|
|
Metody měření inteligence u dospělých osob
Chvátalová, Veronika ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lindová, Jitka (oponent)
Ve své práci se zabývám metodami testování inteligence u dospělých osob. Cílem práce je seznámit čtenáře s šesti inteligenčními testy, a to jak s těmi individuálně administrovanými, tak s testy, které mohou být zadávány skupinově. Mezi komplexními testy, které měří celkové inteligenční schopnosti, uvádím také příklad částečného testu inteligence, který měří nonverbální schopnosti. U každého testu uvádím jeho charakteristiku, strukturu a popis úloh. Dále psychometrické vlastnosti, užití a na závěr diskutuji jeho klady a zápory. V případech, kde je to možné, uvádím také využití testu v České republice, případně v Evropě.
|
|
|
Vliv latentní toxoplasmosy na inteligenci infikovaných osob
Chvátalová, Veronika ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lindová, Jitka (oponent)
Souvislosti latentní toxoplasmózy s inteligencí se věnovalo několik studií, v literatuře však dosud panují neshody. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda latentní toxoplasmóza ovlivňuje inteligenci infikovaných osob a zda na nákazu reagují rozdílně Rh negativní a Rh pozitivní osoby. Předností této práce bylo použití komplexního inteligenčního testu, Testu struktury inteligence I-S-T 2000 R, a schopnost statisticky odfiltrovat vliv velikosti bydliště probandů v dětství. Rozdíly v inteligenci mezi nakaženými a nenakaženými jedinci byly zkoumány v souboru studentů Přírodovědecké fakulty, soubor čítal 46 toxoplasma-pozitivních a 188 toxoplasma-negativních osob. Pomocí neparametrických testů byla u nakažených osob odhalena nižší numerická, fluidní a celková inteligence oproti osobám nenakaženým, tyto tendence byly pozorovány též ve výsledcích parametrických testů. U mužů byla navíc snížena i složka numerické znalosti, u žen žádné rozdíly v inteligenci pozorovány nebyly. Rh negativní a Rh pozitivní jedinci se v reakci na nákazu nelišili; existovaly však u nich kvantitativní a kvalitativní rozdíly v reakci na "stárnutí", a dále byla odhalena vyšší inteligence Rh negativních osob oproti Rh pozitivním v některých složkách. Mimo hlavních efektů, na které jsem se v této práci zaměřila, byl dále...
|
|
|
Význam rozvíjení emoční inteligence na 1. stupni základních škol
Rázková, Tereza ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Kargerová, Jana (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice rozvíjení emoční inteligence na 1. stupni základní školy a klade si za cíl popsat strategie, metody a formy práce, které jsou efektivní ve výchově k emoční inteligenci žáků. V teoretické části vymezuje pojmy, které souvisí s tématem práce, jako je emoční inteligence a její klíčové složky. Dále se zabývá výchovou k rozvoji emoční inteligence, která je nepřímo obsažena v kurikulu pro 1. stupeň základních škol. Cílem empirické části je pomocí kvalitativní metody, a to hloubkových rozhovorů, zodpovědět otázky jak přemýšlí učitelé nad pojmem emoční inteligence, jaké strategie a metody volí k rozvoji emoční inteligence a s jakými problémy se u toho potýkají. Empirická část také poskytne pohled do cizojazyčného materiálu určeného k rozvoji emoční inteligence. Klíčová slova Emoční inteligence, sebevědomí, sebeovládání, empatie, motivace, prosociální chování.
|
|
|
Emoční inteligence jakou součást inteligentního chování
Kramperová, Eva ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Stolařová, Jaroslava (oponent)
Pro svou práci jsem si vybrala téma emoční inteligence a její úlohu v průběhu lidského života. Ráda bych se jejím prostřednictvím zamyslela nad její důležitostí, úlohou a možnostmi rozvoje. Práce je rozdělena do tří hlavních částí: První část obsahuje obecné informace, vymezení pojmů a vztah emoční inteligence k inteligenci kognitivní, její srovnání s inteligencí sociální. Rovněž jsou zde zmíněny diskutabilní faktory ovlivňující EQ. Druhá stěžejní část práce mapuje úlohu emoční inteligence v dětství a ve výchovně- vzdělávacím procesu ( vliv EQ na školní úspěšnost, výkon, motivaci, jak školy pracují s EQ). Poslední oblast se zaměřuje na EQ v dospělosti. Zamýšlí se nad úlohou a důležitostí emočních dovedností na cestě k úspěšné kariéře, uspokojivému partnerskému životu a vyrovnanému postoji k životu v postproduktivním období.
