|
|
Principy daňové spravedlnosti
Huspeková, Marie ; Seknička, Pavel (vedoucí práce) ; Bažantová, Ilona (oponent)
Diplomová práce je interdisciplinárním pohledem na problematiku spravedlivého rozdělování daňového břemene. Daně jsou posuzovány z hlediska svého účelu, kterým je zejména vytvoření zdrojů pro hrazení státních výdajů. Pozornost je soustředěna zejména na morální a etické aspekty dopadů daňového břemene do lidského jednání a rozhodování. Práce je rozdělena na čtyři kapitoly. První kapitola je věnována lidské bytosti, jejímu jednání a rozhodování, a možnostem komplexního pohledu na lidskou individualitu. Člověk je zasazen do perspektivy společného soužití a hospodaření. Druhá kapitola obsahuje stručný pohled na koncepty spravedlnosti se zaměřením na vztah spravedlnosti a vybraných etických hodnot. Ve třetí kapitole je hodnocena struktura daňového systému a jednotlivých daní, se zaměřením na daňovou spravedlnost ve smyslu ekonomickém. Čtvrtá kapitola je věnována některým mezinárodním aspektům zdanění. V závěru diplomové práce jsou hodnoceny konflikty daňové spravedlnosti s jinými hodnotami.
|
|
| |
|
|
Rozhovory o prodloužení pobytu ruské 201. vojenské základny na území Tádžikistánu v letech 2008-2013
Mastný, David ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Tato případová studie se věnuje rozhovorům o prodloužení pobytu ruské 201. vojenské základny na území Tádžikistánu v letech 2008-2013. Práce zkoumá zájmy Rusů a Tádžiků ve vztahu k základně, motivy, z nichž při vyjednávání výsledného řešení vycházeli, faktory, které do procesu vstoupily a dopady další ruské vojenské přítomnosti na politickou, bezpečnostní a ekonomickou situaci v zemi. Skládá se z analýzy významu základny v kontextu rusko-tádžických vztahů s ohledem na problémy, jako je propustnost hranic, obchod s drogami a pašeráctví, radikální islamismus, kvalita tádžických silových složek, energetická politika, napojení na trans-regionální dopravní sítě, pracovní migrace a vztahy s Uzbekistánem. Dále studie obsahuje analýzu průběhu vyjednávání z historického a politického hlediska a analýzu přímých i nepřímých dopadů další přítomnosti ruských vojsk v Tádžikistánu.
|
|
|
Strukturalismus a pojem diskursu u Paula Ricoeura
Skoumal, Petr ; Borecký, Felix (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na strukturalismus a pojem diskursu v díle francouzského filosofa Paula Ricoeura. Cílem práce je ukázat Ricoeurovu snahu o propojení strukturalismu a hermeneutiky a následně vyložit, jakým způsobem toto propojení funguje jako obecné paradigma humanitních věd. Výchozím bodem je Ricoeurova revize Saussurova strukturálního přístupu, rozlišujícího jazykový systém (langue) a mluvu (parole), a následné zakotvení pojmu diskursu. Dále výklad postupuje k úzce související problematice textu. Ricoeur totiž nepoužívá termín diskurs pouze pro mluvený jazyk, ale také pro psané jazykové útvary (texty), čímž implementuje pojem diskursu do hermeneutického přístupu. Jeho propojení se strukturalismem je pak možné provést prostřednictvím kruhové dialektiky vysvětlování a rozumění, v níž se strukturalismus ukáže jako nezbytný prostředek hermeneutického poznání. Ricoeurovo hermeneutické myšlení je dále charakterizováno tzv. pohybem od textu k jednání, mezi nimiž, respektive mezi způsoby jejich interpretace Ricoeur nachází jisté paralely. Tím se dostává od hermeneutiky textu k hermeneutice jednání. Své závěry potom předkládá jako obecné paradigma humanitních věd. Přisuzuje jim tak hermeneutickou povahu. Hluboké hermeneutické porozumění je však podle Ricoeura nedosažitelné bez...
