|
|
Výroba a charakterizace nečokoládových cukrovinek s přídavkem rostlinných extraktů
Knapovská, Pavlína ; Nábělek, Jakub (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá výrobou a charakterizací rostlinných extraktů zeleného čaje (Camellia sinensis) a rakytníku řešetlákového (Hippophae rhamnoides) a výrobou nečokoládových cukrovinek – kandytů s jejich přídavkem. Uvedené rostliny se vyznačují vysokým obsahem bioaktivních látek, na základě kterých byly extrakty i kandyty charakterizovány. Byla provedena stanovení těkavých látek pomocí HSSPME-GC-MS, antioxidační aktivity metodou s použitím ABTS, stanovení celkových fenolů metodou Folin-Ciocalteu a senzorická analýza. Vyrobené cukrovinky byly následně porovnány s obdobnými komerčními výrobky. Ve vzorku kandytu s přídavkem extraktu ze zeleného čaje bylo identifikováno celkem 6 těkavých látek, antioxidační aktivita vzorku byla stanovena 253,3 ± 0,9 µgml–1, celkový obsah fenolů byl stanoven na 0,49 ± 0,02 mgGAEg–1 v přepočtu na 1 g kandytu. Ve vzorku kandytu s přídavkem extraktu z rakytníku bylo identifikováno celkem 8 těkavých látek, antioxidační aktivita vzorku byla stanovena 206 ± 3 µgml–1, celkový obsah fenolů byl stanoven na 0,51 ± 0,04 mgGAEg–1 v přepočtu na 1 g kandytu. Ze získaných výsledků vyplývá, že přídavek extraktů zvyšuje nutriční hodnotu (vyšší antioxidační aktivita, vyšší obsah fenolických sloučenin) vyrobených cukrovinek; z hlediska senzorického však byly pozitivně hodnoceny pouze vzorky se zeleným čajem, přídavek rakytníkového extraktu nebyl pro konzumenty příliš atraktivní, cukrovinky s rakytníkem hodnotili jako příliš hořké.
|
|
|
Studium biologických účinků vybraných rostlinných materiálů
Drabíková, Nela ; Byrtusová, Dana (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývá přípravou vodných, ethanolových a hexanových extraktů získaných z rostlinných zdrojů se zvýšeným obsahem oleje, jejich charakterizací a testováním cytotoxicity. V teoretické části byla vypracována rešerše zaměřená na základní informace o použitých rostlinách a jejich účincích na lidský organismus. Dále byly popsány aktivní složky extraktů a metody jejich stanovení a princip použitého testu cytotoxicity. V praktické části byl u rostlinných extraktů spektrofotometricky stanoven obsah polyfenolů a flavonoidů a byla změřena jejich celková antioxidační aktivita. Pomocí plynové chromatografie byl stanoven obsah mastných kyselin a procentuální zastoupení jednotlivých mastných kyselin. Dále byl proveden MTT test cytotoxicity na buněčné kultuře, aby bylo potvrzeno jejich další možné využití v potravinářském, kosmetickém a farmaceutickém průmyslu.
|
|
|
Změny antioxidantů ve vybraných druzích ovoce v průběhu dlouhodobého zmražení
Štindlová, Jitka ; Lichnová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V této bakalářské práci jsou popisovány některé nízkomolekulární antioxidanty obsažené v jahodách, malinách, borůvkách a brusinkách. Teoretická část práce popisuje také obecné vlastnosti a charakteristiku zkoumaného ovoce. Praktická část je věnována sledování změn obsahu vybraných antioxidantů v analyzovaném ovoci. Změny daných látek byly sledovány při uchovávání ovoce ve dvou prostředích – v lednici a v mrazicím boxu. V lednici byly skladovány celé plody po dobu osmi dnů. Pokus v mrazicím boxu byl prováděn po dobu dvou měsíců a ovoce bylo skladováno ve čtyřech různých formách – jako celé plody, celé plody impregnované sacharosovým roztokem, dřeň a proslazená dřeň. Obsah antioxidantů v ovoci byl zjišťován pomocí HPLC a spektrofotometrie. Největší celkový obsah antioxidačních látek byl zjištěn v jahodách, nejnižší naopak v malinách. V průběhu uchovávání si plody udržely část původního obsahu antioxidantů, nejvyšší obsah zůstal zachován v průběhu mražení celých plodů a impregnovaných celých plodů borůvek.
