|
|
Znárodnění a konfiskace v letech 1945 - 1948
Holfeld, Christian ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Diplomová práce se primárně zabývá tzv. první etapou znárodňovacího procesu v Československu, který probíhal v letech 1945-1948 a současně poválečnými konfiskacemi ze stejného období. Cílem práce je nejprve popis a analýza dobových relevantních právních předpisů a jejich přiměřené zasazení do historického kontextu. Tomuto námětu je obsahově přizpůsobeno pět tematických kapitol. Nejprve se pokouší vymezit základní pojmy, kterými jsou znárodnění, zestátnění, socializace, vyvlastnění a konfiskace. Následně zkoumá základní historické kořeny pojmu znárodnění. Činí tak zejména porovnáním přístupů k vlastnickému právu prizmatem dvou dominantních ideologií, a to liberalismu a socialismu. Jádro práce pak obsahově tvoří samotné znárodňovací a konfiskační dekrety a otázky související. K této problematice měl úzký vztah i institut národní správy. Z pohledu zákonodárce bylo třeba také odlišit, které majetkové podstaty se stanou předmětem konfiskace a které naopak předmětem znárodnění. Znárodnění podlehl nejprve filmový průmysl, následně doly a velké průmyslové podniky, potravinářský průmysl, bankovnictví a pojišťovny. Bezprostředně navazující část velmi stručně mapuje další osud majetku znárodněného v první etapě, jakož i majetku, který dosud znárodněný nebyl. Činí tak zejména prezentací souvisejících právních...
|
|
|
Úloha československých odborů v letech 1945-1948
Padevět, Pavel ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Základy odborového hnutí byly v českých zemích položeny na přelomu 19. a 20. století. Dělníci v nich nalezli způsob, jak bojovat se zaměstnavateli o vylepšení svých pracovních, mzdových a sociálních podmínek. Někdy se opravdu jednalo o ekonomický boj, když dělníci zahájili stávku a přerušili tím výrobu, jindy stačila dohoda po společném vyjednávání. K větší efektivitě prosazování svých požadavků se od vzniku Československa pokoušeli odboráři propracovat sjednocením, ale z důvodu politické různorodosti všechna jejich jednání skončila neúspěchem. Odborová jednota nastala až po okupaci nacistickým Německem a pod rouškou legálnosti odborů se v nich začala utvářet významná odbojová skupina. Poválečná obnova státu, na které se odbory měly nemalou měrou podílet, byla ve spojení s jejich tehdejší popularitou velkou příležitostí vytvořit pro zaměstnance co nejpříznivější podmínky. Ozbrojené stráže závodů, ve kterých na výrobu dohlížely závodní rady podléhající odborové pravomoci, nebo správa národního pojištění byly novými benefity, pomocí kterých se měly zlepšovat pracovní a mzdové podmínky pracujících. Odbory však v té době již ztratily svou tvář a jejich členská základna svou nespokojenost dávala najevo stávkami a demonstracemi.
|
|
|
Znárodňovací dekrety prezidenta republiky
Schneeweiss, Dan ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent)
Znárodňovací dekrety prezidenta republiky Abstrakt Tato diplomová práce přináší ucelené pojednání o znárodňovacích dekretech prezidenta republiky, a s tím související první vlnou znárodnění v Československu. Tato první vlna znárodnění se uskutečnila jen několik měsíců po konci druhé světové války. Primárním cílem této práce je důkladná analýza znárodňovací legislativy první etapy znárodnění, přičemž je kladen důraz na její historické kořeny, a to zejména s ohledem na roli osoby prezidenta Edvarda Beneše. V rámci práce jsou nejprve vysvětleny základní pojmy související se znárodněním, čímž je vytvořen nezbytný teoretický základ pro části následující. V druhé části jsou podrobně zkoumány historické souvislosti, které daly vzniknout samotné ideji a koncepci znárodnění. Zvláštní prostor je v této části věnován klíčové osobě československé exilové politiky a současně prezidentovi Benešovi. Třetí až sedmá část tvoří samotné jádro předkládané diplomové práce. V těchto částech jsou podrobně rozebírány vlastní znárodňovací dekrety prezidenta republiky. Do této kategorie prezidentských dekretů patří celkem pět předpisů - dekret č. 50/1945 Sb. o opatřeních v oblasti filmu, dekret č. 100/1945 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, dekret č. 101/1945 Sb., o znárodnění některých podniků průmyslu...
