|
|
Fenolické kyseliny v rostlinách
Klížová, Lucie ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Janoušek, Jiří (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA FARMACEUTICKÉ BOTANIKY Název diplomové práce: FENOLICKÉ KYSELINY V ROSTLINÁCH Kandidát: Lucie Klížová Školitel: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Diplomová práce 2020/2021, s. 153 Fenolické kyseliny patří mezi sekundární metabolity, které jsou součástí ovoce, zeleniny, obilnin a dalších rostlin rozličných čeledí. Příkladem mohou být rostliny z čeledi Lamiaceae, Asteraceae a Ericaceae, které obsahují značné množství těchto látek. V rostlinách hrají fenolické kyseliny významnou roli a mají mnoho účinků podporujících lidské zdraví, mezi které patří antioxidační, protizánětlivé, antivirové, antibakteriální, antifungální, antikancerogenní účinky a další. Rostliny obsahující fenolické kyseliny jsou s výhodou používány také jako antidiabetika, expektorancia, insekticidy, hypolipidemika, kardioprotektiva, neurologika atd. Obsah těchto látek v rostlinách se může lišit v závislosti na sledovaném kultivaru, místu růstu, době sběru a řadě dalších aspektů. Přítomnost, identifikace a následná kvantifikace jednotlivých fenolických kyselin je obvykle prováděna metodami HPLC a MS a celkový obsah těchto látek je stanovován Folin-Ciocalteuovou metodou. Diplomová práce je literární rešerší, která sleduje obsah fenolických kyselin v rostlinách s ohledem na...
|
|
|
Biotransformace kyseliny ferulové na senzoricky aktivní látky
Opial, Tomáš ; Pernicová, Iva (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Bakalárska práca sa zaoberala biotransformáciou kyseliny ferulovej na senzoricky aktívne látky. Experiment bol založený na sledovaní biotransformačného potenciálu vybraných mikroorganizmov metódou vysoko účinnej kvapalinovej chromatografie (HPLC) pričom kultivácia prebiehala v dvoch paralelných prevedeniach a vzorky s pridanou kyselinou ferulovou boli rozdelené na 24 hodinové pôsobenie a 48 hodinové pôsobenie kyseliny ferulovej na bakteriálne kultúry. Bolo zistené, že termofilné baktérie a halofilná baktéria Halomonas neptunia sú najvhodnejšími kandidátmi na biotransformáciu kyseliny ferulovej na senzoricky aktívne látky. Pri oboch vzorkách baktérii Schlegelella thermodepolymerans (DSM 15344 a DSM 15264) došlo k vzniku 33 mg/l a 76 mg/l kyseliny vanilovej a 81 mg/l a 71 mg/l 4-vinylguaiacolu po 24 hodinovom pôsobení kyseliny ferulovej. U vzorky s baktériou T. taiwanensis po 48 hodinovom pôsobení kyseliny ferulovej vzniklo 61 mg/l kyseliny vanilovej a 32 mg/l 4-vinylguaiacolu a u vzorky R. xylanophilus 56 mg/l 4-vinylguaiacolu. U vzorky s baktériou H. neptunia po 24 hodinovom pôsobení kyseliny ferulovej došlo k jej premene na 296 mg/l kyseliny vanilovej, čo činilo až 59% konverzie pôvodnej kyseliny ferulovej a u vzorky s baktériou H. organivorans po 24 hodinovom pôsobení kyseliny ferulovej vzniklo 71 mg/l kyseliny vanilovej. Avšak po 48 hodinovom pôsobení kyseliny ferulovej kyselina vanilová degradovala. Okrem screeningu biotransformačného potenciálu sa vykonalo aj porovnanie sekvencie bakteriálnych enzýmov, podieľajúcich sa na biotransformácii, s proteínovými sekvenciami v databáze pomocou vyhľadávacieho nástroja BLAST. Prítomnosť génov kódujúcich enzýmy podieľajúcich sa na biotransformácii bola dokázaná takmer pre všetky používané mikroorganizmy okrem baktérie H. neptunia, pre ktorú nebol dokázaný ani jeden gén. Najväčší počet prítomných génov u baktérii bol pri enzýmoch feruloyl-CoA-syntetáza, enoyl-CoA hydratáza/izomeráza, acetoacetyl-CoA thioláza a vanilín dehydrogenáza.
|
|
|
Účinnost procesů úpravy vody s využitím aktivního uhlí
Hladíková, Lucie ; Kolesíková, Lucie (oponent) ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce problematika výskytu pesticidů v životním prostředí a možnost jejich odstranění přes aktivní uhlí. Práce je rozdělena na dvě části, a to na část rešeršní a část praktickou. Rešeršní část je zaměřena na popis aktivního uhlí. Dále se zabývá rozdělením pesticidů a jejich degradaci v životním prostředí. V praktické části byl proveden laboratorní experiment s cílem zjistit účinnost odstranění pesticidů a metabolitů z testované vody na dvou druzích aktivního uhlí.
|
|
| |
|
|
Dispozice nových syntetických drog v organismu. Studium biotransformace a farmakokinetiky. Toxikologická detekce v biologických materiálech.
