|
|
Faktory ovlivňující efektivitu přenosu pylu
Švanda, Petr ; Štenc, Jakub (vedoucí práce) ; Straka, Jakub (oponent)
Efektivita přenosu pylu, tedy podíl pylu, který je úspěšně přenesený na rostlinu stejného druhu, významně ovlivňuje reprodukční biologii rostlin a vytváří potenciálně silný selekční tlak na vývoj specializovaných strategií zvyšující efektivitu přenosu pylu. Právě pro svůj význam v rámci polinační biologie byla efektivita přenosu pylu častým předmětem studií, ve kterých se nicméně v závislosti na použité metodě lišila její interpretace, znesnadňující srovnání jednotlivých prací. Nadto dosavadní práce nenabízí uspokojivý metodický rámec pro srovnání efektivity přenosu pylu napříč studovanými systémy. Efektivita opylovačů je ovlivněna primárně množstvím odebraného pylu, množstvím a kvalitou deponovaného pylu a frekvencí návštěv opylovačů. Vyjmenované faktory jsou ovlivněny dalšími vlivy, kupříkladu chováním opylovače, počtem otevřených květů v rámci květenství nebo variabilitou prostředí. Výsledkem práce je nalezení metodického rámce schopného stanovit a porovnat přínos opylovačů k přenosu pylu napříč rostlinnými druhy, který bude možné propojit s teoretickými modely popisujícími adaptační strategie rostlin.
|
|
|
The Competition Among Pollinators and the Impact of Managed Bees on Wild Pollinator Populations
Voldřichová, Alžběta ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Štenc, Jakub (oponent)
Opylovači jsou důležitou součástí ekosystémů. Jejich vazby na rostliny jsou nezbytné pro rozmnožení nemalého počtu druhů rostlin, a tak i k ochraně diverzity druhů. Proto je potřeba druhy opylovačů chránit. Aby však byla jejich ochrana efektivní, je potřeba rozumět vztahům mezi opylovači. Interakce mezi opylovači je však komplexní téma, které potřebuje další výzkum. Aktuální velká hrozba pro populace opylovačů je jejich komerční chov. Komerčně chované druhy, hlavně Apis mellifera a Bombus terrestris, byly díky svému pozitivnímu vlivu na úrodu a vedlejším produktům, introdukované téměř po celé planetě. Navíc v areálech jejich původního výskytu jsou chované v mnohem větších koncentracích, než by bylo možné bez zásahu člověka. Avšak vysoká koncentrace komerčních opylovačů má vliv na populace těch volně žijících. Tato práce popisuje formy kompetice mezi opylovači a zabývá se vlivem komerčně chovaných opylovačů na populace opylovačů volně žijících. KLÍČOVÁ SLOVA: Včely - Čmeláci - Pestřenky - Usurpace hnízd - Přenos patogenů - Ochrana druhů - Invazivní druhy
|
|
|
Vliv generalizace spektra opylovačů na reprodukční úspěch rostlin
Hanusová, Natálie ; Štenc, Jakub (vedoucí práce) ; Hadrava, Jiří (oponent)
Rostliny jsou opylovány různě širokými spektry opylovačů. O rostlinách, které jsou navštěvovány širokým spektrem opylovačů mluvíme jako o generalizovaných. Existuje řada procesů vedoucí ke generalizovanému spektru opylovačů. Mezi ně patří nejen morfologické predispozice rostliny, ale také kontext prostředí, nabídka možných opylovačů a kompetice rostlin o ně. Nicméně sázka na široké spektrum opylovačů s sebou nese potenciální riziko, protože přínos jednotlivých skupin opylovačů k reprodukci rostliny se výrazně liší. Generalizovanost spektra opylovačů rostlin představují velice flexibilní cestu, jak se vyrovnat s měnícími se podmínkami a dospět tak k zdárnému rozmnožení i ve značně neprediktabilních podmínkách. Konkrétní opylovací systémy se v rámci rostlinné říše mění a pro dopad generalizace na jejich úspěšnost vyvstává potřeba po více studiích, které se jimi budou do detailu zabývat. Klíčová slova: generalizovanost spektra opylovačů, opylování, reprodukce rostlin, reprodukční úspěch rostlin
|
|
|
Reakce rostlin na okus jelenovitými a důsledky pro další okus
Dudlová, Tamara ; Lepková, Barbora (vedoucí práce) ; Štenc, Jakub (oponent)
