|
|
Dvakrát nevstoupíš do stejné řeky? Rakousko a jeho "gastarbeiteři" v letech 1961-1974 a 2002-2011
Kavan, Ondřej ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Rakousko se na počátku šedesátých let ocitlo v situaci, kdy v důsledku tzv. hospodářského zázraku počalo pátrat po možnostech, jak se vyrovnat s nedostatkem pracovní síly, který hrozil zbrzdit tolik ceněný hospodářský růst. Problém byl řešen zavedením řízené pracovní migrace, založené na tzv. rotačním principu. Ten měl zajistit funkci cizinců jako flexibilní rezervy pracovní síly pro období konjunktury a jistotu jejich návratu domů v případě hospodářské recese. Po ukončení programu v roce 1974 se však většina "gastarbeiterů" nevrátila domů, ale zůstala v Rakousku natrvalo. Tím ovšem byla popřena základní idea celého programu, který tak nesplnil svou funkci. "Gastarbeiterství" reprezentující imigraci bez integrace, se stalo kontroverzním pojmem. I přesto byl v Rakousku mezi lety 2002 a 2011 aplikován podobný model tzv. sezónního zaměstnávání. Cílem této práce je proto provést komparaci obou období takovým způsobem, aby bylo zřejmé, zda se skutečně jednalo o dva srovnatelné jevy a zda došlo k využití historické zkušenosti. Diachronní charakter komparace a související komplexnost problematiky je zohledněna významným podílem věnovaným analýze kontextu, v němž byly oba programy realizovány. V práci je tak diskutován i nejvýznamnější vnější faktor druhého období, kterým byl vliv Evropské unie na tvorbu...
|
|
|
Depopulace ruského Dálného východu a federální migrační politika
Andrle, Jakub ; Litera, Bohuslav (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Práce si klade za cíl analyzovat současnou demografickou a migrační situaci ruského Dálného východu. První kapitola práce zkoumaný region geograficky vymezuje a představuje jeho hlavní ekonomická specifika. Druhá kapitola nabízí podrobnější demografický profil regionu v kontextu populačního vývoje Ruské federace. Posuzuje tempo vylidňování ruského Dálného východu od začátku 90. let 20. století, zabývá se směry a dynamikou migračních procesů na území okruhu a snaží se stanovit základní příčiny jeho pokračující depopulace. Třetí kapitola je věnována novodobé historii osídlování ruského Dálného východu. Předmětem zájmu této části práce je zejména vývoj kolonizační a přesídlenecké politiky státu ve vztahu k východním periferiím od konce 19. století do pádu Sovětského svazu. Čtvrtá kapitola práce se zabývá problematikou současné čínské migrace na území ruského Dálného východu. Hlavní pozornost je věnována fenoménu takzvané "demografické expanze" Číny a perspektivám širšího využití čínské pracovní síly v dohledné budoucnosti. Závěrečná kapitola představuje probíhající státní přesídlovací program zaměřený na ruské krajany. Zaměřuje se přitom na motivace státu k samotnému zahájení programu, hodnotí jeho dosavadní úspěšnost a naznačuje možné další směřování ruské migrační politiky.
|
|
|
A comparison of Ukrainian economic migrants in Poland and the Czech Republic after 2014: networks, migration policies and integration indicators
Bondariev, Oleksandr ; Klípa, Ondřej (vedoucí práce) ; White, Anne (oponent) ; Svoboda, Karel (oponent)
1 Abstrakt Po revoluci "Euromaidan" čelila Ukrajina anexi Krymu a válce na Donbasu s následnou ekonomickou krizí, která poškodila životní úroveň obyvatelstva. Mnoho Ukrajinců kvůli tomu ze země vycestovalo jako ekonomičtí migranti do zahraničí, aby našli lepší podmínky pro práci a pobyt. Řada z nich začala pracovat v Polsku a České republice, kde stali největší skupinou cizinců. Tato disertační práce zkoumá rozdíly mezi Ukrajinci pracujícími v těchto dvou zemích po roce 2014. Výzkum nejprve zjišťuje teorie migračních a integračních indikátorů a identifikuje klíčová témata, na která je třeba se zaměřit. Těmito tématy jsou sítě migrantů, migrační politika hostitelských zemí a dva integrační ukazatele (zapojení do realitního trhu a lidský kapitál). Výsledky naznačují, že sítě migrantů úspěšně zlepšují sociální a ekonomickou integraci migrantů, přičemž klíčovou roli hraje jazykový faktor. Dále je důležité si uvědomit, že sociální integrace do značné míry závisí na ochotě k integraci, která nemusí být vždy. Tato disertační práce ukazuje, že polská migrační politika přistupuje k ukrajinským ekonomickým migrantům příznivěji než její česká obdoba, především umožněním snazšího přístupu na trh práce. Cesta k získání občanství je však v obou zemích podobná, zatímco migranti mohou povolení k trvalému pobytu získat...