Židková, Monika ; Balíková, Marie (vedoucí práce) ; Šustková, Magdaléna (oponent) ; Šanda, Miloslav (oponent)
Cílem předkládané dizertační práce bylo studium biotransformace a farmakokinetiky vybraných stimulačních látek ze skupiny katinonů a aminoindanů na experimentálních potkanech. Práce je tematicky řazena do dvou okruhů: biotransformační studie mefedronu, methylonu, 5,6-methylendioxy-2-aminoindanu (MDAI) a studia časových distribučních profilů mefedronu, methylonu, MDAI a nafyronu. Dizertační práce shrnuje vlastní originální publikace z této oblasti. Po jednorázové subkutánní dávce studovaných drog potkanům byly v předem daných časových intervalech odebrány krev a orgány (mozky, plíce, játra). Pro biotransformační studii byla sbírána potkaní moč v časovém intervalu 0-24 hod. po subkutánním podání. Pro detekci metabolitů i kvantitativní analýzu byla použita LC- HRMS metoda. Výsledky biotransformačních studií přinesly nové poznatky o metabolismu studovaných látek. V moči po podání mefedronu bylo identifikováno, kromě původní látky, deset metabolitů fáze I a pět metabolitů fáze II porovnáním s MS2 spektry referenčních standardů a/nebo MS2 spektry dříve identifikovaných metabolitů. Hlavní metabolickou cestou byla N-demethylace vedoucí ke vzniku normefedronu, který se dále konjugoval s dikarboxylovými kyselinami jantarovou, glutarovou a adipovou. Další metabolické cesty fáze I zahrnovaly oxidaci...
|
|
|
Enzymové modifikace biologicky aktivních flavonoidů
Rydlová, Lenka ; Tesařová, Eva (vedoucí práce) ; Wimmer, Zdeněk (oponent)
Extrakt z ostropestřce mariánského (Silybum marianum (L.) Gaertn., synonymum Carduus marianus L., Asteraceae) silymarin obsahuje mimo jiné složky především bioaktivní flavonolignany. Ty mají hepatoprotektivní a antioxidační účinky a rovněž protirakovinnou, chemoprotektivní, dermatoprotektivní a hypocholesterolemickou aktivitu. Tato práce se zaměřuje na přípravu metabolitů druhé fáze biotransformace neprozkoumaných flavonolignanů 2,3-dehydrosilybinu (DHSB), silychristinu (SCH), 2,3-dehydrosilychristinu (DHSCH). Čisté sulfatované deriváty byly připraveny za použití aryl sulfotransferasy z Desulfitobacterium hafniense. Jako donor sulfátu byl použit p- nitrofenyl sulfát (p-NPS). Flavonolignany tvoří monosulfáty výhradně na pozici C-20 (v případě silychristinu a 2,3-dehydrosilychristinu na pozici C-19), s výjimkou 2,3-dehydrosilybinu, který také tvoří 7,20-O-disulfatované deriváty. U všech vzorků byly provedeny antioxidační testy - zhášení DPPH radikálu (nejvyšší aktivitu měl 2,3-dehydrosilychristin sulfát: IC50=7,87 µM), redukce Folin- Ciocalteauova činidla (nejaktivnější byl 2,3-dehydrosilychristin: 1,58 ekvivalentů gallové kyseliny), zhášení ABTS+ radikálu (nejvyšší aktivita naměřena u silychristinu: 1,50 ekvivalentů vitaminu C), inhibice peroxidace lipidů (nejvyšší aktivitu měl 2,3- dehydrosilybin:...
