|
|
Efektivita přenosu pylu vybranými funkčními skupinami opylovačů a možnost rostlin ji ovlivňovat
Freudenfeld, Martin ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Klečka, Jan (oponent)
Jednotlivé funkční skupiny opylovačů se díky svým specifickým vlastnostem mezi sebou velmi liší v efektivitě přenosu pylových zrn a ve své důležitosti pro konkrétní druhy kvetoucích rostlin, které se díky svým specifickým vlastnostem mezi sebou taktéž výrazně liší. Abych mohl provést srovnání efektivity přenosu pylových zrn jednotlivých funkčních skupin opylovačů a rozhodnout, které funkční skupiny jsou nejefektivnější a které naopak nejméně efektivní v přenosu pylu, stanovil jsem pomocí stěrů pylových zrn z těl opylovačů jejich přenosové kapacity. Aby bylo srovnání přenosových kapacit funkčních skupin přesnější, vzal jsem v potaz vliv poslední kvetoucí rostliny, kterou opylovač navštívil. Dále jsem zjistil poměry konspecifického a heterospecifického pylu na tělech jednotlivých funkčních skupin opylovačů, abych odhadl jejich efektivitu přenosu pylu. Zároveň jsem porovnal spektra druhů pylových zrn přenášených na jejich tělech, abych zjistil, jak se u jednotlivých funkčních skupin opylovačů liší. Ze získaných výsledků lze vyvodit, že se jednotlivé funkční skupiny opylovačů mezi sebou liší v efektivitě přenosu pylu. Nejvíce pylových zrn na svých tělech nosí včely medonosné a skupina samotářských včel. Naopak nejnižší přenosové kapacity mají motýli a malí dvoukřídlí. Poslední navštívená rostlina má...
|
|
|
Metodika podpory populací samotářských včel v agroekosystémech
Šlachta, Martin ; Erban, T. ; Votavová, A. ; Cudlín, Ondřej ; Cudlín, Pavel ; Halešová, T.
Samotářské včely se podílí na opylování zemědělských plodin. Podle našich\nzjištění se v jarním období u nás jedná o 88 druhů samotářek, především\npískorypek (Andrenidae) a ploskočelek (Halictidae) hnízdících v zemi. Druhy\nhnízdící ve dřevě jsou zastoupené minimálně z důvodu nedostatku příležitostí\nk hnízdění a převážně letní hnízdní aktivity. Patří mezi ně i zednice (Osmia sp.),\nhnízdící na jaře a využívané v zahraničí k opylování ovocných stromů. Cílem\ntéto metodiky je poskytnout pěstitelům návod jak pomocí umělých hnízdišť\nvyužít zednice pro opylování ve svých sadech. Pro tento účel jsme navrhli vzor\nhnízdiště a metodiku chovu zednice rohaté, Osmia cornuta (Latreille, 1805),\nkterá je díky své časně jarní aktivitě vhodnou alternativou za dosud využívaného\nčmeláka zemního. Chov je možné doplnit o podobný druh zednici rezavou, O.\nbicornis (Linnaeus, 1758), s pozdější dobou hnízdní aktivity. Metodika obsahuje\ntaké doporučená opatření na podporu samotářek v krajině a prezentuje nová\nzjištění o diverzitě samotářek a o potravních preferencích zednic.
|
|
|
Vliv generalizace spektra opylovačů na reprodukční úspěch rostlin
Hanusová, Natálie ; Štenc, Jakub (vedoucí práce) ; Hadrava, Jiří (oponent)
Rostliny jsou opylovány různě širokými spektry opylovačů. O rostlinách, které jsou navštěvovány širokým spektrem opylovačů mluvíme jako o generalizovaných. Existuje řada procesů vedoucí ke generalizovanému spektru opylovačů. Mezi ně patří nejen morfologické predispozice rostliny, ale také kontext prostředí, nabídka možných opylovačů a kompetice rostlin o ně. Nicméně sázka na široké spektrum opylovačů s sebou nese potenciální riziko, protože přínos jednotlivých skupin opylovačů k reprodukci rostliny se výrazně liší. Generalizovanost spektra opylovačů rostlin představují velice flexibilní cestu, jak se vyrovnat s měnícími se podmínkami a dospět tak k zdárnému rozmnožení i ve značně neprediktabilních podmínkách. Konkrétní opylovací systémy se v rámci rostlinné říše mění a pro dopad generalizace na jejich úspěšnost vyvstává potřeba po více studiích, které se jimi budou do detailu zabývat. Klíčová slova: generalizovanost spektra opylovačů, opylování, reprodukce rostlin, reprodukční úspěch rostlin
|
|
|
Příčiny omezení reprodukční úspěšnosti rostlin nedostatkem pylu a zdrojů
Kalousková, Petra ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sklenář, Petr (oponent)
Produkce semen u rostlin závisí na mnoha faktorech: jejich životní strategii, prostředí, ve kterém rostou a dalších faktorech, jako jsou biotické interakce. Bezprostřední příčinou omezení produkce semen je však nedostatek partnerů nebo zdrojů potřebných k tvorbě semen. Cílem této bakalářské práce je shrnout a analyzovat mechanizmy působení a relativní význam jednotlivých příčin omezení tvorby semen u rostlin. Většina rostlin je alespoň v některých sezónách nebo na některých lokalitách omezena dostupností pylu, ve zbytku situací bývá omezena dostupností zdrojů. Omezení dostupností pylu může být kvantitativní (nízká depozice pylu) či kvalitativní (deponovaného pylu je dostatek, ale je nekvalitní). Existující teoretické modely příčin omezení dostupností pylu a zdrojů proti sobě staví využití zdrojů rostliny buď k lákání opylovačů (zvětšením květů, zvýšením nabízených odměn) a zvyšování šance na setkání se s opylovači (změnou fenologie či prodloužením kvetení), nebo k produkci semen. Omezení dostupností pylu může být někdy pouze zdánlivé, kdy po přidání dodatečného pylu dojde k navýšení produkce semen za cenu snížení reprodukčního úsilí v dalších letech. Nejvýraznější vlastností opylení, která se promítá často do střídání omezení produkce semen nedostatkem pylu a nedostatkem zdrojů, je však jeho...
