|
|
Redukce křídel u švábů (Blattaria)
Kotyk, Michael ; Kotyková Varadínová, Zuzana (vedoucí práce) ; Nedvěd, Oldřich (oponent)
Má bakalářská práce se zabývá redukcí křídel u švábů a jejími příčinami. Řád Blattaria je třetím řádem hmyzu s nejvyšším výskytem brachypterních či apterních druhů, a přesto na toto téma bylo doposud zpracováno jen minimum publikací. V jednotlivých kapitolách proto postupně rozebírám jak typy redukce křídel, tak pro hmyz obecně uznávané teorie, vysvětlující jejich důvody, s posouzením jejich relevantnosti v případě řádu Blattaria. A to jak teorie ekologické, týkající se interakce hmyzu s jeho habitatem, tak fyziologické, popisující life history trade-offs a constrains s křídly spojená. Ke každé teorii jsou uvedeny příklady druhů, jichž se pravděpodobně týká. V práci jsou také popsány příklady druhů, jež si zachovávají makropterní stav křídel, ač již nejsou schopny letu, a teorie, které zachování křídel vysvětlují. Součástí práce je též převzatý fylogenetický strom s vyznačeným stavem křídel, jenž nastiňuje evoluční trendy jednotlivých skupin řádu. Klíčová slova: Blattaria, redukce, makropterie, brachypterie, apterie, habitat, life history trade-offs
|
|
|
Minoritní skupiny hmyzu jako opylovači a návštěvníci květů
Jůna, František ; Kotyková Varadínová, Zuzana (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Má bakalá ská práce je o vztazích mezi hmyzem (vyjma majoritních ád , tedy blanok ídlých, brouk , dvouk ídlých a motýl ) a kv ty rostlin. V práci je kladen d raz na opylování, ale jsou zmín ny i dal í interakce mezi kv tem a hmyzem, jako je herbivorie kv t , nektarivorie, palynivorie, ale také situace, kdy je kv t stanovi t m. Nejv t í ást práce je v nována ádu t ásnok ídlí (Thysanoptera), proto e u tohoto ádu je velké mno ství opylova , na druhou stranu existují i opylova i z ád Blattodea, Mecoptera, Neuroptera i Hemiptera. U t chto ád hmyzu bylo opylování objeveno relativn nedávno a lze tedy p edpokládat, e mno ství nám známých opylujících druh se bude je t zv t ovat. Mnohé ády hmyzu jsou v práci pouze zmín ny anebo úpln chybí, u t chto ád je interakce s kv ty minimální, nebo není známa. V práci je také krátká zmínka o fosilním záznamu minoritních skupin opylova . Klí ová slova Opylování, t ásnok ídlí, vábi, sí ok ídlí, srpice, polok ídlí, kvo i, rovnok ídlí, chrostíci
|
|
|
Experimentální ověření funkce křídel v reprodukčním chování švába Eublaberus distanti (Blattodea: Blaberidae)
Kotyk, Michael ; Kotyková Varadínová, Zuzana (vedoucí práce) ; Štys, Pavel (oponent)
Ač jsou křídla a aktivní let pokládány za jednu z nejikoničtějších inovací hmyzu, celá řada jeho zástupců vykazuje jistou míru křídelní redukce. V mnoha případech jsou to pouze samice, které ztrácejí svá křídla, zatímco samci setrvávají v makropterním stavu. Obvykle se předpokládá, že samice mohou díky nižší investici do křídel a letových svalů přesměrovat více energie do produkce potomstva. Švábi jsou, jako jeden z řádů s nejvyšším výskytem redukce křídel, a velkou mírou druhů vykazujících sexuální křídelní dimorfismus, ideální modelovou skupinou pro testování hypotéz týkajících se redukce křídel. Pro naše experimenty jsme si zvolili makropterního ale nelétavého švába druhu Eublaberus distanti a uměle manipulovali s délkou jeho křídel.Oproti obecnému předpokladu jsme nezaznamenali žádný signifikantní rozdíl ve fekunditě mezi apterní a makropterní skupinou samic. Usuzujeme tedy, že přítomnost či nepřítomnost křídel nemá vliv na reprodukční úspěch samic švábů. Překvapivé je však zjištění, že křídla samce hrají podstatnou roli v namlouvacím rituálu švába E. distanti. Naše výsledky jasně ukazují, že zkrácení či absence křídel výrazně snižují reprodukční úspěch samců E. distanti oproti makropterní kontrole. Předpokládáme tedy, že důvodem pro častější zachovávání křídel u samců může být jejich důležitost pro...
