|
|
Sledování změn vybraných druhů lokálního ovoce v průběhu mražení
Matějková, Markéta ; Melounová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V předložené diplomové práci jsou popsány nízkomolekulární antioxidanty obsažené v různých druzích ovoce. Blíže jsou specifikovány antioxidanty, biologické účinky a charakteristiky druhů studované v této diplomové práci. Teoretická část je také zaměřena na principy uchovávání ovoce, způsoby zpracování a skladování ovoce. Dále byly popsány změny, které jsou pozorovány během skladování konkrétních druhů ovoce. V praktické části byly sledovány změny obsahu vybraných antioxidantů v plodech bobulovitého ovoce. V této práci byly studovány jahody, maliny, borůvky, červený a černý rybíz, které byly uchovávány v mrazničce po dobu šesti měsíců ve čtyřech různých formách zpracování – celé plody, celé proslazené plody, dřeň a proslazená dřeň. Nejprve byly změřeny výchozí hodnoty u vybraných antioxidačních parametrů (vitamin C, celková antioxidační aktivita, celkové polyfenoly, celkové flavonoidy, katechiny a individuální flavonoidy) u čerstvého ovoce, poté bylo ovoce zamraženo a tyto parametry byly proměřovány vždy po dvou měsících. Jako nejvhodnější zpracování ovoce z hlediska obsahu antioxidantů se jeví skladování celých plodů, případně dření. Obsah askorbátu klesal u všech forem a druhů zpracovaného ovoce po celou dobu skladování, ale obsah ostatních sledovaných antioxidantů zaznamenával převážně kolísavý, případně vzrůstající průběh. U celých plodů a u celých proslazených plodů byla provedena i senzorická analýza.
|
|
|
Analýza vybraných aktivních látek v různých druzích výrobků z rýže
Valentová, Radka ; Melounová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce je zaměřena na analýzu vybraných aktivních látek v různých druzích loupaných a neloupaných rýží. V daných rýžích byly analyzovány fenolické látky, antioxidační aktivita, obsah sacharidů a obsah vitaminu C. Aktivní látky a sacharidy byly analyzovány spektrofotometricky a pomocí RP-HPLC-UV/VIS. Obsah fenolických látek a sacharidů byl vždy proměřen před a po kyselé hydrolýze, kdy se obsah těchto látek až několikanásobně zvyšoval z důvodu uvolňování aktivních látek z glykosidů. Součástí diplomové práce byla i senzorická analýza a spotřebitelský dotazník. Nejvyšší hodnota antioxidační aktivity byla naměřena u rýže indiánské. Nejvyšší obsah celkových polyfenolů a flavonoidů před hydrolýzou byl naměřen u rýže červené Natural, po hydrolýze byl nejvyšší obsah naměřen v rýži indiánské. Nejvyšší obsah individuálních flavonoidů, fenolických kyselin a katechinů byly naměřeny v rýži indiánské, rýži Tří barev a v rýžích parboiled. Obsah celkových a redukujích sacharidů před hydrolýzou byl nejvyšší v rýži indiánské, kdežto po kyselé hydrolýze se obsah sacharidů pohyboval u většiny vzorků ve velmi podobných hodnotách. Množství individuálních monosacharidů se po kyselé hydrolýze vždy zvyšovalo, naopak množství disacharidů se snižovalo. Nejvyšší koncentrace jednoduchých sacharidů byla naměřena v rýžích parboiled a indiánské. Obsah vitaminu C byl detekován pouze ve čtyřech druzích rýže, a to ve dvou rýžích parboiled, rýži Tří barev a v rýži indiánské.
|
|
|
Studium antimutagenních vlastností vybraných druhů medů
Lichnová, Andrea ; Melounová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce je zaměřena na studium antimutagenních účinků vybraných druhů medů a propolisu. V medech byly analyzovány látky podílející se na antimutagenním a antioxidačním účinku. Dále byl sledován vliv dlouhodobého skladování na změny obsahu těchto aktivních látek. Antimutagenní aktivita byla testována pomocí jednobuněčného eukaryotického systému - kvasinkového kmene Saccharomyces cerevisiae D7. Aktivní látky byly analyzovány spektrofotometricky a pomocí RP/HPLC/UV-VIS, HPLC/PDA a on-line LC/MS. Nejvyšší hodnoty antimutagenního účinku a současně nejvyšší stabilita hodnot byla nalezena u více druhů směsných květových medů, u řepkového medu, medu z eukalyptových a pomerančových květů a u medu medovicového. Medy získané v obchodní síti vykazovaly většinou nižší hodnoty antimutagenity než medy pořízené u včelaře. Nejvyšší obsah celkových polyfenolů byl změřen u medu s přídavkem mateří kašičky, nejmenší u akátového medu. Nejvyšší obsah celkových flavonoidů vykazoval pohankový med a med z eukalyptových květů. V průběhu skladování dochází k významným ztrátám obsahu celkových polyfenolů (50-70 %), kdežto obsah celkových flavonoidů je velmi stabilní a v průběhu skladování se obsah téměř nemění. Medy s vysokou hodnotou antimutagenity obsahují také vyšší obsah polyfenolů, především flavonoidů a vysokou hodnotu antioxidační aktivity. V průběhu skladování došlo celkově k nepříliš významným změnám obsahu většiny aktivních látek, med tedy lze považovat za potravinu, která si zachovává po delší dobu své pozitivní nutriční vlastnosti.