|
|
|
Reprodukční úspěch při opylování orchidejí
Steffelová, Michaela ; Kindlmann, Pavel (vedoucí práce) ; Janeček, Štěpán (oponent)
Čeleď Orchidaceae je velmi rozmanitá a vyznačuje se především specializovanými strategiemi pro přilákání opylovačů. Druhy orchidejí se šálivými květy jsou speciální tím, že neprodukují nektar. To má své výhody i nevýhody. Typ strategie určuje míru reprodukčního úspěchu orchidejí: někdy kladně, jindy záporně. Přestože výzkumy na orchidejích probíhají už po staletí, nejsou tyto rostliny stále dostatečně prozkoumány. Tato práce je psána formou literární rešerše a zabývá se mechanismy, které ovlivňují reprodukční úspěch orchidejí v souvislosti s jejich opylením. Nejméně prozkoumaným jevem v této oblasti je závislost mezi velikostí květenství a reprodukčním úspěchem orchideje. U většiny uvedených studií zde existuje lineární pozitivní závislost, ale výsledky zdaleka nejsou jednoznačné. Klíčová slova: Orchidaceae, opylování, reprodukční úspěch, velikost květenství, odměňující druhy, šálivé druhy
|
|
|
Minoritní skupiny hmyzu jako opylovači a návštěvníci květů
Jůna, František ; Kotyková Varadínová, Zuzana (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Má bakalá ská práce je o vztazích mezi hmyzem (vyjma majoritních ád , tedy blanok ídlých, brouk , dvouk ídlých a motýl ) a kv ty rostlin. V práci je kladen d raz na opylování, ale jsou zmín ny i dal í interakce mezi kv tem a hmyzem, jako je herbivorie kv t , nektarivorie, palynivorie, ale také situace, kdy je kv t stanovi t m. Nejv t í ást práce je v nována ádu t ásnok ídlí (Thysanoptera), proto e u tohoto ádu je velké mno ství opylova , na druhou stranu existují i opylova i z ád Blattodea, Mecoptera, Neuroptera i Hemiptera. U t chto ád hmyzu bylo opylování objeveno relativn nedávno a lze tedy p edpokládat, e mno ství nám známých opylujících druh se bude je t zv t ovat. Mnohé ády hmyzu jsou v práci pouze zmín ny anebo úpln chybí, u t chto ád je interakce s kv ty minimální, nebo není známa. V práci je také krátká zmínka o fosilním záznamu minoritních skupin opylova . Klí ová slova Opylování, t ásnok ídlí, vábi, sí ok ídlí, srpice, polok ídlí, kvo i, rovnok ídlí, chrostíci
|
|
|
Pohyb a orientace opylovačů na malých prostorových škálách
Matoušková, Eva ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Opylování je zajímavá a komplexní interakce mezi hmyzem a rostlinou, která je nezbytná pro celou škálu roslin a živočichů. Pestřenkovití (Diptera: Syrphidae) a včely (Hymenoptera: Anthophila) jsou jedni z nejčastějších opylovačů ve středoevropské krajině a většinově se podílí na opylování místních rostlin. Pro zajištění opylení je nutný přesun opylovače z jednoho květu rostliny konkrétního druhu na další květ rostliny stejného druhu. Tento pohyb je ovlivňován celou řadou faktorů vycházejících jak z vlastností prostředí, tak z vlastností opylovače samotného. Tato práce si klade za cíl prozkoumat vlastnosti ovlivňující přelet opylovače mezi rostlinami na malých prostorových škálách, utřídit poznatky o vlivu vlastností prostředí i vlastnostech opylovače, srovnat rozdíly mezi skupinou pestřenkovitých a včel a naznačit možné směry dalšího výzkumu v této oblasti. Klíčová slova: opylování, pestřenky, včely, Syrphidae, Anthophila, pohyb
|
|
|
Včelaření v České republice na rozcestí
Mohrová, Kateřina ; Bartoš, Michael (vedoucí práce) ; Daněk, Tomáš (oponent)
Diplomová práce s názvem Včelaření v České republice na rozcestí si klade za cíl proniknout do současné problematiky včelaření. Popisuje obor včelařství, jako jednu z nejstarších činností člověka z hlediska biologického, ekologického, historického, společenského a praktického. Prezentovaná práce je z hlediska metodologie zasazena do rámce kvalitativního výzkumu a vědního oboru sociální a kulturní ekologie, jehož povaha je výzkumná a multidisciplinární. V rámci výzkumu bylo provedeno rovněž dotazníkové šetření. Výzkumná část práce se zaměřuje na sociální a generační problematiku včelaření a odhaluje motivace včelařů pro chov včel. Dále interpretuje pohled respondentů na včelařské organizace v rámci České republiky, jejich vztah k přírodě a vlastní výhled do blízké budoucnosti chovu včel. V diskusi shrnuji zjištění, která vyplývají z výpovědí mých respondentů, a v závěru zpětně hodnotím dosažení stanovených cílů práce a navrhuji další možné výzkumy v této oblasti.
