|
|
Srovnání československé II. a III. republiky z hlediska teorie autoritativních režimů Juana J. Linze
Svoboda, Ladislav ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá dvojicí domácích režimů, které jsou známy pod názvy druhá a třetí československá republiky. Výběr této dvojice období národních dějin byl podmíněn jednak relativním nedostatkem srovnávací politologické literatury na tato období a jednak tím, že téma porovnání dvou domácích režimů, které vznikly v rozmezí deseti let a na základě své životní zkušenosti přistoupily k odmítnutí myšlenek liberální demokracie, je dle mého názoru nadčasové a stále aktuální i v současnosti. Cílem diplomové práce je analýza a porovnání druhé a třetí československé republiky pomocí rámce tvořeném teorií autoritativních režimů Juana J. Linze a následná kategorizace obou režimů. V první části práce přibližuje teorie autoritativních a totalitních režimů Juana J. Linze, přičemž je výchozím předpokladem práce, že oba zkoumané režimy jsou případy autoritativních režimů a tedy je v této kapitole kladen důraz zejména teorii autoritativních režimů, zbylé části teorie zabývající se totalitními a sultanistickými režimy jsou jen okrajově a stručně zmíněny. V druhé části práce je poté provedena vlastní analýza obou režimů v kontextu trojice výzkumných otázek, kdy je analyzován vztah obou režimů k první republice, jejich poloha v rámci trojdimenzionálního prostoru vymezeném teorii, styčné body obou režimů a na závěr poté...
|
|
|
Odraz společenských změn v období září 1938 - prosinec 1939 ve fotbalovém prostředí podle časopisu Rekord
Kliment, Alexandr ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Odraz společenských změn v období září 1938 - prosinec 1939 ve fotbalovém prostředí podle časopisu Rekord" se zabývá událostmi, které formovaly českou společnost v době mnichovské krize, druhé republiky a prvních měsíců Protektorátu Čechy a Morava v souvislosti s fotbalovými organizacemi. Na konkrétních případech rozebírá klíčové momenty, které ovlivnily jednotlivé složky veřejného života. Studie si všímá obecných souvislostí a historického kontextu. Analyzuje způsob, jakým se těmto skutečnostem věnoval časopis Rekord, oficiální věstník fotbalové asociace a fotbalového svazu. Text pojednává například o významných zápasech s politickým pozadím, organizačních změnách ve fotbalovém prostředí vyvolaných novými poměry, slučovacích tendencích, protižidovských opatřeních, zrušení profesionalismu či slovenských autonomních snahách. Věnuje se také přímým dopadům okupace pohraničí a později českých zemí na spolkový fotbalový život a chod mistrovských soutěží. Pojednává o českém sebeurčení ve sportu po zřízení protektorátu v březnu 1939 a mezinárodních kontaktech českých fotbalových mužstev do konce roku 1939. Základem práce je historická srovnávací analýza dostupných historických materiálů a porovnání se zpracováním témat v denících Národní politika a Lidové noviny.
