|
| |
|
|
Lidská práva a rovnost
Kalous, Jiří ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Cíbik, Matej (oponent)
Problematika koncepce dobra v teorii spravedlnosti Johna Rawlse Řešitel: Jiří Kalous Vedoucí práce: Mgr. Jakub Jirsa, Ph.D. Abstrakt Teorie spravedlnosti Johna Rawlse je jednou z nejvlivnějších knih politické filosofie týkajících se distributivní spravedlnosti, které byly v dvacátém století napsány, a jako taková vyvolala řadu kritických reakcí. Mezi jejími problematickými aspekty zaujímá význačné místo Rawlsovo pojetí dobra, které je klíčové pro přijetí celé teorie spravedlnosti jako slušnosti. Jedním z filosofů, kteří na tuto možnou kontroverzi poukázali, byl i Thomas Nagel. Tato práce kriticky hodnotí Nagelovu argumentaci a zkoumá, nakolik je jeho kritika Rawlse oprávněná.
|
|
| |
|
| |
|
|
Eticky bydlí člověk
Hlavinka, Filip ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent) ; Slaninka, Michal (oponent)
Disertační práce představuje filosofující příspěvek k etice a etické výchově. Jejím záměrem je představit etiku nejen jako nauku o hodnotách a o pravidlech lidského soužití, ale především jako bytostné tázání, které člověka přivádí k duchovní hloubce jako pravá filosofie. K tématu nepřistupuje tak, že by analyzovala dílo jednoho nebo několika málo relevantních myslitelů, ale spíše se nechává vést tématem samotným a souvislostmi, ve kterých etika vystupuje. Inspirací je zde Heideggerovské pochopení světa jako tzv. Čtveřiny, ve které se člověk jakožto Smrtelný vztahuje k Zemi, Nebesům, a k Božskému. Jako Heidegger vysvětluje, že člověk se k hloubce světa vztahuje básnicky, pokouší se tato disertační práce vysvětlit, že také etické vztahování se ke světu je pro člověka něčím bytostným, od člověka neoddělitelným. Etická dimenze lidského jednání a rozhodování, která pramení z lidské svobody, je zde představena ve třech úrovních jako mrav, morálka a éthos. Zatímco mrav a morálka do značné míry vycházejí ze společenského nastavení a lze u nich hovořit o jisté konformitě, éthos představuje hlubokou vrstvu osobního autentického hledání dobrého. Jde o jednání v souladu se svědomím, které se orientuje podle Dobra. Dobro je představeno jako idea v platónském smyslu, jako nepředmětný celek, jako Božské. O...
|
|
| |
|
| |
|
|
Dehumanizace jako rizikový faktor používání digitálních technologií v kontextu sociální práce
Brezina, Lukáš ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Müller, Karel (oponent)
Tato práce se zabývá rizikem dehumanizace při použití digitálních technologií a robotiky v oboru sociální práce. Práce obsahuje historii vzniku digitálních technologií v kontextu společenských změn. Zabývá se základními pravidly uvozujícími principiální fungování a vývoj digitálních technologií a robotiky. V práci jsou popsány a shrnuty základní informace o možnostech i rizicích použití digitálních technologií a robotiky v oboru sociální práce. Ve svém závěru také obsahuje názory několika odborných a politických autorit vyjadřujících se k danému tématu. Tato práce by chtěla přispět k prohloubení a zintenzivnění debaty nad riziky spojenými s dehumanizací oboru sociální práce v kontextu problematiky použití digitálních technologií a robotizace.
