|
|
Legitimizační strategie autoritativního režimu v Bělorusku
Osterrothová, Sára ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou legitimizačních strategií autoritativního režimu v Bělorusku v období let 1994-2020. Jako teoretický rámec práce je vzata typologie legitimizačních strategií autorů Christiana von Soesta a Julie Grauvogelové. Tato práce nejenom identifikuje, jaké strategie Lukašenkův režim využíval, ale především analyzuje, jakým způsobem se projevovaly. Toto umožňuje téma komplexně zkoumat a brát v potaz vývoj těchto strategií. Pozornost je v první řadě věnována osobnosti Alexandra Lukašenka a jeho roli "baťky" (tj. bělorusky otec), ochránce kolektivní paměti veteránů, garanta "ekonomické stability" země a obránce běloruské suverenity. Dále je zmíněna důležitost formální existence voleb v Lukašenkově rétorice. Práce se následně věnuje tvorbě běloruské státní ideologie, která je založena na oficiálním chápání "běloruství", a ideologizaci mýtu Velké vlastenecké války. V neposlední řadě se věnuje Lukašenkově společenské smlouvě a způsobu, jakým se režim odvolává na svou roli na mezinárodní scéně a jak využívá rétoriku vnějších hrozeb. Hlavním zjištěním práce je, že Lukašenkův režim využívá kombinaci všech typů legitimizačních strategií. Závěr práce obsahuje shrnutí zjištěných poznatků a diskusi ohledně vývoje Lukašenkových legitimizačních strategií v čase během zkoumaného období.
|
|
|
Representational Practices of Rebel Governance
Köbke, Stefan ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Tesař, Jakub (oponent)
Representational Practices of Rebel Governance Much of the literature on rebel governance has been focusing on the material factors that influence rebel activities. However, rebels frequently engage in practices that have no clear material benefit. Instead, these are meant to increase their legitimacy with certain groups, by representing a normative conception of authoritative rule. This thesis offers a process-based theoretical framework for understanding these "representational practices" by considering them as acts of communication from rebel senders to their audiences. To this extent, rebels frame themselves as continuous, time-transcendent rulers (content) within authoritative normative frameworks (contexts) and use various "artifacts" and bodily movement as "channels" to transmit these claims. This model is then applied to an interpretive, single-case study of the "Islamic State" rebels in Iraq and Syria between 2014 and 2017. It is found that the model can explain many of the IS's activities. The group framed its ideas of time-transcendent rule in millenarian and apocalyptic contexts, had to adapt its messages to different audiences (such as local civilians and foreign fighters), and communicated its claims not only through internet posts, but also through a careful control of sites within...
|
|
|
Challenging Hegemony: Coercion, Repression and Protest in Liberal Democracies.
Čapinská, Barbora ; Kýrová, Lucie (vedoucí práce) ; Gagnon, Jean-Paul (oponent) ; Wahlström, Mattias (oponent)
Barbora Čapinská Abstrakt k disertační práci Challenging hegemony: coercion, repression, and protest in liberal democracies Rok obhajoby 2022 Abstrakt: Tato disertační práce identifikuje a klasifikuje typy donucovacích a represivních metod, které liberální demokratické státy používají k prevenci, odporu, nebo potlačení protestu prostřednictvím analýzy sekundární literatury z několika různých vědních oborů. I přes značnou roztříštěnost tohoto výzkumu projekt systematizuje a upřesňuje terminologii používanou k popisu donucování/nátlaku a represí a kombinuje dosavadní poznatky ze všech relevantních výzkumných směrů. Projekt zdůrazňuje skutečnost, že represe jsou uplatňovány v reakci na hrozbu, kterou představují vyzyvatelé, ale že míra této hrozby, respektive legitimita protestu, je ovlivněna či dokonce konstruována masmediálním pokrytím protestu a sociálních hnutí. Přijetím diskurzně-teoretického prizmatu a konceptu hegemonie, vztahové definice státu a trojrozměrného pohledu na moc autorka navrhuje nahlížet na protest a represi jako na hegemonický boj, v němž je protest kontrahegemonickým diskursem a stát ztělesněním hegemonie potlačující výzvy. Pro doplnění existujících typologií autorka zavádí pojmy "institucionální nátlak" a "hegemonický nátlak", aby vysvětlila situace, kdy k protestu nedochází, kdy se...