|
|
|
Znárodnění a konfiskace v letech 1945 - 1948
Mikule, Ondřej ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Znárodnění a konfiskace v letech 1945 - 1948 Abstrakt Tématem práce je otázka znárodnění a konfiskací proběhlých v Československu v letech 1945 až 1948. V úvodních kapitolách se věnuje vymezení pojmů znárodnění a konfiskace a jejich historicko-právním souvislostem. Bližší pozornost je věnována prvorepublikové pozemkové reformě, která má s vývojem po roce 1945 blízkou souvislost. Následuje pojednání o politických a národohospodářských koncepcích, které vznikaly za 2. světové války v rámci domácího i zahraničního odboje a v nichž zaznívaly požadavky na zásadní hospodářskou transformaci Československa. Diskutovány jsou postoje Edvarda Beneše a rovněž jednání moskevského a londýnského exilu o budoucím Košickém vládním programu. Další kapitoly se zaobírají znárodněním a konfiskacemi v roce 1945, kdy je pojednáno o jednotlivých znárodňovacích a konfiskačních dekretech, procesu jejich vzniku s přihlédnutím zejména k jednáním na schůzích vlády a rovněž je věnována pozornost institutu národní správy, který k nim měl velmi blízký vztah. V období let 1946 až 1947 je pojednáno o revizi prvorepublikové pozemkové reformy a dalších opatřeních ve vztahu k pozemkovému vlastnictví, sporům o způsob naložení s průmyslovými konfiskáty, tedy konfiskovanými podniky menší a střední velikost. Jedna kapitola je věnována převzetí...
|
|
|
Anglo-íránská ropná krize. USA, Velká Británie a íránská ropa, 1950-1953
Rendl, Adam ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce mapuje jedno z nejbouřlivějších období v íránské historii. Když se v roce 1950 Muhammad Mosaddek dostal k moci a stal se premiérem Íránu, prosadil zákon o znárodnění ropné společnosti AIOC, která byla pod kontrolou Velké Británie. Ta vlastnila většinový podíl na koncesích společnosti a jednalo se o jednu z jejich nejdůležitějších zámořských investic. Znárodnění tedy vyvolalo okamžitý spor s britskou vládou, která začala konat s cílem navrátit společnost zpět do svých rukou. Započaly nejen diplomatické, ale i vojenské a utajené politické aktivity, které měly za cíl postupně oslabit Mosaddekovu pozici, aby ho bylo možné, v případě neúspěchu diplomatických jednání, odstranit. Proti této aktivitě zpočátku vehementně protestovaly Spojené státy americké. Prezident Truman totiž věřil, že vyhrocení situace v Íránu může způsobit inklinaci země k Sovětskému svazu a způsobit tak pronikání komunismu na Blízký východ. Nicméně jak situace postupně eskalovala a stále se nedařilo dosáhnout potřebné dohody, začali Američané svůj postoj přehodnocovat. Tato změna postoje nakonec vyvrcholila sesazením Muhammada Mosaddeka pomocí vojenského puče a přivedla tím Írán do více než 20 let trvajícího období diktatury. Tato práce má za cíl v první části důkladně popsat období od začátku ropného sporu až...
|
|
|
Likvidace soukromého sektoru, drobných a středních živnostníků, v Československu v letech 1948-1953
Buštová, Iva ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Diplomová práce "Likvidace soukromého sektoru, drobných a středních živnostníků, v Československu v letech 1948 - 1953" se zaměřuje na období po únoru 1948, kterým je datován nástup Komunistické strany Československa k moci, a zabývá se jedním aspektem proměny Československého hospodářství v tomto období, zejména vymizením soukromého sektoru, středních a drobných živnostníků, a vzniku socialistického sektoru jako jediného segmentu národního hospodářství. Práce sleduje proměnu postoje Komunistické strany Československa k soukromému podnikání mezi lety 1945-1949, a kroky, které v postupu proti drobným a středním živnostníkům činila, ale zároveň popisuje postup státních orgánů a dalších institucí, jakými byly národní výbory, ministerstva, nebo Svaz československých živnostníků, které v tomto procesu sehrály důležitou úlohu. Práce zachycuje způsob, jakým byly soukromé podniky v obchodě, řemesle, dopravě a pohostinství zapojovány do podniků socialistického sektoru anebo likvidovány v období mezi lety 1948-1953. Celý proces je zasazen do širšího historického pozadí. Výzkum zahrnuje tři roviny zkoumání a to rovinu legislativní, rovinu dalších institucí podílejících se na celém procesu na základě instrukcí vedení KSČ, a třetí rovinu tvoří sami živnostníci a jejich způsob vyrovnávání se se situací. Klíčová...
