Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 30 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Stanovení a ochrana státní hranice ČSR a ČSSR
Jindra, Ondřej ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Během studia podkladů o stanovení a ochrany státní hranice Československé a Československé socialistické republiky jsem vycházel z uvedené literatury a právních předpisů platných a účinných v době jejich užití. Nepostradatelné informace jsem pak čerpal při konzultacích s vedoucím mé diplomové práce. Tato práce se zabývá původními kontrolními orgány z minulých století, které hlídkovaly na hranicích, jakož i ozbrojeným sborem - Finanční stráží. Ta vznikla již za rakouské monarchie a pokračovala ve své činnosti i po vzniku Československa. Současné hranice České republiky vychází z historických pramenů, na které se československá vláda odkazovala při vzniku Československé republiky. Díky těmto snahám máme dnešní podobu státních hranic, jakou známe. Stanovení těchto hranic však nebylo vůbec jednoduché a již na počátku své existence se Československo muselo vojensky zasadit o udržení vytyčených hranic. Největší ostraha a ochrana hranic probíhala během 30. let 20. století, kdy se Československá republika připravovala na válečný konflikt, ke kterému ale nakonec nedošlo. Nejvýznamnější postavení zde zastávala Finanční stráž, která v případě vojenského konfliktu byla začleněna do Stráže obrany státu společně s armádou, četnictvem a policií. Jednalo se o první sled obrany Československé republiky. Tyto vojenské...
Nová synagoga Jihlava
Bednařík, Adam ; Baranyai, René (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
Architektonická studie se zabývá vytvořením nové synagogy v Jihlavě, v místě původní vypálené jihlavské synagogy z roku 1931 německými nacisty. Návrh pracuje s myšlenkou obnovy vypálených základů, parkánové zdi a začlenění přilehlého opevnění. Jedna z hlavních myšlenek návrhu je práce s kontrastem - uzavřenost x otevřenost. Principy projektu vychází z historie židovské kultury, její symbolice a jednoduchostí urbanistického i dispozičního řešení. Návrh se dále zabývá prostory pro židovskou obec, košer restauraci a mikve. Budova židovské obce poskytuje prostory pro administrativu, výuku, komunitní prostory a muzeum. Náplní projektu je zároveň vytvořit nové vazby k původnímu návrhu parku G.M a prostory pro veřejnost, kde by získala informace o judaismu, způsobu života židovské komunity a jejich historii.
Nová synagoga Jihlava
Mašková, Klára ; Gürtler,, Ivan (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
Diplomový projekt zpracovává návrh synagogy a dalších budov židovské obce v Jihlavě. Práce je vyhotovená ve formě architektonické studie. Kromě synagogy navrhovaný soubor budov obsahuje také košer restauraci, která se vyznačuje specifickým provozem kuchyně, a administrativu židovské obce s přednáškovým sálem a komunitní knihovnou. Celý komplex je doplněn podzemním parkováním a potřebným technickým zázemím. Řešené území je situováno na kraji historického centra Jihlavy a charakter místa je silně determinován přítomností opevnění a hradební zeleně. Základem konceptu je čitelný urbanismus, který opisuje linii hradeb. Mezi navrhovaným komplexem budov a hradebními zdmi zůstává zachován pás zelně a parkových úprav, který valorizuje městotvorný potenciál místa. Výše zmíněné funkce jsou rozčleněny do oddělených objektů. Pro všechny budovy byl zvolen jednotný architektonický jazyk jednoduchých kubických objemů. Principy konstrukčního a dispozičního uspořádání jednotlivých budov se liší podle jejich provozů.
Stavební vývoj kostela nejsv. Trojice v podhradí Rabí v pozdním středověku
Glombová, Pavla ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Východisko pro tuto bakalářskou práci je Willenbergova veduta hradu Rabí a jeho podhradí, na které je vyobrazen kostel Nejsvětější Trojice s podsebitím nad východním závěrem. Práce řeší otázku vzniku, datace a rekonstrukce tohoto zajímavého fortifikačního prvku. V řešení vědecké otázky může být nápomocný archeologický výzkum zásypu klenby kostela. Závěr práce zařazuje fortifikační vývoj fází opevnění hradu i kostela.
Rampant architecture in the Iron age central Italy
Staničová, Jana ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Musil, Jiří (oponent)
Táto bakalárska práca sa venuje predrímskym fortifikáciám na území Etrúrie a starovekej Umbrie. Prvú časť tvorí popis jednotlivých typov muriva používaných v tejto oblasti a ich zaradenie do typologických kategórií. Hradby boli umiestňované priamo v strmom svahu, preto sa práca zaoberá i technickým riešením tohto problému. Druhá časť je napísaná formou katalógu radeného podľa regiónu a miest. Popisuje umiestnenie hradieb, typ použitého muriva i použitý materiál. Datovanie hradieb podlieha typologickým, funkčným i historickým kritériám. Nedielnou súčasťou hradieb sú brány, ktoré pokiaľ sú zachované, tak sú spomenuté v rámci katalógu. Cieľom práce je nielen vytvorenie katalógu hradieb, ale hlavne ich analýza a porovnanie. Kvôli prehľadnosti sú nazhromaždené informácie prevedené do tabuliek, grafov a máp. Dôraz sa kladie obzvlášť na ich spoločné znaky, ako typ muriva a obdobie v ktorom vznikli.Vďaka vytvoreným mapám môžeme pozorovať zmeny v type muriva a použitého materiálu v jednotlivých obdobiach. Práca má vytvoriť stručný a ucelený prehľad etruskej obrannej architektúry a zaznamenať zmeny a vývoj, ktorými si fortifikácie na tomto území počas doby železnej prešli. Kľúčové slová: staroveká Etrúria, staroveká Umbria, fortifikácie, murivo, archeológia, doba železná.
