|
|
Legislativní proces v Evropské unii: Evropská občanská iniciativa
Houda, Ondřej ; Knutelská, Viera (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Tato práce je teoreticky ukotvena v přístupu víceúrovňového vládnutí a předpokladu racionality aktérů. S použitím metody rozboru procesu se snaží odhalit legislativní proces v Evropské unii. Jedná se o jednopřípadovou studii a jako případ bylo zvoleno vyjednávání o nařízení o evropské občanské iniciativě. Do vyjednávání se zapojila celá řada aktérů, přičemž práce se věnuje těm nejvýznamnějším z nich - Evropské komisi, Radě, Evropskému parlamentu, zájmovým organizacím a národním parlamentům. Práce předpokládala, že všichni aktéři budou v procesu prosazovat svoje zájmy, které budou založeny na racionalitě aktéra. Tento předpoklad se podařilo prokázat, i když úspěšnost aktérů byla rozdílná. Jako nejúspěšnější můžeme považovat Evropský parlament, který obhajoval zájmy jednotlivců, a Radu, která zcela zjevně prosazovala zájmy vlád členských států (zejména v otázkách snížení administrativní zátěže). Zájmové organizace sice vymezily své postoje jasně, nicméně Komise jejich názory při tvorbě nařízení příliš v potaz nevzala. Naopak v rozporu s předpokladem byl postoj národních parlamentů. Ačkoli tato práce očekávala jejich přímé zapojení do procesu, nic takového se neprokázalo. Pouze malá část z nich se zapojila do konzultační procedury a výměna materiálů v databázi IPEX mezi parlamenty byla minimální.
|
|
|
Obecní samospráva v České republice (konkretizace na příkladu obce Kralupy nad Vltavou)
Koberová, Michaela ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Sádovský, Stanislav (oponent)
Cílem práce na téma Obecní samospráva v České republice (konkretizace na příkladu obce Kralupy nad Vltavou) je souhrnně zpracovat jak teoreticky, tak i prakticky, rámec fungování obecní samosprávy, a dále popsat, jakým způsobem je možné tyto poznatky didakticky zpracovat. Proto je práce z hlediska struktury rozdělena na část teoretickou, praktickou a didaktickou. Teoretická část zodpovídá otázky Co je samospráva? Kde a kým je vykonávána? Kdo ji kontroluje? Praktická část následně staví na vysvětlené teorii a ukazuje, jak jednotlivé aspekty samosprávy fungují na příkladě města Kralupy nad Vltavou. Třetí část práce ukazuje příklad didaktického využití dané problematiky v rámci učiva střední školy.
|
|
|
Aplikace teorie koalic na proces utváření krajských rad v České republice po volbách v roce 2008 a 2012
Vymyslický, Jaromír ; Švec, Kamil (vedoucí práce) ; Jüptner, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce "Aplikace teorie koalic na proces utváření krajských rad v České republice po volbách v roce 2008 a 2012" pojednává o procesu sestavování krajských koalic v Jihomoravském a Středočeském kraji. Cílem práce je odpovědět na otázku, jaká podoba krajských koalic se vytvořila po krajských volbách. Dále se zabývám tím, jak probíhal proces sestavování krajských koalic a jaké byly klíčové momenty, které rozhodly o výsledku jednání. Z těchto důvodů jsou v diplomové práci analyzována oficiálních prohlášení, volebních programů, vystoupení krajských politiků v politických nebo jiných veřejných debatách. Záměrem diplomové práce je pomocí využití teoretického rámce a analýzy dokumentů, detailně popsat vývoj procesu, jakým byla vytvořena koalice a nalézt možné strategie jednotlivých aktérů. V práci je použita diskurzivní analýza. Klíčová slova koalice, kraj, volby, vyjednávání, rada, politická strana
|
|
| |
|
|
Rada EU po Lisabonské smlouvě: změny v rozhodování kvalifikovanou většinou a jejich vliv na postavení členských států