|
|
|
Znárodnění a konfiskace v letech 1945 - 1948
Holfeld, Christian ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Diplomová práce se primárně zabývá tzv. první etapou znárodňovacího procesu v Československu, který probíhal v letech 1945-1948 a současně poválečnými konfiskacemi ze stejného období. Cílem práce je nejprve popis a analýza dobových relevantních právních předpisů a jejich přiměřené zasazení do historického kontextu. Tomuto námětu je obsahově přizpůsobeno pět tematických kapitol. Nejprve se pokouší vymezit základní pojmy, kterými jsou znárodnění, zestátnění, socializace, vyvlastnění a konfiskace. Následně zkoumá základní historické kořeny pojmu znárodnění. Činí tak zejména porovnáním přístupů k vlastnickému právu prizmatem dvou dominantních ideologií, a to liberalismu a socialismu. Jádro práce pak obsahově tvoří samotné znárodňovací a konfiskační dekrety a otázky související. K této problematice měl úzký vztah i institut národní správy. Z pohledu zákonodárce bylo třeba také odlišit, které majetkové podstaty se stanou předmětem konfiskace a které naopak předmětem znárodnění. Znárodnění podlehl nejprve filmový průmysl, následně doly a velké průmyslové podniky, potravinářský průmysl, bankovnictví a pojišťovny. Bezprostředně navazující část velmi stručně mapuje další osud majetku znárodněného v první etapě, jakož i majetku, který dosud znárodněný nebyl. Činí tak zejména prezentací souvisejících právních...
|
|
|
Zánik soukromého podnikání v Československu v kontextu právních změn v letech 1948--1964
Danielovský, Martin ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent)
Cílem diplomové práce je popsat a analyzovat postupný zánik soukromého podnikání v Československu v letech 1948 - 1964 a to na základě rozboru příslušných právních norem. Teoretická část práce se zabývá rozborem právních předpisů zakotvujících znárodnění, přičemž tyto právní předpisy zasazuje do politického a ekonomického rámce tehdejšího Československa. Práce se soustředí nejen na druhou vlnu znárodnění a státní zásahy do ekonomiky, ke kterým došlo po únoru 1948, ale akcentuje, že k prvním významným změnám v národním hospodářství došlo v Československu ještě v období před únorem 1948 prostřednictvím dekretů prezidenta republiky z října 1945. Analytická část práce hodnotí průběh znárodnění na příkladu osmi vybraných podniků. Práce přináší zjištění, že průběh znárodnění zkoumaných podniků z velké části odpovídal zákonným požadavkům na znárodnění. Na druhé straně je však nutné vzít v potaz, že právní předpisy upravující znárodnění byly silně ovlivněny politickou situací v Československu, to znamená, že jejich cílem byla likvidace soukromého podnikání.
|
|
|
Vývoj právní formy Škodových závodů v Plzni v letech 1859 - 1946
Valentová, Vendulka ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Bažantová, Ilona (oponent) ; Vojáček, Ladislav (oponent)
Anotace: Předmětem této práce je vývoj právní úpravy podnikání Škodových závodů od roku 1859, představující vlastní založení podniku do roku 1946, kdy došlo k jeho znárodnění. V kontextu s tímto vývojem se práce zabývá i ekonomickými a sociálními aspekty, které ovlivňovaly charakter tohoto podniku. Výzkum se zaměří na právní normy a jejich realizaci ve Škodových závodech. Analýza většiny právních předpisů, podle nichž se vyvíjela právní forma sledované firmy, by měla ukázat přínos nebo opačný vliv na pozitivní vývoj podniku.
|
|
|
Historie majetku hlubocké větve Schwarzenbergů v období 1938-1950
Vochozka, Šimon ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce je věnována rozboru historie majetkového souboru hlubocké větve rodu Schwarzenbergů v období předcházejícím 2. světovou válku, v průběhu tohoto válečného konfliktu a v letech bezprostředně navazujících. Z těchto tří period je zájem soustředěn především na události poválečného období, jejichž hlubší rozbor může také více napovědět o tehdejší politické a společenské situaci, zejména pak na zákon č. 143/1947 Sb., o převodu vlastnictví majetku krumlovsko-hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou, včetně procesu jeho tvorby a přijímání, jakož i důsledkům, které aplikace tohoto zákona vůči majetku hlubocké větve Schwarzenbergů přinesla. Další historie zájmového majetkového souboru je pak sledována až do okamžiku jeho definitivního začlenění do systému socialistického hospodářství, které znamenalo jeho konečnou likvidaci.
|
host ::
RSS.