Žatec a severozápadní Čechy na počátku mladohradištního období (2. polovina 10. století)
Čech, Petr ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Macháček, Jiří (oponent) ; Moždzioch, Slawomir (oponent)
Předložená práce navazuje na diplomovou práci, která se zabývala osídlením a podobou žatecké raně středověké aglomerace v 9. století. Náplní disertace je zpracování keramiky, sídlištních situací a opevnění z 10. století. To umožnilo sledovat vývoj fortifikací a změny v sídlištní struktuře uvnitř sídelních komponent aglomerace v čase. Na základě terénních odkryvů byla vypracována relativní chronologie keramiky a podle dendrochronologických dat hypotéza o absolutní chronologii. Pod tímto náhledem byl proveden nový kvantitativní i kvalitativní rozbor informací o raně středověkých hradech a výšinných sídlištích z 9. a 10. století ve středním a dolním Poohří a v Podkrušnohoří. K novému pohledu také přispělo zpracování výzkumu hradu Drahúš. Na základě shromážděných informací a jejich rozboru byl odmítnut názor z 60. let 20. stol. o přiřazení hradů raného středověku na sledovaném území k územnímu útvaru Lučanů, který měl být v opozici proti středočeskému přemyslovskému patrimoniu. Zpracování výzkumu hradu Libušín u Kladna a tamní nálezy keramiky původem ze středního Poohří, bylo možno zařadit do chronologicko-typologického schématu keramiky podle žateckých výzkumů. V závěru byla vyslovena hypotéza o době začlenění území na Ohři a pod Krušnými horami pod nadvládu Přemyslovců. Klíčová slova Raný středověk,...
Vojenský tábor doby husitské
Feyfrlíková, Monika ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Biederman, Jan (oponent)
Cílem této práce je zmapování každodenního života ve vojenském táboře utrakvistických a katolických vojsk na území Čech v období husitských válek. Zaměřuje se především na různé stránky života v táboře jako je zásobování, ubytování, opevnění tábora, struktura velení a spravování tábora a jeho vybavení. Vychází z písemných a obrazových pramenů, ze zpráv normativního i vyprávěcího (historiografického) typu. Práce dále představuje jednotlivé vojenské řády. Detailněji se zabývá zbrojí, oděním a osobním vybavením osob nalézajících se ve vojenském ležení. Zvlášť se zaměřuje na úlohu a postavení žen a dětí ve vojenském táboře. Práce popisuje rozdíly mezi vojenskými tábory katolickými a utrakvistickými a jejich rozdělení na jednotlivé typy. Klíčová slova: husité, Čechy, zásobování, opevnění, odění, tábor, středověk.
Vojenské a politické souvislosti výstavby Maginotovy linie
Formánek, Ivo ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Maginotova linie patří neodmyslitelně k vojenským dějinám meziválečného období. Tato diplomová práce usazuje tento fenomén do širších politických a vojenských souvislostí. Zkoumané období lze vymezit koncem 1. světové a začátkem 2. světové války, avšak pro vysvětlení všech souvislostí bylo občas nutné tento rámec opustit. Hlavním objektem zájmu nejsou dějiny Maginotovy linie samotné, ale vše, co nějakým způsobem formovalo názory vojáků a politiků na její výstavbu. Zodpovězeny jsou otázky, proč k jejímu zbudování přistoupili, co si od tohoto kroku slibovali a jaké v něm spatřovali výhody či nevýhody. Analyzovány jsou také zřetelně negativní postoje, jaké k výstavbě opevnění zaujímala především politická levice. Prostor dostala také analýza francouzské meziválečné fortifikační školy. Velká pozornost je věnována reflexi Maginotovy linie v dobovém denním i odborném vojenském tisku, což spolu s rozborem postojů vojáků a politiků umožnilo alespoň z části odpovědět na otázku, zda je možno mluvit o mýtu Maginotovy linie. Tato práce ukazuje, že je to minimálně velmi problematické, neboť tato pevnostní soustava zásadnějším způsobem dobové myšlení neovlivnila, ani nebyla důsledkem mylných představ o budoucí válce.
Stavitelé a obránci dělostřeleckých tvrzí československého opevnění 1935 - 1938
Kužel, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Stále živá otázka možností obrany Československa v září roku 1938 nenechává spát mnoha badatelům i po více než sedmdesáti letech od podepsání potupného mnichovského diktátu. Nejmohutnějšími prvky pevnostního systému, dosud největší stavby na našem území, byly takzvané dělostřelecké tvrze zahrnující rozsáhlé podzemní prostory, spojující povrchové pevnosti projektované pro nejvyspělejší technické mechanismy meziválečného období. Kapitoly bakalářské práce se snaží otevřít nové pohledy na důvody výstavby opevnění v našich zeměpisných šířkách, exponovat stavby dělostřeleckých tvrzí v kontextu prvorepublikové fortifikace, přiblížit vynikající organizovanost složek zajišťujících jejich výstavbu a zdůraznit vynikající výběr vojáků zvláštních útvarů hraničářských pluků, který se projevoval nejen během příprav tvrzí na obranu, ale i po rozpuštění těchto útvarů. Klíčová slova Československo 1938, Mnichovská dohoda, opevnění, dělostřelecká tvrz

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 30 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.