|
|
|
PŘÍPRAVA A VYUŽITÍ VYBRANÝCH BIOPOLYMERŮ, NANOČÁSTIC A NANOVLÁKEN PRO KOSMETICKÉ A POTRAVINÁŘSKÉ ÚČELY
Bokrová, Jitka ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce je zaměřena na přípravu kombinovaných preparátů s přírodní aktivní složkou ve formě nanočástic a nanovláken a testování jejich biologických účinků. Moderní typy aplikačních forem byly připraveny z biomateriálů na bázi jednoho či více přírodních polymerů. Chitosanové částice byly připraveny metodou zesítění polymeru s využitím ultrasonikace. Pro přípravu liposomů byla použita směs sojového lecithinu a cholesterolu, v případě nového typu kombinovaných liposomů navíc biopolymer poly-3-hydroxybutyrát. Všechny liposomové částice byly rovněž připraveny metodou ultrasonifikace. Nanovlákna byla získána z polyhydroxybutyrátu s využitím elektrospinningu. Aktivní složkou preparátů byly směsi nízkomolekulárních látek získané extrakcí z přírodních zdrojů s vysokým obsahem antioxidantů. Jako zdroje aktivních látek byly zvoleny vzorky různých typů čajů a kůr, bylin, koření a také vzorky ovoce a zeleniny. U extraktů vzorků byl pomocí spektrofotometrických metod stanoven celkový obsahu polyfenolů, flavonoidů a celková antioxidační aktivita. Získané extrakty byly následně použity k enkapsulaci. Připravené kombinované preparáty byly charakterizovány z hlediska jejich fyzikálně-chemických vlastností. Velikost částic byla sledována s pomocí dynamického rozptylu světla. Koloidní stabilita částic v suspenzi byla stanovena pomocí zeta potenciálu. Ke stanovení účinnosti enkapsulace aktivní látky do částice byly použity spektrofotometrické metody. Morfologie nového typu kombinovaných liposomů byla sledována pomocí elektronové mikroskopie a pro kvantifikaci jednotlivých složek částic byly využity metody plynové i kapalinové chromatografie. Morfologie vláken a inkorporace aktivní složky do jejich struktury byla sledována s využitím FTIR-ATR spektroskopie a elektronové mikroskopie. Připravené preparáty byly následně hodnoceny z hlediska jejich antimikrobiálních, cytotoxických a genotoxických účinků. Bylo zjištěno, že nejvhodnějšími typy extraktů pro přípravu liposomových částic jsou vodné a lipidické extrakty zdrojů antioxidantů. Připravené částice vykazovaly výbornou stabilitu a dobrou enkapsulační účinnost. Rovněž bylo potvrzeno, že inkorporace polyhydroxybutyrátu nesnižuje koloidní stabilitu částice ani účinnost procesu enkapsulace. U připravených preparátů byl potvrzen antimikrobiální nebo antimykotický účinek proti testovacím mikroorganismům Micrococcus luteus, Serratia marcescens a Candida glabrata. Bylo zjištěno, že proces enkapsulace do částic zvyšuje inhibiční efekt samotných přírodních extraktů. Bezpečnost připravených preparátů byla testována s využitím dvou humánních buněčných kultur: epidermálních keratinocytů a buněčné linie HaCaT. Ke stanovení cytotoxicity byly použity jak metody stanovení metabolické aktivity buněk, tak metody sledující intaktnost plazmatické membrány. Pomocí série cytotoxických testů byla potvrzena nízká toxicita liposomových částic. Zkoumání účinků suspenze liposomů a kombinovaných PHB liposomů ukázalo, že spojení fosfolipidu s polymerem PHB nezpůsobuje výrazně vyšší hladinu cytotoxicity na lidských kožních buňkách. Testováním genotoxicity na modelovém mikroorganismu nebyl prokázán u připravených preparátů žádný genotoxický potenciál. Nový typ kombinovaných částic i polymerních vláken může být tedy použit jako cílený nosič pro aktivní složky jako jsou antioxidanty, komplexní přírodní extrakty, antimikrobiální činidla a mnoho dalších.
