|
| |
|
|
Nedoslýchavý člověk v procesu edukace
Havelková, Pavlína ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá procesem edukace nedoslýchavých lidí. Práce vychází z příslušné odborné literatury a je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce shrnuje klasifikaci osob se sluchovým postižením, nedoslýchavost a její specifika. Dále se práce podrobněji zaměřuje na vzdělávání osob se sluchovým postižením a zabývá se vývojem vzdělávání těchto osob. Mimo jiné se zajímá i o legislativní opatření ve vztahu ke školství a konkrétně se zaměřuje na vzdělávání nedoslýchavých osob na různých typech a stupních škol. Teoretická část je zakončena popisem aktuální situace v České republice v kontextu vybraných oblastí vzdělávání osob s postižením sluchu. Praktická část sestává z výzkumného šetření provedeného pomocí rozhovorů, které jsou analyzovány výzkumnou metodou zakotvené teorie. Praktická část za pomoci výzkumného šetření zjišťuje, jaké postoje zaujímají nedoslýchaví lidé při studiu. Práce si klade za úkol zjistit, s jakými pozitivy a negativy se tito lidé setkávají při svém studiu. Výstupy výzkumného šetření poukázaly na jevy, které se ve školství objevují a jak je respondenti vnímají. Závěrem jsou shrnuty poznatky z výzkumu a literatury a formulována doporučení, jak podpořit úspěšný průběh vzdělávacího procesu.
|
|
|
Individuální logopedická péče ve školách pro sluchově postižené
Livečková, Miluše ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Předmětem zájmu práce bylo sledování a porovnávání komunikačních kompetencí žáků první třídy s různým typem, stupněm sluchové vady a také s jinými životními podmínkami. Metodika práce vychází z principů kvalitativního výzkumu; jedná se o případové studie tří žáků z prvního ročníku třídy pro děti se sluchovým postižením a porovnávání logopedické péče těchto tří žáků, kteří mají různou sluchovou vadu a různou kompenzaci sluchové vady. Byly studovány nejprve dostupné materiály sledovaných žáků, v druhé fázi byla pro tuto práci ke sběru dat použita technika zúčastněné pozorování - úplný pozorovatel. Zjišťování porozumění a slovní zásoby proběhlo pomocí sady vybraných tématicky zaměřených piktogramů. Během šetření byly zjištěny výrazné rozdíly mezi pozorovanými žáky. Nedoslýchavý chlapec se sluchadly komunikoval srovnatelně se svými vrstevníky bez sluchového postižení a měl velmi dobrou slovní zásobu, což je pravděpodobně dáno pravidelným nošením sluchadel od raného dětství, včasnou sluchovou i řečovou výchovou a výbornou spoluprací a podporou rodiny. Další dva žáci - dívka (zbytky sluchu, sluchadla) a chlapec (kochleární implantát) - mají srovnatelně malou slovní zásobu v mluvené řeči a komunikují převážně znakovým jazykem. Nízká úroveň mluvené řeči u chlapce s kochleárním implantátem je pravděpodobně...
|
|
|
Identita nedoslýchavých lidí
Havelková, Pavlína ; Stará, Radka (vedoucí práce) ; Hudáková, Andrea (oponent)
Bakalářská práce pojednává o identitě nedoslýchavých lidí. Tato práce vychází z příslušné odborné literatury a je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Obsahem teoretické části je identita, charakteristika a klasifikace faktorů ovlivňujících identitu člověka obecně. Práce se zaměřuje na formování identity u nedoslýchavých osob. Praktická část na základě výzkumného šetření verifikuje faktory ovlivňující identitu u nedoslýchavých lidí, uvedené v teoretické části. Závěrem autorka shrnuje poznatky z literatury i z výzkumu a formuluje doporučení, která navrhují, jak minimalizovat negativní faktory při formování identity a jak podporovat zdravý vývoj identity nedoslýchavého jedince.
