|
|
Kontaminanty v prachu a jejich rizika pro zdraví lidí
Šafaříková, Linda ; Erban, Tomáš (vedoucí práce) ; Hubert, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem výskytu kontaminantů v prachu a jak tyto kontaminanty mohou ovlivňovat zdraví člověka. Zaměření je především na alergeny a potenciální alergeny. V teoretické části jsou představeny hlavní alergeny a také metody pro jejich separaci a identifikaci. Identifikace spektra alergenů v prostředí je totiž zásadní pro rozeznání příčin projevů alergií. Některé metody založené na protilátkové detekci, např. Western blot či ELISA umožňují identifikovat ve vzorku konkrétní jednotlivé alergeny. V případě, že nejsou k dispozici protilátky, je potřeba využít jiného přístupu. Vhodným přístupem je proteomická analýza, která má velký potenciál pro identifikaci celého spektra alergenů i dalších proteinů v prachu. Zvláště vysokokapacitní proteomický přístup totiž umožňuje identifikovat a charakterizovat mnoho proteinů včetně alergenů najednou, což je klíčové pro získání komplexního pohledu na složení prachových vzorků. V praktické části bylo využito vysokokapacitních proteomických metod. Pro analýzu prachu z domácnosti byla využita kombinace gel-based a gel-free analýzy celkového heterogenního vzorku prachu a analýzy bandů po separaci 1D-E. Odběry v modelovém bytě proběhly pod postelí a za skříní, kde se kumuluje největší množství prachu. Ze vzorků byly extrahovány proteiny a...
|
|
|
Metodika pro hodnocení vlivu subletálních dávek pesticidů na samotářské včely s využitím OMICs přístupu
Erban, Tomáš ; Shcherbachenko, Elena ; Šlachta, Martin ; Cudlín, Pavel ; Chalupníková, Julie ; Halešová, Taťána ; Tomešová, Daniela ; Václavíková, Marta ; Votavová, Alena
Opylovači jsou v prostředí potenciálně vystaveni působení řadě pesticidů. Nejdůležitější skupina rizikových látek pochází z kategorie prostředků na ochranu rostlin (POR), které aplikují nejen zemědělci, ale i drobní zahrádkáři. Každý POR, počínaje účinnou látkou a konče jeho konkrétní formulací, prochází velmi podrobným a přísným hodnocením, které v Evropské unii (EU) vychází z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009. Ačkoliv jsou při správném zacházení negativní vlivy POR na životní prostředí a necílové organismy minimalizovány, nemůžeme vyloučit možné skryté účinky subletálního charakteru. K identifikaci skrytých vedlejších účinků napomáhají moderní analytické přístupy, jako je aplikace vysokokapacitních metod. Předložená metodika je zaměřena na hodnocení vlivu subletálních dávek pesticidů na samotářské včely s využitím OMICs přístupu. Při hodnocení rizik pesticidů je jako modelový druh opylovače dlouhodobě upřednostňována včela medonosná, zatímco samotářské včely stojí v pozadí. Pro experimenty a hodnocení rizik je nutné si uvědomit zcela odlišný životní cyklus a životní strategie samotářských včel v porovnání s vysoce sociální včelou medonosnou. Metodika obsahuje inovativní aspekty pro experimenty, jako je modifikovaný izolátor, příprava rostlin pro expozici, načasování experimentu, sledování distribuce aktivních látek či proteomická analýza samotářských včel pro identifikaci skrytých účinků sledované látky nebo její formulace. V této metodice byla jako modelový druh vybrána samotářská včela zednice rezavá (Osmia bicornis). Metodika je však aplikovatelná i na jiné, zejména příbuzné druhy samotářských včel. Metodika může najít využití v oblastech státní správy, v soukromých laboratořích i ve výzkumné činnosti při hodnocení environmentálních rizik pesticidů na samotářské včely. Metodický postup může potvrdit nebo vyloučit environmentální rizika při registraci nových přípravků nebo reevaluaci stávajících přípravků. Tato metodika má proto potenciál pro využití při testování nových látek určených na ochranu rostlin před jejich registrací. V příkladu provedení byl testován vliv acetamipridu ve formulaci Careo tyčinek. Byla hodnocena distribuce acetamipridu v půdním substrátu a v rostlině. V rostlinných pletivech byl identifikován rizikový metabolit acetamipridu IM-2-1. Proteomická analýza však ukázala velmi malé nebezpečí acetamipridu pro O. bicornis. Tento výsledek je v souladu s tím, že acetamiprid byl EFSA vyhodnocen jako málo rizikový pro včely a má v EU registraci do 28. února 2033.
