|
|
(Ne)pohyblivé obrázky hororu. Narativní a stylistická funkce fotografie (nejen) v hororovém filmu.
KRATOCHVÍLOVÁ, Lenka
Cílem práce je otevřít otázku o roli a použití fotografie v hororovém filmu. Práce v prvním kroku bude nastiňovat žánr hororu a ukazovat jej v různých druzích umění. V druhém kroku se práce bude soustředit na hororový film, bude uvedena jeho krátká historie, co diváka na hororu přitahuje a charakteristika hororového filmu. Ve třetím kroku se práce bude zabývat funkcí fotografie jako důležitého prvku v naraci filmu. Přirozeně bude zmíněna i stylistická funkce, kdy fotografie funguje jako trik. Všechny funkce fotografie budou ukázány v příkladech hororových a nehororových filmů.
|
|
|
Novela Marie Alexandra Klimenta a její filmová adaptace Václava Vorlíčka
HLAVÁČKOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá analýzou novely Marie z roku 1960 z pera českého prozaika Alexandra Klimenta v komparaci se stejnojmennou filmovou adaptací, již roku 1964 zrežíroval Václav Vorlíček. Soustředí se na popsání obou narativů především v kategorii příběhu a postav, pozornost je taktéž věnována aspektu vypravěče, událostí a prostoru. Prostřednictvím analýzy jednotlivých kategorií a jejich následného porovnání v obou narativech si práce klade za cíl zjistit, zda se příběh přenosem z média literárního do média filmového mohl změnit, a pokud ano, jaký vliv mělo dané médium na interpretaci samotného příběhu.
|
|
|
Budoucnost kinoprůmyslu po koronakrizi
Bláha, Richard ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Role kinoprůmyslu se v posledních letech dostala na rozcestí. Před koronou byla kina na výsluní, kdy slavila rekordní tržby v roce 2019. I bez koronakrize se očekával úpadek, s jejím příchodem se však urychlil nárůst streamovacích platforem, čímž tradiční distribuce skrz kina utržila ránu, ze které se v budoucnu již nemusí zotavit. Během pandemie kinoprůmysl prakticky úplně zamrznul a na výsluní se naopak dostaly právě streamovací platformy. Pandemie se však konečně přiblížila ke svému konci a kina znovu nabírají na síle. Cílem této práce je zjistit, zda se kina po koronakrizi dokáží postavit zpět na nohy a dokáží koexistovat vedle streamovacích platforem, či jestli se stanou pouze výsadou těch největších a nejdražších filmů a ty menší najdou svůj domov výhradně na streamovacích platformách. Abych byl schopen tuto problematiku blíže rozebrat, podíváme se na roli kin a streamovacích platforem před a po koronakrizi a následně porovnáme tržby z kin před a po koronakrizi s nárůstem předplatitelů streamovacích platforem a představíme si názory diváků i odborníků z oboru a podíváme se na praktiky hollywoodských studií. Výsledná práce by tak měla čtenáře obeznámit s aktuálním děním ve filmovém průmyslu a dát mu jasný přehled o tom, jakým směrem se bude v následujících letech vyvíjet.
|
|
|
Viktor Cabadaj: analýza filmové postavy
Novák, Karel ; Rosenfeldová, Jana (vedoucí práce) ; Šuhajová, Klára (oponent)
Viktor Cabadaj je jednou z nejvýraznějších, až legendárních filmových postav české populární kultury, která baví již celé generace diváků. Nikdo se však dosud nezeptal, jaký je skutečně Viktor Cabadaj, proč tolik přitahuje a fascinuje? Kombinací obsahové analýzy a teorie znaků filmové postavy Richarda Dyera, tato práce zjišťuje, jaká je filmová postava Viktor Cabadaj v prostředí filmu "Sněženky a machři" (1982). Z tohoto filmu byly získány jak kvalitativní, tak kvantitativní data, provedena jejich analýza a interpretace. Výsledky výzkumu dokázaly, že Cabadaj je hlavní postavou filmu, věčný leader, hlavní a vtipný organizátor mnoha zápletek filmu. Jeho podstata byla zjišťována zkoumáním jeho vztahů, jeho pozice v sociální struktuře, jeho akcí, promluv, mluvy druhých o něm, jeho tzv. objektivních korelátů, vzhledu, gestikulace, významu jeho jména a příjmení, předchozí znalosti obecenstva, a mizanscény. Nejvýznamější získaná informace o objektu výzkumu je jeho dualismus. Vstupuje do myslí svého okolí i filmových diváků tím, že kombinuje mistrovství v boji o sociální moc, a zdánlivé vážné chyby konání. Tím provokuje své okolí, aby neustále přemýšlelo o něm a jeho akcích, analyzovalo je, srovnávalo a hodnotilo. Bylo určeno, že Cabadaj je z moderního úhlu pohledu celebrita. Můžeme pomocí této případové...