|
|
| |
|
| |
|
|
Hegelovský proud v československé filosofii 60. let aneb sonda do československé marxistické filosofie na motivu práce
Hanovská, Lenka ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent) ; Marek, Jakub (oponent)
Práce se zabývá československou filosofií v období 60. let 20. století. Neomezuje se přitom na její historický popis, ale pokouší se proniknout do čs. myšlení zevnitř a promýšlet jeho významné kategorie. Soustřeďuje se na kategorii práce jako ústřední marxistickou kategorii a zkoumá, jak se v různých směrech čs. filosofie pojednávala. To dává těmto směrům vystoupit v jejich různosti i stejnosti. Zejména potom práce zkoumá, jak kategorii pojednával tzv. hegelovský proud neboli filosofové praxe, kteří motiv uchopovali v návaznosti na německou klasickou filosofii. Tito kladli důraz na práci jako formu předmětné tvorby skutečnosti, akcentovali autentický životní postoj charakteristický jednotou teorie a praxe, zdůrazňovali filosofický rozměr marxismu a apelovali na jeho autentické (historické) pochopení. Garanci jednoty teorie a praxe a možnost autentického výkladu skutečnosti kladli filosofové praxe do předpokladu rozumného vývoje dějin, čímž se mj. odlišovali od jiných marxistických proudů. Text je rozdělen na tři části. První přibližuje historické souvislosti a podmínky filosofické tvorby v Československu. Druhá tematizuje motiv práce u představitelů "hegelovského proudu" (filosofie praxe) a věnuje se interpretaci motivu z jejich děl. Třetí pak představuje vlastní filosofické promýšlení souvislostí, principů...
|
|
|
Učitelnost etiky: je možné se naučit ctnosti?
Lovětínský, Petr ; Sousedík, Prokop (vedoucí práce) ; Fošum, Jan (oponent)
Učitelnost etiky: je možné se naučit ctnosti? Klíčová slova: etika, ctnost, učení, učitelnost, vědění, jednání Tato diplomová práce se zaměřuje na oblast etiky ctností jakožto jednoho z hlavních proudů praktické filosofie a na téma možnosti se ctnosti naučit nebo ji jiným způsobem získat. V úvodu představuje kontext a východisko svého tématu a vedle toho základní kritéria, podle kterých bude posuzovat odpověď na hlavní otázku. Následně přináší také obecný popis principů, na kterých stojí etika ctností. V dalších dvou hlavních kapitolách se věnuje popisu pojetí ctností u dvou nejvýznamnějších představitelů tohoto druhu morální filosofie, tedy Platóna a Aristotela. Tento popis je u obou autorů stavěn s ohledem na ty aspekty ctnosti, které jsou styčnými body s možností a způsobem jejich učení. V další části je pak uvedeno několik dalších příkladů pohledu na obě popsané koncepce z hlediska učitelnosti ctnosti. Závěr pak shrnuje popsané aspekty ctnosti, jakým způsobem se dotýkají učitelnosti a zda splňují požadavky stanovené v úvodu práce.
|
|
| |
|
|
Vliv Visegrádské skupiny na jednání o VFR 2014-2020 a 2021-2027
Němcová, Ivanna ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Základní idea koexistence současných středoevropských států v rámci jednoho geopolitického prostoru má svůj počátek již ve 14. století, kdy panovníci Čech, Polska a Uher našli a formulovali společný zájem na vzájemné spolupráci v obraně proti habsburské mocenské expanzi. Formalizovaná podoba spolupráce byla později realizovaná v rámci Rakouské a následně Rakousko-uherské monarchie. Dominantní role Rakouska zanikla rokem 1918 s rozpadem Rakousko-Uherské monarchie, jako jeden z výsledků první světové války. Současné Visegrádské uskupení pak vzniklo jako potřeba reagovat na nové výzvy, kterým musely tyto státy čelit v geopolitickém uspořádání Evropy. Při uskutečňování realistické politiky se Visegrádská skupina může stát významnou silou, nejen v rámci EU, schopnou hájit ekonomické, vojenské i politické zájmy svých členů. Prosazování ekonomických a národních zájmů jednotlivých členů Visegrádské skupiny lze umocnit vzájemnou spoluprací v rámci Evropské unie, především při projednávání dlouhodobých rozpočtů Evropské unie. Dlouhodobý rozpočet Evropské unie (Víceletý finanční rámec) je základním dokumentem EU, který určuje její dlouhodobé priority a umožňuje EU dosahovat deklarovaných cílů. Cílem mé práce je prozkoumat možnosti a efektivitu vzájemné koordinace při prosazování specifických zájmů států...
|
host ::
RSS.