Plný text:  PDF
|
|
|
Metodika pro identifikaci cizích amyláz v medu
Erban, Tomáš ; Shcherbachenko, Elena ; Talacko, Pavel ; Harant, Karel
Včelí med je unikátní přírodní produkt. Med je odedávna využíván jako lahodná sladká potravina. Je však ceněn také pro mnohostranné léčivé účinky. Med bohužel patří mezi nejfalšovanější potraviny. Do medu nesmí být nic přidáváno a nesmí být upravován. S medem je také potřeba zacházet opatrně, protože jeho kvalitu může negativně ovlivnit způsob zpracování. Med může výrazně ovlivnit nešetrné rozehřívání. I přes velký pokrok v analytických metodách se nedaří prokázat všechny falšované medy. Některé způsoby falšování jsou totiž dosti sofistikované. Proto je potřeba hledat nové přístupy a metody pro odhalování falšování medu. Aby mohl být med prodáván, musí splňovat mezinárodně platné normy, které platí také na národních úrovních s případnými modifikacemi. Jedním z důležitých parametrů pro med je míra diastázové neboli amylázové enzymové aktivity, která je uznávaným indikátorem čerstvosti a kvality medu. Snížená diastázová aktivita pod stanovenou normu může indikovat starý med, ale může být také důsledkem nešetrného zacházení s medem. V neposlední řadě může být diastázová aktivita snížena v důsledku falšování medu, jako je jeho ředění cukernými náhražkami. Někdy může být amylázová aktivita uměle nastavena přidáním enzymů. Takto falšovaný med sice splní stanovené legislativní požadavky pro uvedení na trh, ale nastavením amylázové aktivity je porušen zákaz o přidávání látek do medu. Dosud používané metody neumožňovaly odhalení takovéhoto způsobu falšování. Proto se tato metodika zaměřuje právě na specifickou identifikaci cizích amyláz, které se mohou v medu vyskytovat. Metodika umožňuje identifikovat bottom-up shotgun proteomickým přístupem prakticky jakoukoliv cizí amylázu v medu. Identifikované specifické peptidy získané na základě tohoto metodického postupu mohou být později využity pro vývoj cílené metody pro identifikaci cizích amyláz.
Plný text: PDF
|
|
|
Metodika podpory populací samotářských včel v agroekosystémech
Šlachta, Martin ; Erban, T. ; Votavová, A. ; Cudlín, Ondřej ; Cudlín, Pavel ; Halešová, T.
Samotářské včely se podílí na opylování zemědělských plodin. Podle našich\nzjištění se v jarním období u nás jedná o 88 druhů samotářek, především\npískorypek (Andrenidae) a ploskočelek (Halictidae) hnízdících v zemi. Druhy\nhnízdící ve dřevě jsou zastoupené minimálně z důvodu nedostatku příležitostí\nk hnízdění a převážně letní hnízdní aktivity. Patří mezi ně i zednice (Osmia sp.),\nhnízdící na jaře a využívané v zahraničí k opylování ovocných stromů. Cílem\ntéto metodiky je poskytnout pěstitelům návod jak pomocí umělých hnízdišť\nvyužít zednice pro opylování ve svých sadech. Pro tento účel jsme navrhli vzor\nhnízdiště a metodiku chovu zednice rohaté, Osmia cornuta (Latreille, 1805),\nkterá je díky své časně jarní aktivitě vhodnou alternativou za dosud využívaného\nčmeláka zemního. Chov je možné doplnit o podobný druh zednici rezavou, O.\nbicornis (Linnaeus, 1758), s pozdější dobou hnízdní aktivity. Metodika obsahuje\ntaké doporučená opatření na podporu samotářek v krajině a prezentuje nová\nzjištění o diverzitě samotářek a o potravních preferencích zednic.
