|
|
Pravda a divadlo
Mrázek, Jan ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Předmětem bakalářské práce Pravda a divadlo je zkoumání pravdy propojením pojetí fenomenologa Jana Patočky a divadelního režiséra a výzkumníka Jerzy Grotowského. Cílem je postihnout věcnou souvislost mezi těmito pojetími. Práce téma pravdy spojuje s antickým pojetím ve smyslu alétheia - neskrytost. Odkrývá, jak se toto pojetí projevuje na půdě divadla, jak souvisí s mýtem a rituálem, se situovaností, s tělesností, s výchovou a proč je takové pojetí pravdy neoddělitelné od jednání, sebepoznání a morálky. Práce by měla zmapovat filosofická východiska pro magisterskou práci, která vznikne na KVD DAMU. KLÍČOVÁ SLOVA Jan Patočka, Jerzy Grotowski, Martin Heidegger, pravda, alétheia, fenomenologie, divadlo, performer, jednání, poznání, mýtus, dramatická výchova, péče o duši, paradivadlo
|
|
|
Umění a péče o duši u Jana Patočky
Josl, Jan ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Zátka, Vlastimil (oponent) ; Frei, Jan (oponent)
Tato práce přistupuje k Patočkově filosofii umění z perspektivy "péče o duši". Myšlenka "péče o duši", se rozvíjí především v rámci Patočkovy filosofie dějin. První část práce se proto pokouší určit podrobnější obsah myšlenky "péče o duši" na pozadí toho, jak tato myšlenka krystalizovala v Patočkově filosofii dějin od 30. let až po její zralou podobu v textech a přednáškách z let 70. Jako určující se pro motiv duše ukazují autorovy úvahy o svobodě a její provázaností s mravním momentem existence, stejně jako s jejím vztahem k pravdě zjevování. Tyto tři momenty vytváří u Patočky hlavní momenty zkušenosti duše, kterou lze nalézt i v umění. Patočkovy interpretace uměleckého jazyka ukazují, že chápal umění nejen jako místo zkušenosti svobody, ale i jako specifický druh reflexe lidského postavení ve světě a lidského vztahu ke zjevování. Přesto umění svým výrazivem obrazů a citů zůstává podle Patočky na půli cesty mezi filosofií a mýtem. Proto lze nakonec umění u Patočky připsat charakter péče o duši jen v limitovaném smyslu, totiž že je to přítomnost pohybu transcendence, který je v umění všech dob pro Patočku oslovující, a nikoli výsledky, které jsou, jakkoli hluboké, nakonec vždy postřehy a spojeními o věcech ve světě. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Sokratovské tázání jako východisko péče o duši u Jana Patočky
Matuška, Štěpán ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Veselý, Jindřich (oponent)
Práce se zabývá tématem sókratovského tázání jako východiska péče o duši v Patočkových textech z období 30.-50. let 20. století. Toto téma je v práci rozděleno do tří větších souvislých celků. První část se zabývá Patočkovým porozuměním sókratovské péči o duši jako dějinnému mravnímu sebeutváření člověka majícímu ráz negativně orientovaného transcensu, který není předurčen ideově, nýbrž je ve svém směru distance od předmětnosti spojen s motivem vědění nevědění o posledním dobrém. Druhá část této práce se zabývá Patočkovým porozuměním Platónovi jako tvůrci metafyzického myšlení, v jehož jádru stojí již zmíněná negativně orientovaná zkušenost sókratovského mravního obratu. Tuto zkušenost původně nezpředmětnělého horizontu však Platón dle Patočkovy interpretace zpředmětňuje jako svět věčných idejí. Patočka jako svůj ústřední interpretační motiv této zkušenosti do svého výkladu Platóna vkládá Heideggerem inspirovaný pojem Bytí, který má nejblíže k Platónově Ideji Dobra ležící za všemi předěly jsoucnosti (ἐπέκεινα τῆς οὐσίας). Poslední část práce se týká Patočkova vlastního pokusu porozumět Platónově Ideji nepředmětným způsobem. Přestože je takto pochopená Idea vyprázdněna od jakéhokoli kladného obsahu, svou mocí distance od předmětného člověku umožňuje zkušenost svobody. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
"Platónský motiv" v Patočkově filosofii
Jíra, Petr ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent) ; Cajthaml, Martin (oponent)