|
|
|
Rozdíly v recepci metonymie ve fotografii a ve filmu z pohledu recepční estetiky
Christovová, Tereza ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Borecký, Felix (oponent)
Diplomová práce "Rozdíly v recepci metonymie ve fotografii a ve filmu z pohledu recepční estetiky" se zabývá rozdílným využitím rétorické figury metonymie ve vizuálních sděleních. Metonymie, která je považována primárně za okrasný prostředek jazykového vyjadřování, je často rozpoznatelná i v čistě vizuální informaci, jakou poskytuje fotografie či určité záběry filmů. Rovněž ve vizuálním sdělení je metonymie často využívána k jistému přikrášlení zobrazovaného obsahu nebo přinejmenším jeho úpravě. Právě na takové případy použití metonymie se diplomová práce zaměřuje, a to za využití metody recepční estetiky, která byla dosud aplikována pouze na literární díla. Předmětem zájmu recepční estetiky jsou tzv. místa nedourčenosti a horizont očekávání, na které se tato práce vedle metonymického vyjadřování ve filmu a ve fotografii zaměří. První část práce věnuje pozornost teorii recepční estetiky a jejím hlavním představitelům. Druhá část práce se zabývá vztahem recipientů a médií, konkrétně fotografie a filmu. Poslední část práce tvoří teorie rétorických figur - především pak metonymie a jejího zvláštního typu synekdochy - a její aplikace zaměřující se na konkrétní možnosti recepce metonymického vyjadřování ve fotografii a ve filmu.
|
|
|
Zobrazení boha ve filmu
Duda, Miroslav ; Martínková, Libuše (vedoucí práce) ; Kropáček, Luboš (oponent)
Tato práce si klade za cíl systematicky zmapovat zobrazení Boha na filmovém plátně s hlavním důrazem na hollywoodskou produkci, neboť ovlivňuje celou západní kinematografii, od jejích počátků až do dnes. Systematicky popisuje různé způsoby zpracování tématiky s ohledem na dobový, kulturní a společenský kontext. Přibližuje vznik hlavních aspektů a východisek filmové cenzury, která je i v sekularizovaných společnostech značně ovlivněna náboženstvím. Popisuje metody a přístupy jednotlivých režisérů k látce.
|
|
|
Analýza filmových postav kyboržek z perspektivy postmoderních a post-teoretických přístupů k tělu a konstituování identity.
Bubeníčková, Kateřina ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Diplomová práce se zaměří na analýzu základních typů filmových postav umělých žen, tedy bytostí kloubících "ženství" (lidství) a technologii vykazujících vnější ženské pohlavní znaky či charakteristiky stereotypně vnímané jako ženské (např. kyboržky, androidky, robotky) z perspektivy postmoderního a post-teoretického přístupu k formování jejich tělesnosti a identity vzhledem k narativu. Cílem práce je zjištění, zda jsou filmové reprezentace žen-kyboržek opravdovými kyborgy přinášejícími liberalizaci ve smyslu teorie posthumanismu a teorií kyberfeminismu, či zda nejsou pouze vrcholnou formou foucaultovských těl-strojů - tedy perfektně ovládanými precizními technicistními těly vytvořenými současnými mocenskými dispozitivy. Postavy zařadím na základě jejich dominující tělesné a "sociální" funkce v příběhu do čtyř kategorií - sexbotka, domestikovaná umělá žena, destruktivní umělá žena, emocionální/inteligentní umělá žena. Následná identifikace a interpretace tělesnosti, identity, vztahů a struktur příběhu se bude opírat o teoretická východiska postmodernismu (poststrukturalismu) a post-teorií (posthumanismu a kyberfeminismu), která vysvětlím v prvních kapitolách, a využije i principy diskurzivně-sémioticko-dramaturgické analýzy.
|
|
|
Dokonalá žena. Analýza filmových postav umělých ženských bytostí z perspektivy teorií postmoderny a jejích přístupů k tělu a konstituování identity.
Bubeníčková, Kateřina ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Diplomová práce se zaměří na analýzu základních typů filmových postav umělých žen, tedy bytostí kloubících "ženství" (lidství) a technologii vykazujících vnější ženské pohlavní znaky či charakteristiky stereotypně vnímané jako ženské (např. kyboržky, androidky, robotky) z perspektivy postmoderního přístupu k formování jejich těla a identity vzhledem k narativu. Postavy budou rozděleny do kategorií na základě jejich dominující tělesné a "sociální" funkce v příběhu. Následná identifikace a interpretace tělesnosti, identity a vztahů k ostatním postavám narativu se bude opírat nejen o principy sémiotické analýzy, ale zohlední zejména přístup postmoderny. Hlavními východisky mé práce budou teorie poststrukturalismu a tzv. post teorie, tedy teorie posthumanismu, transhumanismu a kyberfeminismu.
|
|
| |
|
|
Osobnost pedagoga, scénaristy a spisovatele Karla Štorkána
Mileriková, Aneta ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Aplt, Daniel (oponent)
Práce mapuje život a tvorbu pedagoga, scénáristy a spisovatele Karla Štorkána, jedné z osobností, která stála u budování vysokoškolského studia oboru žurnalistika na Univerzitě Karlově v 60.letech 20.století a dalšího jeho vývoje. Zaměřuji se tedy hlavně na jeho pedagogickou činnost a odbornou tvorbu - knihy o fejetonu, reportáži, interview a soudničce a příspěvky v časopisech Svazu československých novinářů - konkrétně v Novináři a Sešitech novináře. Podrobněji se zabývám i vybranými beletristickými knihami (Nemravové ze septimy bé, Rodeo), filmovými náměty (My ztracený holky, Milion, Matěji, proč tě holky nechtějí?). Nevynechám ani seriál Chlapci a chlapi, ke kterému napsal Karel Štorkán scénář společně s Jiřím Bednářem, a který se dočkal i své knižní podoby. Dodnes ho televize vysílá. Rozbor knih a filmů doplňuji recenzemi z novin a časopisů jako je Rudé právo, Mladá fronta, Tvorba, Literární měsíčník…
|
host ::
RSS.