|
|
Adaptace rostlin k opylování nočními živočichy
Bakovská, Julie ; Tropek, Robert (vedoucí práce) ; Sklenář, Petr (oponent)
Noční opylování je zásadní součástí procesu rozmnožování rostlin. Noc je charakteristická změnami abiotických faktorů, především snížením slunečního záření a poklesem teploty, přičemž rostliny a opylovači se na tyto podmínky adaptují. Rostliny a opylovači se vzájemně přizpůsobují procesem koevoluce. Rostliny v důsledku toho prezentují znaky preferované jejich opylovači. Soubory konvergentních znaků společné rostlinám opylovaných jednou funkční skupinou se nazývají polinační syndromy a zahrnují typ odměny, vůni, barvu a morfologii květu. Polinační syndromy a další adaptace rostlin opylovaných nočními opylovači jsou představeny v této práci, v souvislostech s adaptacemi smyslů opylovačů na noční podmínky. Zároveň je odkázáno na evoluční důvody přechodu aktivity do nočních hodin u rostlin i u živočichů. Významnými nočními opylovači, spojovanými s polinačními syndromy, jsou noční motýli, dělení na lišaje (polinační syndrom sphingofilie) a ostatní noční motýli (phalaenofilie), letouni (chiropterofilie) a nelétaví savci (therofilie). Dalšími významnými opylovači vykazující adaptace v rámci nočního opylování jsou brouci a noční včely.
|
|
|
Dynamika opylovacích sítí v čase a prostoru
Matějková, Zuzana ; Hadrava, Jiří (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na proměny opylovacích sítí odehrávající se na různých časových a prostorových škálách. Detailně rozebírá podstatu a rozsah těchto změn ve společenstvech opylovačů a rostlin a nastiňuje jejich důsledky pro tato společenstva a jejich studium. Práce ukazuje dynamiku společenstev na širokých geografických škálách, i proměny lokálních společenstev na mnohem menším prostoru. Dále práce popisuje, jak se společenstva mění v čase, začínaje proměnami v rámci dne, přes sezónní dynamiku až po dynamiku společenstvech v řádu dekád a století. Ukázalo se, že společenstva opylovačů a rostlin podléhají velmi silné časové i prostorové dynamice, která spočívá v obměně druhů a jejich interakcí, ale i ve změnách celkové diverzity těchto společenstev. Vlastnosti opylovacích sítí vázané na biodiverzitu v důsledku této vazby podléhají zmíněné dynamice v čase i prostoru, přičemž vlastnosti, které nejsou na biodiverzitě přímo závislé, zůstávají v delším časovém horizontu relativně stabilní.
|
|
|
Impact of endosymbiotic bacteria on the capacity of host spiders (Araneae) to provide ecosystem services
Gloríková, Nela ; Řezáč, Milan (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Vliv mikrobiálního společenstva i jednotlivých kmenů endosymbiotických bakterií na aspekty pavouka jako hostitele se začal intenzivněji studovat teprve v posledních 20 letech. Je to především díky novým molekulárním metodám a přístrojům, ale na druhé straně také díky rostoucí snaze odhalit mechanismy, které stojí za schopností pavouků poskytovat člověku užitečné ekosystémové služby. Jejich přínos spočívá ve vysoké diverzitě, v jejich generalistické strategii lovu a v efektivním šíření na velké vzdálenosti, tzv. ballooningu. Všechny tyto vlastnosti jsou však na pozadí dost možná ovlivňovány drobnými organismy obývajícími tkáně jejich hostitelů - od hemolymfy po trávicí soustavu a reprodukční orgány. V této práci je věnována pozornost právě těm životním aspektům, které jsou ovlivňovány nebo manipulovány mikroby za účelem jejich vlastní proliferace. Jsou zde shrnuty studie zkoumající notoricky známé manipulátory reprodukce, jako jsou Wobachia, Cardinium nebo Rickettsia. Práce shrnuje recentní poznatky v oblastech vlivu endosymbiotických bakterií a jejich společenstev na metabolické dráhy a výživu, ale také na behaviorální oblasti, jako je predační/anti-predační chování, obrana proti patogenům, disperse a vyhýbáni se stresu. Informace ze skupiny pavouků jsou dávány do kontextu poznatků o ostatních...