|
|
|
Role samčích externích žláz v reprodukčním chování hmyzu
Dvořák, Tomáš ; Kotyková Varadínová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hanus, Robert (oponent)
Na povrchu těla samců některých řádů hmyzu se vyskytují žlázy, o které se samice zajímá během námluv či kopulace. Může je palpovat svými makadly, nebo se přímo krmit na jejich výměšku. Moje práce se zabývá popisem výskytu těchto žláz u celkem pěti řádů hmyzu, u nichž byly dosud zaznamenány a to sice řády: Zygentoma, Zoraptera, Coleoptera a především Orthoptera a Blattodea. V úvodu stručně popisuji jejich histologii, morfologii a ontogenezi. Hlavní náplň práce se však zabývá popisem jejich funkcí z hlediska etologického a ekologického. Tyto žlázy mají celkem čtyři základní funkce. Mohou sloužit k navedení samice do správné polohy a udržení v ní, což umožní samci, aby samici bezpečně zachytil genitáliemi. Další funkcí je prodloužení kopulace, což umožní samci přenos většího množství spermií. Žlázy mohou také samici poskytovat nutričně hodnotný výměšek, čímž samec přímo zvyšuje její fitness. Poslední funkcí je prosté dokazování zdatnosti samce, který produkcí výměšku demonstruje svoji dobrou kondici. Přesné odhalení funkcí žláz je mnohdy nejasné a často se funkce překrývají.
|
|
|
Diverzita pářícího chování švábů (Blattodea: Blaberidae)
Dvořák, Tomáš ; Kotyková Varadínová, Zuzana (vedoucí práce) ; Nedvěd, Oldřich (oponent)
Námluvy švábů jsou nápadným a komplexním jevem s ritualizovaným průběhem, na jehož základě jsou tradičně rozlišovány tři typy pářicích sekvencí: typ A - výlez samice, typ B - výlez samce, typ C - žádný výlez. Pouze v rámci čeledi Blaberidae nacházíme všechny tři typy, což z ní činí ideální modelovou skupinu pro studium evoluce námluv. Dosud bylo prozkoumáno 30 druhů této čeledi, avšak popisy námluv jsou mnohdy velmi kusé. Hlavním přínosem diplomové práce je detailní popis a analýza pářicích sekvencí 21 druhů švábů čeledi Blaberidae, přičemž 17 druhů bylo z tohoto pohledu zkoumáno vůbec poprvé. Vůbec prvně byla také zjištěna vnitrorodová variabilita pářicího typu (rod Pycnoscelus). U druhu P. tenebrigera byla navíc objevena pářicí sekvence, která neodpovídá žádnému ze tří definovaných typů. Statistická analýza kvalitativních behaviorálních prvků pomocí vícerozměrných metod a jejich biologická interpretace odhalila, že nejlépe podpořeno je rozdělení pářicích sekvencí do dvou skupin. Navrhujeme tedy rekategorizovat dělení pářicích sekvencí pouze na dva typy - typ původní (totožný s původní definici typu A) a typ odvozený. Neméně důležitými přínosem práce je diskuze nad vztahem redukce křídel a přítomností odvozeného pářicího typu. Taktéž byly vyhodnoceny kvantitativní prvky námluv, které ukázaly pozitivní...