|
|
| |
|
|
Dvoustranický politický systém v Českých zemích 1938-1939: strana Národní jednoty a Národní strana práce
Kulíšek, Vítězslav
Rigorózní práce se zabývá českým politickým systémem v období druhé Česko -Slovenské republiky (1938-1939). V této historicky krátké době se přetransformovala liberální demokracie v demokracii autoritativní. V politickém systému převažovala moc pravicových stran. V případě českých zemí vznikl bipartismus, který je v českých dějinách ojedinělý. Primárním cílem práce je pojednání o stranickém systému v českých zemích v období druhé republiky a tedy i pojednání o politických stranách, které tento systém tvořily. Rovněž je pojednáno o státním zřízení druhé republiky a historickém, hospodářském, kulturním a společenském kontextu dané doby. V závěru jsou shrnuty poznatky, ke kterým jsem se během tvorby této práce dopracoval. Zdrojem se staly především archivní prameny, odborná literatura pojednávající o daném tématu a dobová stranická i nestranická periodika. KLÍČOVÁ SLOVA Antonín Hampl, autoritativní demokracie, Česko-Slovenská republika, druhá republika, dvoustranický systém, mnichovská dohoda, nacistické Německo, Národní strana práce, Rudolf Beran, strana Národní jednoty
|
|
|
"Cikáni, metla venkova!" Tvorba a uplatňování proticikánských opatření v meziválečném Československu, za druhé republiky a v počáteční fázi Protektorátu Čechy a Morava (1918-1941)
Baloun, Pavel ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Sadílková, Helena (oponent) ; Zimmermann, Volker (oponent)
Dne 22. prosince 1926 proběhla v Užhorodu na Podkarpatské Rusi slavnostní ceremonie při příležitosti otevření budovy "cikánské školy". Čeští úředníci, kteří při této události promluvili, upozornili přítomné na pedagogický význam vybudované instituce a označili ji za ojedinělý a výjimečný "pokus". Vytvoření speciální školy pro děti těch obyvatel, kteří byli označováni jako "cikáni", na území, jež bylo k Československu dodatečně připojeno po první světové válce a které v dobových představách ztělesňovalo specifické, "zaostalé" území, upevňovalo legitimitu první republiky jako demokratického, pokrokového, moderního, liberálního státu náležícího k vyspělému a civilizovanému Západu. O více než půl roku později, dne 14. července 1927, poslanci československého Národního shromáždění schválili zákon č. 117/1927 Sb. z. a n. o potulných cikánech. Vznik této legislativní normy souvisel s obrovským zájmem dobového tisku a veřejnosti o "cikány", který podnítilo obvinění přibližně dvaceti "cikánů" z východoslovenské obce Moldava nad Bodvou z velkého množství krádeží, loupeží a vražd. Oproti situaci těsně po skončení první světové války, kdy centrální československé úřady nevyhověly požadavkům lokálních státních úřadů na úpravu "cikánské otázky", i v kontrastu k většině evropských států, v roce 1927 středo pravá...
|
|
|
Dvoustranický politický systém v Českých zemích 1938-1939: strana Národní jednoty a Národní strana práce
Kulíšek, Vítězslav
Rigorózní práce se zabývá českým politickým systémem v období druhé Česko -Slovenské republiky (1938-1939). V této historicky krátké době se přetransformovala liberální demokracie v demokracii autoritativní. V politickém systému převažovala moc pravicových stran. V případě českých zemí vznikl bipartismus, který je v českých dějinách ojedinělý. Primárním cílem práce je pojednání o stranickém systému v českých zemích v období druhé republiky a tedy i pojednání o politických stranách, které tento systém tvořily. Rovněž je pojednáno o státním zřízení druhé republiky a historickém, hospodářském, kulturním a společenském kontextu dané doby. V závěru jsou shrnuty poznatky, ke kterým jsem se během tvorby této práce dopracoval. Zdrojem se staly především archivní prameny, odborná literatura pojednávající o daném tématu a dobová stranická i nestranická periodika. KLÍČOVÁ SLOVA Antonín Hampl, autoritativní demokracie, Česko-Slovenská republika, druhá republika, dvoustranický systém, mnichovská dohoda, nacistické Německo, Národní strana práce, Rudolf Beran, strana Národní jednoty
|
|
|
Obraz generála Radoly Gajda v československé komunistické historiografii
Kulas, Jan ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Obraz generála Radoly Gajdy v československé komunistické historiografii: Abstrakt: Radola Gajda, generál československých legií v Rusku a jeden z velitelů armády "vrchního vládce Ruska", sibiřského diktátora Alexandra Vasiljeviče Kolčaka, poté generál československé armády, který v ní na krátkou dobu dosáhl až na nejvyšší místo, po svém sesazení fašistický politik a vůdce hlavní československé fašistické strany Národní obce fašistické a účastník mnoha skandálů, je jednou z nejvíce rozporuplných postav českých a československých dějin. Na jedné straně brilantní vojevůdce, rozený vojenský velitel, na druhé straně člověk se sympatií k autoritativním režimům a fašistickým stranám, kterého prezident Tomáš G. Masaryk svého času považoval za jednu z největších hrozeb pro československou demokracii. Rozporuplnost osoby generála Gajdy vedla k často velmi výrazným rozdílům v historickém vnímání této významné postavy našich dějin v průběhu různých politických režimů, které se vystřídaly na území českých zemí. Jako jeden z nejdůležitějších velitelů československých legií v Rusku byl Gajda hlavním iniciátorem jejich vystoupení proti bolševikům a v zásadním odporu vůči komunismu setrval i po celý zbytek svého života. Stejně zásadní byl odpor komunistických novinářů proti Gajdovi. Cílem této práce je zjistit, do jaké...