|
|
|
Identita nedoslýchavých lidí
Havelková, Pavlína ; Zbořilová, Radka (vedoucí práce) ; Hudáková, Andrea (oponent)
Bakalářská práce pojednává o identitě nedoslýchavých lidí. Tato práce vychází z příslušné odborné literatury a je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Obsahem teoretické části je identita, charakteristika a klasifikace faktorů ovlivňujících identitu člověka obecně. Práce se podrobněji zaměřuje na formování identity u nedoslýchavých osob. Autorka též popisuje problematiku subkultur, konkrétně subkulturu nedoslýchavých. Praktická část na základě výzkumného šetření verifikuje faktory ovlivňující identitu u nedoslýchavých lidí, uvedené v teoretické části. Závěrem autorka shrnuje poznatky z literatury i z výzkumu a formuluje doporučení, která navrhují, jak minimalizovat negativní faktory při formování identity a jak podporovat zdravý vývoj identity nedoslýchavého jedince.
|
|
|
Komentovaný překlad: Lukas oder: Unser Weg zum CI, Kessler, A., Schulz- Kirchner Verlang GmbH, Indstein 2000
Petrdlíková, Jana ; Žárská, Monika (vedoucí práce) ; Maroszová, Jana (oponent)
Cílem této práce je přeložit část knihy Lukas, oder unser Weg zum CI z německého originálu do češtiny, provést překladatelskou analýzu a vytvořit komentář k překladu. Práce se skládá ze dvou hlavních částí: vlastního překladu a komentáře k překladu. Druhá část práce se dále dělí na překladatelskou analýzu, provedenou podle modelu Christiane Nordové a nástin překladatelských problémů a posunů.
|
|
|
Psychosociální důsledky tinnitu
Svatošová, Martina ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Krahulcová, Beáta (oponent)
Anotace: Diplomová práce "Psychosociální důsledky tinnitu" vychází z obecnějšího pojetí tohoto fenoménu jako civilizační choroby. Symptom, který tinnitus představuje, je v České republice podceňován, podobně pak i možnosti léčby a samotný dopad tinnitu na život člověka a jeho okolí, který může mít až drtivé následky. Vyrovnávání se s tinnitem bývá velmi obtížné, ne-li nemožné, a ve svém důsledku může vést až k suicidálnímu pokusu. Podobně negativní vliv jako na šelestáře mívá tinnitus i na jeho nejbližší okolí, které ho nemusí chápat a rozumět mu.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u gerontologických pacientů na traumatologii
LUKEŠOVÁ, Lenka
Teoretická část práce na téma ,,Specifika ošetřovatelské péče u gerontologických pacientů na traumatologii,, se zabývá gerontologií a vymezením gerontologického pacienta obecně, fyzickými a psychickými změnami ve stáří, komunikací se seniory obecně a komunikací se seniorem s poruchami sluchu a zraku, příčinami traumat u seniorů a zvláštnostmi v ošetřovatelské péči o gerontologické pacienty po traumatu.Cíle práce byly stanoveny dva. Prvním cílem bylo zjišťováno, jaké problémy překonávají sestry při péči o gerontologické pacienty na traumatologii. Pomocí druhého cíle bylo zjišťováno, na jaké problémy se zaměřují sestry zvláště u gerontologických pacientů na traumatologii.Kvantitativní šetření probíhalo v nemocnicích České Budějovice, Písek, Jindřichův Hradec a Liberec. Ke sběru dat byla použita metoda dotazníku. Dotazník byl anonymní a obsahoval 22 otázek zaměřených na gerontologické pacienty obecně, na demenci u gerontologických pacientů, nedoslýchavost, vyprazdňování a ztrátu dentice u pacientů.Otázky měly odpovědět na následující hypotézy. Sestry vnímají nedoslýchavost jako náročnou překážku při péči o gerontologické pacienty hospitalizované na traumatologii. Sestry vnímají demenci jako náročnou překážku v péči o gerontologické pacienty hospitalizované na traumatologii. Sestry pracující na traumatologii se zaměřují na ztrátu dentice a tím způsobené potíže s přijímáním stravy u gerontologických pacientů. Sestry pracující na traumatologii se zaměřují na problémy s vyprazdňováním u gerontologických pacientů.Závěrem lze říci, že sestry vnímají péči o gerontologické pacienty jako náročnou, ale zároveň vědí, že je důležité se k těmto pacientům chovat individuálně a jak problémy spojené se seniory řešit.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.