Kučera, Václav ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Cílem této práce je analýza vlivu nového systému kvalifikované většiny podle Lisabonské smlouvy na postavení členských států v Radě. Práce se zejména zabývá potenciální proměnou váhy členských států při hlasování v Radě, s pomocí tzv. hlasovacích indexů bude také determinována absolutní a relativní hlasovací síla členských států v Radě. Kvalifikovaná většina je v první části práce přiblížena také v rámci historického vývoje, tzn., jak její podoba variovala od vzniku Evropských společenství až po současnost. Důraz je pak pochopitelně kladen na podrobný popis stěžejních článků Lisabonské smlouvy, týkajících se hlasování kvalifikovanou většinou v Radě. Odpověď na otázku, zda nová kritéria kvalifikované většiny budou znamenat odlišný výsledek hlasování v Radě, lze nalézt v rámci čtvrté kapitoly této práce. Důležitým prvkem analýzy kvalifikované většiny podle Lisabonské smlouvy je také její srovnání se systémem z Nice z hlediska spravedlivosti a efektivity. Na závěr této práce je zařazen historický vývoj rozšiřování hlasování kvalifikovanou většinou v Radě na úkor jednomyslného rozhodování. Identifikace států, které se v minulosti nejčastěji při hlasování kvalifikovanou většinou vyjadřovaly proti navrhovanému návrhu, je taktéž součástí poslední kapitoly.
|
|
|
Who Governs? The Participation of Ministers in Council Meetings
Vlček, Václav ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Tématem této diplomové práce je účast ministrů členských států Evropské unie na jednání Rady EU. Práce si zaprvé klade za cíl prozkoumat účast jako takovou, tj. jak často se ministři účastní a jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými členskými státy a konfiguracemi Rady. Za druhé má tato práce ambici odhalit faktory na institucionální (evropské), národní a vládní úrovní, jež účast ministrů ovlivňují. Z teoretického hlediska se práce opírá o teorii racionální volby. Po metodologické stránce byla zvolena kvantitativní analýza založená na rozsáhlém datasetu sestaveném pro období 2009 - 2014 a logistické regresi. Práce dochází k závěrům, že ministři na jednání Rady jezdí poměrně často - průměr za dané období činil 64%. Z hlediska jednotlivých faktorů je konstatováno, že ministři reprezentující předsednický stát jezdí na setkání Rady častěji. Stejně tak je účast vyšší, pokud se na agendě konkrétního jednání nachází mnoho bodů či pokud daný ministr reprezentuje proevropsky orientovanou vládu. Naopak, pravděpodobnost účasti ministra klesá, pokud se v dané zemi blíží legislativní volby. Výsledkem analýzy také je, že postoj veřejnosti vůči Evropské unii nehraje v této otázce žádnou roli. Výsledky jsou následně interpretovány z hlediska diskuze na téma demokratického deficitu Evropské unie. Autor se na základě...
|
|
|
Činnost parlamentu v období výkonu předsednictví v Radě EU: Studie č. 1.173
Částek, Michal ; Medková, Eva ; Němec, Jan ; Pecháček, Štěpán
Hlavním cílem studie je představit způsob zapojení čtyř národních parlamentů do projednávání agendy Evropské unie a jejich participace na přípravách a realizaci předsednictví dotyčných zemí v Radě EU. Práce si také klade za cíl poukázat na možnosti zapojení národních parlamentů do rozhodovacích postupů Evropské unie a také na rostoucí možnosti parlamentní diplomacie a zapojování parlamentů do mezinárodněpolitických otázek. Pro naši studii jsme vybrali čtyři země, resp. národní parlamenty (Finsko, Itálie, Nizozemsko, Rakousko), které vykonávaly předsednictví v posledních letech (popř. se na předsednictví aktivně připravují - Finsko). S výjimkou Itálie se jedná o členské státy se srovnatelnou velikostí s ČR a zkušenosti jejich národních parlamentů poskytují vhodnou inspiraci pro zapojení českého parlamentu do předsednictví v Radě EU. Poslední část studie se věnuje současnému zapojení Parlamentu České republiky, s důrazem na Poslaneckou sněmovnu, do projednávání agendy Evropské unie a možnostem zapojení českého parlamentu do předsednictví ČR v EU.