|
|
|
Migrační krize a její socioekonomické důsledky
Kubát, David ; Tichá, Milena (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice hodnocení socioekonomických důsledků současné migrační vlny v Evropě na základě porovnání jednotlivých makroekonomických ukazatelů u členských států Evropské unie, které byly migrací zasaženy nejvíce, ať už jako státy tranzitní, nebo cílové. Sledovanými ukazateli jsou například růst HDP, míra nezaměstnanosti, růst veřejných výdajů a další. V první části práce jsou vymezeny teoretické podstaty migrace na základě sociologických teorií a definovány klíčové pojmy pro dané téma, jako je ekonomická migrace, migrant, integrace. Druhá, praktická část práce, se zaměřuje na sledování konkrétních socioekonomických důsledků migrační krize pro vybrané státy a zhodnocuje její klady a zápory. Z tohoto zhodnocení vyplývá, že migrace do Evropě je z hospodářského hlediska udržitelným fenoménem. Práce se výrazněji zaměřuje na možnosti a pozitiva či negativa integrace migrantů do pracovního trhu, a to i vzhledem k potenciální hrozbě krize spojené se stárnutím Evropy v budoucnosti. Za použití několika zahraničních studií a modelů ukazuje nutnost změny integrace migrantů, aby byli přínosem pro penzijní systém evropských zemí. Pozornost věnuje také sociálním a politickým důsledkům migrační krize, jakými jsou nárůst nacionalismu, a posílení krajně pravicových a populistických...
|
|
|
Etické otázky sociálních pracovníků při práci s cizinci
BESTREJKOVÁ, Jana
Diplomová práce je zaměřena na sociální práci s cizinci. Nejprve bylo představeno téma migrace, historie migrace v České republice, základní pojmy, které se k tomuto tématu vztahují, potřebnost integrace a migrační politika České republiky. Následně byl reflektován pohled na migraci z hlediska Sociálního učení církve a také Bible. Následně byla představena sociální práce s cizinci, její jednotlivé teorie a metody, ale také hodnoty sociální práce, možné překážky, které na sociální pracovníky čekají či provázanost oboru s ostatními disciplínami a odborníky. Cílem diplomové práce bylo, za pomoci literatury a dalších dostupných zdrojů, představit nejen pojem migrace, ale také představit, jak funguje sociální práce s cizinci, poukázat a následně reflektovat, zda se sociální pracovníci v rámci své praxe setkávají s etickými problémy či dilematy a jakým způsobem je řeší. Pro naplnění cíle byly využity nejen získané znalosti z prostudovaného materiálu, ale také výsledky z kvalitativního výzkumu. Pro potřeby diplomové práce byly stanoveny dvě výzkumné otázky, které doplňují cíl výzkumu. Diplomová práce je určena čtenářům, kteří chtějí získat základní povědomí o globálním fenoménu migrace. Dále může být nápomocná studentům oboru sociální práce či již vystudovaným sociálním pracovníkům, kteří uvažují nad tím, že by chtěli pracovat právě s touto cílovou skupinou.