(česky) Práce se zabývá interakcí rostlin a herbivorů, konkrétně jelenovitých přežvýkavců. Hlavní otázkou práce je, zda (a případně jak) změny navozené v rostlinách okusem ovlivňují pravděpodobnost dalšího okusu. Na otázku jsem se pokusila odpovědět pomocí rešerše publikované literatury. Rostliny se vyrovnávají s okusem tolerancí (kompenzačním růstem), nebo rezistencí (produkcí obranných chemických sloučenin). Převažující reakce je dána primárně životní strategií rostliny. U dospělých dřevin a trav převažuje tolerance, u mladých dřevin a širolistých bylin rezistence. U rezistentních rostlin se po okusu zvyšuje obsah fenolických látek a snižuje obsah celulózy, tolerantní druhy reagují opačně. Právě obsahy těchto látek, které jsou negativně korelované, jsou klíčové pro výběr potravy jelenovitými. Velké druhy jelenovitých obecně preferují rostliny s větším množstvím celulózy, kterou jsou schopni efektivně trávit. Menší druhy preferují rostliny s nižším obsahem celulózy a s vyšší koncentrací jednoduchých cukrů. Tyto výživnější rostliny jsou před okusem chráněny fenolickými látkami, které jsou menší druhy jelenovitých schopny efektivněji neutralizovat. Otázkou opakovaného okusu týchž rostlin se zabývá jen několik studií a jejich výsledky nejsou jednoznačné. Další studie zahrnující více faktorů a...
|
|
|
Changes in pollinator behaviour under different plant spatial aggregation
Štenc, Jakub ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Bartoš, Michael (oponent)
Rostliny jsou v rámci populace často uspořádány do shluků. Toto prostorové uspořádání rostlin následně ovlivňuje chování opylovačů, kteří jsou zodpovědní za přenos pylu. To může hrát významnou roli při rozmnožování rostlin, jejichž pohlavní reprodukce přímo závisí na přenosu pylu. Nadto prostorové uspořádání rostlin ovlivňuje kvalitu přenášeného pylu z pohledu dostupnosti sexuálních partnerů a genetické diverzity (blízce rostoucí jedinci jsou si ve shluku příbuznější než jedinci mezi shluky, obzvlášť u klonálních rostlin). Ve své práci se věnuji vlivu různé míry agregace a to jak na chování opylovačů, tak i na přenos pylu. Z toho důvodu jsem provedl tři experimenty: V pokuse 1, zaměřeném na přenos pylu jsem vytvořil arény z předpěstovaných rostlin, jejichž jedince jsem uspořádal do čtyř shluků a následně jsem manipuloval jak vzdálenost jedinci v rámci shluku (řídký × hustý) tak i mezi shluky (blízko × daleko). V experimentálních arénách jsem na jednu rostlinu aplikoval UV fluorescentní prášek sloužící jako analog pylu, přičemž tento pokus byl proveden se třemi druhy rostlin. V rámci arény jsem pak pozoroval jeho šíření ze zdrojové rostliny po jednom dni expozice. V pokusu 2, zaměřeném na chování opylovačů jsem ve stejně uspořádaných arénách pozoroval sekvence návštěv rostlin jednotlivými opylovači,...
|
|
|
Evoluční význam vizuálních znaků květů a jejich vliv na věrnost opylovačů
Haveldová, Alice ; Štenc, Jakub (vedoucí práce) ; Klečka, Jan (oponent)
Věrností se rozumí chování, při kterém opylovač navštěvuje v řadě květy stejného druhu rostliny častěji, než by odpovídalo jeho preferenci pro danou rostlinu. Toto chování je pro rostlinné druhy výhodné, protože prostřednictvím něho lze zefektivnit přenos pylu mezi jedinci stejného druhu, což pozitivně působí na jejich biologickou zdatnost. Zefektivnění přenosu pylu může vést k selekci takových (vizuálních i olfaktorických) květních znaků, které věrnost opylovačů podporují. Mezi hlavní vizuální znaky květu, které mají na věrnost vliv, patří barva, vzor, tvar a velikost. Tyto znaky jsou ale pro opylovače při rozhodování, jaký květ navštívit, různě důležité, a tudíž se i jejich efekt na věrnost opylovačů liší. Zároveň se liší mezi funkčními skupinami opylovačů i míra věrnosti jako takové. Věrnost je obecně nízká u obratlovců, zato hmyz, a především zástupci řádu blanokřídlých se často chovají věrně.
