|
|
Bezpečnostní integrace Severských zemí po druhé světové válce: bezpečnostní společenství s přesahem
Pazderník, Martin ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Smetana, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá bezpečnostní integrací Severských zemí po konci druhé světové války. Využívá konstruktivistický koncept bezpečnostního společenství od Karla Deutsche a jeho revidovanou verzi od autorů Emanuela Adlera a Michaela Barnetta. Tato bakalářská práce tento koncept aplikuje na případ vývoje a vzniku bezpečnostního společenství v Severském regionu. Dále se pouští do hlubší analýzy institucionalizace bezpečnostní spolupráce, která v regionu přišla až po konci studené války, a popisuje její limity a potenciál do budoucna. V závěru se práce věnuje motivům společné účasti Severských států na mezinárodních mírových operacích a možnému vlivu této účasti na spoluutváření a posilování Severské kolektivní identity, která je pro bezpečnostní společenství klíčová.
|
|
|
Dvě podoby současného (pro)romského hnutí
Pfann, Martin ; Kubaník, Pavel (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Klíčová slova: Romové, (pro)romské hnutí, emancipace, kolektivní identita, Roma pride, Mezinárodní den Romů, Ara art, Konexe Abstrakt Tato práce představuje na příkladu dvou organizací a jimi pořádaných akcí část současného (pro)romského hnutí v České republice - jaká témata si hnutí vybírá a jak se snaží své cíle prosadit. Úvodní část se věnuje historickému vývoji (pro)romského hnutí a v druhé části práce autor podrobněji popisuje aktivity organizací Ara Art a Konexe. Závěrečná část práce představuje pomocí členské kategorizační analýzy způsoby, jakými organizace na jimi pořádaných akcích podobného charakteru (Mezinárodní den Romů a Roma Pride) utvářejí romskou kolektivní identitu. Obě události mají dvousměrný charakter, který vychází ze vztahu kategorie "my" (Romové) s dominantní kategorií "oni" (majoritní společnost). S tímto vztahem se pořadatelé vyrovnávají tím, že na slavnostních událostech vytvářejí prostor pro posilování kolektivní sounáležitosti a zároveň se zde negativně vymezují vůči stereotypním představám o Romech vytvářených majoritou. Jejich prvotním účelem je tedy destigmatizace vlastní identity.
|
|
|
Sociální a kolektivní identita pražských neslyšících
Fajfrová, Doris ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá kolektivní a sociální identitou pražských neslyšících. Je založená na předpokladu, že lze na neslyšící nahlížet jako na sociální skupinu, která disponuje specifickými charakteristikami, které jsou ze sociologické perspektivy zajímavé. Cílem práce je popis a porozumění způsobům, jakými se neslyšící k sobě navzájem vztahují a jaké sociální mechanismy k tomu účelu používají. Ve stěžejní kapitole je pojednáno o sociální kategorizaci jakožto klíčovém mechanismu pro utváření a udržování sociální identity neslyšících. Následující část textu je věnována kolektivní identitě, kde jsou představeny dva ideální typy kolektivní identity neslyšících tak, jak byly zachyceny ve výpovědích komunikačních partnerů. Práce je založena na kvalitativním výzkumu, který byl realizován formou polo- strukturovaných rozhovorů s neslyšícími, jež byly simultánně tlumočeny do češtiny. Z metodologického hlediska předložená práce vychází z principů grounded theory. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Svět pražských matek na rodičovské dovolené
Brennová, Martina ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá volbami pražských žen na rodičovské dovolené, a to především v oblasti kombinace práce a rodiny. Volby žen nejsou vždy výsledkem jejich ideální preference a jejich konečná podoba je silně ovlivněna institucionálními podmínkami a zájmy celé rodiny. Preference žen se orientují také podle ideologie mateřství, kterou upřednostňují. Práce se dále věnuje budování symbolických hranic mezi matkami a bezdětnými ženami. Matky se vůči bezdětným ženám vymezují pomocí morálních kritérií a vůči sobě navzájem prostřednictvím znalosti mateřské kultury. Matky na rodičovské dovolené popisují toto období jako šťastné a nevnímají ho v intencích ztráty svobody či sebeobětování. Přesto reflektují, že dlouhodobý pobyt doma je stereotypní a může vyvolat pocit izolovanosti. Část žen se z toho důvodu snaží alespoň částečně vymanit ze sféry péče o dítě a vrátit se do světa dospělých.
|
|
|
Politicizing Sexualities: Mobilization practices and networking within the LGBTQ movement in contemporary Madrid
Wiesnerová, Vendula ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Kolářová, Kateřina (oponent)
Cílem této etnografické studie je vysvětlit aktuální mobilizační postupy LGBTQ hnutí v současném Madridu s ohledem na strategické užití identity a networkingu v rámci kolektivní akce. Práce vychází z charakteristiky hnutí jakožto ideologicky polarizovaného heterogenního celku, v jehož rámci aktivní frakce kritizují dominantní skupinu hnutí za to, že se vzdala původního cíle sexuálního osvobození a podporováním moci vládnoucích politických stran a kapitalismu jej rozmělnila v konzumerismus. Prostřednictvím protestních kampaní, založených na spolupráci ideologicky příbuzných komunit v mezinárodně podporovaných sítích, se tyto frakce dožadují občanských práv pro všechny bez ohledu na sexuální orientaci či identitu. Kolektivní identitou, na jejímž základě se frakce mobilizují, je společně sdílená "nejistota" (precariousness). Jejich snahou je transformovat španělskou společnost skrze radikální levicově orientovanou politiku obohacenou o prvky queer a transgeder teorie. Úspěch levicově orientovaných frakcí s množstvím nových stoupenců má výrazný dopad i na aktivismus dominantní skupiny, která si osvojuje kritické myšlenky opozičních frakcí a uplatňuje je v rámci vlastní politiky. I přes nejednotnost a antagonistický charakter hnutí, úspěch kolektivní akce těchto nově vzniklých sítí, spolupracujících na...
|
|
|
Evropská komise a její role při formování kolektivní identity v EU
Havlíček, Tomáš ; Müller, Karel (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent)
Práce se zabývá problematikou formování evropské veřejné sféry za pomoci kulturní politiky a evropské kolektivní identity. Vycházím z předpokladu, že v současném globalizovaném světě je funkce národních států oslabena. Proto věřím, že je pro evropské státy výhodné delegovat některé své pravomoci na mezinárodní organizaci, kterou Evropská Unie je. Věřím, že díky rozvinutější evropské veřejné sféře může dojít ke zvýšení konkurence schopnosti v ekonomické, politické i sociální sféře. Moje práce se snaží odpovědět na otázku, jak tato evropská veřejná sféra může být formována. Proto se zaměřuji na Evropskou komisi, která jako jediná z evropských institucí je akceschopným exekutivním orgánem EU, která má za úkol prosazovat evropské (nadnárodní) zájmy. Ve své práci jsem tak podrobil jeden z jejich programů analýze. Tímto programem se stal program ERASMUS -- program na studentskou výměnu. Díky analýze vývoje kulturní politiky, programu ERASMUS jsem byl schopen v závěru práce odpovědět na otázky, proč je důležité vytvořit evropskou veřejnou sféru a zda se o tento cíl Evropská komise snaží.
|
host ::
RSS.