|
|
Krize v Ústavu pro studium totalitních režimů v českém periodickém tisku
Svorník, Petr ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Základním cílem této práce je ukázat, že způsob zpravování o jednom tématu ve třech různých českých novinách se výrazně liší podle ideologie autorů i samotných novin. Zpravodajství by mělo být informativní, nestranné, bez hodnocení autora. Výsledný článek je však vždy určitým způsobem zaujatý. Autor nemusí používat hodnotící výrazy, aby hodnotil; může ovlivnit výsledek volbou těch správných mluvčích, jejich umístěním do výhodné či nevýhodné pozice nebo je může dokonce zcela vyřadit z textu. Autor si vybírá, který příběh bude vyprávět a který rámec použije. Tato práce se soustředí na krizi v Ústavu pro studium totalitních režimů z dubna 2013, kdy byl odvolán ředitel Daniel Herman a byla jmenována nová ředitelka Pavla Foglová. Tato událost studiu (skrytých) hodnocení a ideologie vyhovuje, neboť je úzce spojena s komunistickou minulostí českého národa - každý na ni má nějaký názor, novináře nevyjímaje. Po teoretickém výkladu základních pojmů a konceptů jako je signifikace, diskurz a ideologie následuje analýza tří nebulvárních českých novin: Lidových novin, Mladé fronty DNES a Práva. Jejich příběh je hlavním předmětem této práce.
|
|
| |
|
|
Gastronomie na stránkách prvorepublikového tisku v Čechách
Šemberová, Kristina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
V poslední době je v tuzemské gastronomii patrná renesance české kuchyně, zejména z období první republiky. Šéfkuchaři i novináři píšící o jídle se stále častěji odvolávají na prvorepublikovou gastronomii a vyzdvihují ji pro její kvalitu a chuť. Souborná publikace o stravování v období 1918 - 1938 v Čechách však chybí, útržkovité informace lze získat ze vzpomínkových knih pamětníků, z dějin všednodennosti a folkloristiky a v neposlední řadě i z dobového tisku. Právě na jeho základě vzniká v této práci obraz prvorepublikové gastronomie. Metodou obsahové analýzy jsou zkoumány 4 deníky (Lidové noviny, Národní listy, Český deník a Venkov) a 8 ženských časopisů (Ţena, Ţenské listy, Ţenský list, Ţenské noviny, Rozsévačka, Česká Ţena, Ţenský svět a Kalendář paní a dívek Československá žena na konkrétní rok), které vycházely po celé republice ve sledovaném období. Pro zjištění doplňujících faktů je použita metoda historické analýzy. Cílem práce bylo odpovědět na otázky, o jakých tématech a jakým způsobem se v prvorepublikových tiskovinách psalo o gastronomii, lze-li vysledovat určité tendence či vývoj. Pozornost je věnována i popisu jídelních zvyklostí různých vrstev společnosti, ve městech i na venkově a v průběhu roku. Do analýzy jsou zahrnuty tiskoviny z období významných gastronomických událostí roku...
|
|
|
Finská mediální krajina - tištěná média
Picková, Barbora ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Aplt, Daniel (oponent)
Bakalářská práce se věnuje popisu struktury současných tištěných médií ve Finské republice a jejich fungování. Zaměřuje se konkrétně na periodicky vycházející tisk, tj. noviny a časopisy. Úvodní část obsahuje zběžný přehled historických souvislostí, týkajících se finského mediálního systému a nastiňuje tak vznik a vývoj tisku, ale i ostatních médií, v této zemi. Dále práce popisuje hlavní charakteristiky tohoto systému v souvislosti s jeho ekonomickými, společenskými a politickými východisky. Ve třetí části text přibližuje některé konkrétní soudobé tituly a jejich pozici na finském trhu s tiskovinami. Internetem a jeho vlivem na tištěná média se zabývá závěrečná část práce, jejímž záměrem je nastínit v této souvislosti i výhled do budoucnosti finského tisku. Smyslem práce je podat ucelený přehled o finských tištěných médiích a jejich pozici v rámci finské mediální krajiny.
|
|
| |
|
| |
|
|
Denní tisk ve veřejných knihovnách
Strnad, Jakub ; Slámová, Hana (vedoucí práce) ; Machytka, Jan (oponent)
Cílem bakalářské práce je zjistit, jakým způsobem probíhají činnosti spojené s denním tiskem v pěti vybraných veřejných knihovnách. V úvodní kapitole je pomocí definic pojmů vymezena zkoumaná oblast, shrnuto předchozí zpracování tématu a představena metodologie výzkumu uskutečněného pomocí rozhovorů a dotazníku. V poslední části kapitoly jsou formulovány hypotézy. Ve druhé kapitole jsou charakterizovány všechny české celostátní deníky a zdokumentovány jejich internetové aktivity. Pokud mají tituly elektronickou verzi, je v této části práce podrobena testu funkčnosti. Kapitoly 3 a 4 prezentují výsledky výzkumu provedeného na pěti veřejných knihovnách různých velikostí. Třetí kapitola představuje zkoumané knihovny a popisuje průběh nákupu deníků v těchto organizacích se zvláštním důrazem na proces rozhodování. Ve čtvrté kapitole jsou zkoumány preference čtenářů novin ve vybraných knihovnách a intenzita jejich zájmu v průběhu času. Tato část práce je také věnována rozboru zbylých knihovnických činností, jako je katalogizace a vyřazování deníků. Třetí a čtvrtá kapitola jsou ukončeny shrnutím zjištěných skutečností. V závěru jsou potvrzeny nebo vyvráceny stanovené hypotézy.