|
|
|
Milena Jesenská a její tvorba v Lidových novinách a Přítomnosti
Němečková, Sára ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Práce se zabývá publicistickou tvorbou Mileny Jesenské v Lidových novinách a časopise Přítomnost v letech 1929 - 1930 respektive 1937 - 1939. V textech Mileny Jesenské lze nalézt řadu opakujících se témat, které mají z velké části základ v jejím životě. Tvorbou se také line neustálá potřeba pomáhat svému okolí a ochraňovat slabší, která je i podle řady autorčiných životopisů pro Milenu Jesenskou zcela klíčová. Autorka v letech 1929 - 1930 stála v čele ženské rubriky Lidových novin a snažila se bojovat za změnu podoby a významu této rubriky v tehdejším tisku, výrazným tématem v její tvorbě je problematika moderní ženy a jejího postavení v tehdejší společnosti. Práce se zabývá také ohlasy společenských poměrů a historických událostí ve zkoumaných textech. Politicky laděné úvahy či reportáže Mileny Jesenské v časopise Přítomnost přináší autentický pohled na tehdejší atmosféru v československé společnosti.
|
|
|
Politický systém Druhé Československé republiky
Kunc, Martin ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
This bachelor thesis deals with political system of the Second Czechoslovak Republic. The first chapter presents a definition of authoritarian regimes and their division by Juan José Linz. The paper then introduces the political system of the First Czechoslovak Republic in order to provide better description of the differences and changes in the Second Republic later. After that the thesis deals with the Munich Agreement and its influence on the form of the Second republic. The next chapter is dedicated to individual aspect of the Second Czechoslovak republic and primarily tries to answer the question: "Was the political system of the Second Czechoslovak Republic democratic, or was it more in authoritarian tone?" This chapter follows in great detail the constitution, the functioning of state administration, the system of state organs, the economic regime and the respect for civil rights and freedoms. The system of political parties received its own chapter, because the decline of democracy is most obvious when closely inspected. In this chapter, the possible forms of the system of political parties are described and a great attention was paid to Strana národní jednoty (National Unity Party) and Národní strana práce (National labour party). The system of political parties in Slovakia is then...
|
|
|
Pojetí Žida v českém filmu v období druhé republiky a protektorátu
Gregorová, Vanda ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Diplomová práce "Zobrazení Žida v období druhé republiky a Protektorátu" pojednává o způsobu zobrazování židovských postav ve filmu ve sledovaném období. Zabývá se českými filmy natočenými v rozmezí let 1939-1945, ve kterých se objeví židovské postavy, následně jejich rozborem a zhodnocením, zda se ve filmu vyskytl antisemitský osten či nikoli . Práce se zaměřuje především na filmy české produkce, avšak zmiňuje i charakterově související filmy natočené v nacistickém Německu. Práce využívá ke svým účelům také dobový tisk a kompilaci dostupné i současné dobové literatury. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.