|
|
|
Straight up serious top shit
Ferenc, Jiří ; Sikora, Erik (oponent) ; Hládeková, Katarína (vedoucí práce)
Dilomová práce objektivizuje humor a vyvolává v divákovi pocit, že umění nemusí být přehnaně vážné nebo povýšené. Ideálně má práce u diváka navodit uvolnění a smích jako například u čtení memů na mobilu. Zároveň by však celý projekt měl působit jako plnohodnotná galerijní výstava. V projektu tak nejde tolik o témata jednotlivých děl jako spíš o sdělovací metodu, kterou je právě humor. Pro uměleckou obec by diplomová práce mohla eventuálně nabídnout otázku legitimity humoru v umění. Práce vychází z předpokladu, že humor v umění sice existuje, často však nebývá vidět. Může za to fakt, že autorů, kteří s humorem pracují dlouhodobě a cílevědomě není velké množství. Diplomová práce si naopak za cíl nebere otázku legitimity humoru v umění vyřešit. Představuje spíše snahu o stabilitu humoru v těchto kruzích. V současné době dělá student kromě umění i stand up comedy aby lépe porozuměl humoru. Tato snaha má docílit lepšího souladu obou odvětví v budoucích projektech.
|
|
|
Masmediální obraz českých soudů
Forejtová, Natálie ; Homolová, Pavla (vedoucí práce) ; Sedláčková, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá masmediálním obrazem českých soudů v souvislosti s tím, jaký může mít vliv na legitimitu soudů a důvěru v ně. Masmediální obraz byl zkoumán dle zdrojů legitimity formulovaných v koncepci Jeffreyho Fagana (konkrétně efektivita, procedurální spravedlnost a distributivní spravedlnost), hodnocení soudních rozhodnutí a celkového obrazu. Zastoupení jednotlivých zdrojů legitimity odpovídá spíše materialisticky založené společnosti s důrazem kladeným na instrumentální faktory: nejvíce byla v roce 2014 zastoupena dimenze efektivity, na druhou stranu distributivní spravedlnost byla zastoupena nejméně. Normativní faktor, totiž procedurální spravedlnost, však byla pokryta taktéž poměrně málo. Masmediální obraz byl v roce 2014 z hlediska soudních rozhodnutí a celkového zobrazení soudu spíše neutrální, avšak zdroje legitimity byly nejčastěji negativně zabarveny. Rozdíly byly nalezeny zejména mezi masmediálním obrazem soudů nižších a vyšších instancí, přičemž rozdíly odpovídají odlišné důvěře v tyto instituce. Zkoumán byl také vývoj od roku 1997, avšak kromě zvyšujícího se zájmu masmédií o soudy nebyla nalezena jiná významnější změna, která by mohla být příčinou zvyšující se důvěry v soudy. Masmédia však můžou vytvářet rozdíl v důvěře mezi levicově a pravicově orientovanými lidmi,...
|
|
|
Průzkumy veřejného mínění v Číně
Smolařová, Lucie ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá odrazem vývoje politické situace Číny ve výzkumu veřejného mínění a povahou tamního kolektivního mínění. Vychází z rešerše dostupné literatury a závěrů akademických studií realizovaných v Číně, teoreticky je ukotvena v díle Jamese Bryce o vývoji veřejného mínění a Irvinga Crespiho, který rozsah a roli výzkumu veřejného mínění v různých politických režimech vymezil na základě akceptace veřejného mínění v politické sféře a argumenty, na nichž vláda zakládá svou legitimitu. V návaznosti na procesy spjaté s ekonomickou liberalizací Číny pluralita kolektivního mínění vzrůstá, což se odráží v oficiální ideologii i rostoucím důrazu na výzkum veřejného mínění proklamovaným čínskou vládou, v čínské konfuciánské společnosti však stále převažuje tradiční inklinace kolektivního mínění k autoritářskému politickému vedení. Liberalizace se odráží také v rozsahu výzkumu veřejného mínění, nedávné studie však ukazují, že výsledky politických průzkumů nejsou v médiích publikovány objektivně a odpovědi respondentů jsou politickým režimem velmi ovlivněny. KLÍČOVÁ SLOVA Čína, veřejné mínění, politické průzkumy, legitimita, James Bryce, Irving Crespi
|
|
|
The Judiciary - Europa's (il)legitimate Child?
Štamberk, David ; Zemánek, Jiří (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Práce je zaměřena na zkoumání problému legitimity Soudního dvoru Evropské unie. Ten je pojímán v kontextu narůstajícího významu soudní moci jako takové na národní úrovni jakož i na mezinárodní úrovni. Soudci jsou stále častěji okolnostmi nuceni právo dotvářet a určovat tak jeho konečnou podobu. Tím se ale mění jejich role v soustavě orgánů států a mezinárodních organizací. Obzvláště soudy nejvyšších instancí se stávají politickými hráči s významným vlivem. Tradiční (funkční) pojetí jejich legitimity založené na požadavcích odbornosti, nezávislosti a nestrannosti se pak ukazuje jako nedostačující a musí být doplněno požadavky demokratické legitimity a prokazatelnou existencí legitimizačního řetězce s vazbou na voliče. Na mezinárodní úroveň se tento problém promítá s tím, jak narůstá vliv mezinárodních soudů. V případě Soudního dvoru Evropské unie je problém intenzivnější pro jeho supranacionální povahu a vliv, který se mu díky tomu dostává. Jeho soudní pravomoc je podstatně širší, než tomu bývá u jiných mezinárodních soudů a i prostředky, které může použít k zajištění respektování svých rozhodnutí jsou účinnější. Měl by proto stát v čele snah o zlepšení legitimity mezinárodního soudnictví. Současný stav tomu ale příliš neodpovídá. Byla proto navržena zlepšení v oblasti jmenování soudců a generálních...