1 Abstrakt Hlavním cílem disertační práce je výklad "platónského motivu" v Patočkově filosofii jako jednotně strukturovaného myšlenkového pohybu, přítomného v Patočkově myšlení od třicátých do sedmdesátých let. Motivací k takto pojaté interpretaci je obecná otázka vztahu moderního myšlení k evropské filosofické tradici. Práce se snaží ukázat, že Patočkovo myšlení umožňuje odcizení evropského člověka k vlastním duchovním a kulturním kořenům jednak spatřit, jednak překonat. Práce má pět kapitol. První čtyři kapitoly interpretují sókratovské a platónské motivy v Patočkově filosofii chronologicky od třicátých do sedmdesátých let (Patočkova filosofie třicátých let; filosofie Věčnosti a dějinnosti; negativní platonismus; filosofie péče o duši a Evropy). Pátá kapitola obsahuje výklad hlavní otázky práce, tj. otázky jednoty "platónského motivu" v Patočkově díle. Tuto otázku řeší práce ve třech interpretačních krocích. V prvním jsou Patočkovy sókratovsko-platónské motivy zjednodušeny výkladem tří vůdčích myšlenek, které chápeme jako myšlenky shrnující "platónský motiv" v Patočkově díle: myšlenky chórismu, transcendence a péče o duši. V druhém interpretačním kroku je jako společné jádro těchto myšlenek zaveden protiklad "danost-svoboda", který chápeme jako polaritu dvou základních možností lidského bytí, jejíž napětí...
|
|
| |
|
|
Význam péče o duši v životě současného člověka
Tesárková, Vladislava ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
NÁZEV: Péče o duši v životě současného člověka AUTOR: Vladislava Tesárková KATEDRA: Katedra občanské výchovy a filosofie VEDOUCÍ PRÁCE: prof. PhDr. Anna Hogenová, CSc. ABSTRAKT: Cílem této práce je připomenut si hodnoty duše spolu s možnostmi péče o ni. Diplomová práce se zabývá tématem péče o duši v životě současného člověka. V úvodu textu jsou položeny výchozí otázky: Co je péče o duši a co do této starosti patří? Práce je rozvržena do tří částí, jež se zabývají porovnáním vnímání duše v období antiky, v novověku a Patočkovým pojetím dějin, tázání a životních pohybů, vedení dialogu, který směřuje k objevování vlastního počátku. Tyto náležitosti se jeví pro uskutečnění vzestupného duševního pohybu nezbytné. Péče o duši je nerozlučně spjata s fenoménem svobody jako svobody k něčemu. Základním lidským úkolem je pečovat o duši. Předpokladem pro výchovu a vzdělání je péče o duši. Významné místo má péče o duši v kontextu psychoterapie, jejímž cílem je v rámci terapeutického vztahu nasměrování kritického uvažování člověka k věcem samým a dobrání se vlastní autentické existence - sebepoznání. Soudobý pohled na péči o duši se značně odlišuje od výše uvedených konceptů, je poněkud zkreslen. V současnosti je péče o duši opomíjena a na její místo se dostávají jiné aktivity, které spíše člověka zahlcují, otupují,...
|
|
|
Péče o duši u Jana Patočky
Tesař, Tomáš ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Kranát, Jan (oponent)
V naší práci se věnujeme klíčové otázce Patočkova myšlení - péči o duši. Ta představuje v Patočkových textech rozdíl mezi životem naivním, založeným na nekriticky přijatých míněních a praktických rozhodnutích, a životem založeným na kritickém přezkoumávání. Tato dichotomie mezi dvěma "způsoby života" tvoří podle našeho názoru jakousi interpretační páteř Patočkových výkladů Sókrata a Platóna v poválečných přednáškách z antické filosofie, při diskusích o metafyzice v Negativním platonismu, vzniku dějinnosti člověka v Kacířských esejích o filosofii dějin nebo diskusích o Evropě v přednáškovém cyklu Platón a Evropa. Vlastním filosofem této péče o duši je v Patočkových textech Sókratés. U Sókrata se poprvé duše objevuje jako "nejvlastnější podstata člověka", o kterou je nutno pečovat. S touto myšlenkou pak Patočka přistupuje k interpretaci dalších dvou filosofů řecké filosofie, Platóna a Aristotela, jakož i k významným obdobím evropských duchovních dějin - křesťanství, renesanci a osvícenství, která představují svého druhu osvojení a zároveň odpadání od Sókratova objevu péče o duši. Tak se počínaje renesancí a zejména v době osvícenství rodí nový "duchovní" styl "péče o svět", jenž podle Patočky ústí do takového porozumění bytí, které znamená asi definitivní opuštění Sókratova objevu péče o duši a které ohrožuje...
