|
|
Radikalizace pražských studentů ve 30. letech 20. století
Müller, Jiří
Diplomová práce se zabývá proměnou sociálního a politického jednání pražských studentů ve třicátých letech 20. století. Práce sleduje požadavky a představy studentů. Jejich nenaplnění odkrývá pohled na nespokojenost studentů, která vedla ke stupňování studentských vyhraněných politických a sociálních názorů. Třicátá léta přinesla ve studentském prostředí nástup krajních nacionalistických a antisemitistických, ale i levicových tendencí jak na české, tak na německé straně. Práce se opírá o dokumenty studentských fakultních spolků, o studentská periodika a o memoárové texty. Cílem práce je analyzovat, proti komu byla namířena nespokojenost studentů, jaké měli studenti představy o správném uspořádání státu a společnosti, jaké byly rozdíly v politickém a sociálním myšlení mezi jednotlivými fakultami a studentskými spolky a jak byli studenti vnímáni tehdejší společností. Práce dále reflektuje, jaký vliv mělo na utváření studentských postojů střetávání českých, německých a židovských studentů v Praze, jak bylo myšlení studentů ovlivňováno jejich sociálním postavením a jak a proti komu se vymezovaly jednotlivé studentské spolky. Práce má přispět k dotváření obrazu československé prvorepublikové společnosti.
|
|
|
Využití programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení ve výuce meziválečných československých dějin (1918-1938) na základní škole: Případová studie
Matoušová, Kateřina ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Mikeska, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce seznamuje s konstruktivistickým pojetím výuky, které sleduje a podporuje přirozené způsoby učení. Popisuje komplexní vzdělávací program Čtením a psaním ke kritickému myšlení a jeho aplikaci ve výuce moderních dějin se zvláštním zaměřením na dějiny Československa v letech 1918 - 1938. Přípravy hodin respektují třífázový model učení E - U - R (evokace - uvědomění si významu - reflexe) a využívají různé druhy školních historických pramenů. V praktické části práce se nachází pět návrhů vyučovacích hodin zaměřených na dějiny Československa v letech 1918-1938, z nichž některé byly částečně ověřeny v praxi. Cílem práce je sloužit jako praktický průvodce pro učitele, kteří hledají inspiraci pro výuku daného historického období, či hledají nové cesty, jak svou výuku zlepšit a obohatit. Klíčová slova: kritické myšlení, základní vzdělávání, meziválečné Československo
|
|
| |
|
|
Radikalizace pražských studentů ve 30. letech 20. století
Müller, Jiří
Diplomová práce se zabývá proměnou sociálního a politického jednání pražských studentů ve třicátých letech 20. století. Práce sleduje požadavky a představy studentů. Jejich nenaplnění odkrývá pohled na nespokojenost studentů, která vedla ke stupňování studentských vyhraněných politických a sociálních názorů. Třicátá léta přinesla ve studentském prostředí nástup krajních nacionalistických a antisemitistických, ale i levicových tendencí jak na české, tak na německé straně. Práce se opírá o dokumenty studentských fakultních spolků, o studentská periodika a o memoárové texty. Cílem práce je analyzovat, proti komu byla namířena nespokojenost studentů, jaké měli studenti představy o správném uspořádání státu a společnosti, jaké byly rozdíly v politickém a sociálním myšlení mezi jednotlivými fakultami a studentskými spolky a jak byli studenti vnímáni tehdejší společností. Práce dále reflektuje, jaký vliv mělo na utváření studentských postojů střetávání českých, německých a židovských studentů v Praze, jak bylo myšlení studentů ovlivňováno jejich sociálním postavením a jak a proti komu se vymezovaly jednotlivé studentské spolky. Práce má přispět k dotváření obrazu československé prvorepublikové společnosti.