|
|
|
Lokální integrační politiky vůči imigrantům: příklad Prahy a Barcelony
Holinková, Barbora ; Seidlová, Markéta (vedoucí práce) ; Leontiyeva, Yana (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je komparace přístupů k integraci cizinců na lokální úrovni v Praze a v Barceloně. Autorka chce dále zjistit, zda jsou politiky aplikované Barcelonou přenositelné do českého prostředí. Práce vychází z vybraných konceptů zaměřených na integraci cizinců do hostitelské společnosti (klasická typologie národních integračních modelů nebo integrační modely založené na psychologických aspektech dle Berryho) a její součástí jsou také definice migrační a integrační politiky (Baršová, Barša 2005; Penninx 2016; Bosswick, Heckman 2006 a další). Vzhledem k charakteru práce byla zvolena kvalitativní metoda výzkumu skládající se z analýzy sekundárních zdrojů (odborné studie, výroční zprávy, koncepční materiály vlád a municipalit, statisticky zaměřené zdroje). Vedle toho byly realizovány polo-strukturované rozhovory se zástupci místních samospráv v Praze a v Barceloně. Lokální integrační politiky vznikají ve specifickém kontextu daného státu, součástí práce je i nástin migrační historie Česka a Španělska, institucionální zabezpečení migračních a integračních politik na jednotlivých administrativních úrovních (národní, regionální, lokální) a jejich vývoj. Bylo zjištěno, že město Barcelona má v decentralizovaném systému vládnutí silnou pozici a významně promlouvá do postavení cizinců na svém...
|
|
|
Problémy implementace integrační politiky ve vztahu k migrantům prostřednictvím nestátních neziskových organizací na území hlavního města Prahy
Lazutkin, Jevgenij ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Jelínková, Marie (oponent)
Tato práce je věnována roli nestátních neziskových organizací při implementaci integrační politiky ve vztahu k migrantům na území hlavního města Prahy. Integrační politikou se rozumí jak integrační politika České republiky, tak i vlastní integrační politika hlavního města, vyjádřená v pražské integrační koncepci. Cílem práce je zjistit, jakou úlohu hrají nestátní neziskové organizace při procesu implementace této politiky, jejich postavení mezi ostatními aktéry integrační politiky. Především je ale práce zaměřena na fenomén implementačního deficitu, vznikajícího při implementaci politik. V teoretické části je uveden popis migrační a integrační politiky České republiky, pražské integrační politiky a teoretická východiska, na kterých je práce postavena. Práce je založena na údajích získaných bezprostředně z interview s vybranými zástupci neziskových organizací a také na sekundárních zdrojích o tvorbě a realizaci integrační politiky. Práce je vytvořena formou případové studie a zkoumá zaprvé to, jaký vhodný model se dá použít pro popis procesu implementace integrační politiky prostřednictvím nestátních neziskových organizací, a zadruhé to, jestli při tomto procesu vzniká implementační deficit. Závěrem práce je shrnutí poznatků z výzkumu, jejich kategorizace a další zjištěné detaily o tom, co dle...
|
|
| |
|
|
Administrativní regulování migračních procesů v sovětské a postsovětské Moskvě.
Andrle, Jakub ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent) ; Drbohlav, Dušan (oponent)
(abstrakt) Disertační práce analyzuje systém vnitřních pasů jakožto ústřední nástroj administrativního regulování migračních procesů v Sovětském svazu a postsovětském Rusku. Speciálně se studie zaměří na využití pasového systému a v něm obsažených omezení na území hlavního města Moskvy. Práce si klade dva ústřední cíle. V první řadě se snaží, a to z pozic historického institucionalismu, identifikovat faktory, za jejichž přispění mohla Moskva ještě mnoho let po rozpadu SSSR a plošném uzákonění svobody stěhování řídit migrační procesy uvnitř svých administrativních hranic s využitím typologicky "sovětských" metod. Na druhé analytické rovině se pak studie soustředí na tyto metody samotné: zkoumá genezi a ranou evoluci systému vnitřních pasů a instituce takzvané propisky (registrace) v období stalinské industrializace, proměny regulačních mechanismů v pozdějším vývoji SSSR, a zejména jejich neúplnou demontáž v období postsovětské transformace. Závěrečnou ambicí práce je ozřejmit, jaké konkrétní metody využívala k omezování přistěhovalectví Moskva v období vlády Jurije Lužkova (1992-2010), a jaký dopad měly uplatněné restrikce na reálný vývoj migrační situace hlavního města.
|
|
| |
host ::
RSS.