|
|
|
Význam péče o duši v životě současného člověka
Tesárková, Vladislava ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Cílem této práce je připomenut si hodnoty duše spolu s možnostmi péče o ni. Diplomová práce se zabývá tématem významu péče o duši v životě současného člověka. V úvodu textu jsou položeny výchozí otázky: Co je péče o duši a co do této starosti patří? Práce je rozvržena do tří částí, jež se zabývají porovnáním vnímání duše v období antiky, v novověku a Patočkovým pojetím dějin, tázání a životních pohybů, vedení dialogu, který směřuje k objevování vlastního počátku. Tyto náležitosti se jeví pro uskutečnění vzestupného duševního pohybu nezbytné. Péče o duši je nerozlučně spjata s fenoménem svobody jako svobody k něčemu. Základním lidským úkolem je pečovat o duši. Předpokladem pro výchovu a vzdělání je péče o duši. Soudobý pohled na péči o duši se značně odlišuje od výše uvedených konceptů, je poněkud zkreslen. V současnosti je péče o duši opomíjena a na její místo se dostávají jiné aktivity, které spíše člověka zahlcují, otupují, odvádějí jeho pozornost od sebe samého k vnějšímu světu. Odvracejí člověka od usebírání se, kterého je tolik třeba při uskutečnění bytostného tázání. KLÍČOVÁ SLOVA: duše, péče o duši, tázání, dialog, svoboda, životní pohyb (výchova k péči o duši?)
|
|
|
Péče o duši jako základ sebevýchovy
Stříbrská, Lenka ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Diplomová práce podává základní vyložení tématu péče o duši doplněné o úvahy spadající do filosofie výchovy. V úvodu textu jsou autorkou vytyčeny tři výchozí otázky: Co je péče o duši a co do sebe tato starost zahrnuje? Jaké jsou možnosti návratu k této koncepci v současné době a je tento návrat ještě možný? Jakou roli hraje dnes v rámci "starání se" škola a jaká je úloha učitele? Samotná práce je rozdělena do tří oddílů, jež jsou věnovány srovnání vnímání duše v období antiky, novověku, Patočkovu pojetí dějin a životních pohybů a tázání, dialogu a objevování vlastního počátku jako náležitostí, bez nichž se vzestupný duševní pohyb nemůže uskutečnit. Péče o duši souvisí též s fenoménem svobody jako svobody k něčemu, co nás zakládá. Postupně se vyjevuje nezbytnost aktualizace pečování o duši v současné době, v níž hraje velice důležitou roli škola jako hlavní participant v procesu výchovy.
|
|
|
Kritický úvod do vztahu filosofie a výchovy jako fenoménu v postmoderní době
Petrescu, Armand ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Název práce je Kritický úvod do vztahu filosofie a výchovy jako fenoménu v postmoderní době. Můžeme ji vnímat, jako tři oddělené celky. Předěl mezi nimi není toliko tematický jako spíše historický. V části první se živě zabýváme Platónem. V části druhé odkrýváme Patočkovy úvahy nad filosofií a výchovou. A v poslední, třetí části se noříme do tematicky podobně laděné práce Hogenové. V průběhu této naší cesty postupně, ale velice jemně, odkrýváme společnou účast těchto tří filosofů na jediné filosofické tradici. Naším úkolem je tuto tradici postupně odkrýt, pochopit, ale především prožít a na konci se rozhodnout, zda se k ní přidáme, či ji jako nepotřebnou odvrhneme. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.