|
|
|
Metodika pro hodnocení vlivu subletálních dávek pesticidů na samotářské včely s využitím OMICS přístupu
Erban, T. ; Shcherbachenko, E. ; Šlachta, Martin ; Cudlín, Pavel ; Chalupníková, J. ; Halešová, T. ; Tomešová, D. ; Václavíková, M. ; Votavová, A.
Opylovači jsou v prostředí potenciálně vystaveni působení řadě pesticidů. Nejdůležitější\nskupina rizikových látek pochází z kategorie prostředků na ochranu rostlin (POR), které aplikují\nnejen zemědělci, ale i drobní zahrádkáři. Každý POR, počínaje účinnou látkou a konče jeho\nkonkrétní formulací, prochází velmi podrobným a přísným hodnocením, které v Evropské unii\n(EU) vychází z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009. Ačkoliv jsou při\nsprávném zacházení negativní vlivy POR na životní prostředí a necílové organismy\nminimalizovány, nemůžeme vyloučit možné skryté účinky subletálního charakteru. K identifikaci\nskrytých vedlejších účinků napomáhají moderní analytické přístupy, jako je aplikace\nvysokokapacitních metod. Předložená metodika je zaměřena na hodnocení vlivu subletálních\ndávek pesticidů na samotářské včely s využitím OMICs přístupu. Při hodnocení rizik pesticidů je\njako modelový druh opylovače dlouhodobě upřednostňována včela medonosná, zatímco\nsamotářské včely stojí v pozadí. Pro experimenty a hodnocení rizik je nutné si uvědomit zcela\nodlišný životní cyklus a životní strategie samotářských včel v porovnání s vysoce sociální včelou\nmedonosnou. Metodika obsahuje inovativní aspekty pro experimenty, jako je modifikovaný\nizolátor, příprava rostlin pro expozici, načasování experimentu, sledování distribuce aktivních látek\nči proteomická analýza samotářských včel pro identifikaci skrytých účinků sledované látky nebo\njejí formulace. V této metodice byla jako modelový druh vybrána samotářská včela zednice rezavá\n(Osmia bicornis). Metodika je však aplikovatelná i na jiné, zejména příbuzné druhy samotářských\nvčel. Metodika může najít využití v oblastech státní správy, v soukromých laboratořích i ve\nvýzkumné činnosti při hodnocení environmentálních rizik pesticidů na samotářské včely.\nMetodický postup může potvrdit nebo vyloučit environmentální rizika při registraci nových\npřípravků nebo reevaluaci stávajících přípravků. Tato metodika má proto potenciál pro využití při\ntestování nových látek určených na ochranu rostlin před jejich registrací. V příkladu provedení byl\ntestován vliv acetamipridu ve formulaci Careo tyčinek. Byla hodnocena distribuce acetamipridu\nv půdním substrátu a v rostlině. V rostlinných pletivech byl identifikován rizikový metabolit\nacetamipridu IM-2-1. Proteomická analýza však ukázala velmi malé nebezpečí acetamipridu pro\nO. bicornis. Tento výsledek je v souladu s tím, že acetamiprid byl EFSA vyhodnocen jako málo\nrizikový pro včely a má v EU registraci do 28. února 2033.
|
|
|
Produkce sekundarních metabolitů u aktinomycet z rhizosféry brambor.