|
|
|
Zisk a komplexní charakterizace extraktů aronie
Seidlová, Kateřina ; Zemanová, Jana (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
Aronie (Aronia melanocarpa) je bobulovitý plod charakteristických senzorických vlastností, který vykazuje určité léčivé účinky. Hlavními bioaktivními složkami aronie jsou polyfenolické látky s významnou skupinou antokyanových barviv Bioaktivní látky se z přírodních materiálů tradičně získávají extrakcí, v práci byly porovnány 2 druhy extrakce – macerace a PHWE. Na základě obsahu polyfenolických látek byla vybrána macerace jako vhodnější metoda a ta byla optimalizována pomocí statistického modelu plánovaného experimentu. Optimální podmínky macerace byly stanoveny na teplotu 30 °C, rozpouštědlo – 50% etanol, navážka 10 g na 50 ml a doba extrakce 30 min. Takto připravený extrakt měl výsledný obsah polyfenolů 1441 ± 90 mg/100 g DW, antokyanů 943 ± 8 mg/100 g DW a celková antioxidační aktivitu pomocí ABTS 24,78 ± 0,09 molTE/g. Těkavých látek s obsahem nad 0,5 % bylo identifikováno 25 a z nich měly největší zastoupení aldehydy a estery. V optimálním extraktu převažoval benzaldehyd s 32,25 % a methylhexanoát s 21,37 %.
|
|
|
Využití extraktů z vybraných řas v kosmetice
Plášková, Anna ; Rapta, Marek (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá přípravou extraktů z vybraných druhů řas a sinic, jejich charakterizací, testováním cytotoxicity a neposledně využitím v kosmetických výrobcích. V teoretické části byla vypracována rešerše, která se zaměřuje na celkové taxonomické zařazení a charakteristiku řas a sinic se základními informacemi o použitých organismech. Byly zde popsány nejvýznamnější faktory ovlivňující kultivaci řas a tvorbu biomasy. Dále byly popsány účinné látky nacházející se v řasách a sinicích, které by mohly být využity v kosmetických výrobcích s důrazem na ochranné látky proti UV záření. Byly zde popsány použité metody přípravy extraktů a enkapsulace účinných látek do liposomů, stanovení antioxidační aktivity, charakterizace částic a test cytotoxicity. V praktické části práce byly chlotofyl a a celkové karotenoidy (-karoten) stanoveny spektrofotometricky z řasových extraktů a u těchto extraktů byla taktéž proměřena antioxidační aktivita. Po dobu tří týdnů byla sledována stabilita těchto extraktů při laboratorní teplotě. Byly vytvořeny liposomy s ethanolovými extrakty pomocí sonifikace a dále u nich byla zjištěna enkapsulační účinnost. Metodou DLS byla stanovena polydispersita, velikost připravených liposomů i velikost liposomů aplikovaných na lidské keratinocyty. Pomocí zeta potenciálu byla zjištěna jejich koloidní stabilita. Testy cytotoxicity byly provedeny pomocí MTT testu. Připravené extrakty, částice a lyofilizovaná biomasa z řas a sinic byli dále využity jako aktivní složky při formulaci kosmetických produktů typu o/v. Tyto krémy byly testovány na lidské kůži.
|
|
|
Příprava a charakterizace biomateriálů s obsahem aktivních přírodních UV filtrů
Pavelková, Renata ; Čarnecká, Martina (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá přípravou a charakterizací biomateriálů s obsahem aktivních přírodních UV filtrů. Teoretická část je zaměřena na vlivy slunečního záření na kůži a jak je možné se proti těmto vlivům bránit především díky použití kosmetických výrobků. Dále byly charakterizovány materiály a postupy využité k extrakci lipidového podílu z vybraných druhů rostlinného materiálu a mikroorganismů a přípravě a charakterizaci nanočástic a emulzí. Praktická část se zabývá extrakcí lipidového podílu obsahujícího aktivní látky z vybraných druhů rostlinných zdrojů, kvasinek a řas. Dále byly tyto aktivní látky využity pro enkapsulaci do liposomových částic. U částic byla sledována jejich velikost, polydisperzitní index, koloidní stabilita, enkapsulační účinnost, vliv na SPF, antioxidační aktivita, obsah fosfolipidů a cytotoxicita vůči lidským keratinocytům. Tyto částice byly využity pro přípravu výsledné emulze, u které byla stanovena její míra ochrany proti UVB záření a stabilita pomocí analytické centrifugace.
