dominantním importním a distribučním kanálu západních hudebních nahrávek do Československa v sedmdesátých a osmdesátých letech. Autor totiž...
|
|
| |
|
|
Americko-japonské vztahy optikou americké kinematografie
Toman, David ; Záhora, Jakub (vedoucí práce) ; Kotvalová, Anna (oponent)
Tématem diplomové práce je analýza zobrazování významných historických momentů americko-japonských vztahů v soudobé americké kinematografii, a to konkrétně ve snímcích Poslední samuraj, Pearl Harbor, Dopisy z Iwo Jimy a Císař. Diplomová práce při této analýze vychází z teoretického proudu populární kultura a světová politika a zejména pak z disciplíny populární geopolitika. Jako výzkumnou metodu používá diskurzivní analýzu, skrze kterou sleduje u vybraných filmů tři stěžejní aspekty populární geopolitiky, a sice reprezentační logiku, afekt a intertextualitu. Cílem výzkumu bylo zodpovědět otázku, jak jsou v soudobé americké kinematografii zobrazovány americko-japonské vztahy napříč historií a výsledky pozorování pak zasadit do aktuálního geopolitického kontextu. Diplomová práce ukazuje, že se tvůrci obvykle snaží o vyvážené zobrazování obou stran, a tudíž lze kladné i záporné postavy pozorovat jak na americké, tak i na japonské straně. Japonské záporné postavy obvykle pochází z řad militaristů, což odpovídá politickému narativu americké poválečné okupační správy. Negativní vyobrazování Američanů je naopak trendem posíleným zejména v poslední době důsledkem kauz spojených s válkou proti terorismu. Hlavním zjištěním vyplývajícím z nasbíraných dat je však skutečnost, že ačkoliv je Japonsko konstruováno...
|
|
|
Recepce mediálních strategií využívaných k propagaci japonské kultury v ČR
Grynyuková, Irena ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá zkoumáním japonského kulturního vlivu na dnešní globalizovaný svět. Primárně se zaměřuje na české publikum a jeho vztah k Japonsku. Cílem je konfrontovat aktuální snahy japonské vlády o kulturní export a porovnat je s předpoklady, které má česká společnost o japonské kultuře. Výzkum porovnává výpovědi českých a částečně i slovenských respondentů. Pro sběr byla zvolena kvantitativní analýza, jako nástroj pro sběr dat pak polostrukturovaný dotazník, který se skládal z otevřených a uzavřených otázek. Jeho šíření probíhalo elektronickou formou. Práce je rozdělena na empirickou část, kde se definují hlavní teoretické, historické a společensko-kulturní koncepty Japonska, které jsou vysvětleny v rámci moderní konvergenční kultury a teorie japonského mediálního mixu. Snahy japonské kulturní diplomacie a aplikování soft power jakožto primárního nositele vlivu a politické moci směrem na Západ jsou vysvětleny skrze definování jednotlivých kampaní a konfrontování těchto aktivit s kritikou. V praktické části se provádí samotný výzkum a analyzují se v něm odpovědi 1 609 respondentů napříč třemi předem definovanými vzorky. Ze závěru analýzy vyplývá, že jsou snahy propagace v České republice omezené a probíhají primárně skrze oficiální agentury či skrze samotné fanoušky populárních mediálních...
|
host ::
RSS.