|
|
Zátěž a podpora pečujících osob při péči o osobu blízkou
Bíbová, Monika ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem pečujících osob, neformálních pečovatelů. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část nás provede obecnými informacemi týkajících se pečujících osob, kvality života, náročnosti péče a nabídky pomoci osobám, které pečují o osobu blízkou. Podrobněji jsou zpracována témata kvality života, zátěže, potřeb a podpory neformálních pečovatelů, dále je zde vysvětleno téma sociální politiky, její principy a funkce. Práce akcentuje důležitost systémové podpory všech pečujících osob o osobu blízkou. Ve výzkumné části diplomová práce představuje zkušenosti a situace jednotlivých participantů. Autorka využila při výzkumném šetření metodu kvalitativního výzkumu. V rámci této diplomové práce tvořilo výzkumný vzorek dvanáct osob z České republiky a tři osoby ze zahraničí (ze Spolkové republiky Německa, z Rakouské republiky a Slovenské republiky). Získané informace od zahraničích participantů slouží k seznámení se situací neformálních pečovatelů v okolních státech. Výzkumný vzorek se stával z osob, které byly autorkou osloveny na základě náhodného výběru a které splňovaly jeho kritéria. Informace byly získávány převážně formou rozhovorů a byly uskutečňovány v termínu od září 2020 do března 2021. Cílem výzkumného šetření bylo demonstrovat na předem vybraném vzorku náročnost...
|
|
|
Kvalita života osob pečujících o nesoběstačné seniory
Stratilová, Iveta ; Mareš, Jiří (vedoucí práce) ; Vachková, Eva (oponent)
Autor: Iveta Stratilová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Kvalita života osob pečujících o nesoběstačné seniory Vedoucí práce: Prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc. Počet stran: 147 Počet příloh: 5 Rok obhajoby: 2016 Klíčová slova: senior, pečující osoba, CMP, stáří a stárnutí, nesoběstačnost, poskytovaná péče Bakalářská práce v teoretické části zjišťuje kvalitu života osob pečujících o nesoběstačného seniora. Definuje pojmy, které se k dané problematice vztahují - senior, stáří, pečující osoba, nesoběstačnost, biologické, psychické a sociální potřeby seniora, cévní mozková příhoda. Zaměřuje se na problémy pečujících osob, které tuto péči doprovázejí. V empirické části autorka studovala životní problémy pěti žen, které pečují 2-5 let o nesoběstačné seniory. Ve výzkumu byl využit kvalitativní přístup - nestandardizované pozorování, vyprávění a polostrukturovaný rozhovor. Získaná data byla porovnána vzájemně a s odbornou literaturou. Na základě výsledků autorka navrhla možné intervence, které by mohly pečujícím osobám usnadnit péči o nesoběstačného seniora.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Mezigenerační rodinná solidarita pohledem pečujících osob
TUŠEROVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou mezigenerační rodinné solidarity pohledem pečujících osob. Hlavním cílem je zmapovat faktory, které ovlivňují soužití pečujících osob a seniorů v jedné domácnosti. Práce se skládá z teoretické a výzkumné části. Teoretická část je zaměřena na zhodnocení současného stavu mezigeneračního soužití, využití sociálních služeb, péči o seniora v domácím prostředí, jeho potřeby spojené s věkem a v neposlední řadě na psychohygienu pečující osoby. V kapitole nazvané současný stav je práce zaměřena především na mezigenerační vtahy. Je zde zmiňován pojem sendvičové rodiny a sním spojená rodinná solidarita. Další část je věnovaná stáří, potřebám ve stáří a fyziologickým změnám, které ve vyšším věku nastávají. V následující kapitole, která je nazvaná péče o seniora v domácím prostředí, je definována podoba péče o seniora rodinným příslušníkem, rizika, která přináší i důležitost péče o osobu, která sama poskytuje péči seniorovi. Poslední část je věnována psychohygieně pečujících osob. Ve výzkumné části byl vymezen cíl práce, a to: Zmapovat faktory soužití pečujících osob a seniorů v jedné domácnosti. Hlavní výzkumná otázka zněla: "Jak vnímají pečující osoby mezigenerační soužití v jedné domácnosti?" Hlavní výzkumná otázka byla dále rozdělena do pěti dílčích výzkumných otázek: "Jak vnímá pečující osoba přínosy a nevýhody soužití se seniorem?", "Jak vidí pečující osoba péči o člena rodiny v budoucnosti, kdy hrozí zhoršení soběstačnosti?", "Jak vnímá pečující osoba využití sociálních služeb v péči o seniora?", "Jak probíhá psychohygiena pečující osoby?" A poslední zněla: "Jaké další zdroje rodina využívá?" Pro zjišťování informací byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu. Data byla sbírána pomocí metody dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl zvolen záměrný kvótní a tvořilo ho sedm osob, které pečují o seniora v domácím prostředí. Výzkum proběhl v etapách, nejdříve byl proveden předvýzkum. Poté následoval vlastní výzkum. Všechny rozhovory byly nahrávány na diktafon a doslovně přepsány. Získané informace byly zpracovány metodou vytváření trsů. Následně byla zpracována data a pomocí společných prvků vyhodnocena. Výsledná data byla strukturována dle jednotlivých dílčích otázek. Z výzkumu vyplynulo, že komunikační partneři kladou důraz na kvalitní péči o jejich blízké v rámci rodiny a očekávají stejný postoj k péči o ně samé od svých dětí. Rádi by ale uvítali jistou formu odlehčení k získání více času, který mohou věnovat relaxaci a zájmům. Dále byly zjištěny faktory ovlivňující soužití se seniorem v jedné domácnosti, a to např.: nezájem a malá informovanost o sociálních službách, málo volného času, výrazná psychická náročnost, ale velkou roli při péči v domácím prostředí mají také pocity uspokojení, jistoty a opory. Výsledky mohou sloužit studentům, kteří se zabývají problematikou mezigeneračního soužití a stáří, stejně tak i pro širokou veřejnost k uvědomění si nelehké situace pečujících osob. A v neposlední řadě může posloužit pečujícím osobám, k orientaci v sociálních službách a získání informací o prevenci v rámci osobní psychohygieny.