|
|
|
Sledování změn vybraných druhů lokálního ovoce v průběhu mražení
Matějková, Markéta ; Melounová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V předložené diplomové práci jsou popsány nízkomolekulární antioxidanty obsažené v různých druzích ovoce. Blíže jsou specifikovány antioxidanty, biologické účinky a charakteristiky druhů studované v této diplomové práci. Teoretická část je také zaměřena na principy uchovávání ovoce, způsoby zpracování a skladování ovoce. Dále byly popsány změny, které jsou pozorovány během skladování konkrétních druhů ovoce. V praktické části byly sledovány změny obsahu vybraných antioxidantů v plodech bobulovitého ovoce. V této práci byly studovány jahody, maliny, borůvky, červený a černý rybíz, které byly uchovávány v mrazničce po dobu šesti měsíců ve čtyřech různých formách zpracování – celé plody, celé proslazené plody, dřeň a proslazená dřeň. Nejprve byly změřeny výchozí hodnoty u vybraných antioxidačních parametrů (vitamin C, celková antioxidační aktivita, celkové polyfenoly, celkové flavonoidy, katechiny a individuální flavonoidy) u čerstvého ovoce, poté bylo ovoce zamraženo a tyto parametry byly proměřovány vždy po dvou měsících. Jako nejvhodnější zpracování ovoce z hlediska obsahu antioxidantů se jeví skladování celých plodů, případně dření. Obsah askorbátu klesal u všech forem a druhů zpracovaného ovoce po celou dobu skladování, ale obsah ostatních sledovaných antioxidantů zaznamenával převážně kolísavý, případně vzrůstající průběh. U celých plodů a u celých proslazených plodů byla provedena i senzorická analýza.
|
|
|
Analýza vybraných aktivních látek v různých druzích výrobků z rýže
Valentová, Radka ; Melounová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce je zaměřena na analýzu vybraných aktivních látek v různých druzích loupaných a neloupaných rýží. V daných rýžích byly analyzovány fenolické látky, antioxidační aktivita, obsah sacharidů a obsah vitaminu C. Aktivní látky a sacharidy byly analyzovány spektrofotometricky a pomocí RP-HPLC-UV/VIS. Obsah fenolických látek a sacharidů byl vždy proměřen před a po kyselé hydrolýze, kdy se obsah těchto látek až několikanásobně zvyšoval z důvodu uvolňování aktivních látek z glykosidů. Součástí diplomové práce byla i senzorická analýza a spotřebitelský dotazník. Nejvyšší hodnota antioxidační aktivity byla naměřena u rýže indiánské. Nejvyšší obsah celkových polyfenolů a flavonoidů před hydrolýzou byl naměřen u rýže červené Natural, po hydrolýze byl nejvyšší obsah naměřen v rýži indiánské. Nejvyšší obsah individuálních flavonoidů, fenolických kyselin a katechinů byly naměřeny v rýži indiánské, rýži Tří barev a v rýžích parboiled. Obsah celkových a redukujích sacharidů před hydrolýzou byl nejvyšší v rýži indiánské, kdežto po kyselé hydrolýze se obsah sacharidů pohyboval u většiny vzorků ve velmi podobných hodnotách. Množství individuálních monosacharidů se po kyselé hydrolýze vždy zvyšovalo, naopak množství disacharidů se snižovalo. Nejvyšší koncentrace jednoduchých sacharidů byla naměřena v rýžích parboiled a indiánské. Obsah vitaminu C byl detekován pouze ve čtyřech druzích rýže, a to ve dvou rýžích parboiled, rýži Tří barev a v rýži indiánské.
|
|
|
Studium antimutagenních vlastností vybraných druhů medů
Lichnová, Andrea ; Melounová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce je zaměřena na studium antimutagenních účinků vybraných druhů medů a propolisu. V medech byly analyzovány látky podílející se na antimutagenním a antioxidačním účinku. Dále byl sledován vliv dlouhodobého skladování na změny obsahu těchto aktivních látek. Antimutagenní aktivita byla testována pomocí jednobuněčného eukaryotického systému - kvasinkového kmene Saccharomyces cerevisiae D7. Aktivní látky byly analyzovány spektrofotometricky a pomocí RP/HPLC/UV-VIS, HPLC/PDA a on-line LC/MS. Nejvyšší hodnoty antimutagenního účinku a současně nejvyšší stabilita hodnot byla nalezena u více druhů směsných květových medů, u řepkového medu, medu z eukalyptových a pomerančových květů a u medu medovicového. Medy získané v obchodní síti vykazovaly většinou nižší hodnoty antimutagenity než medy pořízené u včelaře. Nejvyšší obsah celkových polyfenolů byl změřen u medu s přídavkem mateří kašičky, nejmenší u akátového medu. Nejvyšší obsah celkových flavonoidů vykazoval pohankový med a med z eukalyptových květů. V průběhu skladování dochází k významným ztrátám obsahu celkových polyfenolů (50-70 %), kdežto obsah celkových flavonoidů je velmi stabilní a v průběhu skladování se obsah téměř nemění. Medy s vysokou hodnotou antimutagenity obsahují také vyšší obsah polyfenolů, především flavonoidů a vysokou hodnotu antioxidační aktivity. V průběhu skladování došlo celkově k nepříliš významným změnám obsahu většiny aktivních látek, med tedy lze považovat za potravinu, která si zachovává po delší dobu své pozitivní nutriční vlastnosti.
|
host ::
RSS.