|
|
|
Moths as nocturnal pollinators in the tropics
Barták, Michal ; Tropek, Robert (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
v češtině Tato práce je rešerší dostupných znalostí o roli nočních motýlů v opylování kvetoucích rostlin v tropických ekosystémech. Noční motýli se ukázali jako relativně častí návštěvníci květů s adaptacemi na jejich přilákání. Noční motýli jsou esenciální opylovači některých rostlin. Obligátní mutualismus rostlin s Microlepidoptera (drobní motýli) byl nalezen u 550 druhů rostlin. Makro noční motýli (Macroheterocera) jsou zase efektivními opylovači řady tropických stromů, keřů a bylin. V několika případech byli noční motýli dokonce jedinými návštěvníky a/nebo efektivními opylovači. Druhy rostlin s phalaenofilií a sphingofilií nejsou ve společenstvech příliš početnými. Také noční motýli jsou málo častými návštěvníky jejich květů, to může být ovlivněno ale některými abiotickými faktory. Proporce druhů rostlin skutečně opylovaných nočními motýly byla o trochu nižší než četnost rostlinných druhů s polinačními syndromy spojenými s opylením nočními motýly v některých oblastech. Někteří noční motýli (například lišajové) mohou krást nektar prakticky ze všech květů s kratší květní ostruhou nebo trubkou, protože mají dostatečně dlouhý sosák. Jiní noční motýli zase byli zaznamenáni jako zloději nektaru z některých příliš otevřených (přístupných) květů. Nicméně, noční motýli byli zaznamenáni jako vzácní...
|
|
| |
|
|
Minoritní skupiny hmyzu jako opylovači a návštěvníci květů
Jůna, František ; Kotyková Varadínová, Zuzana (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Má bakalá ská práce je o vztazích mezi hmyzem (vyjma majoritních ád , tedy blanok ídlých, brouk , dvouk ídlých a motýl ) a kv ty rostlin. V práci je kladen d raz na opylování, ale jsou zmín ny i dal í interakce mezi kv tem a hmyzem, jako je herbivorie kv t , nektarivorie, palynivorie, ale také situace, kdy je kv t stanovi t m. Nejv t í ást práce je v nována ádu t ásnok ídlí (Thysanoptera), proto e u tohoto ádu je velké mno ství opylova , na druhou stranu existují i opylova i z ád Blattodea, Mecoptera, Neuroptera i Hemiptera. U t chto ád hmyzu bylo opylování objeveno relativn nedávno a lze tedy p edpokládat, e mno ství nám známých opylujících druh se bude je t zv t ovat. Mnohé ády hmyzu jsou v práci pouze zmín ny anebo úpln chybí, u t chto ád je interakce s kv ty minimální, nebo není známa. V práci je také krátká zmínka o fosilním záznamu minoritních skupin opylova . Klí ová slova Opylování, t ásnok ídlí, vábi, sí ok ídlí, srpice, polok ídlí, kvo i, rovnok ídlí, chrostíci
|
|
|
Měření efektivity predátorů prostřednictvím klecových exkluzních pokusů
Fischerová, Laura ; Kindlmann, Pavel (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
1 Abstrakt Klecové exkluzní pokusy se v ekologických a zemědělských studiích používají pro zkoumání vztahů mezi rostlinami a hmyzem (Kidd & Jervis 2005). Využívají se ke zjištění hustoty hmyzu na rostlině, přičemž je možné vyloučit další vlivy jako přirozené predátory škůdců či jiné škůdce. Vyloučení predátorů pomocí fyzické bariéry (různé druhy sítí) je jedním z nejvíce používaných způsobů, jak určit vliv přirozených nepřátel na populaci škůdců. Výsledky těchto pokusů naznačují, že populace škůdců na rostlinách uzavřených v kleci, ze které jsou přirození nepřátelé vyloučeni, mají nižší procento úmrtnosti a parazitismu než populace na rostlinách, kam mají přirození nepřátelé přístup (Luck et al. 1988). Zjištěná míra vlivu se využívá v programech biologické kontroly, kde se hledají optimální prostředky ochrany rostlin a možné alternativy ošetření namísto používání insekticidů (Lawson et al. 1994). Otázkou je, zda klecové pokusy dostatečně vypovídají o populačních změnách škůdců a jejich vlivu na rostliny. Osazením prostoru klecí dochází ke změnám mikroklimatu i rostlinného růstu, což má dopad na přítomné hmyzí populace. Klece rovněž zabraňují škůdci opustit prostor a v některých případech dochází k nechtěnému vniknutí přirozených nepřátel do klecí, ze kterých byli předtím vyloučeni. Tyto nezanedbatelné...