|
|
|
Křesťanské hodnoty v etice ctností
MACHULOVÁ, Helena
Cílem práce je přispět k vyjasnění pojmu ?křesťanských hodnot? a poukázat na možné spojení tohoto pojmu s etikou ctností. Práce začíná reflexí pojmu ?křesťanských hodnot? jak z pohledu filosofického, tak i teologického, následuje hledání spojnice mezi křesťanskými hodnotami a etikou ctností. Práce je metodologicky koncipována v několika na sebe navazujících krocích. Prvním je reflexe pojmu ?hodnota? ve filosofii hodnot 20. století. Důraz je kladen také na souvislost pojmu ?hodnota? a ?dobro?, protože existuje předpoklad, že lze najít nějaký blíže neurčený vztah hodnoty a dobra. Dalším krokem je teologické rozpracování pojmu ?hodnota?, které postupuje od biblického zkoumání, při kterém se zaměřujeme nejen na samotný termín, ale i na otázku, zda se hodnotové myšlení v Písmu nevyskytuje v jakési implicitní podobě. Dále pokračuje promyšlení pojmu hodnota z hlediska systematicko-teologického, kdy se nejprve pokoušíme nahlédnout hodnoty jako určitá vyjádření Boží dokonalosti a následně přistupujeme k pohledu morálně teologickému, kdy předkládáme křesťanské pojetí hodnoty. Tímto teologickým rozvinutím pojmu ?hodnota? získáváme základ pro vymezení křesťanských hodnot. V poslední části práce pak představujeme souvislost mezi hodnotami a etikou ctností. Podrobněji se věnujeme popisu samotné etiky ctností, dále pak nastínění role hodnot v etice ctností, včetně teologického rozvinutí této nauky. Závěrem lze říci, že uspokojivá a široce sdílená definice hodnoty v podstatě neexistuje. Prokozumali jsme proto i pojem dobra, abychom se pokusili najít odlišnosti těchto dvou pojmů a dospěli jsme k závěru, že odlišnost pojmu ?hodnota? od pojmu ?dobra? není hodnotovými etiky přesvědčivě vysvětlena. Lze najít mnoho shod mezi oběma pojmy, ale ne rozdíly. V teologické reflexi pojmu hodnota jsme se pokusili hledat biblický základ hodnot. Jazyková analýza biblického textu rychle ukázala, že pojem hodnota není v Bibli příliš frekventovaný a jistě ne v jeho dnešním chápání. Hlubší zkoumání jednotlivých novozákonních textů však poukázalo na to, že hodnotové výroky v Bibli nacházíme poměrně hojně. Týkají se jednak uvedení hodnoty nejvyšší, ale i hierarchie hodnot nebo hodnot přirozených a nadpřirozených apod. 188 V dalším kroku teologické reflexe se ukázalo, že v křesťanském pojetí je Bůh zdrojem veškerého dobra/hodnot. On je původcem i cílem všeho co je, a vše, co od něj pochází, je dobré. V oblasti etiky ctností jsme poukázali na bohatou tradici přemýšlení o ctnostech, která dnes opět zažívá svoji renesanci. Etika ctností je zajímavá proto, že se liší ve svém pojetí od jiných normativních etik tím, že je zřetelně teleologická ? zaměřuje se na lidské jednání z pohledu posledního cíle lidského života. Je také spojená s přirozeným zákonem. Základem každé z kardinálních ctností je totiž některé ze základních dober lidské přirozenosti. Pěstování ctností v životě vede člověka k cíli jeho života, ať už jím je přirozeně zdařilý život, nebo v křesťanském pojetí život věčný, tedy společenství s Bohem. V posledním kroku se ještě podívejme na samotný pojem ?křesťanských hodnot.? Ukázali jsme dvojí možný pohled na tyto hodnoty. V první řadě je možné pojetí inkluzivní, které vychází z toho, že Bůh je původcem všeho, co je dobré, a tudíž všechna dobra je možné chápat jako dobra křesťanská. Zde pak ale není žádný rozdíl mezi dobry a křesťanskými dobry. Snad jen v úhlu pohledu toho, kdo tato dobra hodnotí. V druhé řadě je možné i pojetí exkluzivní, kdy za křesťanské hodnoty označíme to, co je specificky křesťanské, tedy to, co má svůj základ přímo ve Zjevení. Jinými slovy jde o ta dobra/hodnoty, které bychom neznali nebýt křesťanství.
|
|
|
Význam integrace stínových projekcí v učení C. G. Junga pro teologickou etiku mezilidského vztahu
Otáhal, Tomáš ; Červenková, Denisa (vedoucí práce) ; Bouma, David (oponent)
Tato práce se v první části zabývá psychologií C. G. Junga, konkrétně pak tou oblastí jeho učení, která nějak souvisí s mezilidským vztahem. To znamená především psychologické projekce a mechanismy, které tyto projekce zapříčiňují. Mezi tyto mechanismy patří dynamika vědomí - nevědomí, stín a vědomé funkce. Vedle samotných pojmů a mechanismů, zkoumá také to, jakou cestu Jung navrhuje k práci se stínovými projekcemi, ve prospěch mezilidských vztahů. V zásadě jde o proces individuace, se zaměřením specificky k integraci stínu. Druhá část práce se pokouší o teologicko-etickou reflexi Jungovy psychologie v těchto kontextech. Vymezuje vlastní teologicko-etická kritéria pro dobrý vztah a snaží se zjistit, za jakých podmínek může teologie s psychologií C. G. Junga spolupracovat a vzájemně se obohacovat svými poznatky.
|
host ::
RSS.