|
|
|
Role samčích externích žláz v reprodukčním chování hmyzu
Dvořák, Tomáš ; Kotyková Varadínová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hanus, Robert (oponent)
Na povrchu těla samců některých řádů hmyzu se vyskytují žlázy, o které se samice zajímá během námluv či kopulace. Může je palpovat svými makadly, nebo se přímo krmit na jejich výměšku. Moje práce se zabývá popisem výskytu těchto žláz u celkem pěti řádů hmyzu, u nichž byly dosud zaznamenány a to sice řády: Zygentoma, Zoraptera, Coleoptera a především Orthoptera a Blattodea. V úvodu stručně popisuji jejich histologii, morfologii a ontogenezi. Hlavní náplň práce se však zabývá popisem jejich funkcí z hlediska etologického a ekologického. Tyto žlázy mají celkem čtyři základní funkce. Mohou sloužit k navedení samice do správné polohy a udržení v ní, což umožní samci, aby samici bezpečně zachytil genitáliemi. Další funkcí je prodloužení kopulace, což umožní samci přenos většího množství spermií. Žlázy mohou také samici poskytovat nutričně hodnotný výměšek, čímž samec přímo zvyšuje její fitness. Poslední funkcí je prosté dokazování zdatnosti samce, který produkcí výměšku demonstruje svoji dobrou kondici. Přesné odhalení funkcí žláz je mnohdy nejasné a často se funkce překrývají.
|
|
|
Chemický aposematismus: reakce predátorů na chemické výstražné signály kořisti
Chalušová, Kateřina ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Kotyková Varadínová, Zuzana (oponent)
Aposematismus je typem obranného mechanismu, jakým kořist dává najevo predátorovi, že je nejedlá nebo toxická. Reakce predátorů na chemické výstražné signály kořisti se liší v závislosti na množství a kombinaci signálů vysílaných kořistí, na druhu predátora a jeho hlavním způsobu orientace. Většina studovaných prací testovala reakce ptáků na chuťové a olfaktorické stimuly, často v kombinaci se signály z dalších modalit. Ačkoliv jsou ptáci predátory orientujícími se hlavně vizuálně, čich, chuť a chemesteze jim významně pomáhají v určení nejedlé potravy. Mezi dalšími testovanými predátory byli ryby, obojživelníci, plazi, savci a bezobratlí živočichové, jejichž reakce na stejné chemické látky kořisti jsou pro srovnání uvedeny. V pracích týkajících se ptáků byly použity nejvíce denatonium benzoát (Bitrex), chinin a pyraziny. Predátoři často vykazovali averzivní chování, neofobické reakce, urychlení učení a zefektivnění zapamatování nejedlé kořisti, pokud jim byla prezentována spolu s chemickými signály. Někteří byli schopni regulovat příjem toxické potravy na základě již přijatého množství nebo diskriminovat mezi jedlou a nejedlou potravou podle koncentrace chemikálií v ní obsažené. Klíčová slova: Aposematismus, chemická obrana, chemické signály, učení predátora vyhýbat se nejedlé kořisti, paměť, chuť,...
|
|
|
Vliv chemické signalizace na chování švába Amazonina platystylata (Blattodea: Ectobiidae)
Jůna, František ; Kotyková Varadínová, Zuzana (vedoucí práce) ; Nedvěd, Oldřich (oponent)
Švábi nepatří mezi běžné opylovače, přesto se několik druhů tohoto řádu na opylování podílí. Jedním z těchto druhů je šváb Amazonina platystylata, který opyluje klusii Clusia blattophila. Tato klusie je endemitem a dominantou na Nouragues inselbergu. Vzhledem k ojedinělosti tohoto vztahu, jsem chtěl prozkoumat behaviorální odpověď švába na vůni květů či jejich složku. Květy této klusie se liší ve složení vůně mezi pohlavími, i mezi různými stádii květu. Dominantní složkou vůně samčího květu je acetoin, u samičího květu je tato látka zastoupená méně. Švábi A. platystylata reagují na acetoin, ale i na celkovou samčí vůni květů. Po experimentálním dodání acetoinu ke starším samičím květům se zvýšil počet návštěv opylovačů na úroveň samčího květu. Při behaviorálním pokusu v laboratorních podmínkách se zdála být vůně samčích květů pro šváby atraktivní, avšak při porovnání se samičí vůní se rozdíl neprojevil. Výsledky, získané pokusy s vůní čerstvých samičích květů, byly poněkud rozporuplné. Informace o biologii A. platystylata doposud nebyly publikovány. Proto jsem se zaměřil především na charakteristiky rozmnožování. Také žlázy u tohoto druhu doposud nebyly popsány. Na 1. tergitu je evaporatorium a morfologická modifikace se vyskytuje na 7. a 8. tergitu a mohla by být spojena se žlázou. Evaporatorium i...