|
|
| |
|
| |
|
|
Generační střety na stránkách protektorátního kolaborantského tisku
Nezdařil, Petr ; Václavů, Lubor (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Cílem diplomové práce je postihnout variabilitu protektorátní tiskové propagandy vzhledem ke generační a sociální příslušnosti cílové skupiny čtenářů. Tato byla zkoumána prostřednictvím analýzy tří kolaborantských listů - Arijského boje, Zteče a Přítomnosti. Propagandistické obrazy byly rekonstruovány na základě analýzy tří velkých tematických okruhů, a sice zobrazování protektorátní vrstvy inteligence, mládeže a konečně příslušníků židovské minority. Cílem se krom postižení specifických propagandistických technik stala také snaha zhodnotit perspektivy přijetí těchto obrazů ze strany protektorátní společnosti a vysvětlit, proč se tyto míjely účinkem. Vzhledem k primárním pramenům, které byly při tvorbě využity, postihuje předkládaná práce především období mezi léty 1942 a 1945.
|
|
|
Evoluce velikosti mozku a encefalizace u ptáků
Straková, Barbora ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Landová, Eva (oponent)
Obratlovci vykazují vysokou mezidruhovou variabilitu ve velikosti mozku. Nezávisle na sobě se vyvinuly velké mozky u ptáků a savců. Přes mnohé zásadní rozdíly v jejich anatomické stavbě recentní studie ukazují, že rozsáhlé oblasti koncového mozku ptáků jsou homologické palliu savců. Relativní velikost ptačího mozku je srovnatelná s tímtéž u savců a mnohem větší než relativní velikost mozku nelétajících plazů. Přesto konkrétní selekční tlaky, jež jsou spjaty s evolucí velkého mozku, zůstávají stále neobjasněné. Komparativní analýzy identifikovaly mnoho různých znaků jako je velikost těla, rychlost metabolizmu, maternální investice, rodičovská péče, prodloužení růstu, pářící systém a migrace, jako důležité koreláty relativní velikosti mozku. Naopak socialita pravděpodobně není u ptáků spjata s vývojem velkého mozku. Ukazuje se také, že některé behaviorální znaky, jako je zpěv či skladování potravy korelují s velikostí těch částí mozku, jež se na těchto typech chování podílejí. Budoucí studie by měli nejen hledat nové, ale i zahrnout již známé koreláty velikosti mozku a modelovat průběh evoluce pomocí moderních statistických nástrojů. Jen tak bude možné rozluštit složitou spleť vzájemných vztahů mezi proměnnými a odhalit jejich efekt na evoluci mozku ptáků. Klíčová slova: inteligence, evoluce mozku,...
|
|
|
Zprostředkované učení jako jedna z možností osobnostního rozvoje žáka
Škopková, Pavla ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Kasíková, Hana (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na způsoby možných řešení, jak by mohl pedagog v kooperaci s žákem dospět uspokojivých školních výsledků, dosáhnout nápravy deficitních kognitivních funkcí a zároveň přispět k osobnostnímu rozvoji žáka. Řešení se zde nabízí v podobě pomoci zprostředkovaného učení, které je reprezentováno programem instrumentálního obohacování. O efektivitě teorie zprostředkovaného učení svědčí fakt, že takové učení obsahuje prvky, komponenty, které nám garantují, že je procesem rozvojetvornosti. Mezi takové prvky lze považovat intervence, diagnostika či reflexe vlastního učení. Cílem práce je upozornit na tyto prvky z hlediska psychologické účinnosti a doložit jejich funkčnost konkrétními programy a výstupy. Koncept zprostředkovaného učení díky své otevřenosti nabízí tvorbu celé řady variant instrumentů a nástrojů, a to s ohledem na specifické okolnosti dané úkolové situace. Práce je zaměřena teoreticky, vychází ovšem z doložených kvalitativních výzkumů a analýz zaměřených na testování efektivity využití Feuersteinova programu instrumentálního obohacování v praxi. Práce je koncipována tak, aby v samotném úvodu zaznělo vysvětlení podstaty teorie zprostředkovaného učení, včetně představení autora programu instrumentálního obohacování Reuvena Feuersteina. Následují teoretická východiska...
|
|
|
"Vynález" inteligence a jeho reflexe v českém pedagogickém a speciálně pedagogickém diskurzu, na základě vybraných odborných časopisů od r. 1888 do r. 1944.
Čechová, Anežka ; Kolářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Herza, Filip (oponent)
Práce se zabývá inteligencí, jako sociálně-kulturním konceptem se svou vlastní historií a vývojem. Dekonstruuje tak naturalizované představy o biologické "podstatě" inteligence, která do dnešních dnů nebyla prokázána. Jsou zde představeny některé mody vědeckého a filosofického uvažování, které se podílely jak na "vynálezu" inteligence, tak na procesu jeho formování. Analýza primárních materiálů umožňuje zmapovat reflexi těchto dominantních vědeckých přístupů k inteligenci v českých odborných diskurzech. Práce zároveň reflektuje významnou roli klasifikace inteligence v hodnocení mentální normy a jinakosti, na základě čehož analyzuje vnímání ne/způsobilosti ve vymezeném historickém období, včetně diskurzivní analýzy reprezentace "postižení". Klíčová slova Inteligence, ne/způsobilost, kraniometrie, eugenika, pedagogika, medicína, biomoc.
|
host ::
RSS.