|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Identita řecké menšiny a její transnacionální aktivity v ČR
Hluchá, Zuzana ; Janská, Eva (vedoucí práce) ; Seidlová, Markéta (oponent)
Hlavní náplní této práce je zhodnocení stavu řecké menšiny na území České republiky v kontextu příchodu, usazení a postupného začlenění do majoritní společnosti. Cílem diplomové práce je zhodnocení současného stavu menšiny a její transnacionální praktiky/aktivity. Řecká menšina je na našem území početně stabilizována a plně integrována do majoritní společnosti. Typickým projevem menšiny je identifikace s ostatními členy minority jednak pomocí jejich organizací, ale také díky vnitřnímu ztotožňování se se zemí původu, tj. Řeckem, tradiční kulturou, historií, kuchyní a jazykem. Práce je strukturována do osmi částí, které jsou významné z hlediska pochopení problematiky řecké menšiny na našem území, v kontextu nedobrovolně motivované emigrace z válkou zmítaného Řecka v padesátých letech dvacátého století. V práci jsou použity metody sekundární analýzy a terénního výzkumu (dotazníkové šetření). Při vyhodnocování výsledků pak byly použity jednoduché statistické metody. Klíčová slova: řecká menšina, migrace, identita, transnacionalismus, diaspora.
|
|
|
Od asimilace k integraci. Příklad nových přístupů integračních politik.
Přidalová, Ivana ; Janská, Eva (vedoucí práce) ; Seidlová, Markéta (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá vývojem migrační politiky Francie od klasické podoby asimilačního modelu k dnešnímu konceptu integrace cizinců. V první části práce jsou představeny základní pojmy týkající se migrační a integrační politiky, teorie a koncepty zabývající se migrací a integrací cizinců do majoritní společnosti. Druhá část je věnována jednotlivým modelům migračních politik a vybraným příkladům zemí provádějících tyto politiky. Poté je přiblížen obecný posun v migračních politikách přistěhovaleckých zemí směrem k novému modelu občanské integrace cizinců. Třetí část práce uvádí do kontextu migrační historie Francie s důrazem na přistěhovalectví ve 20. století a poté představuje migrační a integrační politiky dříve a dnes. Tím je demonstrován posun v migračních politikách Francie v souladu s obecným trendem v přistěhovaleckých zemích.
|
|
|
Integrace cizinců na území hlavního města Prahy Na příkladu Pákistánců
Vlčková, Dominika ; Seidlová, Markéta (vedoucí práce) ; Janská, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá integrací cizinců na území hlavního města České republiky, se zaměřením na pákistánskou komunitu. V první části, jsou charakterizovány základní pojmy související s integrací cizinců a jsou zde charakterizovány také integrační politiky. Druhá část je zaměřena na charakteristiku země, odkud migranti přišli a na vzájemné vztahy mezi emigrační a imigrační zemí. A v poslední, třetí, praktické části, která je nejvýznamnější, se věnuji samotnému průzkumu mezi členy komunity a otázkám jejich začlenění do majoritní společnosti v rovině ekonomické, sociální a kulturní.
|
|
|
Imigrační a integrační politika Francie - v nádnárodní, národní a lokální rovině
Seidlová, Markéta
Předkládaná disertační práce analyzuje imigrační a integrační politiku Francie ve třech rovinách (nadnárodní, národní a lokální), přičemž výběr Francie byl inspirován faktem, že se jedná o zemi s nejdelší tradicí v přijímání imigrantů na evropském kontinentu. Práce vychází z teoretických a konceptuálních pojetí mezinárodní migrace i imigračních a integračních politik. Nejvíce se inspirovala přístupy institucionálními, Heckmannovým konceptem čtyř dimenzí procesu sociální integrace (Heckmann a Schnapper, 2003; Bosswick a Heckmann, 2006), přístupem Entzingera a Biezevelda (2003) k hodnocení integrace jako výsledného stavu a především Alexanderovou klasifikací (2007) politik prováděných lokálními autoritami, která jako jedna z mála umožňuje srovnání mezi politikou prováděnou na úrovni národní a lokální. Z metodologického hlediska byly vybrány dva regiony, které splňovaly požadavky jak z hlediska rozdílné velikosti podílu imigrantů na celkovém počtu obyvatel v nich žijících, tak z hlediska odlišnosti typu prostředí: velkoměsto Paříž (resp. 14 jejích obvodů) a sedm měst ve venkovském regionu Basse-Normandie (Caen, Hérouville-Saint-Clair, Cherbourg-Octeville, Flers, Alençon, Argentan a Lisieux). Ve vlastním výzkumu, realizovaném v letech 2007-2011, byla mimo sekundární analýzy dat a pramenů uplatněna mj....
|
|
|
Lokální integrační politiky vůči imigrantům: příklad Prahy a Barcelony
Holinková, Barbora ; Seidlová, Markéta (vedoucí práce) ; Leontiyeva, Yana (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je komparace přístupů k integraci cizinců na lokální úrovni v Praze a v Barceloně. Autorka chce dále zjistit, zda jsou politiky aplikované Barcelonou přenositelné do českého prostředí. Práce vychází z vybraných konceptů zaměřených na integraci cizinců do hostitelské společnosti (klasická typologie národních integračních modelů nebo integrační modely založené na psychologických aspektech dle Berryho) a její součástí jsou také definice migrační a integrační politiky (Baršová, Barša 2005; Penninx 2016; Bosswick, Heckman 2006 a další). Vzhledem k charakteru práce byla zvolena kvalitativní metoda výzkumu skládající se z analýzy sekundárních zdrojů (odborné studie, výroční zprávy, koncepční materiály vlád a municipalit, statisticky zaměřené zdroje). Vedle toho byly realizovány polo-strukturované rozhovory se zástupci místních samospráv v Praze a v Barceloně. Lokální integrační politiky vznikají ve specifickém kontextu daného státu, součástí práce je i nástin migrační historie Česka a Španělska, institucionální zabezpečení migračních a integračních politik na jednotlivých administrativních úrovních (národní, regionální, lokální) a jejich vývoj. Bylo zjištěno, že město Barcelona má v decentralizovaném systému vládnutí silnou pozici a významně promlouvá do postavení cizinců na svém...
|
host ::
RSS.