|
|
|
HPLC stanovení benzimidazolů
Slezáková, Šárka ; Kubíček, Vladimír (vedoucí práce) ; Lázníčková, Alice (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biofyziky a fyzikální chemie Kandidát: Šárka Slezáková Vedoucí práce: Ing. Vladimír Kubíček, CSc. Název diplomové práce: HPLC stanovení benzimidazolů V této diplomové práci byly zkoumány možnosti stanovení benzimidazolů pomocí HILIC chromatografie, a to s využitím chromatografické kolony Ascentis Express HILIC 10,0 cm x 3,0 mm; 2,7 µm. Byly testovány dvě skupiny benzimidazolů. První z nich byla zaměřena na albendazol a jeho metabolity. Pokusy s těmito látkami nepřinesly uspokojivé výsledky, protože nebylo nalezeno složení mobilní fáze umožňující separaci studovaných analytů. Druhou skupinu tvořil flubendazol a jeho redukovaná a hydrolyzovaná forma. V tomto případě bylo vyzkoušeno několik složení mobilní fáze a nakonec bylo úspěšně docíleno rozdělení jednotlivých analytů ve směsi, a to za použití mobilní fáze ACN:HCOOH 0,03 mol/l (90:10). Jako vnitřní standard byl vybrán ricobendazol. Při nalezených podmínkách separace byla následně zkonstruována kalibrační křivka pro stanovení redukovaného flubendazolu v biologických vzorcích za použití ricobendazolu jako vnitřního standardu s využitím fluorescenční detekce. Klíčová slova: HILIC, HPLC, albendazol, flubendazol, kalibrační závislost.
|
|
|
HPLC stanovení diastereoisomerů silybinu v plazmě laboratorních zvířat
Kolářová, Petra ; Tesařová, Eva (vedoucí práce) ; Bednář, Petr (oponent)
Silybin je hlavní složkou silymarinu, což je standardizovaný extrakt získaný z plodů ostropestřce mariánského (Silybum marianum). Flavonolignan silybin má antioxidační, hepatoprotektivní, chemoprotektivní a protinádorovou aktivitu. Přírodní silybin se vyskytuje jako téměř ekvimolární směs dvou diastereoisomerů - silybinu A a silybinu B, jejichž analytické oddělení je možné, avšak preparativní separace je komplikovaná. Biologická aktivita silybinu A je odlišná od silybinu B. Bylo prokázáno, že diastereoisomery silybinu se v organismu konjugují převážně na glukuronidy a sulfáty. Ve většině dosavadních biologických, farmakokinetických a chemických studiích byla použita směs obou diastereoisomerů silybinu. V této diplomové práci byl pro farmakokinetickou studii poprvé separátně využit opticky čistý silybin A a silybin B. Předmětem práce bylo zjištění koncentrace volného a celkového silybinu v plazmě potkanů v závislosti na čase od podání dávky silybinu A nebo B. Teoretický úvod popisuje současný stav problematiky chemie, farmakologie a farmakokinetiky diastereoisomerů silybinu. Druhá část je zaměřena na výběr vhodné analytické kolony, vypracování chromatografické metody a vhodného postupu úpravy biologických vzorků pro stanovení diastereoisomerů silybinu. Poslední část se zabývá stanovením volného a...
|
|
|
Vliv metabolitu terbuthylazinu-2-hydroxy na raná vývojová stádia raka mramorovaného
PEŘINOVÁ, Eliška
Terbuthylazin patří do skupiny pesticidů na bázi triazinů, používaných v zemědělství jako herbicidy. Jeho majoritním metabolitem je terbuthylazin-2-hydroxy. Cílem této studie bylo posoudit vliv terbuthylazinu-2-hydroxy na mortalitu, růst, výskyt deformací a vývoj raných vývojových stádií a hladinu oxidativního stresu a aktivitu antioxidačních enzymů raka mramorovaného (Procambarus fallax f. virginalis) a zároveň také rozšířit podklady pro posouzení vlivu tohoto metabolitu na životní prostředí. K posouzení vlivu tohoto metabolitu byl použit embryolarvální test toxicity na racích. Toxický vliv terbuthylazinu-2-hydroxy byl hodnocen ve čtyřech koncentracích (0,75 g.l-1, 75 g.l-1, 375 g.l-1 a 750 g.l-1) po dobu 62 dnů. Expozice terbuthylazinu-2-hydroxy v koncentracích 375 g.l-1 a 750 g.l-1 způsobila snížení aktivity superoxid dismutázy (SOD) a hladiny lipidní peroxidace (měřené jako TBARS) a zpomalení růstu. Zpomalení růstu bylo zjištěno i u skupiny vystavené koncentraci 75 g.l-1 terbuthylazinu-2-hydroxy. Navíc u raků vystavených koncentraci 750 g.l-1 došlo ke zpomalení ontogenetického vývoje raků. Testovaná reálná koncentrace 0,75 g.l-1 terbuthylazinu-2-hydroxy neměla vliv na sledované ukazatele raných vývojových stádií raka mramorovaného. Terbuthylazin-2-hydroxy způsobil snížení růstu, zpomalení ontogenetického vývoje, oxidativní poškození buněčných lipidů a proteinů a také změny v antioxidační aktivitě raných vývojových stádií raka mramorovaného.
|
|
| |
host ::
RSS.