|
|
|
Ruský pohled na vojenské intervence na základě principu "Responsibility to Protect"
Prokopová, Barbora ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Ruská federace jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN hraje podstatnou roli v diskusi o humanitárních intervencích. Ty jsou definovány principem Responsibility to Protect, který umožňuje mezinárodní vojenský zásah do vnitropolitických krizí jiných zemí, je-li ohrožena bezpečnost civilního obyvatelstva v dané oblasti. Rusko se odvolávalo na tuto zásadu, když vyslalo svou armádu do Gruzie v roce 2008 a na Krym roku 2014. Zároveň však byla jeho nevole ke schválení intervence jedním z určujících elementů diplomatických jednání během libyjské občanské války v roce 2011. Aktuálnost problému rozdílného chápání principu Responsibility to Protect ze stran různých světových mocností je viditelná také na probíhajícím konfliktu v Sýrii. Tato práce zkoumá přístup Ruské federace k vojenským intervencím na základě principu Responsibility to Protect. Určuje obecné faktory, které ovlivňují otázku humanitárních intervencí v rámci ruské zahraniční politiky, a zasazuje ruský přístup do celkového kontextu diskuse o tomto principu. Práce potvrzuje domněnku, že se R2P stalo instrumentem ruské zahraniční politiky, jenž zneužívá ve své sféře zájmu a za jehož pomoci naopak brání intervencím Západu. Předkládá však zároveň tvrzení, že užití tohoto konceptu v ruské zahraniční politice nemusí být nutně vnímáno jako nelegitimní....
|
|
|
Presumpce nelegitimity státní moci
Gregárek, Matěj ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Práce zpochybňuje "mýtus snadné legitimace" a argumentuje ve prospěch opatrnější přístupu vůči nedobrovolným společenským uspořádáním tím, že přesouvá důkazní břemeno ve prospěch individuálních práv. každé jednání státu by mělo být považováno za nepřípustné, pokud není prokázáno bez důvodných pochybností, že je naprosto nezbytné. s předpokladem existence individuálních práv jakožto počátečním bodem, práce se zabývá pokusy odvodit státní legitimitu z individuálních práv. Nakolik shledává tyto pokusy jako neúspěšné, dochází k závěru, že jediným způsobem, jak zajistit státu legitimitu je skrze kompromis mezi individuálními právy a praktickými problémy. avšak mají-li si individuální práva zachovat určitou váhu, tento kompromis musí být něčím limitován, proto práce dále rozebíra problematiku "nezbytných a vhodných zásahů" a koncept ideologie jako faktor, který determinuje a v konečném důsledku omezuje státní moc.
|
|
|
Legitimizace práva v pojetí Jűrgena Habermase a Niklase Luhmanna
Mucala, Václav ; Šamánek, Jan (vedoucí práce) ; Grznár, Miroslav (oponent)
Předmětem této práce je srovnání sociologických teorií Niklase Luhmanna a Jürgena Habermase, specificky ve vztahu k právu a především způsobu, jakým dostává ve společnosti svého ospravedlnění. Základní odlišnost obou přístupů vyplývá z rozdílného systémového pohledu. Jürgen Habermas si ponechává koncept otevřeného systému, což ho vede k úsilí o vysvětlení práva především jako institucionalizace komunikativní racionality v rámci žitého světa. Niklas Luhmann naopak přechází k uzavřenému systému a charakterizuje právo jako instituci, která žije svým vlastním životem a je vůči sociálnímu okolí normativně uzavřena. Srovnání na ose legitimity práva se v této práci též dotýká vztahu obou teoretických konceptů k právnímu positivismu a přirozenoprávním teoriím. Sociologie práva Jürgena Habermase má blíže k přirozenoprávní teorii a autopoietické právo v podání Niklase Luhmanna má blíže k právnímu positivismu. Oba autoři mají výrazně odlišný přístup k problému racionalizace práva, ale oba překládají procedurální koncept jeho legitimizace. V této práci je navíc ukázáno, že Jürgen Habermas se ve svém pojetí práva později přiblížil k Luhmannovým konceptům, což naznačuje, že s jistou dávkou tolerance je možné najít společnou řeč obou teorií.
|
host ::
RSS.