|
|
|
Struktura odborového tisku v letech 1948-1956
Seemanová, Petra ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce Struktura odborového tisku v letech 1948-1956 se zaměřuje na období od 25. února 1948 - 26. února 1956. Pro objasnění celkového dobového kontextu popisuje první část práce historické reálie s důrazem na politiku. V souvislosti s tímto je zmíněno dění uvnitř Revolučního odborového hnutí (ROH), které se vyvíjelo zcela v souladu s politickým kurzem. Pro úplné dokreslení je taktéž popsána situace v českém tisku, která se odrážela v tisku odborového hnutí. Druhá a třetí část práce se nejprve zaměřuje na celkové fungování odborového tiskového aparátu. To zahrnuje popis organizace řízení tisku, fungování jeho distribuce, propagace a nastíněn je krátce systém jeho archivování. Práce se blíže zabývá fungováním redakcí i samotnými redaktory. Především jsou vyzdviženy osudy dvou redaktorů Františka Dvořáka a Jiřího Síly - osobností, které ve své době udávaly odborovému tisku směr. Podrobněji je taktéž představena problematika dělnických dopisovatelů. Detailněji se zde píše i o dobovém fungování vydavatelství Práce. Čtvrtá část se již zabývá samotnou strukturou tisku odborového hnutí. Tisk je zde rozdělen podle základních charakteristik noviny a časopisy vydávané ÚRO, svazový a sektorový tisk a závodní časopisy. Podrobnější rozbory důležitých titulů je možné nalézt v jednotlivých podkapitolách....
|
|
|
Gastronomie jako součást životního stylu na stránkách českých celostátních tištěných médií v období první Československé republiky
Zábrodská, Kristina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Vošahlíková, Pavla (oponent) ; Burešová, Jana (oponent)
Dizertační práce Gastronomie jako součást životního stylu na stránkách českých celostátních tištěných médií v období první Československé republiky představuje výsledky osmiletého výzkumu gastronomické žurnalistiky v prvorepublikovém tisku. První republika bývá nahlížena idealisticky přes filtr pozitivního sentimentu jako moderní, demokratický a prosperující státní útvar. Realita tomuto pohledu však zcela neodpovídá. Tato práce představuje úzký výsek prvorepublikového životního stylu na příkladu gastronomie, která odráží ekonomickou a sociální úroveň společnosti, a kriticky ji konfrontuje s historickými fakty. Vychází přitom z předpokladu, že gastronomii jakožto nedílné součásti života se média pravidelně věnovala. Obsahová analýza prokázala, že gastronomická žurnalistika měla své pravidelné rubriky ve sledovaných denících, ačkoliv se tak tehdy nenazývala. Analýza zahrnuje pět celostátních deníků vycházejících po celé období první republiky - Lidové noviny, Národní politiku, České slovo, Právo lidu a Venkov - a Rudé právo vzniklé v roce 1920. Svým obsahem listy postihují celé společensko-politické spektrum publika a lze se tak domnívat, že představují téměř kompletní pluralitu názorů. Do analýzy jsou zahrnuta pouze víkendová vydání ve vybraných letech signifikantních pro vývoj mladé republiky - od...
|
|
|
Dělnický a odborový tisk na Kladensku v meziválečném období (1918-1938)
Borová, Zuzana ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se bude zabývat fungováním dělnického tisku na Kladensku v meziválečném období, tedy v letech 1918-1938. V teoretické části práce budou nejprve popsány počátky těžebního a hutního průmyslu na Kladensku, hlavní pozornost autorky bude věnována především Pražské železářské společnosti a Poldině huti, jejichž rozvoj bude mít velkou roli v praktické části této práce. Součástí této kapitoly bude také nastínění rozvoje města Kladna a také vývoje národnostního složení jeho obyvatelstva do konce sledovaného období. Následně se autorka práce bude věnovat popisu pracovního i soukromého života kladenských dělníků za první republiky. V této kapitole bude také popsáno působení odborů či změny v legislativě mající přímý dopad na hlavní profese na Kladensku, tedy na horníky a hutníky. Poslední kapitola teoretické části práce pak bude věnována počátkům dělnického tisku na Kladensku s důrazem na vývoj listu Svoboda, který hrál v tomto regionu zásadní roli. V praktické části bude autorka zkoumat celkem pět vybraných titulů z Kladenska, jejichž cílovým publikem byli především kladenští dělníci, ať už horníci či hutníci. Autorka práce zvolila následujících pět: Dělnické listy, Stráž svobody, Naše hory a hutě - Horník, Strojník a topič a Poldi Nachrichten. Ty byly vybrány z toho důvodu, že...
|
host ::
RSS.