|
|
|
Komunistická strana Československa na cestě do ilegality
Vostrčil, Jan ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Bakalářské práce pojednává o možnostech semilegální práce KSČ od konce dvacátých let až po konečné období legality KSČ během tzv. "druhé republiky". Samotná práce je rozdělena na tři tematické bloky. První blok se zabývá kontextem v podobě vývoje stranického systému od konce 20. let do konce první republiky, a také právním rámcem pro ochranu republiky. Druhá část již je věnována samotným dějinám KSČ během tohoto období. Třetí část již je věnována analýze možností semilegální práce, což je hlavním tématem moji práce. Hlavním cílem je ukázat možnosti semilegální práce. Fakticky jde o způsob analýzy tehdejšího oficiálního stranického tisku, ve kterém mohly vycházet články o činnosti ilegálních zahraničních stran. Tyto články mohly posléze sloužit jako vzory pro domácí ilegální práci. Tento fakt je zkoumán ve druhé části analýzy. Práce se také částečně dotýká otázky vlivu Kominterny na organizaci těchto činností a i obecně vlivu na Kominterny na vnitřní řízení strany. Samotná analýza vychází z analýzy článků oficiální komunistických tiskovin (Rudé právo, Rudý prapor, Pochodeň atd.). Druhou část zdrojů tvoří archivní záznamy, podle kterých lze potvrdit možnosti užití těchto ilegálních metod práce. V samotné analýze se mi podařilo dojít k závěru, že zahraniční vzory, které mohli lidé nalézt v...
|
|
|
Spolek československých právníků Všehrd v novém státě
Müller, Jiří ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá existencí Spolku československých právníků Všehrd v meziválečném období. Práce sleduje institucionální dějiny spolku a myšlenkový svět jeho členů. Zabývá se požadavky a představami vedení spolku na pozadí sociálních otázek a nacionalistického smýšlení, ke kterému spolek inklinoval zejména ve třicátých letech 20. století. Práce se opírá o prameny spolkové provenience a reprezentativní výběr novinových článků. Cílem práce je popsat meziválečné fungování studentského spolku a zároveň tak nastínit tendence objevující se ve studentském hnutí První republiky. Právnický spolek jako druhý nejstarší a největší český studentský spolek pak slouží jako vhodný reprezentant těchto organizací. Práci také zajímá vztah českých studentů práv ke státu, cizím státním příslušníkům, ostatním studentským spolkům a československým Němcům. Na základě sporů mezi spolkovým vedením a jeho opozicí jsou sledovány politické tendence uvnitř studentského hnutí. Diplomová práce má přispět k doplnění obrazu meziválečné československé společnosti.
|
|
|
Významové roviny antického mýtu. Antická mytologická tématika v českém umění třicátých let 20. století
Kocichová, Ivana ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Bažant, Jan (oponent) ; Prahl, Roman (oponent)
Antická mytologická tématika po staletích, kdy byla jedním z hlavních inspiračních zdrojů evropského výtvarného umění, nepřestala inspirovat ani umělce 20. století. Zvýšený zájem o antický mýtus je možno pozorovat od dvacátých let minulého století, kdy se antická tématika stává zdrojem inspirace i umělcům tvořícím pod vlivem avantgardních uměleckých směrů. Umění dvacátého století přistupuje k antickému mýtu ze zcela nových pozic dosažené umělecké svobody. Uvolnění ikonografických konvencí a akademických pravidel, důraz na psychologii a individualitu jedince přináší specifické podoby recepce a reinterpretace antického mýtu. Antická mytologie v řadě případů doznává alegorických významů v návaznosti na soudobé politické a společenské události, často otevřeně kritického vyznění, ale je i nástrojem čistě osobního vyrovnání se s realitou. Třicátá a raná čtyřicátá léta s jejich atmosférou ovlivněnou válečnými konflikty potom znamenají dobu jisté kulminace antické mytologické tématiky, kterou je možno pozorovat jak v umění evropském, tak i české provenience. Antika se zde stává symbolem návratu ke kořenům evropské kultury a civilizace, symbolem společného humanistického dědictví evropských národů. Shromážděný soubor téměř 180 děl moderního českého výtvarného umění, inspirovaných antickou mytologií, svým...