Komžák, Ondřej ; Bosáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Erban, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na hledání producentů sekundárních metabolitů potlačujících patogenní bakterii Streptomyces scabies (synonymum scabiei), která způsobuje strupovitost u některých druhů zemědělských plodin a tím významné ekonomické ztráty. Metodou sekvenace genů 16S rRNA byly identifikovány kmeny bakterií z rhizosféry brambor a jednoduchým kultivačním testem určeny kmeny, které účinně potlačují Streptomyces scabies. Další práce v rámci tohoto projektu bude zaměřena na identifikaci těchto sekundárních metabolitů metodou HPLC.
|
|
| |
|
|
Studium fyziologie a hledání proteomických nástrojů pro supresi a detekci Varroa destructor
Holenková, Martina ; Erban, Tomáš (vedoucí práce) ; Titěra, Dalibor (oponent)
Tato práce je zaměřena na studium fyziologie a proteomu roztoče Varroa destructor a jeho porovnání se včelou medonosnou Apis mellifera. Roztoč Varroa je v současné době hlavním problémem včelařství, jelikož napadá většinu včelstev. Možnosti kontroly roztoče se neobejdou bez reziduí jak v úlu, tak například v medu a jiných surovinách využívaných člověkem. Dalším problémem může být také současně diskutovaná otázka spojitosti roztoče se syndromem zhroucení včelstev (Colony Collapse Disorder). Pro zorientování v orgánech V. destructor byla studována vnitřní anatomie roztoče pomocí parafínové histologie. Na histologických řezech barvených hematoxylinem a PAS reakcí bylo možné pozorovat trávicí soustavu roztoče, ale také vajíčko, vaječníky nebo mozek. Cílem práce byla především identifikace proteinů roztoče V. destructor a včely A. mellifera jako jejího hostitele. Pro elektroforetické dělení proteinů byla použita dvourozměrná elektroforéza, kde druhý rozměr separace proteinů probíhal pomocí 12% a 15% SDS-PAGE. Z reprezentativních gelů byly vybrány nejabundantnější spoty, které byly analyzovány hmotnostním spektrometrem MALDI TOF/TOF. Nejabundantnější protein identifikovaný ve vzorcích V. destructor byl hexamerin, arginin kináza či hemelipoglycoprotein precursor. Hexameriny byly také hlavními...
|
|
| |
|
|
Nutritional biology of synanthropic mites (Acari: Acaridida)
Erban, Tomáš
NÁZEV DISERTAČNÍ PRÁCE Potravní biologie synantropních roztočů (Acari: Acaridida) ABSTRAKT V minulosti bylo provedeno několik pokusů o popsání potravní biologie akaroidních roztočů, nicméně plné porozumění těmto procesům pozbývá úplnosti. Cílem této disertační práce bylo rozšířit naše znalosti týkající se trávicí fyziologie skladištních a prachových roztočů a aplikovat tyto znalosti na jejich potravní biologii. Výzkumný přístup použitý v této disertační práci zahrnuje in vitro charakterizaci enzymové aktivity v celotělních extraktech (WME) a extraktech zbytkového růstového média (SGME), vyhodnocení enzymové aktivity s ohledem na fyziologické pH střeva, enzymatické inhibiční experimenty, in vivo lokalizaci enzymových aktivit ve střevě roztočů, určení efektů výživných nebo růst inhibujících aditiv v experimentálních dietách na populační růst roztočů a určení potravních preferencí synantropních roztočů na základě vyhodnocených in vitro a in vivo analýz. pH střeva dvanácti druhů synantropních akaroidních roztočů bylo determinováno v rozmezí pH 4 až 7 a ukázalo gradient v pH z předního do zadního střeva. pH v trávicím traktu synantropních akaroidních roztočů koresponduje aktivitám proteáz, α-glukosidáz, α-amyláz a bakteriolytických enzymů. Aktivita těchto enzymů reprezentuje hlavní trávicí aktivitu v roztočích,...
|
host ::
RSS.