Plný text:  PDF
|
|
|
Čím přispěla teologie kardinála Schwarzenberga na vatikánských koncilech?
GRONES, Martin
Úvodní myšlenka této práce: ?Čím přispěla teologie kardinála Schwarzenberga na vatikánských koncilech?? - je de facto teologickým příběhem, který ?začal? na zářijovém provinciálním koncilu v Praze (1860) a přes I. vatikánský koncil (1869-1870) se uskutečnil ? v zásadních idejích kardinála Schwarzenberga ? až na II. vatikánském koncilu (1962-1965). Musíme si položit otázku, v čem byla teologie kardinála Schwarzenberga výjimečná a proč má dosah i v desítkách let po I. vatikánském koncilu. Tyto otázky a mnohé jiné začaly tvořit tuto práci. Odpovídá na ně ve třech okruzích. Prvním okruhem je milieu české soudobé společnosti, která s sebou nese ?českou otázku?, neboť má v sobě atributy idejí Mistra Jana Husa, který měl jeden z požadavků, aby se ?Boží slovo mohlo svobodně hlásat?, což kardinál Schwarzenberg vidí jako jeden z klíčů své pastorace, aby oslovil celkově ?nábožensky vnímající obyvatele? k tomu, co dnes nazýváme ekumenismus, a kardinál ji soudobě nazývá ?rodinnou vírou?. Tedy rodinné prostředí domova se má vnést do ?rodinného prostředí? církve, která ?nerozděluje, ale integruje?. Druhým okruhem je communio katolického shromáždění, jenž v sobě nese již specifičtější charakter víry, která dává poznání o člověku, nikoliv jako individuu, ale osoby, neboť věřící ?žije a pohybuje se? ve společenství ?communia sanctorum?, které osobně věřícího provází i za hranicemi kostela (církve). Proto i v posvátných prostorách božské liturgie prosazuje ?promluvu uprostřed mše svaté?, neboť napomáhá tomu, aby se člověk liturgicky aktivoval v ?zesoučasnění církevního myšlení? (tedy pozdějším ?aggiornamento?) ve světě. Třetím okruhem je důslednost věřícího ve vzdělávání, neboť podle kardinála Schwarzenberga má graduální charakter: disciplíny, vyučování a kultivování. V této charakteristice ?vštěpování? člověka do ?božského milieu? lidství je v atributech participace na ?dotváření světa, který Bůh stvořil nehotový?, jak učil A. Günther a člověk má osobní podíl na ?jeho tvářnosti?. Všechny tři tematické okruhy měly napomoci porozumění ?osobní neomylnosti papeže?, která není deisticky statická, tedy založena na individuu, ale nese v sobě příběh spirituální tvorby Tradice celé církve, v jejímž středu je christologická fraternita, do které je ?vštěpována? hierarchie jurisdikce, jenž není možné od sebe oddělit, ale v přijetí její struktury je člověku vneseno integrální pojetí organické církve jako katolické. Což se v soudobé modifikaci uskutečnilo až na II. vatikánském koncilu.
|
|
|
Postavení Rady a Parlamentu v rozhodovacím procesu Evropské unie
Gajdošová, Radka ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Pluskalová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá postavením Rady a Evropského parlamentu v rozhodovacím procesu Evropské unie. Je zde popsán vývoj tohoto vztahu od samého počátku moderní evropské integrace až po poslední revizi zakládajících smluv. Na začátku integrace bylo propojení těchto institucí téměř nulové a zároveň Parlament neměl skoro žádné pravomoci v rozhodovacím procesu. Dlouhým vývojem, kdy od šedesátých let Parlament postupně získával čím dál tím větší pravomoci, se tyto dva orgány dostaly v rozhodovacím procesu na stejnou úroveň. První dvě kapitoly řeší historický vývoj vztahu Rady a Parlamentu a poslední kapitola zajišťuje propojení s aktuálním vývojem integrace, protože vysvětluje změny v tomto vztahu po implementaci Lisabonské smlouvy
|
|
| |
host ::
RSS.