|
|
|
Právní úprava židovské menšiny v meziválečném Československu
Urešová, Jana ; Kindl, Vladimír (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
- český jazyk Problematika židovské menšiny především za doby 2. světové války byla probírána již nesčetněkrát. V celé řadě zdrojů je poměrně přesně zachycena tehdejší politická situace a postupné vylučování židů ze společnosti, o samotné perzekuci ani nemluvě. Toto téma mě zajímalo asi už od doby, kdy jsem se o židech a 2. světové válce dozvěděla. Už na základní škole jsem v dětských encyklopediích nejčastěji pročítala toto téma a stále nemohla pochopit, jak se něco takového mohlo stát. Čím jsem byla starší, tím více informací jsem zjišťovala, ale stále bez pochopení příčiny, proč vlastně židé, co komu provedli, že museli tak krutě skončit a stále dokola ta stejná otázka, jak je možné, že k tomu mohlo v nedávné minulosti dojít?? Téma diplomové práce pro mě proto bylo jasné. Měla jsem poměrně hodně informací o židovském životě za války, ale příliš jsem nevěděla o jejich původu a především mě zajímaly počátky jejich omezování, co vlastně situaci za války předcházelo. Jako úplný základ a pro pochopení veškerých souvislostí, je dle mého názoru nezbytné začít od začátku. Kdo to jsou židé, kde se vzali, odkud přišli, jací byli, čím se živili a jak se k nim jako k menšině přistupovalo. Po zjištění těchto informací pro mě bylo překvapením, že židovská menšina to vlastně nikdy neměla úplně jednoduché....
|
|
|
Československo-japonské mezinárodní vztahy v době první republiky
Gecko, Tomáš ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Labus, David (oponent)
Cílem bakalářské práce je na základě dostupné literatury, tištěných a archivních pramenů porozumět vývoji a proměnám hospodářských vztahů Československa a Japonska v období let 1918-1938, tedy v době existence prvorepublikového Československa. Důraz je kladen na analýzu institucionálního zázemí pro československý vývoz do Země vycházejícího slunce (státní i soukromé) a interpretaci bariér pro vstup na tamní trh v kontextu snah o jejich odstraňování. Metodologicky je k práci přistupováno na základě teorie mezinárodního obchodu a strukturní a institucionální analýzy, čemuž odpovídá i rozdělení textu do příslušných kapitol. Celý proces je zkoumán z úhlu pohledu prvorepublikového Československa, prameny japonské provenience nejsou použity.
|
|
|
Radikalizace pražských studentů ve 30. letech 20. století
Müller, Jiří ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Diplomová práce se zabývá proměnou sociálního a politického jednání pražských studentů ve třicátých letech 20. století. Práce sleduje požadavky a představy studentů. Jejich nenaplnění odkrývá pohled na nespokojenost studentů, která vedla ke stupňování studentských vyhraněných politických a sociálních názorů. Třicátá léta přinesla ve studentském prostředí nástup krajních nacionalistických a antisemitistických, ale i levicových tendencí jak na české, tak na německé straně. Práce se opírá o dokumenty studentských fakultních spolků, o studentská periodika a o memoárové texty. Cílem práce je analyzovat, proti komu byla namířena nespokojenost studentů, jaké měli studenti představy o správném uspořádání státu a společnosti, jaké byly rozdíly v politickém a sociálním myšlení mezi jednotlivými fakultami a studentskými spolky a jak byli studenti vnímáni tehdejší společností. Práce dále reflektuje, jaký vliv mělo na utváření studentských postojů střetávání českých, německých a židovských studentů v Praze, jak bylo myšlení studentů ovlivňováno jejich sociálním postavením a jak a proti komu se vymezovaly jednotlivé studentské spolky. Práce má přispět k dotváření obrazu československé prvorepublikové společnosti.
|
host ::
RSS.