|
|
|
Experimentální ověření funkce křídel v reprodukčním chování švába Eublaberus distanti (Blattodea: Blaberidae)
Kotyk, Michael ; Kotyková Varadínová, Zuzana (vedoucí práce) ; Štys, Pavel (oponent)
Ač jsou křídla a aktivní let pokládány za jednu z nejikoničtějších inovací hmyzu, celá řada jeho zástupců vykazuje jistou míru křídelní redukce. V mnoha případech jsou to pouze samice, které ztrácejí svá křídla, zatímco samci setrvávají v makropterním stavu. Obvykle se předpokládá, že samice mohou díky nižší investici do křídel a letových svalů přesměrovat více energie do produkce potomstva. Švábi jsou, jako jeden z řádů s nejvyšším výskytem redukce křídel, a velkou mírou druhů vykazujících sexuální křídelní dimorfismus, ideální modelovou skupinou pro testování hypotéz týkajících se redukce křídel. Pro naše experimenty jsme si zvolili makropterního ale nelétavého švába druhu Eublaberus distanti a uměle manipulovali s délkou jeho křídel.Oproti obecnému předpokladu jsme nezaznamenali žádný signifikantní rozdíl ve fekunditě mezi apterní a makropterní skupinou samic. Usuzujeme tedy, že přítomnost či nepřítomnost křídel nemá vliv na reprodukční úspěch samic švábů. Překvapivé je však zjištění, že křídla samce hrají podstatnou roli v namlouvacím rituálu švába E. distanti. Naše výsledky jasně ukazují, že zkrácení či absence křídel výrazně snižují reprodukční úspěch samců E. distanti oproti makropterní kontrole. Předpokládáme tedy, že důvodem pro častější zachovávání křídel u samců může být jejich důležitost pro...
|
|
|
Minoritní skupiny hmyzu jako opylovači a návštěvníci květů
Jůna, František ; Kotyková Varadínová, Zuzana (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Má bakalá ská práce je o vztazích mezi hmyzem (vyjma majoritních ád , tedy blanok ídlých, brouk , dvouk ídlých a motýl ) a kv ty rostlin. V práci je kladen d raz na opylování, ale jsou zmín ny i dal í interakce mezi kv tem a hmyzem, jako je herbivorie kv t , nektarivorie, palynivorie, ale také situace, kdy je kv t stanovi t m. Nejv t í ást práce je v nována ádu t ásnok ídlí (Thysanoptera), proto e u tohoto ádu je velké mno ství opylova , na druhou stranu existují i opylova i z ád Blattodea, Mecoptera, Neuroptera i Hemiptera. U t chto ád hmyzu bylo opylování objeveno relativn nedávno a lze tedy p edpokládat, e mno ství nám známých opylujících druh se bude je t zv t ovat. Mnohé ády hmyzu jsou v práci pouze zmín ny anebo úpln chybí, u t chto ád je interakce s kv ty minimální, nebo není známa. V práci je také krátká zmínka o fosilním záznamu minoritních skupin opylova . Klí ová slova Opylování, t ásnok ídlí, vábi, sí ok ídlí, srpice, polok ídlí, kvo i, rovnok ídlí, chrostíci
|
host ::
RSS.