|
|
|
Význam uspořádání květů v květenství na reprodukční úspěch rostlin
Chvojková, Karolína ; Štenc, Jakub (vedoucí práce) ; Sklenář, Petr (oponent)
Květenství a jeho vlastnosti mají zásadní vliv na chování opylovačů při opylování, což může ovlivnit výsledný reprodukční úspěch rostlin. Shluk více květů v květenství představuje pro rostliny výhodu z důvodu diverzifikace zdrojů pylu a větší vizuální nabídky, která může nalákat více opylovačů a zvýšit tak šanci na přenos pylu na jiné jedince a zajištění genetické variability potomstva. Nevýhodou více květů v jednom květenství může být jak zvýšení nároků na energii pro tvorbu a udržení více květů, tak zvýšené riziko geitonogamie. Rostliny se geitonogamii v rámci květenství brání různými adaptacemi. Cílem této práce je zhodnocení vlivu uspořádání květenství na úspěšnou reprodukci rostlin. Při studiu uspořádání květů v květenství je potřeba brát v úvahu nejen jejich morfologii, tedy tvar, počet, velikost a uspořádání květů, ale i další funkční vlastnosti v podobě pohlavních orgánů, sterility a tvorby odměn. Výsledný efekt uspořádání květů na reprodukční úspěch rostlin závisí také na vektorech které přenášejí pyl, v tomto případě především hmyzí opylovači, kteří jsou uspořádáním rostlin ovlivněni. Klíčová slova: květenství, geitonogamie, opylovači, květy, chování opylovačů, Optimal foraging, Marginal Value theorem,
|
|
|
Changes in pollinator behaviour under different plant spatial aggregation
Štenc, Jakub ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Bartoš, Michael (oponent)
Rostliny jsou v rámci populace často uspořádány do shluků. Toto prostorové uspořádání rostlin následně ovlivňuje chování opylovačů, kteří jsou zodpovědní za přenos pylu. To může hrát významnou roli při rozmnožování rostlin, jejichž pohlavní reprodukce přímo závisí na přenosu pylu. Nadto prostorové uspořádání rostlin ovlivňuje kvalitu přenášeného pylu z pohledu dostupnosti sexuálních partnerů a genetické diverzity (blízce rostoucí jedinci jsou si ve shluku příbuznější než jedinci mezi shluky, obzvlášť u klonálních rostlin). Ve své práci se věnuji vlivu různé míry agregace a to jak na chování opylovačů, tak i na přenos pylu. Z toho důvodu jsem provedl tři experimenty: V pokuse 1, zaměřeném na přenos pylu jsem vytvořil arény z předpěstovaných rostlin, jejichž jedince jsem uspořádal do čtyř shluků a následně jsem manipuloval jak vzdálenost jedinci v rámci shluku (řídký × hustý) tak i mezi shluky (blízko × daleko). V experimentálních arénách jsem na jednu rostlinu aplikoval UV fluorescentní prášek sloužící jako analog pylu, přičemž tento pokus byl proveden se třemi druhy rostlin. V rámci arény jsem pak pozoroval jeho šíření ze zdrojové rostliny po jednom dni expozice. V pokusu 2, zaměřeném na chování opylovačů jsem ve stejně uspořádaných arénách pozoroval sekvence návštěv rostlin jednotlivými opylovači,...
|
|
|
Přenos pylu jako funkce prostorového uspořádání rostlin a vlastností opylovačů
Štenc, Jakub ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Přenos pylu mezi zoogamními rostlinami je zásadně ovlivněn prostorovým uspořádáním rostlinné populace a vlastnostmi svých vektorů - opylovačů. Prostorové uspořádání rostlin lze popsat pomocí vlastností, které mohou mít vliv na přenos pylu v rámci populace, jako je velikost populace, denzita, agregovanost a složení společenstva okolních rostlin. Jak hlavní skupiny opylovačů, tak jednotliví opylovači se liší v mnoha ohledech. Konkrétně ve vzdálenostech na které šíří pyl, množství pylu který mohou přenášet, své potravní specializaci, preferencích a smyslových schopnostech. Na základě rozdílů v těchto vlastnostech mají různý význam pro přenos pylu v různém prostorovém uspořádání rostlin. Pochopení vlivu jednotlivých vlastností těchto dvou složek zásadně ovlivňujících opylování nám může pomoci udělat si lepší představu o fungování pohlavního rozmnožování na úrovni populací rostlin. Klíčová slova opylování, interakce opylovačů a rostlin, prostorová struktura populace, přenos pylu, opylovači, pohlavní rozmnožování rostlin
|
host ::
RSS.