|
|
|
Změny obsahu aktivních látek v plodech jablek a hrušek v průběhu uchovávání
Matějková, Markéta ; Halienová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V předložené bakalářské práci jsou popsány nízkomolekulární antioxidanty obsažené v různých druzích rostlinného materiálu. Bližší pozornost je věnována antioxidantům přítomným v jablkách a v hruškách a změnám jejich obsahu v závislosti na podmínkách skladování. Blíže jsou specifikovány odrůdy studované v této bakalářské práci. Dále je teoretická část zaměřena na dozrávání a následné skladování plodů. Jsou zde popsány i nejznámější skladové choroby, které způsobují poškození skladovaných jablek a hrušek. V praktické části byly sledovány změny obsahu vybraných antioxidantů v plodech jablek Idared (červeno-žlutá odrůda) a Golden Delicious (zeleno-žlutá odrůda), které byly uchovávány po dobu 2 měsíců ve třech různých prostředích - v laboratoři při pokojové teplotě, ve sklepě a v lednici. U takto skladovaných jablek byly v týdenních intervalech odebírány vzorky a porovnávány hodnoty nízkomolekulárních antioxidantů (vitaminu C, celkových polyfenolů, celkových flavonoidů) a celkové antioxidační aktivity. Na povrchu jablek byla po celou dobu skladování sledována povrchová mikroflóra. Jako nejvhodnější z uvedených prostředí se jeví skladování ve sklepě (9 °C, 38,4 %). Změny obsahu polyfenolů v plodech byly méně výrazné než změny obsahu flavonoidů, zatímco obsah askorbátu výrazně klesal s délkou uchovávání. Antioxidační aktivita zaznamenává zejména průběh změn koncentrace askorbátu, ale na hodnotách jsou patrné i vlivy změn fenolických látek. Pro srovnání byly sledovány uvedené parametry i v hruškách, které však bylo možné uchovat jen velmi krátkou dobu.
|
|
|
Studium podmínek vzniku a eliminace akrylamidu vznikajícího při tepelném zpracování potravin.
Marková, Lucie ; Jarošová, Alžběta (oponent) ; Buňka, František (oponent) ; Šimko, Peter (vedoucí práce)
Akrylamid (AA), pravděpodobný lidský karcinogen, vzniká jako nežádoucí kontaminant reakcí redukujících sacharidů s asparaginem v potravinách rostlinného původu při jejich tepelném opracování nad 120 °C. AA je nejčastěji stanovován metodami GC/MS a LC/MS MS po předchozí izolaci z matrixu v široké škále potravin. Zatížení spotřebitelů AA z potravin je podle našich zjištění vyšší u mladých lidí (1,8 – 3,8 g/kg bw/den), což odpovídá odhadům JECFA FAO/WHO z roku 2006. V zájmu ochrany zdraví vedla hodnocení zdravotních rizik k doporučení snížit tvorbu AA již v procesu zpracování potravin uplatněním dostupných opatření vyplývajících z poznání mechanizmu jeho tvorby. Hlavním cílem disertační práce bylo rozšíření znalostní databáze o možnosti eliminace AA ve vybraných druzích tepelně zpracovaných potravin. Studium bylo zaměřeno na cereální potraviny, které se významně podílí na expozici AA, zvláště pak na chléb a sladké sušenky. Veškerý obsah AA v chlebu se nachází v kůrce, která představuje 5 15 % celého chleba. Chleby připravené v domácí pekárně z chlebových směsí obsahují v kůrce přibližně 30 – 75 µg/kg, kdežto chleby z obchodní sítě 2 až 10x více, v závislosti od složení a podmínek přípravy a pečení chlebů. Pro udržení kvality chlebů z domácí pekárny po celou dobu trvanlivosti směsi byla navržena optimalizace chlebových směsí zvýšením obsahu droždí, což při dostatečně vysoké aktivitě kvasnic pozitivně působí také na redukci AA. Monitoring obsahu AA v sortimentu pečivářských