|
|
|
Analýza vůní květů Clusia blattophila
Mitrovský, Ondřej ; Kalinová, Blanka (vedoucí práce) ; Vaníčková, Lucie (oponent)
Jihoamerická rostlina Clusia blattophila, rostoucí na stolových horách Francouzské Guayany, produkuje poměrně značné množství těkavých látek ve vůni svých květů. C. blattophila je dvoudomá rostlina s rozdílnou dobou kvetení jednopohlavních květů. Samčí květy rozkvétají na jedinou noc, samičí kvetou dvě noci. Cílem mé diplomové práce bylo analyzovat odebrané vzorky těkavých látek vylučovaných samčími i samičími květy a porovnat jejich kvalitativní a kvantitativní charakteristiky. Proto byly v průběhu kvetení těkavé látky zachytávány na adsorbent, poté vymývány hexanem a semikvantitativně analyzovány za pomoci vnitřního standardu. Analýza získaných vzorků byla provedena dvoudimenzionální plynovou chromatografií s hmotnostní detekcí. U jednotlivých pohlaví byly z naměřených dat stanoveny kvantitativní a kvalitativní charakteristiky složení vůní. Také byl zkoumán trend produkce hlavní těkavé složky, acetoinu, u samčích a samičích květů během první noci kvetení. Květní vůně jsou složité směsi. Celkem bylo identifikováno 43 různých chemických látek. Mezi nimi se vyskytují v různých intenzitách monoterpeny (α-pinen, kamfen, β-pinen, myrcen, limonen, (E)-β-ocimen, kafr), seskviterpeny (α-kopaen, β-karyofylen, cis-α-bergamoten, trans-α-bergamoten, aromadendren, (E,E)-α-farnesen, δ-kadinen), aldehydy...
|
|
|
The role of biotic interactions in population biology of meadow plants
Janovský, Zdeněk ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Lepš, Jan (oponent) ; Ehrlen, Johan (oponent)
Shrnutí V předkládané práci se zabývám dopady herbivorie a opylování na životní cyklus rostlin a jejich celoživotní biologickou zdatnost. Nejprve se pokouším rozdělit dopad herbivorie a opylování do jednotlivých složek: 1) četnosti výskytu interakce; 2) dopadu interakce pro rostlinu za jednotku výskytu interakce; a 3) sensitivity životního cyklu rostliny ke změnám životních funkcí rostliny způsobených interakcí s živočichy. Dále se zabývám faktory, jež mohou pozměnit dopady interakci rostlin a živočichů pro rostliny, a dělím je do dvou kategorií: 1) vlastností rostlinných jedinců; a 2) vlastností okolí rostliny. Rozbor dosavadních prací na dané téma poukázal na nedostatek studií věnujících se vlivu vlastností okolí rostliny na dopady jejích interakcí s živočichy ve srovnání s pracemi věnujícími se vlivu vlastností rostlinných jedinců. Tuto mezeru v našich znalostech se snažím alespoň zčásti vyplnit pěti podrobnými studiemi zahrnutými do této práce. Detailní studie se soustředí na modelový systém středoevropských vlhkých luk, a to zejména na tři pro ně typické druhy: čertkus luční, řebříček obecný a řebříček bertrám. První dvě podrobné studie zkoumají vlivy okolí rostliny na četnost výskytu interakcí rostlin a živočichů. Následující dvě studie se věnují vlivům okolí rostliny na více složek dopadů interakce...
|
host ::
RSS.