|
|
Úpadek řízené osoby a jeho "koncernové" důsledky
Smetanová, Eva ; Černá, Stanislava (vedoucí práce) ; Pelikán, Robert (oponent)
Úpadek řízené osoby a jeho "koncernové" důsledky Abstrakt Práce se zabývá koncernovými důsledky úpadku řízené osoby. Cílem práce bylo popsat a analyzovat důsledky úpadku řízené osoby na ostatní členy koncernu s důrazem na řídící osobu a možnosti věřitelů, které jim české korporační a insolvenční právo nabízí k ochraně jejich nároků. Ústředním motivem pak je skutečnost, že se ekonomická realita podnikatelských seskupení nesetkává s realitou právní, neboť způsob fungování podnikatelských seskupení naráží na koncept majetkové samostatnosti společnosti a omezeného ručení. Nejprve jsou rozebrány způsoby, jakými může řídící osoba uplatňovat vliv na osobu říznou, neboť důsledky týkající se případné odpovědnosti řídící osoby za úpadek osoby řízené se odvíjí právě od postavení, které řídící osoba vůči osobě řízené zastává. Následně je nastolen koncept faktických a stínových vedoucích stavící na skutečném ekonomickém řízení, který umožňuje dosáhnout na majetek řídící osoby, aniž by bylo potřeba přistoupit k ultimativním nástrojům jako je doktrína propichování korporátního závoje. Dále jsou popsány jednotlivé instituty českého korporačního a insolvenčního práva upravující důsledky, které může úpadek řízené osoby ve sféře osoby řídící vyvolat, zařazeny a zhodnoceny jsou také některé nástroje vyvinuté především...
|
|
|
Problematika zdravých vrstevnických vztahů v rámci/kontextu společného vzdělávání na druhém stupni ZŠ
AMORTOVÁ, Šárka
Bakalářská práce se zabývá problematikou vrstevnických vztahů v rámci společného vzdělávání ? inkluzi, na druhém stupni základní školy. Školní prostředí je velmi důležitý a významný činitel, který pomáhá při přechodu z dětské závislosti na dospělých a vede k samostatnosti a odpovědnosti. Významným článkem a součástí je zde třídní učitel a spolužáci, kteří společně utváří klima třídy i klima školy. Nedílnou součástí je i asistent pedagoga. Cílem mé práce je přiblížit situace, jak se cítí žák v období pubescence ve školním prostředí a v kolektivu, jenž má diagnostikovanou lehkou mozkovou poruchou a jakým způsobem ho vnímají jeho vrstevníci.
|
|
| |
|
|
Vliv forem zážitkové pedagogiky na jeho účastníky
ŠEDOVÁ, Sarah
Práce se zabývá vlivem jednotlivých forem zážitkové pedagogiky na jeho účastníky. V teoretické části jsou popsány základní pojmy zážitkové pedagogiky, její vývoj, cíle, formy a principy. Empirická část se skládá z realizovaného kvalitativního výzkumu s využitím metody pozorování a polostrukturovaného rozhovoru, jehož cílem bylo analyzovat, zda a popřípadě jakým způsobem působí zážitková pedagogika použitá v autorském projektu Saan na jeho účastníky. Hlavním cílem diplomové práce bylo zhodnotit, jak působí zážitková pedagogika na účastníky a poté tyto teoretické znalosti porovnat s vlastním výzkumem.
|
|
|
Sourozenci ve skupině dětí předškolního věku a jejich výtvarný projev.
OTTOVÁ, Bohdana
Bakalářská práce pojednává o možnostech arteterapeutických přístupů v prostředí mateřské školy. Je zaměřena na výtvarnou tvorbu sourozeneckých dvojic. Práce je rozdělená na dvě části. V první, teoretické části se zabývá charakteristikou dítěte a dětství, vývojem dítěte po stránce tělesné, psychické a sociální. Zabývá se vlivem rodiny a rodinného prostředí, sourozenců a sourozeneckých konstelací na vývoj dítěte. Dále se dotýká významu a obsahových složek předškolního vzdělávání a působení vrstevnické skupiny. Popisuje základní znaky dětského výtvarného projevu a teoretické možnosti přesahu arteterapie do výtvarné tvorby v mateřské škole. V druhé, praktické části práce jsou uvedeny kazuistiky čtyř sourozeneckých dvojic a analýza jejich tvorby, v kontextu okolností a období jejího vzniku. Výzkum je realizován v prostředí mateřské školy. Cílem bylo zjistit, jakým způsobem se ve výtvarném projevu sourozenců promítají zkušenosti z rodinného prostředí, jakým způsobem se sourozenci vzájemně ovlivňují a zda se tato skutečnost v jejich výtvarném projevu objevuje. Zjistili jsme, jakými způsoby společná přítomnost uvedených sourozenců ovlivňuje jejich aktivitu ve skupině a poukázali na možnost otevření cesty k řešení jejich adaptačních potíží i individuálních témat skrze výtvarnou tvorbu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Skupina jako daňový subjekt daně z přidané hodnoty
Kořínková, Zuzana ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Kotáb, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje institutu skupiny jako subjektu daně u daně z přidané hodnoty. Tento institut byl zaveden do českého právního řádu s účinností od 1. ledna 2008. Umožňuje osobám splňujícím podmínky kladené zákonem o dani z přidané hodnoty, aby byly považovány za samostatnou osobu povinnou k dani, tedy za jednoho plátce. Právní úprava skupiny vychází z čl. 11 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty. Cílem diplomové práce je představit a podrobněji analyzovat úpravu skupiny v českém právním řádu a upozornit na některá právní úskalí této úpravy, a to i z hlediska práva Evropské unie a práva některých dalších členských států Evropské unie. Druhotným cílem je pak přinést odpověď na otázku, jak využívaným institutem skupina v České republice je. První kapitola je věnována obecně vývoji právní úpravy institutu skupiny v právu Evropské unie a zavedení institutu do právního řádu České republiky. Obsahem druhé kapitoly jsou pak podmínky kladené zákonem o dani z přidané hodnoty na členy skupiny. Důraz je zde kladen na podmínku spojených osob, včetně problematiky členství fyzické osoby a osoby nepovinné k dani ve skupině. Třetí kapitola pak pojednává o skupině jako subjektu právních vztahů. V této kapitole je mimo jiné podrobněji představen...
|
|
|
Subkultura hipsterů v Česku
Zahornadská, Eva ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Václav (oponent)
Předmětem bakalářské práce Subkultura hipsterů v Česku je zmapování současné městské kultury. První část práce definuje pojem subkultura a zabývá se zejména postmoderními přístupy k fenoménu. Druhá, stěžejní, část hledá kořeny subkultury hipsterů a časově ji vymezuje a následně popisuje hipstera na základě jednotlivých témat spojených s identifikací subkultur (věk a pohlaví, vzhled, hudební vkus, vzdělání, povolání a ekonomická situace, zájmy, bydliště, životní postoje a přesvědčení a subkulturní identita). Subkultura hipsterů je dále konfrontována s negativní i pozitivní kritikou v masové společnosti. Teoretická část práce využívá odbornou literaturu zabývající se danou problematikou, ale také zápisy z panelových diskusí, výsledky průzkumu americké společnosti nebo články a eseje publicistického stylu. Třetí část, tedy výzkum provedený technikou polostrukturovaných rozhovorů, má potvrdit a specifikovat data získaná z předešlé kapitoly a zároveň zasadit subkulturu hipsterů do českého prostředí. Cílem práce je vytvoření definice hipstera a odpovědět na výzkumné otázky.
|
host ::
RSS.