výrobků ukázal vyšší obsah AA v diabetických sušenkách, které obsahují namísto sacharózy fruktózu. U tří z nich dokonce překračoval směrnou hodnotu (500 µg/kg) pro komoditu „sušenky“ o více než 1,5násobek. Pro minimální zásah do technologie jejich výroby byla navržena eliminace AA aplikací enzymu asparagináza, kdy koncentrace enzymu a vhodný způsob jeho použití v průmyslových podmínkách byl předem testován na modelových systémech. Optimalizací podmínek aplikace enzymu bylo dosaženo snížení obsahu AA v diabetických sušenkách o více jak 40 % aniž by došlo k ovlivnění organoleptických vlastností finálních výrobků. Součástí práce bylo i studium vlivu antioxidantů na vznik AA, kdy byl obsah AA v perníkách účinně snižován použitím fenyklu, anýzu, hřebíčku, vanilky či bílého pepře (o 9 – 21 %). Naopak koriandr a skořice jeho obsah výrazně zvyšovali (o 18 – 54 %). Jelikož mezi DPPH• radikál zhášející aktivitou extraktů koření a obsahem AA nebyla pozorována korelace, konečný obsah AA byl patrně ovlivněn chemickým složením koření a reaktivností jednotlivých složek v matrici. V práci zkoumané metody se jeví jako vhodné způsoby eliminace AA ve vybraných potravinách, ale jejich konkrétní použití je nutné optimalizovat s ohledem na složení potravin, jejich zpracování a použitou technologii. Odhad dopadu aplikace navržených způsobů eliminace AA na celkovou expozici ukázal, že zatížení organismu AA u studentů středních škol z České a Slovenské republiky lze snížit v průměru o 10 %. Tento pokles je krokem vpřed pro snížení možného rizika vzniku rakovinného onemocnění konzumací potravin s vysokým obsahem AA. Zároveň je významnou informací pro výrobce potravinářských produktů v uplatňování dostupných a ověřených metod eliminace AA, které by hodnoty zatížení lidského organizmu AA z potravin pomohly ještě více snížit.
|
|
|
Sledování změn vybraných druhů lokálního ovoce v průběhu mražení
Matějková, Markéta ; Melounová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V předložené diplomové práci jsou popsány nízkomolekulární antioxidanty obsažené v různých druzích ovoce. Blíže jsou specifikovány antioxidanty, biologické účinky a charakteristiky druhů studované v této diplomové práci. Teoretická část je také zaměřena na principy uchovávání ovoce, způsoby zpracování a skladování ovoce. Dále byly popsány změny, které jsou pozorovány během skladování konkrétních druhů ovoce. V praktické části byly sledovány změny obsahu vybraných antioxidantů v plodech bobulovitého ovoce. V této práci byly studovány jahody, maliny, borůvky, červený a černý rybíz, které byly uchovávány v mrazničce po dobu šesti měsíců ve čtyřech různých formách zpracování – celé plody, celé proslazené plody, dřeň a proslazená dřeň. Nejprve byly změřeny výchozí hodnoty u vybraných antioxidačních parametrů (vitamin C, celková antioxidační aktivita, celkové polyfenoly, celkové flavonoidy, katechiny a individuální flavonoidy) u čerstvého ovoce, poté bylo ovoce zamraženo a tyto parametry byly proměřovány vždy po dvou měsících. Jako nejvhodnější zpracování ovoce z hlediska obsahu antioxidantů se jeví skladování celých plodů, případně dření. Obsah askorbátu klesal u všech forem a druhů zpracovaného ovoce po celou dobu skladování, ale obsah ostatních sledovaných antioxidantů zaznamenával převážně kolísavý, případně vzrůstající průběh. U celých plodů a u celých proslazených plodů byla provedena i senzorická analýza.
|
host ::
RSS.