|
|
| |
|
|
Limity péče o seniory s demencí v zařízení bez zvláštního režimu
MYŠÁKOVÁ, Helena
Diplomová práce je zaměřena na péči o osoby s ACH a na limity péče o tyto osoby v zařízení bez zvláštního režimu. Již několik let se prodlužuje délka doby, které se lidé dožívají. S tím je ale spojen i fakt, že roste počet lidí, které trápí nemoci, které jsou spojené právě s koncem života. Výjimkou není ani ACH. Tato diplomová práce se skládá z teoretické a empirické části. Cílem teoretické části bylo nastudovat a poté zanalyzovat odbornou literaturu, která se k tomuto tématu vztahuje. Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit, zda jsou zařízení bez zvláštního režimu schopna se postarat o klienta s demencí. Dílčími cíli bylo určit, v jakých oblastech cítí zaměstnanci zařízení bez zvláštního režimu při pečování o osobu s demencí zvýšenou zátěž a jak vnímají klienta s demencí ostatní klienti. Ke sběru dat pro empirickou část diplomové práce byl zvolen kvalitativní výzkum, použitá metoda dotazování, jako technika sběru dat byl využit polořízený rozhovor. Předem připravené otázky byly rozděleny do pěti okruhů, jejich celkový počet činil 32. Výzkumem jsem shledala, že zařízení bez zvláštního režimu jsou schopna pečovat o klienty s ACH. Soužití klientů s ACH a bez tohoto onemocnění je sice možné, ale problematické, zatěžuje pečující personál. Ten v zařízení bez zvláštního režimu jako nejčastější problém vnímá nedostatek času na klienty, na péči o ně, na komunikaci s nimi, a dále nízký počet pečujících osob na počet klientů. Jako zátěžové situace pociťují pracovníci v zařízení bez zvláštního režimu dle mého výzkumu především ty situace, které jsou spojené se změnami chování klientů s ACH. Patří sem toulání klientů, jejich agresivita, potřeba jiného denního režimu klienta s ACH (spánek, strava), a nutnost řešit stížnosti na chování klientů s ACH od klientů bez tohoto onemocnění. Personál zatěžuje i komunikace s klientem s ACH, která je u těchto klientů ztížená. Z empirické části práce je možné vyvodit tuto hypotézu: Zařízení bez zvláštního režimu budou lépe pečovat o klienty s ACH, pokud se zvýší počet pečujícího personálu. Navrženou hypotézu je třeba ověřit na větším počtu respondentů. Předpokládám, že práci bude možné nabídnout jako zdroj informací laické i odborné veřejnosti v oblasti péče o osoby trpící ACH.
|
|
|
Péče o seniory a dostupnost sociálních služeb na Domažlicku a jeho okolí
SLADKÁ KOCKOVÁ, Petra
Teoretická část práce obsahuje, co je stáří a jaké změny ho provází (psychické, fyzické, sociální). V této práci také najdeme shrnutí od historie po součastnou dobu v péči o staré lidi v ČR. Dále pak, jaká je podpora pečujících o seniory ze strany státu. Jaké sociální služby nabízí stát v domácí péči o starého člověka. Praktická část obsahuje výběr 10 respondentů, kteří o seniory pečují. Zde jsem využila terenního šetření techniku dotazníku. Dotazník byl zaměřen na to, zda respondenti využívají nabídku sociálních služeb od státu. Též jaké služby by se jim hodily a jestli je nabídka sociálních služeb v jejich okolí dostatečná. A co by ještě zlepšili v přístupu státu k těm, kteří pečují o seniory v domácím prostředí.
|
host ::
RSS.