|
|
|
Pohyb a orientace opylovačů na malých prostorových škálách
Matoušková, Eva ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Opylování je zajímavá a komplexní interakce mezi hmyzem a rostlinou, která je nezbytná pro celou škálu roslin a živočichů. Pestřenkovití (Diptera: Syrphidae) a včely (Hymenoptera: Anthophila) jsou jedni z nejčastějších opylovačů ve středoevropské krajině a většinově se podílí na opylování místních rostlin. Pro zajištění opylení je nutný přesun opylovače z jednoho květu rostliny konkrétního druhu na další květ rostliny stejného druhu. Tento pohyb je ovlivňován celou řadou faktorů vycházejících jak z vlastností prostředí, tak z vlastností opylovače samotného. Tato práce si klade za cíl prozkoumat vlastnosti ovlivňující přelet opylovače mezi rostlinami na malých prostorových škálách, utřídit poznatky o vlivu vlastností prostředí i vlastnostech opylovače, srovnat rozdíly mezi skupinou pestřenkovitých a včel a naznačit možné směry dalšího výzkumu v této oblasti. Klíčová slova: opylování, pestřenky, včely, Syrphidae, Anthophila, pohyb
|
|
| |
|
|
Společenstva půdních hlístic při různých způsobech obnovy vřesovišť
Radochová, Petra ; Háněl, Ladislav (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Rozloha vřesovišť se v Evropě od 20. století prudce snížila díky intenzifikaci zemědělství, používání umělých hnojiv a acidifikaci, a proto v poslední době probíhají snahy o navrácení vřesovišť do krajiny. Jedním z nástrojů, který může indikovat stav vyvíjejícího se ekosystému, je složení společenstva půdních hlístic. V letech 2011, 2013 a 2014 byly v Nizozemsku odebrány půdní vzorky z ploch, na kterých od roku 2011 probíhá experimentální obnova vřesovišť různými způsoby (3 × 3 faktoriálový experiment) a dále vzorky z původních suchých a vlhkých vřesovišť (jako ukazatele cílového stavu). Z hlístic extrahovaných z celkem 174 vzorků byla provedena analýza celkové abundance, trofických skupin, dominance rodů a vypočteny indexy ukazující stav půdního společenstva hlístic. Byl prokázán rychlejší vývoj na vlhkých vřesovištích vzhledem k suchým vřesovištím, ale pro velkou variabilitu dat nebylo možno prokázat rozdíly mezi jednotlivými ošetřeními. Vývoj mezi suchými a vlhkými vřesovišti byl odlišný i v nálezu vyššího relativního zastoupení omnifágů v roce 2013 a predátorů v roce 2014 na pokusných plochách suchých vřesovišť. Celkově lze konstatovat, že společenstvo půdních hlístic ještě nedosáhlo po třech letech obnovy vřesovišť cílového stavu. Klíčová slova: Nematoda, Nizozemí, Maturity Index, přenos drnů,...
|
host ::
RSS.